Cestovní ruch, služby, zahraniční obchod

Služby

Nevýrobní činnost - 1 skupina lidí poskytuje služby jiné skupině lidí

Vyvinuly se z činností, které souvisely s prodejem různých surovin a výrobků

Úkol služeb

Zajišťuje potřeby obyvatelstva

Zvyšují životní úroveň obyvatelstva

Umožňují využití volného času

Znaky služeb

Vysoká zaměstnanost žen

Jejich podíl na zaměstnanosti i tvorbě HDP roste s vyspělostí státu

Produktem je užitek

Nenáročné na investice a suroviny

Méně negativních vlivů na životní prostředí

Rozdělení služeb

maloobchod, administrativa a řízení, zdravotnictví, sociální péče, školství, veřejné stravování, bankovnictví a pojišťovnictví, zahraniční obchod, cestovní ruch a tělovýchova

Dříve i věda, výzkum a vysoké školství→ kvartérní sektor

Obslužná zařízení

Obchod – obchody, obchodní domy, supermarkety, hypermarkety

Zdravotnictví – nemocnice, polikliniky, další zdravotní zařízení

Školství – školy základní, střední, vysoké, vyšší odborné,…

Kultura - divadla, kina, muzea,…

…

Nabídka služeb

Závislá na velikosti sídla → malé obce - základní nabídka služeb, větší obce a města - větší nabídka služeb

( čím větší sídlo, tím větší a širší nabídka služeb)

Zaměstnanost ve službách

Vyspělé země - vysoký podíl zaměstnanosti (až 60-70%)

Rozvojové státy - malá zaměstnanost

Vybavenost sídel službami

udává množství a kvalitu služeb v určitém místě

Nestředisková sídla

mají menší vybavenost službami určené jen pro místní obyvatelstvo (menší sídla)

Středisková sídla

širší nabídka služeb jak pro vlastní obyvatelstvo, tak i pro dojíždějící ze zázemí (okolí) sídla

Spádové území

území, ze kterého je využívána stále stejná služba např. základní škola, nemocnice, sportoviště, menší divadlo

Zahraniční obchod

Je hlavní formou tzv. mezinárodní dělby práce

Umožňuje ekonomickou specializaci států

Zahraniční pomoc

Přesun zboží, služeb do postižených oblastí za úkolem předejití humanitárních katastrof

Barterový obchod

zboží nebo služby se vyměňují za určité množství jiného zboží nebo služeb

Rozvoj zahraničního obchodu je dán:

prosazováním otevřeného integrovaného hospodářství (vznik ekonomických integrací z důvodu rozšíření trhu) a také vlivem mezinárodních ekonomických organizací

Složky zahraničního obchodu

Dovoz (import)

Vývoz (export)

Vývoz dovezeného zboží (reexport)

Výsledky zahraničního obchodu

Obrat obchodu - součet dovozu a vývozu (v $, největší USA, Německo, Čína)

Obchodní bilance obchodu - rozdíl mezi dovozem a vývozem → dovoz > vývoz - pasivní blance; dovoz < vývoz - aktivní bilance

Rozvojové země zahraniční obchod

Vývoz – nezpracované suroviny a zemědělské produkty

Dovoz – průmyslové produkty a potraviny

Vyspělé země zahraniční obchod

Vývoz - průmyslové výrobky, know-how, licence, patenty, ochranné známky, technologie a investice

Dovoz - suroviny a zemědělské produkty

Embargo

zákaz vývozu a dovozu určitého zboží (USA – Kuba)

Bojkot

celkové omezení dovozu a vývozu veškerého zboží (EU – Rusko)

Protekcionismus

ochrana domácích výrobců před dovozem

Clo

Cena vybíraná státem za převoz zboží přes hranice

Kvóty

Povolené množství dovozu a vývozu určitého zboží

Cestovní ruch

významná součást světového hospodářství

Jedno z nejrychleji rostoucích odvětví hlavně od 2. pol. 20. století

Přispěly k tomu významné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu - zlepšení dopravy, kvalitní informační servis, mírové podmínky ve velké části světa, vznik nových rekreačních oblastí,…

Cestovní ruch zahrnuje služby:

Dopravní, ubytovací, stravovací, průvodcovské služby, prodej suvenýrů,…

Druhy cestovního ruchu

Organizovaný x neorganizovaný

Celoroční x sezónní

Domácí x zahraniční x příhraniční

Dlouhodobý x krátkodobý

Formy cestovního ruchu

Rekreační – cesty za rekreací, zábavou, turistikou, sportem, léčením, …

Poznávací – poznávání přírodních a kulturně-historických zajímavostí

Kongresový – účast na kongresech či sympoziích

Nákupní – cesty za levnějšími nákupy

Sportovní – cesty na významné sportovní akce

Agroturistika a ekoturistika – cesty na venkov – na zemědělské farmy

Veletržní turistika – návštěvy výstav a veletrhů

Pasivní cestovní ruch

počet turistů vyjíždějících za hranice, malý přínos pro ekonomiku státu

Aktivní cestovní ruch

počet turistů přijíždějících do státu, velký přínos pro ekonomiku státu

Předpoklady pro cestovní ruch

Přírodní podmínky - Klima – vliv na přímořskou rekreaci; Vodní plochy – moře, jezera; Povrch – horské oblasti, skalní útvary; Výskyt endemických druhů rostlin a živočichů; Národní parky, chráněné oblasti, přírodní rezervace; Termální prameny

Kulturní památky - hrady, zámky, galerie

Významné stavby - mosty, věže, architektura

Realizační předpoklady

Dopravní dostupnost, infrastruktura - hotely, restaurace, informační centra, obchody, banky, zdravotnické zařízení,…, politická situace, kulturní akce, festivaly, veletrhy

Překážky pro rozvoj cestovního ruchu

Malá úroveň služeb

Politická nestabilita

Terorismus, únosy

Nakažlivé choroby

Cíle cestovního ruchu

Vodní plochy – moře, rybníky, jezera, přehrady, řeky

Hory – letní i zimní sporty, sportovní akce

Chráněná území – NP, CHKO, …

Města – památky, muzea, galerie, festivaly, sportovní akce

Kulturně historické objekty – hrady, zámky, zahrady, …

Lázeňská města

Územní rozložení cestovního ruchu – nerovnoměrné

Udržitelný cestovní ruch

Vyvážený poměr mezi environmentálními, ekonomickými a sociokulturními aspekty