psychola médií

poslání psychologie

popsat, vysvětlit, předvídat aplikovat

biologický imperativ

základní potřeby organismu, které motivují jeho chování a přežití. např. vynalezení cest komunikace

vznik psychologie médií

marketingový požadavek, rozvoj komunikačních technologií

APA

Americká psychologická asociace, od roku 1980 je součástí APY psychologie médií

Müstenberg

1916, film, předpověděl využití pro propagandu

cíl PM

zkoumání interakčního vztahu člověka s tradičními a novými médii

díky PM lépe rozumíme

mediální etice

stereotypům používaných v médiích

Využívání programů na distanční vzdělávání

Využívání interaktivních edukačních nástrojů

Využívání internetu na zdravotní edukaci

digitální domorodec

člověk narozený do digitálního světa, který se s technologiemi setkává od útlého věku.

digitální imigrant

člověk narozený před rozšířením digitálních technologií, který se s nimi seznamuje v pozdějším věku.

Úkol mediálního psychologa

práce s domordci (pozitvní a produktivní využití médií), a přistěhovalcem (pracovat s jejich strachem z nových médií). Zkoumat interakční vztah člověk – média.

oblasti zájmu psychologie médií

komunikátor (média), příjemce (médií), komunikační obsah, komunikační prostředek

definice psychologie médií

Zkoumá mezilidskou komunikaci, která se uskutečňuje prostřednictvím médií, tj. komunikační chování a prožívání komunikátora a příjemce.

typy komunikace

intrapersonální, interpesonální, skupinová, meziskupinová, organizační, celospolečenská

masová komunikace

sociální interakce prostřednictvím masově šířených výpovědí

atributy masové komunikace

masové publikum, technické prostředky, veřejné zprostředkování, periodicita, absence přímého kontaktu, náhodná zpětná vazba

trendy v psychologií médií

ekonomicko organizační hledisko, internacionalizace, decentralizace, nová média

funkce médií

informační

zábavní

kulturní

sociální

agitační

korelační

psychoanalýza

porozumění podvědomí a nevědomí, sny, id, ego, superego, vliv mediálních stereotypů, použití a uspokojení potřeb a parasociální vztahy

PERMA wellbeing

postive emotion

engagement

relationships

meaning

achievement

kompentence novináře (pyramida)

úsudek, storytelling, kritické myšlení, zpravodajství,

audiovizuální gramotnost, numerická g., technologická g.

občanská g., kulturní g., poslání

kompetence novináře (vědomosti)

teorie médií, odborná problematika, způsoby a formy práce, psychologie publika, poznání sebe samého (+-)

kompetence novináře (dovednosti)

odborně technické, organizačně-řídící, komunikační, tvorba textu, interpretace, diskuse

kompetence novináře (vlastnosti)

pružnost myšlení, schopnost prosadit se, originalita, empatie, schopnost navazovat kontakty, odvaha, psychická a fyzická kondice, adaptabilita, rozhodnost

Komunikátor v procesu mediální komunikace

Každá osoba nebo skupina osob, které se podílejí na produkci veřejných výpovědí

funkce komunikátorů

mediátor, učitel a rádce, redaktor, moderátor

Požadavky na psychické vlastnosti moderátora

Důvěryhodnost (spolehlivost, hodnověrnost), ovlivňuje vnímání zprávy: pravda/nepravda, jeví se jako odborník? Je důvěryhodný? Věrohodnost je určená: stylem projevu, rychlostí řeči, snahou přesvědčit.

ostatní vlastnosti komunikátora

přitažlivost pro publikum: fyzický půvab, příslušnost ke stejné skupině, všeobecná podobnost publiku, schopnost ovládat emoce, přirozená autorita

Psychologické bariéry povolání novináře

Sociálně-psychologické – nerespektování zákonitostí společné práce, individualismus, nedocení ostatních, nedisciplinovanost.

Organizační – špatná organizace práce, talky ze strany vedení, stereotypnost, vytváření napětí.

Nezájem o adresáta – nerespektování psychických zákonitostí příjmu a zpracování informací, prosazování osobních motivů.

Osobnostní – nedostatečné schopnosti novináře, vlastnosti, charakter, psychický stav.

Styly řešení konfliktu

konfrontace (žralok), kooperace (sova), vyhýbání se (medvídek), únik (želva), kompromis (liška).

Důsledky stresu v práci novináře

posttraumatický stresový syndrom (anxieta, noční můry, nespavost, problémy s koncentrací), depresivní stavy, vyhoření

Faktory tvořivých schopností

Senzitivita – schopnost být všímavý, citlivý na problémy

Fluencia – schopnost pohotově reagovat, produkovat množství myšlenek

Flexibilita – schopnost pružně vytvářet řešení úloh

Originalita – schopnost vytvářet nové, neobvyklé myšlenky

Elaborace – schopnost vypracovat detaily řešení

bariéry tvořivosti

intelektové

percepční

kulturní

emoční

výrazové

Možnosti překonávání bariér tvořivosti

odblokování psychologických bariér (strach a obavy z neúspěchu), posilňování a rozvíjení tvořivosti zaměstnanců, vytvoření plánu rozvoje kreativity v organizaci, vytvoření firemní kultury podporující kreativitu, tvořivé řízení – řízení tvořivých lidí

interní komunikační bariéry

obavy ze selhání, neúspěchu, emoce (hněv, zlost), odlišné zpracování a interpretace obsahu, stereotypy, nepřizpůsobení se komunikujícímu, nezájem (nadřazenost, povýšenost), vnímání nadřazenosti-podřazenosti, nepřiměřené očekávání od komunikace

externí komunikační bariéry

okolnosti komunikace (prostředí), přítomnost dalších osob, různorodost informací (těžko se to zpracovává), respondent bránící se otevřené komunikaci

image

symbolický obraz, představa vytvořená jinými

charakteristické znaky image

poměrně stabilní a trvající, tvořený často z nepodstatných prvků osobnosti (skandály), nezávislost imidže od reality, emocionálně pobarvený „nie je iba o obliekání ale hlavně o správání sa k druhým“

moderátor

průvodce programem, personifikuje médium, ovlivňuje způsob, jak publikum prezentované výpovědi vnímá

postoje

Jsou poměrně trvalé charakteristiky jednotlivce, které vyjadřují jeho stanovisko

struktura postojů

kognitivní složka, emocionální složka, konativní složka

Kognitivní disonance

nepříjemná reakce/stav na nově získané informace protiřečící předcházejícím postojům

behaviorální psychologie

pasivní učení (Stimul – Reakce) je potřeba opakovat, aby si to člověk zapamatoval, aktivní učení (Stimul – Opakování – Reakce)

Kognitivní psychologie

reakce na behaviorismus, percepce, pozornost, paměť, řešení problému, rozhodování, IQ.

storytelling

Humanistická psychologie

holistický pohled (sleduje člověka jako celek), motivace, postoje, touhy, Maslow

Neuropsychologická koncepce

vysvětlení chování a emocí na základě biologie a evoluce

Sociálně kognitivní teorie

Učení v sociálním kontextu

Vývojová psychologie

zrání organismu probíhá v čase vývojového období/stádií, Erikson

Pozitivní psychologie

se snaží ucelit aspekty osobnosti člověka doplněním právě o ty kladné stránky života, Selingmann