Filosofie 2

Aristoteles

Zlatá střední cesta

Vyučoval Alexdra Velikého Makedonského

Byl žákem Platóna

384 – 322 př. n. l.

navštěvoval Akademii

Odsouzen za bezbožnost – utekl

Kritika Platona

Metafyzika

Pohyb

Logika

Sylogismus

Kategorie

Etika

Byl žákem Platóna

Aristoteles se chtěl stát „šéfem“ a on se urazil a založil si vlastní školu Lyceum a když učil žáky, procházeli se u toho (škola peripatetická), byl to vědec, psal hodně vědeckých knih, zkoumal přírodu, dělal ve všem pořádek

navštěvoval Akademii

Kritizoval ho: „přítelem je mi Platon, větším přítelem pravda“

zlatá střední cesta

podstata jeho etiky, všeho moc škodí, když je toho málo tak je to taky špatně, nejlepší je zlatá střední cesta

Kritika Platóna

Nesouhlasí s idejemi

nesouhlasí s idejemi

jsou mimo svět, jsou před konkrétními věcmi, zbytečně složité

Aristoteles: Pojmy vznikají až po věcech – pozorujeme 100 různých koní – co mají společného je pojmem „kůň“

Viděl to úplně opačně

Nepoužívá pojem ideje

Místo ideje: forma – souhrn typických vlastností věcí

Svět kolem je reálný, poznatelný smysly

Ve vědomí neexistuje nic, co by nejdříve neprošlo smysly

forma

souhrn typických vlastností věcí

metafyzika

Každá skutečnost (= věc) se skládá ze 2 částí

Každá skutečnost (= věc) se skládá ze 2 částí

látka a forma

látka

materiál, pasivní

forma

její vlastnosti, co dělá (tvar, schopnosti)

forma a látka

Když se forma nebo látka oddělí, už to není stejné

Je to neoddělitelné, dvojí aspekt téhož jsoucna

Pokud to oddělím, je to něco jiného

Každé jsoucno (věc) má dvě podoby

Forma je účel

Každé jsoucno (věc) má dvě podoby

Možnost (potence)

Skutečnost (akt)

Možnost (potence)

je v látce, co z ní může být, v látce se skrývají různé možnosti, možnosti nejsou nekonečné (např. kámen si nedám k obědu)

Skutečnost (akt)

její aktuální tvar, forma

pohyb

Přemýšlel, kde se ten pohyb bere

Když do něčeho strčím, tak k tomu potřebuju energii

Energie se bere např. z jídla nebo ze spánku

Jídlo bylo vyrobeno z rostlin, rostliny to vzali ze slunce

Chápe ho jako přemístění, ale i vznik/zánik, změna

Pohyb je přechod z možnosti do skutečnosti

Pohyb musí z něčeho vzejít – má svou příčinu, nějaký podnět

Musí být nějaký prvotní hybatel (sám nehybný, rozpohybuje ostatní věci) – bůh

Přemýšlel o příčinách věcí

Pohyb má také účel – cíl pohybu

logika

Zakladatel

Nutno sjednotit pojmy – udělat pořádek

Nástrojem věd je logika

Nástrojem věd je logika

nauka o správném myšlení, o jeho formách a metodách (nikoli obsahu)

Formální pravidla vyjadřování

Soud (výrok) je (smysluplné) spojení minimálně dvou pojmů

Soud (výrok) je (smysluplné) spojení minimálně dvou pojmů:

Subjektu (pojmu, o kterém se něco vypovídá)

Predikátu (to, co se o subjektu vypovídá)

sylogismus

Hlavní předpoklad: Všichni lidé jsou smrtelní.

Vedlejší předpoklad: Sokrates je člověk.

Závěr: Sokrates je smrtelný.

kategorie

Každý pojem musí být definován – přesně popsat

K tomu slouží 10 kategorií (podstat, kvalita, stav, děj, …)

etika

Důležitý pojem „ctnost“

Člověk je šťastný využívá-li všechny svoje schopnosti

Duše člověka má 3 složky

Věřil, že každý může být dobrým člověkem

Vyvarovat se extrémů

Vymyslel ideální uspořádání státu

Člověk je tvor společenský

Aristotelova klasifikace státních zřízení

ctnost

Aby byl člověk ctnostný, tak se má zaměřit na více oblastí

získává se praxí a návykem, není to přirozené

Vyvarovat se extrémů

„zlatá střední cesta“

Duše člověka má 3 složky

Rostlinná

Zvířecí

Rozumová

Rozvíjet všechny složky – vyvážený život

rostlinná

životní potěšení

zvířecí

svoboda, odpovědnost

rozumová

život vědce, filozofa

Člověk je tvor společenský

– „zoon politikon“ – člověk nemůže fungovat sám jako jedinec

Aristotelova klasifikace státních zřízení

demokracie

vláda lůzy – chudí, nevzdělaní lidí

ideál

politeia

politeia

vláda široké skupiny lidí, která vládne pro prospěch všech

Ústavní vláda široké skupiny lidí

zlatá střední cesta

otroci

jsou jen mluvící nástroje, nejsou to v podstatě lidi

ženy

neúplní muži, neúčastní se politického života (to převzal středověk)

Platón X Aristoteles

Platón se věnoval idejím a zapomínal na reálné věci a přírodu, uznával pouze rozum, spisy jsou poetické, podobenství

Aristoteles: návrat ke studiu přírodních procesů, používá smysly, důvěřuje jim, spisy vědecké, precizní

helénismus

Přechod mezi antikou a středověkem

Rozšiřování řecké kultury a vzdělanosti do zemí, které dobyl Alexandr Veliký, i po jeho smrti

Termín pochází až z 19. století (J. G. Droysen)

Synkretismus

typický jev tohoto období

prolínání kultur

prolínání kultur

především řecké kultury s kulturami orientálními

helénistické období počátek

Vláda Alexandra Makedonského (4. st. Př. n. l.)

konec dle historie

rok 30 př. n. l., kdy byl Egypt podmaněn Římany

konec dle filosofie

Při zániku antiky (6. st. N. l.)

helénistické období

jistoty dané obcí (polis) se ztrácejí

rozvoj exaktních věd

tradiční odpovědi neuspokojují

politická a ekonomická krize má dopad na pocity lidí

filozofie je ovládána skepsí

skepse

nemožnost nalézt odpověď

skepticismus

rozhlížet se, uvažovat, zkoumat, pochybovat

zakladatel Pyrrhon z Elidy

je třeba se zdržet úsudku (epoché)

žádné tvrzení není zcela pravdivé

je lepší nemít mínění o věcech a dosáhnout klidu

stoiscismus

zakladatel Zenón z Kítia

člověk má žít rozumný život v souladu s přírodou

osvobodit se od negativních sklonů (vášně – pathé)

získáme rysy lidství – ctností (areté)

epikureismus

Epikuros ze Samu

Cíl života je blaženost

Slast

Strast vzniká kvůli strachu (především z bohů a ze smrti)

Co hledá helénistická filozofie?

etika jednotlivce (je více zaměřená na jednotlivce)

životní útěcha

pro všechny byla společná skepse

reakce na běžné jistoty života

spása pro člověka

Cíl života je blaženost

získávat slasti a vyhýbat se strastem

slast

zbavení se strasti