Avantgardy v Československu

sociální civilismus - informace

• 20. léta 20. století

• reagoval na sociální změny po 1SV

• zobrazování každodenního běžného života, zejména dělníků, rolníků, obyčejných měšťanů, legionářů

• jednoduchá realistická forma, odmítal abstraktní formy

• dá se řadit mezi moderní realismus

Jan Štursa (1880-1925), Zborov – návrh reliéfu pro Legiobanku v Praze (1923-1924), VHÚ Praha

• SVÚ Mánes

• rektor na AVU

Otto Gutfreund (1889-1927), Vlastní portrét, 1919, NGP

• byl výrazným v kubistické tvorbě (jeden z prvních je aplikoval do plastiky), po válce přešel k zjednodušené a pochopitelnější formě

• vlastní portrét představuje přelom a počátek jeho civilistního období

• stylizoval se do podoby prostého muže v módním nízkém klobouku. Využil tvarovou nadsázku jako prostředek sebeironie a zdůraznil některé individuální rysy obličeje až na hranici karikatury

• SVÚ Mánes

Jan Lauda (1898-1959), Myčka, 1923, NGP

• Po 2SV vedl ateliér na AVU (1948), byl komunista

• věnoval se tvorbě politicky motivovaných soch – hl. Lenina

• Jeho busta Lenina z roku 1951 byla oceněna státní cenou

• SVÚ Mánes

Otakar Švec (1892-1955), Motocyklista (Sluneční paprsek), 1924

• byl zdevastovaný režimem, zaprodal se a to nezvládal spolknout

• nejvíce se to projevilo na jeho posledním díle socha Stalina na Letné v Praze, známá jako "fronta na maso

• SVÚ Mánes

Milada Marešová (1901-1987), Dítě v modrém, 1932, NGP

• náměty jako intimita, vztahy lidí, děti

Pravoslav Kotík (1889-1970), Otavy, 1922, MG Brno

• člen sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko (1924-1927)

• neoklasistické prvky, sociální témata

Karel Holan (1893-1953), Letná, 1927

• člen sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko (1924-1927)

Umělecký směr Devětsil (1920-1930)

• český avantgardní svaz umělců

Artuš Černík, Josef Frič, Josef Havlíček, Adolf Hoffmeister, Jaroslav Seifert, Ladislav Süss, Karel Teige, Vladislav Vančura, Alois Wachsman, Jindřich Štýrský

• Proletářské umění a tzv. Magický realismus, od r. 1923 se angažovali v poetismu

• Klíčové sborníky Devětsil a Život byly vydány v roce 1922

• Typický projev fotomontáž

• 2 centra - Praha, Brno

• levicové zaměření

• Teige zkoušel v umění všechno možný, rád cestoval vlakem, kritizoval SSSR

Alois Wachsman (1898-1942), Námořník, kolem 1921, NGP

• magický realismus

• SVÚ Mánes

• Devětsil

“Toyen” -Marie Čermínová- (1902-1980), Zátiší s rybami a červeným vínem, 1922, NGP

• devětsil

1922 manifest poetismu

poetismus „umění pro všechny smysly“

• poetismus prosazoval, že umění by mělo být přístupné široké veřejnosti a mělo by vycházet z pozitivního pojetí života

• Mělo sloužit k estetickému prožitku a radosti, nikoli k intelektuálnímu nebo politickému zápasu

• jazzová hudba

• Teigeho fotomontáže a koláže, později na motiv filmů

Jindřich Štyrský (1899-1942) info

• magický realismus

• velký vliv na vývoj české avantgardy, zejména v souvislosti se surrealismem

• přední představitel Devětsil

• pobýval několikrát v Paříži, kde se pohyboval v avantgardních intelektuálních a uměleckých kruzích, kde se setkal s významnými postavami evropského surrealismu, jako byli André Breton, Max Ernst nebo Paul Éluard

Jindřich Štyrský (1899-1942), Fantomas. Mrtvý, jenž zabíjí, Praha: Odeon 1929, obálka

nevím co k tomu říct

Jindřich Štyrský (1899-1942), Protinožci, 1926

• chtěl vzbuzovat pozitivní asociace a představy

• SVU Mánes

• Devětsil

Toyen (1902-1980), Cigaretový dým (V mlze), 1927

• Devětsil

Výstava „Poesie 1932“, listopad 1932, Praha

• výstava aktuálního výtvarného umění, reprezentovaného tvorbou se vztahem k surrealismu, v prostorách SVU Mánes

Max Ernst (1891-1976), Revoluce noci (Pieta), 1923, Tate Modern Londýn (byl na Poesii 1932)

Jindřich Štyrský (1899-1942), Krajina v oblacích, ( výstava Poesie 1932)

• SVÚ Mánes

• Devětsil

Skupina surrealistů v ČSR 1934-39

jedni z hlavních představitelů:

Jindřich Štyrský

Toyen

Vincenc Makovský

tihle se taky věnovali surrealismu, ale nevím jestli se přesně řadí

Zdeněk Pešánek

Zdeněk Rykr

Josef Šíma

František Janoušek

Alén Diviš

Jindřich Štyrský (1899-1942), Z mého deníku, 1933

Toyen (1902-1980), Hlas lesa, 1934, NGP

Vincenc Makovský (1900-1966), Ležící žena 1929-1930

• na bázi ready-made

• SVU Mánes

Vincenc Makovský (1900-1966), Žena s vázou 1934

• SVÚ Mánes

Zdeněk Pešánek (1896-1965), Růst výroby elektřiny v Praze v letech 1880-1936

(konečný model pro soubor světelně-kinetických platik Sto let elektřiny pro Zengerovu transformační stanici v Praze), 1932, NGP

• surrealistická plastika

Zdeněk Rykr (1900-1940), Orient (Z Řecka), 1935, NGP

Zdeněk Rykr (1900-1940), Obal čoko tyčinky Kofila pro firmu Orion-Maršner, 1923

Josef Šíma (1891-1971), krajina s obeliskem (krajina s trojúhelníkem), 1930, GHMP

• devětsil

• žil hlavně v Paříži

František Janoušek (1890-1943), Krajina s hnízdy, 1936, NGP

• SVÚ Mánes

Alén Diviš (1900-56), Zeď vězeňské cely – vzpomínka na vězení, 1941, NGP

skupina Ra, skupina 42

skupina Ra, skupina 42

• 1939-1948

• Proměny surrealismu

• Válečné reakce

• 42 založena 1942

skupina Ra, 1944 (1947-48)

• Skupina Ra byla skupinou umělců – malířů, grafiků, fotografů, básníků, spisovatelů a překladatelů, kteří byli ovlivněni surrealismem

• Tikal, Josef Istler, Miloš Koreček, Ludvík Kundera, Bohdan Lacina, Zdeněk Lorenc, Vilém Reichmann, Václav Zykmund

Václav Tikal (1906-1965), Zamořená krajina, 1941

• ukazuje konec civilizace

• člen skupiny Ra

Josef Istler (1919-2000), Pavučiny, 1944, MG Brno

• člen skupiny Ra

Bohdan Lacina (1912-1971), Siréna, 1947, MG Brno

• člen skupiny Ra

Vilém Reichman (1908-1991), Z cyklu Raněné město, 1945, MG Brno

• člen skupiny Ra

skupina 42, 1942-48

• zaměření na město, městskou krajinu a městský způsob života

• speciálně na městskou periférii, na továrny a na život obyčejných pracujících lidí

• malíři, básnící, sochař, fotograf, teoretici

• Karel Lhoták, František Gross, František Hudeček

František Hudeček (1909-1990), = Tápající, 1939

• rozklad člověka působením prázdného města

• skupina 42

František Gross (1909-1985), Košíře, 1940

• skupina 42

František Gross (1909-1985), Velký interiér, 1946

• skupina 42

Karel Lhoták (1912-1990), Krajina 20. století, 1942, OGL, Liberec

• odcizení, stroje, prázdnota

• skupina 42