Rychlé drily: atribuce, LoC, explanační styl, coping, stres, seberegulace

Atribuce – základní dělení (Heider)

Vnitřní (dispoziční) vs. vnější (situační) příčiny chování. :contentReference[oaicite:8]{index=8}

Weiner – 3 dimenze atribuce

Příčinnost (interní/externí) × stabilita (stálá/nestálá) × kontrolovatelnost (ano/ne). :contentReference[oaicite:9]{index=9}

Rotter – Locus of control (LoC)

Interní: „mám to ve svých rukou“ vs. externí: „rozhodují náhoda/vnější síly“. :contentReference[oaicite:10]{index=10}

Weiner × LoC

Pozor: LoC kombinuje příčinnost a kontrolovatelnost – není to jedna osa. :contentReference[oaicite:11]{index=11}

Seligman – explanační styl (3 páry)

Stabilita, průraznost (pervasiveness), personalizace (kontrola) – optimista připisuje „dobré“ sobě a trvale; pesimista naopak „špatné“. :contentReference[oaicite:12]{index=12}

Benefektance (Greenwald)

Tendence udržovat pozitivní obraz sebe jako úspěšného/kompetentního (ochrana sebehodnocení). :contentReference[oaicite:13]{index=13}

Mini-příklad (Weiner): „Neuspěl jsem, protože jsem hloupý.“

Interní + stabilní + (spíše) nekontrolovatelná příčina → riziko hanby, snížené úsilí. :contentReference[oaicite:14]{index=14}

Mini-příklad (Weiner): „Neuspěl jsem, protože jsem se neučil.“

Interní + nestabilní + kontrolovatelná příčina → korekce úsilím. :contentReference[oaicite:15]{index=15}

Mini-příklad (Weiner): „Neuspěl jsem, padly těžké otázky.“

Externí + nestabilní + nekontrolovatelná (smůla/obtížnost) → spíše smutek než hanba. :contentReference[oaicite:16]{index=16}

Mini-příklad (LoC): „Zkoušku zvládnu, když se připravím.“

Interní LoC (výsledek závisí na mém přičinění). :contentReference[oaicite:17]{index=17}

Mini-příklad (LoC): „Stejně to rozhodne náhoda.“

Externí LoC (výsledek mimo mou kontrolu). :contentReference[oaicite:18]{index=18}

Mini-příklad (Seligman): „Selhání je dočasné a omezené.“

Optimistický styl: nestabilní a úzce vymezené „špatné“, dobré je trvalé a osobní. :contentReference[oaicite:19]{index=19}

Stres – transakční model (Lazarus & Folkman)

Klíčové je kognitivní zhodnocení; primární (hrozba/výzva?) → sekundární (mám zdroje?) → coping. :contentReference[oaicite:20]{index=20}

Kognitivní zhodnocení – detaily

Primární určí relevanci a valenci situace, sekundární porovnává nároky vs. zdroje → (ne)aktivace copingu. :contentReference[oaicite:21]{index=21}

Coping – kdy se spouští

Výsledek kognitivního zhodnocení rozhodne, zda a jak coping použiji. :contentReference[oaicite:22]{index=22}

Mini-příklad (coping – aktivace)

„Zítra mám prezentaci (výzva) a umím to (zdroje)“ → coping: trénink, plán. :contentReference[oaicite:23]{index=23}

Mini-příklad (coping – neaktivace)

„Není to pro mě relevantní“ → coping se nespouští. :contentReference[oaicite:24]{index=24}

Frustrace – definice

Stav při blokádě cílů/potřeb; frustrační tolerance = kolik frustrace uneseme bez dekompenzace. :contentReference[oaicite:25]{index=25}

Pět způsobů překonání frustrace

Vyhnutí; překonání; útěk; volba jiného cíle; dominance. :contentReference[oaicite:26]{index=26}

Seberegulace – obecně

Flexibilní udržování/opouštění vzorců chování vedoucích k (ne)adaptivním výsledkům. :contentReference[oaicite:27]{index=27}

Bandura – self-efficacy (vlastní účinnost)

Víra ve zvládání náročných situací; klíčové zdroje: persuaze a zážitky mistrovství. :contentReference[oaicite:28]{index=28}

Snyder – sebemonitorování

Vysoké: citlivost na sociální podněty; nízké: více podle vlastních emocí/standardů. :contentReference[oaicite:29]{index=29}

Carver & Scheier – kontrolní model

Homeostatická regulace ke standardu; soukromé vs. veřejné sebeuvědomění. :contentReference[oaicite:30]{index=30}

Baltes – SOC (3 kroky)

Selekce (volba cíle) → Optimalizace (mobilizace zdrojů) → Kompenzace (náhrady ztrát). :contentReference[oaicite:31]{index=31}

Heckhausen – rubikon

Hranice mezi motivací a vůlí; volní procesy udržují seberegulaci navzdory frustraci. :contentReference[oaicite:32]{index=32}

Socioemoční selektivita (Carstensen)

S věkem více volíme emočně smysluplné cíle/vztahy (emoce > informace). :contentReference[oaicite:33]{index=33}

Pulkkinen (JYLS) – důsledky ER

Nízká ER: vyšší riziko maladaptace, nezaměstnanosti, horší zdraví; vysoká ER: pohoda, koherence, self-esteem. :contentReference[oaicite:34]{index=34}

Mini-příklad (self-efficacy)

„Minule se mi to povedlo a trenér mi věří“ → vyšší SE → vyšší úsilí/vytrvalost. :contentReference[oaicite:35]{index=35}

Mini-příklad (sebemonitorování)

„Všimnu si, že odbíhám od tématu“ → korekce chování k cíli. :contentReference[oaicite:36]{index=36}

Mini-příklad (SOC)

„Nemám čas na vše → zúžím cíle (S), procvičím klíčové okruhy (O), udělám taháky se vzorci (K).“ :contentReference[oaicite:37]{index=37}

Mini-příklad (rubikon)

„Přestal jsem jen plánovat (motivace) a začal reálně plnit kroky (vůle).“ :contentReference[oaicite:38]{index=38}

Rychlý drill – rozliš: interní vs. externí (LoC)

„Neuspěl jsem kvůli sobě“ = interní; „Neuspěl jsem kvůli okolnostem“ = externí. :contentReference[oaicite:39]{index=39}

Rychlý drill – rozliš: stabilní vs. nestabilní

„Jsem takový“ = stabilní; „tentokrát jsem málo trénoval“ = nestabilní. :contentReference[oaicite:40]{index=40}

Rychlý drill – rozliš: kontrolovatelné vs. nekontrolovatelné

„Příště se víc připravím“ = kontrolovatelné; „padly špatné otázky“ = nekontrolovatelné. :contentReference[oaicite:41]{index=41}

Rychlý drill – primární vs. sekundární zhodnocení

„Je to hrozba/výzva?“ = primární; „Mám zdroje/jak to dám?“ = sekundární. :contentReference[oaicite:42]{index=42}