barokní umění

Annibale Carracci 1560-1609

• italský malíř, Bologna

• rané baroko, klasicistní baroko

• úspěšnější než Ludovico

• navazuje na klasický ideál renesance

• společně s Agostinem a Annibalem kolem roku 1585 založili jednu z prvních malířských akademií Itálie, Accademia degli Incamminati

Lásky bohů 1595-1605

• Annibale Carracci

• cyklus fresek

• Farnese Gallery, Palazzo Farnese, Řím

• rané baroko, výrazné prvky renesance

• mytologické výjevy spojené motivem lásky

• kompoziční princip: Quadri riportato

  • iluze zarámovaných maleb na stropě

Domine, quo vadis? Pane, kam jdeš? 1602

• Annibale Carracci

• setkání apoštola Petra s Kristem na cestě z Říma

• Petr v temnotě – strach a útěk

• Kristus ve světle – pravda a směr

Ludovico Carracci 1555-1619

• italský malíř, Bologna

• rané baroko, klasicistní baroko

The Madonna del Bergellini 1588

• Ludovico Carracci

• dramatický a zároveň harmonický styl

• přirozené světlo, intenzivní barvy, naddimenzované figury (výrazná gesta, plné pohyby), gestikulace

Proměnění páně 1594

• Ludovico Carracci

• dramatický a zároveň harmonický styl

• přirozené světlo, intenzivní barvy, naddimenzované figury (výrazná gesta, plné pohyby), gestikulace

Caravaggio Michelangelo Merisi 1571-1610

• italský malíř

• nemaloval idealizované věci ale modelovali mu prostí lidé

• vrah, zobrazoval sebe v obrazech?

• barokní realismus

• chiaroscuro (kontrast světla a stínu, dosažení pocitu objemu)

• tenebrismus - světlo padá z jediného zdroje a zdůrazňuje jen to, co má být vidět → dramatický účinek

Medusa 1597

• Caravaggio Michelangelo Merisi

Hráči karet 1594

• Caravaggio Michelangelo Merisi

• silný realismus, reálné scény ze života

Povolání sv. Matouše 1600

• Caravaggio Michelangelo Merisi

• vedení zraku kompozicí

• vrcholné dílo

• nové světelné a scénické prvky

• prostor jako scéna, temnosvit

• vynořování a zanořování postav do světla a tmy

Judita a Holofernes 1598-99

• Caravaggio Michelangelo Merisi

• surové zobrazení tohoto námětu, dekapitulace

• 1 zdroj světla, realismus, temnosvit

• minimum pozadí - světlo dodává hloubku

• diagonální kompozice

• naturalismus (skutečné napětí, krev, svalové napětí, strach)

Nemocný Bakchus 1593

• Caravaggio Michelangelo Merisi

• realistické ztvárnění

• nemoc se zračí ve tváři, Bacchus = mladík, který pomalu umírá / uvadá, obklopen hnijícím ovocem

• symbolika: plynutí času, křehkost života, memento mori

• světlo vytahuje ze tmy jen to podstatné

Artemisia Gentileschi 1593-1653

• Italská malířka

• nejvýznamnější žena malířka baroka

• následnice Caravaggia

• mohly tvořit jen ženy z malířských (a bohatých) rodin → ona mohla díky otci Orazio Gentileschi, který byl malíř

• sakrální zakázky, biblická témata

autoportrét

• Artemisia Gentileschi

• zobrazila sama sebe ve své profesi, umělkyně-virtuózka

• normální autoportréty žen byly dekorativní, nikoli profesní

(Judita a Holofernes) Judith a služebná s hlavou Holoferna 1625

• Artemisia Gentileschi

• silný tenebrismus, prudké diagonály, dramatické gestikulace, realistické výrazy, divadelní světlo

rozdíl oproti Caravaggiovi

• u ní je Judita aktivní, rozhodná, silná

• není to elegantní dáma – je to žena v akci, která Holoferna skutečně zabíjí fyzickou silou

• vidíš u ní ženskou perspektivu a více psychologické hloubky

Diego Velázquez 1599-1660

• vrcholné španělské baroko

• dvorní malíř krále Filipa IV.

• tvořil pro královskou rodinu, ale i tehdy volil neobvyklé náměty:

  • scény z každodenního života,

  • výjevy se symbolickým významem,

  • promyšlenou práci se světlem

• světlo u něj není tenebrismus jako u Caravaggia → používá rozptýlené, měkké světlo

• technika alla prima (mokré do mokrého)

Las Meninas 1656

• Diego Velázquez

• hlavní postavou je infantka Markéta (asi 5 let), obklopená dvorními dámami („meniny“), chůvou, trpaslíky, psem

• Velázquez sám je uvnitř obrazu – maluje na velké plátno

• zrcadlo vzadu odráží krále a královnu, což vyvolává otázky:

  • stojí královský pár mimo obraz na našem místě?

  • nebo se odrážejí z plátna, které Velázquez maluje?

• po Velázquezově smrti byl na jeho hrudi domalován rytířský kříž řádu Santiago

• mokré do mokrého

• trpaslíci byli u španělského dvora bráni jako kuriozity, Velázquez je maloval s důstojností

Přadleny 1657

• Diego Velázquez

• scéna zdánlivě z běžného života (ženy přadleny)

• rozptýlené světlo, žádné tvrdé kontrasty

• ale ve skutečnosti jde o alegorii Pomíjivosti, Času a Umění

• v zadním plánu je mytologická scéna Arakhné a Athény → téma pýchy a trestu

Ve svých dílech často propojoval výjevy z každodenního života s hlubokou symbolikou. Například obraz Přadleny (1657) vypadá jako prostá žánrová scéna, ale ve skutečnosti jde o složitou alegorii pomíjivosti, času a umění s mytologickým podtextem v pozadí

Portrét papeže Inocence X (1650)

• Diego Velázquez

• papež má papežské obřadní roucho, výraz je tvrdý, pozorný, hodnotící - působí, že soudí diváka

• dominantní červená nezaniká → kompozice a světlo udržují výraznou tvář

• psychologický portrét

• charakter člověka převažuje nad jeho pouhou funkcí

Peter Paul Rubens 1577-1640

• Vlámské baroko (rané až vrcholné)

• nepracoval pro jednoho patrona – měl svůj vlastní velký ateliér

• ženy, pozemské slasti, syté barvy

• Rubensovy ženy, malíř masa, pleť, korpulentnost

Snímání z kříže 1612

• Peter Paul Rubens

• tělesnost i po smrti, tělesnost Krista

• gesta (ruce, způsob držení těla) vytvářejí drama a intimitu

• celá scéna je plná pohybu, diagonál, dynamiky

Kožíšek 1638

• Peter Paul Rubens

• zachycuje ženu něžně, intimně, s jemnými detaily kůže a tkanin

• manželka

Vlastní podobizna 1638-40

• Peter Paul Rubens

• bohatý měšťan, sebevědomý, vážený muž

V besídce s růžemi z Jericha 1609

• Peter Paul Rubens

• intimita

• on a manželka, bohatý a bohaté prostředí

• ruce těžištěm obrazu – mluví o emocích a intimitě

Příjezd Marie de Medici do Merseille 1625

• Peter Paul Rubens

• Rubens vytvořil pro královnu Marií Medicejskou 24 velkoformátových obrazů (Paříž, Louvre), Medičejský cyklus

• Marie je zobrazena idealizovaně, v nadpozemské rovině

• postavy kolem ní (nymfy, alegorie, bohyně) zdůrazňují její krásu, politickou moc, osudovost

• kompozice jsou dramatické, plné pohybu, světla a ženských těl

• Rubens spojuje politickou propagandu + mytologii + alegorie

Rembrandt Harmenszoon van Rijn 1606-69

• Nizozemské baroko, malíř a grafik

• protestantské prostředí – méně okázalé církevní zakázky, více portrétů

• mistrná práce se světlem a stínem, ale jemnější než caravaggiovský tenebbrismus

• postavy nejsou idealizované, lidské, unavené, obyčejné

• tlumená barva, zemité tóny, odstíny hnědé

• větší použití temnosvitu než Rubens - stejná doba tvorby, ale jiný přístup

Snímání z Kříže 1633

• Rembrandt van Rijn

Anatomie doktora Tulpa 1632

• Rembrandt van Rijn

• 1. obraz kde roli hraje mrtvé tělo

Jako jeden z prvních malířů neváhal učinit mrtvé tělo ústředním motivem obrazu

Noční hlídka 1642

• Rembrandt van Rijn

• skupinový portrét střelecké gardy, každý člen platil za své zobrazení, někdo byl nespokojený že není dobře vidět tak nechtěli platit

• děj – garda se dává do pohybu, přelom skupinového portrétu (jeho spojení s narativní scénou)

• 2 přední postavy s námi komunikují

Karel Škréta 1610-74

• rané baroko

• český barokní malíř

• protestantská rodina

• cestoval po Itálii, seznámil se s tvorbou Caravaggia a italského baroka

• po návratu do Čech konvertoval ke katolicismu – získal církevní zakázky

• inspo Caravagg. šerosvitem

• pozadí je malováno v méně výrazných tlumených barvách, vynikají tváře a gesta

• kombinuje vlivy různých center, ale zasazuje je do českého prostředí

• oltářní plátna, portrétní tvorba

• ocenění Zlatý řetěz

• měl svou dílnu

Svatováclavský cyklus 1641-43 - Narození sv. Václava

• Karel Škréta

sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem

• Karel Škréta (sám se zobrazil v obraze)

• vrcholný obraz rané tvorby

• obraz rozdělen na 2 pol.

• Obraz v obraze (2. dovypráví příběh obrazu 1.)

Ecce Homo, 1673

• Karel Škréta

• poslední dílo před smrtí

• prožívání a emoce hl. postav

• pašijový cyklus (příběh o utrpení Krista)

Posměch Kristovi 1654

• Karel Škréta

Portrét Dionysia Miseroniho s rodinou 1653

• Karel Škréta

• pohled do dílny, zobrazení i produktu skla

Petr Jan Brandl 1668-1735

• český malíř, vrcholné baroko

• šerosvit, temnosvit

Podobizna zvaná Lobkovická, 1697

• Petr Jan Brandl

• autoportrét, lehký náznak palety a štětce

• nepracoval v cechu, pyšný a hrdý pohled

• velký bohém, velké dluhy

• temnosvit

Simeon s Ježíškem 1730

• Petr Jan Brandl

• dílo ve vrcholném období, brzy byl zatčen

• uvědomění že drží Ježíše a brzy zemře

• mládí x stáří, živost x smrt

• sochařský přístup k obrazu

Smrt sv. Benedikta 1719

• Petr Jan Brandl

Václav Vavřinec Reiner 1689-1743

• český malíř (vrcholné baroko)

• monumentální nástěnná malba a fresky

• bohatá figurální kompozice, méně důrazu na architektonický rám než u raného baroka

freska Posledního soudu v kupoli kostela sv. Františka z Assisi

• Václav Vavřinec Reiner

• 1. kupole v Praze

Nanebevstoupení Páně

• Václav Vavřinec Reiner

• Kristus ve středové kompozici

• díky emocionalitě a pohybu patří k vrcholnému baroku

Nanebevstoupení páně, Kaple v zámku Jemniště, 1725

• Václav Vavřinec Reiner

• šerosvit

• Vlhká, čerstvě nanesená omítka

• iluzionismus

• jasné a zářivé barvy (nebeská sféra: sláva a triumf)

• kontrastní a tmavé (apoštolové a oblaka: hloubka a vzdálenost)

• inspirace Petrem Brandlem

• oltář Matyáš Bernard Braun

Franz Anton Maulbertsch 1724-96

• rakouský pozdě barokní malíř

• Světlo jako nositel duchovního významu (ne realistické, ale zjevující)

• Pohyb a neklid – postavy zachycené v okamžiku děje

• Expresivní, kontrastní barva (emocionální, ne popisná)

• Viditelný, rychlý malířský tah – místy až skicovitost

• Rozpad obrysů ve světle a barvě

• Silná psychologická expresivita tváří a gest

• Diagonální, nestabilní kompozice

• Iluzivní práce s prostorem (hlavně u fresek)

• Cílem je emocionální zásah diváka, ne klidná kontemplace

Arcibiskupský zámek Kroměříž, freska na stropě

• Franz Anton Maulbertsch

• postava má menší měřítko – dominuje svět okolo, ztrácí svou tělesnost

• rakouské pozdní baroko

Autoportrét, 1767

• Franz Anton Maulbertsch

• rakouské pozdní baroko

raný Autoportrét, 1750

• Franz Anton Maulbertsch

• rakouské pozdní baroko

Andrea Pozzo 1642-1709

• italský malíř, vrcholné baroko

• mistr iluzivní malby a perspektivy

• člen jezuitského řádu

Apoteóza svatého Ignáce 1685-94

• Andrea Pozzo

• přesná matematická perspektiva

• ruší hranici mezi architekturou a obrazem

• otevřený strop do nebes

Perspektiva Andrea Pozza

• návrh na oltář

• uvažování o prostorové iluzi a perspektivě

Pietro da Cortona 1596-1669

• pozdní římské baroko

• rozvoj monumentálních iluzorních fresek

Alegorie Boží prozřetelnosti a moci Barberiniů 1639

• Pietro da Cortona

• Řím

• freska na stropě hlavního sálu paláce Barberiniů v Římě

• Tato kompozice byla největší dekorativní freskou v Římě od dob Michelangelovy Sixtinské kaple a stanovila standard pro celou další generaci barokních iluzionistů