𝟕 skepse, objektivita a hodnotová neutralita vědy

Pozitivismus

Filozofický směr zdůrazňující empirii, logiku a odmítající metafyziku; zakladatelem je Auguste Comte.

Zákon tří stádií

Teorie A. Comta, podle které se myšlení vyvíjí ve třech stádiích: teologickém, metafyzickém a pozitivním.

Newton první pozitivista

Isaac Newton se vyhýbal hypotézám o příčinách („hypotheses non fingo“) a prosazoval čistě empirické poznání.

Nejvyšší věda podle pozitivismu

Sociologie, která má být exaktní jako fyzika a předvídat společenské jevy jako pohyby planet.

Řád a pokrok

Pozitivistické heslo vyjadřující snahu o stabilní společnost a její neustálý vývoj skrze vědu.

Mary Midgley

Filozofka kritizující představu hodnotové neutrality vědy a zdůrazňující propojení vědy s hodnotami.

Hodnotová neutralita vědy

Představa, že věda je objektivní a nezávislá na hodnotách; kritizována jako iluze.

Rozhodnutí pro objektivitu

Upřednostnění objektivity před subjektivitou je samo o sobě hodnotovým rozhodnutím.

Nemožnost neutrality

Věda vždy operuje v hodnotovém rámci – neutralita znamená nahrazení jedné sady hodnot jinou.

Implicitní hodnoty vědy

Vědecké hodnoty jsou často prosazovány skrytě, protože nejsou otevřeně diskutovány.

Vyloučení hodnot z diskuze

Ztěžuje možnost reflexe a vede k iracionálnímu zacházení s hodnotami ve vědě.

Rozum vs. pocity

Častý rámec etických debat, kde se věda staví jako rozumná proti emocím a hodnotám.

Rozum zdůvodňuje pocity

Pocity mají rozumové pozadí, a proto by neměly být z diskuze o vědě vyloučeny.

Důvěra ve vědu

Základní pocit, na němž je věda postavena; iluze technologického řešení všeho.

Negativní přístup k objektivitě

Dehumanizace a depersonalizace jako důsledky údajné nezaujatosti vědy.

Nezaujatost jako opovržení

Snaha o odstup může být ve skutečnosti projevem pohrdání nebo odmítnutí.

Denaturace zvědavosti

Přirozená lidská zvědavost je potlačována posedlostí čistotou a racionalitou.

Skepse jako problém

Skepticismus není jen poznávací, ale také psychologická a morální otázka.

Hygienické pojetí pravdy

Pravda je vnímána jako něco čistého, co nesmí být poskvrněno emocemi nebo chybami.

Absolutní skepse je nemožná

I skeptik musí něčemu věřit – úplná nedůvěra je prakticky nepoužitelná.

Věda a důvěra

Základní důvěra ve smysluplnost a poznatelnost světa je předpokladem vědy.

Teleologie a věda

Původní hledání smyslu ve světě bylo nahrazeno vírou ve vědecký pokrok a spasení.

Vědecké snění

Vize dobytí vesmíru, překonání smrti, vytvoření ráje – iluze vědecké všemocnosti.

Long-termismus

Upřednostňování budoucích vizí před současnými problémy, často v důsledku vědeckého snění.

Proměna pojmů

Slova jako „život“ nebo „my“ mění v kontextu vědeckých vizí význam.

Omnikompetence vědy

Víra, že věda může řešit vše, včetně smrti nebo smyslu existence – což mění samotné problémy.

Objektivita a subjektivita

Snaha o úplnou objektivitu vede k potlačení subjektivity, což je samo iluzorní.

Překonání biasů

Ideál, který nelze zcela naplnit – každý výklad je zatížen hodnotami a perspektivou.

Skepse a vize

Kritický přístup musí být doprovázen pozitivním ideálem nebo vizí.

Kritika a přesvědčení

I kritika vychází z nějakých hodnot a přesvědčení, nikdy není zcela neutrální.