Proseminář

Filologie

věda o jazyce a literatuře

termín

slovo nebo sousloví, které má v daném oboru jediný význam

terminologie

zabývá se soustavou termínů v daném oboru

bohemistika

věda o českém jazyce a literatuře

lingvistika

věda o jazyce

slavistika

věda o slovanských jazycích

morfologie

věda o tvarech slov

syntax (ta syntax)

věda o stavbě věty

ortografie

pravopis

fonologie

nauka o zvukové stránce jazyka

fonetika

praktická odnož fonologie

morfematika

nauka o tvoření slov

lexikologie

nauka o slovní zásobě

stylistika

nauka o slohu

dialektologie

nauka o dialektech

onomastika

nauka o vlastních jménech

etimologie

nauka o původu slov

složené slovo

kompozitum

vodotrysk

kongruence

shoda

u přísudku, přívlastku shodného a doplňku

úzus

užívání jazykových prostředků, které jsou v dané skupině užité, často pro neoficiální komunikaci

norma

vyšší závaznost než úzus, je pro všechny přijatelná a využívá se i v oficiálních projevech; odklon od ní vnímáme jako chybu

kodifikace

vědecké poznání a utvrzení objektivně existující normy spisovného jazyka a zaznamenání do oficiálních příruček

synchronie

zabývá se současnou podobou jazyka

diachronie

zabývá se vývojem jazyka v čase

proprium

vlastní jméno

apelativum

obecné jméno

apelativizace propria

proprium (vlastní jméno) poklesne na apelativum

lux, šampaňské, internet

autosémantické slovo/lexikální

slovo má vlastní význam

substantiva, adjektiva, numerale, verba, adverbia

synsémantické slovo/gramatické

doplňuje jiné slovo

prepozice, konjunkce, partikule, interjekce

substantiva

podstatná jména

adjektiva

přídavná jména

pronomina

zájmena

numeralia (j. č. numerale)

číslovky

verba

slovesa

adverbia

příslovce

prepozice

předložky

konjunkce

spojky

partikule

částice

interjekce

citoslovce

flexe

skloňování a časování – ohebnost

deklinace

skloňování

konjunkce

časování

casus

pád

slovní druhy

substantiva

adjektiva

pronomina

numeralia

verba

adverbia

prepozice

konjunkce

partikule

interjekce

nominativ

1.pád

genitiv

2.pád

dativ

3.pád

akuzativ

4.pád

vokativ

5.pád

lokál

6.pád

instrumentál

7.pád

numerus

číslo

numerus – kategorie

plurál, singulár, (duál)

plurál

množné číslo

singulár

jednotné číslo

duál

dvojné číslo – u častí těla

ucha/uši

genus

jmenný rod

genus – kategorie

maskulinum (animatum, inanimatum), femininum, neutrum

maskulinum

mužský rod

femininum

ženský rod

neutrum

střední rod

deklinační typy adjektiv

tvrdý (mladý), měkký (jarní), posesivní (otcův, matčin)

stupňování adjektiv

pozitiv, komparativ, superlativ

relační adjektiva

vyjadřují vztah jako vlastnost k substantivu

označují nějaký vztah k určité skutečnosti, např. k látce (železný, pšeničný, plátěný), k osobě (lidský, dětský), k času (zimní, včerejší), k místu (městský, zahraniční, pražský), k abstraktní skutečnosti (vědecký, sportovní) atd. Tato přídavná jména se obvykle nestupňují

kvalitativní substantiva

vyjadřují vlastnost jako kvalitu

vyjadřují různé vlastnosti, jako např. barvu (červený, zelený), velikost (velký, malý), stáří (starý, mladý, nový), tvar (rovný, kulatý), teplotu (teplý, studený), tělesné vlastnosti (silný, zdravý) a podobně. Tato přídavná jména lze stupňovat;

pronomina – typy

personalia

posesiva

demonstrativa

interogativa

relativa

indefinita

negativa

personalia pronimina

osobní zájmena

posesiva pronomina

přivlastňovací zájmena

demonstrativa pronomina

ukazovací zájmena

interogativa pronomina

tázací zájmena

relativa pronomina

vztažná zájmena

indefinita pronimina

neurčitá zájmena

negativa pronomina

záporná zájmena

numeralia typy

určité – neurčité

cardinalia

ordinalia

druhové

multiplicativa

cardinalia numeralia

základní číslovky

ordinalia numeralia

řadové číslovky

multiplicativa numeralia

násobné číslovky

verbum finitum

normální slovesa

verbum infinitum

transgresiv, infinitiv, participia

transgresiv

přechodník

participium

příčestí

persona

osoba

mluvnické kategorie sloves

persona

numerus

modus

tempus

genus verbi

aspekt

jmenný rod

numerus

číslo

modus

způsob

tempus

čas

genus verbi

slovesný rod

aspekt

vid

modus kategorie

indikativ

imperativ

kondicionál

genus verbi kategorie

aktivum

pasivum

modus kategorie

indikativ

kondicionál

imperativ

indikativ

oznamovací způsob

kondicionál

podmiňovací způsob

imperativ

rozkazovací způsob

aspekt kategorie

perfektivum

imperfektivum

perfektivum

dokonavý vid

imperfektivum

nedokonavý vid

jmenný rod kategorie

participium

transgresiv

slovesné třídy

1. -e

2. -ne

3. -je

4. -i

5. -á

slovesné vzory

1. -e

   • nese, bere, maže, peče, tře

2. -ne

   • tiskne, mine, začne

3. -je

   • kryje, kupuje

4. -i

   • prosí, trpí, sazí

5. -á

   • dělá