Biologie test 18.3.

Charakteristika (Ostnokožci)

Mořští živočichové s paprsčitou souměrností. V dospělosti ztrácejí epidermis a jejich tělo je pokryté ostny vzniklými z CaCO₃.

Stavba těla (Ostnokožci)

Mají středový terč s orální a řitní stranou, ramena, ostny a hroty. Podle tvaru se dělí na kulovité (ježovky), kalichovité (lilijice), paprsčité (hvězdice), terčovité (hadice) a okurkovité (sumýši).

Ambulakrální soustava (Ostnokožci)

Systém cév s mořskou vodou obsahující peptidy a sacharidy. Nahrazuje vylučovací, dýchací, cévní soustavu a pohyb. Obsahuje madreporit (komunikační orgán) a kanálky s vodními ampulemi na koncích.

Další soustavy (Ostnokožci)

Pseudohermální soustava (pravděpodobně přívod živin), trubicová svalová soustava, dýchání žábrami nebo ambulakrální soustavou, nervový prstenec místo mozku, smysly omezené (zrak, čich, hmat u některých).

Rozmnožování (Ostnokožci)

Gonochoristé s nepřímým vývinem. Někteří mají vysokou regenerační schopnost.

Ježovky

Nemají ramena, mají vnitřní vápenitou kostru (krunýř) s ostny pro ochranu a pohyb. Mají Aristotelovu lucernu (žvýkací aparát) se zuby na seškrabávání řas a pedicelarie k odstraňování nečistot.

Hvězdice

Pohyblivé, mají 5 ramen s miskovitými očky na konci. Loví tak, že obejmou kořist a roztrhnou ji, potravu tráví mimotělně vychlípitelným žaludkem. Vysoká regenerační schopnost.

Zástupci (Hvězdice)

Hvězdice růžová (400m hluboko, Baltské moře), hvězdice trnitá (druhá největší, požírá korálové útesy), hvězdice slunečnice (největší, až 20 ramen), hvězdice desetiramenná.

Sumýši

Dvoustranně souměrní, vápenitá kostra redukovaná. Dýchají vodními plícemi (tkáň kolem konečníku). Přezdíváni "mořské okurky".

Hadice

Terčovité tělo s pěti dlouhými tenkými rameny, plazí se po útesech, živí se drobnou potravou. Při napadení mohou odhodit celé rameno.

Zástupci (Hadice)

Hadice dlouhoramenná (žije ve štěrbinách skal a korálových útesů, dravá).

Lilijice

Nejstarší třída ostnokožců, žijí přisedle, neumí se pohybovat, živí se drobnou potravou.

Charakteristika (Strunatci)

Nejvyvinutější kmen živočichů, vznik v prvohorách (před 530 mil. let). Mají tělo tvořené třemi zárodečnými listy a coelom.

Struna hřbetní (Strunatci)

Vnitřní kostra tvořící oporu těla. U nižších strunatců zůstává po celý život, u vyšších nahrazena páteří.

Nervová soustava (Strunatci)

Trubicovitá, na hřbetní straně nad chordou, ektodermálního původu. U vyšších strunatců se z přední části vyvíjí mozek, zbytek tvoří míchu.

Další znaky (Strunatci)

Trávicí trubice na břišní straně, hltan s žaberními otvory (dýchání, filtrace potravy), endostyl (produkuje látky bohaté na jód, u obratlovců nahrazen štítnou žlázou), uzavřená cévní soustava, pravý ocas.

Pláštenci

Mořští živočichové s velkou regenerační schopností. Tvoří kolonie a mají regresivní vývoj – larva je vyvinutější než dospělec. Produkují rosolovitý plášť (tunica).

Zástupci (Pláštenci

Sumky)

Salpy

Plovoucí, tvoří kolonie (každý jedinec má jinou funkci). Jsou součástí planktonu, mají rodozměnu (střídání pohlavní a nepohlavní fáze).

Zástupci (Salpy)

Ohnivka atlantská.

Vršenky

Nejmenší a nejvyvinutější pláštenci. Zachovávají chordu celý život, žijí u hladiny a filtrují řasy z vody.

Zástupci (Vršenky)

Vršenka středomořská obecná.