Test - literatura (literární skupiny)

Májovci - charakteristika

• název podle almanachu Máj (1858)

• v popředí v 50.a 60.letech

• hlásí se k odkazu Máchy - stavěli se proti dosavadnímu směru literatury, musí se posouvat dopředu, stavěli se proti rukopisům, Slávy dceři, lidové slovesnosti, chtějí se dostat dál

• umění české má být otevřeno světu, inspirace od jiných národů, sledujme cizí literaturu = díky jejich práci došlo k povznesení české literatury na evropskou úroveň

• byli přesvědčeni, že umění má mluvit i o problémech, umění není jen krásné, estetické a útěšné, musí se uměním mluvit o všem i nehezkém

• řeší otázky bídy, chudoby, ženské otázky

• požadavek na spisovatele, aby byli veřejně činnou osobností, aby se angažovali ve společnosti, hnutích, spolcích

• sledují, co se děje na literární a divadelní scéně a píšou recenze, pracují pro noviny, časopisy

• u májovců byl na prvním místě obsah a forma až na místě druhém, zajímá je o čem píšou, ne jak to vypadá

• rozvoj krátkých textů - povídky, črty, fejetony, obrázky z cest, zachycení skutečnosti, jaká je i s negativními rysy

Májovci - autoři

Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Heyduk, Sofie Podlipská, Rudolf Mayer

Ruchovci - charakteristika

• název podle almanachu Ruch (1868, při příležitosti položení základního kamene ND)

  • od 70. let

• škola národní, národní látky, národní dějiny, dílo má sloužit národním snahám a občansky, obnovený vztah k historii

• umění pro národ – ruchovci, co nedbá na národní látky, nemůže být umělecky reprezentativní

• myšlenka slovanské jednoty, nadšení a odhodlání, vlastenecké ideály

• znovu ožívala myšlenka slovanské jednoty a do její utopické vize pronikal ohlas soudobého sociálního anarchismu

Ruchovci - autoři

Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek, Svatopluk Čech

Lumírovci - charakteristika

• název podle časopisu Lumír

• škola kosmopolitní, inspirace cizími látkami, zařazení do evropského kontextu, překlady, umění má být vznešené, odpoutávat člověka od všedností, pomocí estetické hodnoty má umění šířit ideály humanity, nesouhlasili s názorem, že umění má sloužit potřebám života

• největší snahou povznést českou literaturu na evropskou úroveň

• psané sonety, gazely a rondely

Lumírovci - autoři

Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, Otokar Mokrý

Česká moderna - charakteristika

• generace 90. léta 19. století

• vydali vlastní program MANIFEST ČESKÉ MODERNY (1895) v časopise Rozhledy

• hlásal nesouhlas s vládnoucí politikou a se starší generací básníků

• odmítají tradiční realismus, kritizují, že by měla literatura sloužit národu, básník by měl tvořen za sebe (individualismus, subjektivizace literatury)

• požadovali svobodu slova a tvorby, bojovali za dělnická práva, citlivost – svobodné prožívání citů a nálad, zájem o sociální problémy, snaha o zařazení literární kritiky (doposud oficiálně nevycházela)

Česká moderna - autoři

Josef Svatopluk MACHAR, Antonín SOVA, Otokar BŘEZINA, František Xaver ŠALDA (první lit. kritik)

Anarchističtí buřiči

• mladá generace počátku 20.století

• usilovali o absolutní svobodu, chtěli odstranit kapitalismus, byli proti státu, militarismu, zbrojení i proti církvi

• negují soudobou společnost a žijí bohémským nebo tuláckým způsobem života, volná láska, autoři zažili první světovou válku a pak se uklidnili

• jejich odpor ke společnosti se stupňuje ve vzpouru s anarchistickým rázem; jejich poezie pohlíží na svět bez iluzí à demonstrace, stávky

• představitelé: František GELLNER, Karel TOMAN, Fráňa ŠRÁMEK, Viktor DYK, S. K. NEUMANN

Literární skupina

• založena v Brně roku 1921

• hlásili se k socialismu (levicově orientovaní), šlo jim o reformy, ne, že by byli prokomunističtí,

• hlásili se k EXPRESIONISMU

• spolupráce s Devětsilem, poté se rozešli

• časopis Host

• představitelé: Lev Blatný, Jiří Wolker, Čestmír Jeřábek, František Götz

Skupina 42

• umělecké sdružení (vznik 1942 – ukončení 1948)

• jejím programem byla stať Jindřicha Chalupeckého „Svět, ve kterém žijeme"

• sdružovala výtvarníky i literáty

• Zaměření na město, městskou civilizaci, městský způsob života, továrny a OBYČEJNÉ PRACUJÍCÍ LIDI a KAŽDODENNÍ ŽIVOT

• ovlivněni civilismem, kubismem či futurismem, přijetí moderní civilizace

• básník jako svědek, který skutečnost nepřetváří, ale dokumentuje; prozaizace poezie, neužívaly metafory, snažili se najít smysl lidské existence

• zaznamenávali banální každodennosti života

• představitelé: Ivan BLATNÝ, Josef KAINAR, Jiří KOLÁŘ, Jindřich CHALUPECKÝ (teoretik a organizátor skupiny)