📎Somatologie I - 2. Buňka a buněčné organely

Základní jednotka živé hmoty

Živé soustavy - rozdělení

• nebuněčné živé soustavy (viry)

• buněčné živé organismy (jednobuněčné a mnohobuněčné organismy)

Nebuněčné živé soustavy

závislé na hostitelských buňkách (mimo buňky nejeví známky života)

Viry

• nitrobuněční parazité, nemají vlastní aparát pro syntézu bílkovin (ribozomy a tRNA)

• mimo buňky nejeví známky života

• virus je schopen autoreprodukce

klidová částice viru, existující mimo hostitelskou buňku

virion

membránový obal některých virů je povahy

bílkovinné a fosfolipidické

Mezi onemocněné virového původu patří

obrna, spalničky, rýma, chřipka, neštovice, žloutenka

Buněčné živé soustavy - dělení

• prokaryotický typ buněk

• eukaryotický typ buněk

prokaryotický typ buněk

• nemají jádro, DNA pluje volně v cytoplazmě v oblasti nukleoid

• obsahují ribozomy, ale bez membránového obalu

• rozmnožují se binárním dělením (dělení buněk)
  

Eukaryotické buňky

• Mají jádro obklopené jadernou membránou

• Obsahují membránou obalené organely - mitochondrie, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát

• Rozmnožují se mitózou a meiózou (složitější proces dělení)

Buňky prokaryoptického typu - dělení

bakterie, archea

Bakterie

• jednobuněčné organismy, jejichž jaderná hmota (nukleoid) není ohraničená membránou → nemají jádro

• hlavní stavební látka buněčné stěny - peptidoglykan (murein)

• jsou heterotrofní i autotrofní

Peniciliny jsou nejúčinější při léčbě

bakterií

Onemocnění bakteriálního původu - příklady

angína, tuberkuloza, salmonela

Archea

jednobuněčné organismy, jejichž buněčná stěna neobsahuje murein

Buňky eukariotického typu

eukarya

Eukarya - pět říší

• rostliny

• houby

• chromista

• prvoci

• živočichové

Sinice

• prokaryotní, autotrofní

• obsahuje chlorofyl A

• heterocysty - schopné vázat dusík

Buňka

Základní stavební a funkční jednotka organismů, nejmenší anatomický celek schopný samostatného života

Buňka - stavební prvky

• buněčné membrány (biomembrány)

• vlákna (vláknité bílkoviny)

• hrudkovité částice

Funkce buněk

• uchovat genetickou informaci (DNA)

• syntetizovat bílkoviny

• zajistit stálost vnitřního prostředí

Formy života nemající buněčnou strukturu

viry, ricketsie - specializované parazitické organismy; molekuly DNA nebo RNA; pronikají do buněk; existenčně závislé na buňce; ovlivňují buněčného dělení = nádorové onemocnění

Bakterie

jednobuněčné organismy, mají buněčnou strukuturu a životní funkce

Organely - příklady (fce: tvorba bílkovin)

• jádro

• jadérko

• ribosomy

• Golgiho komplex

Člověk - počet chromosomů

46 chromosomů v buňkách

Ženské pohlaví - kombinace chromosomů

XX

Mužské pohlaví - kombinace chromosomů

XY

R. Hook

Nazval buňku buňkou

J. E. Purkyně

Studoval buněčné jádro, podporoval buněčnou teorii, průkopník mikroskopie

Zakladatelé buněčné teorie

Schleiden, Swann

Anton Van Leewenhoek

sestrojil mikroskop

Elektronový mikroskop

obdoba světelného mikroskopu, ve kterém jsou ale fotony nahrazeny elektrony

Buněčné membrány (biomembrány, plazmatická membrána)

obklopuje buňku, umožňuje udržet odlišné složení vnitřního prostoru buňky a okolí (resp.: chrání to, co je uvnitř, a kontroluje, co může dovnitř a ven); 7,5 nanometry tenká; transport prvků zajišťují membránové bílkoviny

Mikroklky

drobné výchlipky; fce: zvětšují povrch buněk

Řasinky

výchlipky membrán na povrchu buněk; fce: posun hlenu

Membránové bílkoviny

komponent buněčných membrán, zajišťují transport prvků, některé mají funkci receptorů (specializované bílkoviny)

Receptory

příjímají podněty z okolí, mají důležitou roli v buněčné dráždivosti

Vláknité bílkovinné struktury

zajišťují stálost i proměnlivost tvaru buňky, vnitřní mechanická opora buňky, podmiňují tak schopnost buněčného pohybu (umožňují změny tvaru buněk, pohyb organel i phoyb celých buněk)

Vláknité bílkovinné struktury - stavební prvky

• mikrotrubičky

• vlákna

Hrudkovité částice - příklad

ribosom

Ribozomy

malé útvary tvořené dvěma složkami - RNA + bílkoviny; hlavní fce: tvorba bílkovin

Endoplasmatické retikulum

systém plochých váčků a kanálků, zajišťují transport v buňce; dva typy: hladké a drsné

Drsné endoplasmatické retikulum

na povrchu ribozomy; syntéza bíkovin

Hladké endoplasmatické retikulum

nemá ribozomy; syntéza tuků a cukrů

Golgiho komplex (Golgiho aparát)

Soustava plochých váčků; neobsahuje ribosomy; dotváření bílkovin tvořené v drsném retikulu

Lyzosomy

• kulovité váčky ohraničené membránou; obsahují enzymy, které rozkládají biologický materiál; organely důležité pro metabolismus a obranu buňky

Ribozomy

hrudkovité částice, vznikají v jadérku, tvořeny rRNA a bílkovinami; tvorba bílkovin

Mitochondrie

energetické a dýchací centrum buňky, enzymy pro dýchání; obsahuje vlastní DNA, RNA!! schopnost se reprodukovat; ohraničena dvěma membrány - vnitřní, vnější

Centriol

dělící tělísko; buněčná organela navozující vznik dělícího aparátu buňky; zajišťuje rovnoměrné rozdělení dceřiných chromozomů

Centromera

oblast na chromozomu; (resp.: zaškrcení chromozomu, který chromozom dělí na krátká a dlouhá raménka

Pruhování

zbarvení

Cytoplazma

tvořena cytoskeletem a roztokem různých látek; tekuté prostředí buňky, v němž jsou uloženy buněčné organely

Cytoskelet

Odpovídá za transport látek v buňce a za její tvar i pohyb

Buněčné jádro

organela, obsahuje chromosomy (genetická informace DNA) a jadérko; místy přerušována otvory - pory; uvnitř chromatin - části chromosomů

Jadérko

• tělísko v jádře buňky, neohraničené vlastní membránou; vytvářejí rRNA - stavba ribozomů

• v době buněčného dělení mizí, po dělení se opět vytváří z jadérkového organizátoru

Aminokyseliny

organické kyseliny; základní stavební jednotky bílkovin

DNA

látka schopná autoreprodukce nesoucí dědičné vlohy (informace), v jádře buňce; DNA se přepisuje do mRNA (messenger - poslíček) → po úpravě putuje do cytoplasmy

Chromatin

nápadně se barvíci hrudky uvnitř jádra, spiralisované části chromosomů (DNA), v medicíně k orientačnímu určení pohlaví

Chromosomy

• vláknité útvary v jádře z DNA a bílkovin, nositelé dědičných informací; v jádře přítomny trvale; každý chromosom má charakteristické zbarvení (pruhování)

• řadíme do tzv. karyotypu - od nejdelší po kratší

Karyotyp

soubor chromosomů buňky (nebo organismu)

Nucleus

buněčné jádro

Sex test

slouží k orientačnímu určení pohlaví

Co je na obrázku? Popiš

Buněčná membrána:

1. molekuly bílkovin

2. zevní (tuková) vrstva

3. molekuly cukrů (receptory)

4. kanál v membráně

5. střední (nesmáčivá) vrstva

Co je na obrázku? Popiš

Mezibuněční kontakt:

1. vnitřní vrstva buněčné membrány

2. střední vrstva

3. pronikající bílkoviny

4. vazebná místa sousedících membrán (bílkoviny)

Co je na obrázku? Popiš

Endoplazmatické retikulum a jaderná membrána:

1. jaderná membrána

2. por jaderné membrány

3. membrány endoplazmatického retikula s ribosomy

Co je na obrázku? Popiš

Stavba mitochondrie - úprava přepážek:

1. zevní membrána

2. vnitřní membrána přepážky

3. ukotvení (nožka) skupiny enzymů

4. oxidační enzymy

Co je na obrázku?

Prostorová rekonstrukce elementárních jednotek (prostorová orientace oxidačních enzimů)

Co je na obrázku?

Prostorová rekonstrukce dělícího tělíska

Co je na obrázku? Popiš

Cytoskelet:

1. jádro a jaderná membrána s pory

2. mikroklky

3. dělící tělísko

4. trubice

5. vlákna

Organely obsahující DNA

• jádro

• Mitochondrie

• Plastidy