Sociální kognice, LoC, coping, stres, rysy, temperament

Sociální kognice – co to je

To, jak zpracováváme informace o sobě a o druhých (vnímání, vyhodnocování, srovnávání); navazuje na sebepojetí a sociální srovnávání. :contentReference[oaicite:4]{index=4}

William James – I vs. Me

„Já jako podmět“ (I) = prožívající subjekt vs. „Já jako předmět“ (Me) = to, co o sobě víme; Me má materiální, sociální a duchovní složku. :contentReference[oaicite:5]{index=5}

Cooley – zrcadlové Já

Sebeobraz se formuje v interakci s druhými: druzí jsou „zrcadlo“, ve kterém se vidíme. :contentReference[oaicite:6]{index=6}

Rogers – 3 složky sebepojetí

Obraz vlastního Já; sebeúcta (se sociálními srovnáními); ideální Já. :contentReference[oaicite:7]{index=7}

Sociální srovnávání (Festinger)

Lidé se nesrovnávají s „objektivní normou“, ale se subjektivně zvolenými referenčními osobami; sestupné srovnávání chrání self, vzestupné motivuje ke zlepšení. :contentReference[oaicite:8]{index=8}

Redukce nepříjemné diskrepance po srovnání

Zveličení schopností úspěšných; změna cíle srovnání; distanc od úspěšných; změna hodnoty srovnávání. :contentReference[oaicite:9]{index=9}

Benefektance (Greenwald)

Tendence udržet pozitivní obraz sebe jako úspěšného/kompetentního – obranný mechanismus chránící sebehodnocení. :contentReference[oaicite:10]{index=10}

Diskrepance reálné vs. požadované Já

Negativní emoce (strach/úzkost); spíše nevytváří vnitřní motivaci, může vést k vnějším regulacím. :contentReference[oaicite:11]{index=11}

Atribuce – Heider

Interní (dispoziční) vs. externí (situační) příčiny; přirozená snaha porozumět chování. :contentReference[oaicite:12]{index=12}

Weiner – rozšíření atribuce

Dimenze: příčinnost (interní/externí) × stabilita × kontrolovatelnost. :contentReference[oaicite:13]{index=13}

Rotter – Locus of control (LoC)

Interní LoC: „mám to ve svých rukou“; externí LoC: „rozhodují náhoda a vnější síly“. :contentReference[oaicite:14]{index=14}

Weiner × LoC

Pozor: LoC kombinuje příčinnost a kontrolovatelnost – nejde o jedinou osu. :contentReference[oaicite:15]{index=15}

Seligman – explanační styl

Optimista: trvalost/průraznost dobrého, personalizace dobrého; pesimista: trvalost/průraznost špatného, personalizace špatného. :contentReference[oaicite:16]{index=16}

Stres – transakční model (Lazarus & Folkman)

Primární zhodnocení (hrozba/výzva) → sekundární zhodnocení (zdroje) → coping; klíčová je kognitivní interpretace situace. :contentReference[oaicite:17]{index=17}

Coping – kdy se spouští

Výsledek kognitivního zhodnocení určí, zda jedinec coping aktivuje a jak. :contentReference[oaicite:18]{index=18}

Seberegulace a coping

Sebemonitorování (Snyder) a kontrolní smyčky (Carver & Scheier) pomáhají korigovat chování k cíli. :contentReference[oaicite:19]{index=19}

SOC (Baltes) – strategie v náročných podmínkách

Selekce (volba priorit) → Optimalizace (mobilizace zdrojů) → Kompenzace (nahrazování ztrát). :contentReference[oaicite:20]{index=20}

Socioemoční selektivita (Carstensen)

S věkem více volíme emočně smysluplné cíle a vztahy (emoce > informace). :contentReference[oaicite:21]{index=21}

Pulkkinen (JYLS) – důsledky emoční regulace

Nízká ER: maladaptace, nezaměstnanost, horší zdraví; vysoká ER: pohoda, koherence, self-esteem. :contentReference[oaicite:22]{index=22}

Rysy – Allport

Ideografický přístup; kardinální, centrální a sekundární dispozice; funkční autonomie (perseverující vs. vlastní). :contentReference[oaicite:23]{index=23}

Rysy – Cattell

Nomotetický přístup; 16 primárních faktorů (1. řád) a obecnější faktory (2. řád). :contentReference[oaicite:24]{index=24}

Eysenck – hierarchie chování

Superrysy → rysy → návykové reakce → specifické reakce. :contentReference[oaicite:25]{index=25}

Big Five (B5) – přehled

N, E, O, A, C; lexikální východisko; mezi jazyky existují rozdíly v počtu faktorů. :contentReference[oaicite:26]{index=26}

HEXACO – 6 faktorů

Nově přidává Poctivost–Pokoru; rozdíly vůči B5: sentimentalita patří do Emocionality; hněv/klid je součástí Přívětivosti. :contentReference[oaicite:27]{index=27}

Kritika rysových přístupů

Dobře popisují strukturu, ale slabě dynamiku; projevy rysu závisí na situaci (Mischelův „paradox konzistence“). :contentReference[oaicite:28]{index=28}

Temperament – definice

Vrozené, biologicky ukotvené průběhové (formální) charakteristiky chování/prožívání; úzce souvisí s rysy. :contentReference[oaicite:29]{index=29}

Gray – BIS/BAS

BIS = úzkost/inhibice; BAS = citlivost na odměnu/impulzivita; různé mozkové systémy emoční kontroly. :contentReference[oaicite:30]{index=30}

Cloninger – 4 temperamenty

Vyhýbání se poškození (GABA/serotonin), Vyhledávání nového (dopamin), Závislost na odměně (NA/serotonin), Perzistence (glutamát/serotonin) + 3 charakterové dimenze. :contentReference[oaicite:31]{index=31}

Kagan – (ne)inhibovaný temperament

Bázlivé rezervované vs. vstřícné spontánní chování; v dospělosti blízko dimenzi introverze–extraverze. :contentReference[oaicite:32]{index=32}

EAS (Buss & Plomin)

Emocionalita, Aktivita, Sociabilita; objevují se v 1. roce, přetrvají do dospělosti, jsou dědičné; složky E/A/S viz text. :contentReference[oaicite:33]{index=33}

Thomas & Chess – goodness of fit

Soulad mezi temperamentem a požadavky prostředí → adaptace; 9 kategorií + 3 typy (snadný, obtížný, pomalu se rozehřívající). :contentReference[oaicite:34]{index=34}

Jung & MBTI

Postoje E–I; funkce myšlení/cítění/smysly/intuice; MBTI rozšiřuje o S–N, T–F, J–P (16 typů). :contentReference[oaicite:35]{index=35}