2. zápočet

ON - m. neživ. 2. pád

jeho, ho, jej, něho, něj

ON - m. neživ. 4. pád

ho, jej, něj

ON - m. živ. 2. pád

ho, jeho, jej, něho, něj

ON - m. živ. 4. pád

ho, jeho, jej, něho, něj

ONO - 2. pád

ho, jeho, jej, něho, něj

ONO - 4. pád

ho, je, jej, ně, něj

jaký vs. který

jaký - tážeme se na vlastnost nebo jakost předmětu; (...)

který - tážeme se na určitější označení (pojmenování) věci.

Otázka „Jakou koncovku napíšeme?" by tedy byla na místě, kdybychom se tázali na vlastnost oné koncovky; odpověď by zněla: měkkou, tvrdou, kratší, krátkou, dlouhou apod. Otázkou „kterou koncovku napíšeme?" se tážeme na tu koncovku přímo; v odpovědi by bylo její pojmenování, např.: -y, koncovku 4. pádu

JENŽ - m. živ. - 2. a 4. pád

jehož, jejž, něhož, nějž

JENŽ - m. neživ. 2. pád

jehož, jejž, něhož, nějž

JENŽ - m. neživ. 4. pád

jejž, nějž

JENŽ - m. neživ. + živ. PL - 2. pád

jichž, nichž

JENŽ - m. neživ. + živ. PL - 4. pád

jež, něž

JEŽ - 2. pád sg. + pl.

jíž, níž, jichž, nichž

JEŽ - 3. pád sg. + pl.

jíž, níž, jimž, nimž

JEŽ - 4. pád sg. + pl.

již, niž, jež, něž

JEŽ - 7. pád sg. + pl.

jíž, níž, jimiž, nimiž

JEŽ - rod střední - 2. pád

jehož, jejž, něhož, nějž

JEŽ - rod střední - 4. pád

jež, něž

týž - 1. pád

tentýž, týž

tíž, titíž

týž - 2. pád

téhož

týchž

týž - 3. pád

témuž

týmž

týž - 4. pád

téhož

tytéž

týž - 6. pád

témž, témže, tomtéž

týchž

týž - 7. pád

tímtéž, týmž

týmiž

svůj

užijeme tehdy, pokud přivlastňovaná věc nebo osoba patří osobě/věci, která je ve větě podmětem:

dvoubarevná X dvojbarevná

dubleta

spojovník

krátký

vztah souřadný

modro-bílá

pomlčka

dlouhá

rozsah, místo čárky

400 000. návštěvník

čtyřsettisící návštěvník

autorský plurál

\= plurál skromnosti (modestiae): Dostáváme se k závěru našeho výkladu

časy objektivní

\=\> préteritum (č. minulý), prézens (č. přítomný), futurum (č. budoucí)

- vyjádřeny indikativem

časy relativní (poměrné)

předčasnost, současnost, následnost

- vyjádřeny pomocí vidu a přechodníků

prézens (přítomný čas)

- vyjadřuje děj odehrávající se v okamžiku promluvy (Příští neděli jdeme na výlet.)

- tvořen prézentním kmenem slovesa, ke kterému se připojí koncovky osoby a čísla

- vyjadřuje děje trvalé (mimočasové; Jedna a jedna jsou dvě) a děje aktualizované do přítomnosti

- je možno vyjádřit prézentem čas budoucí (Za týden jsou Vánoce.)

- schopnost vykonávat děj (Dobře píše na stroji. Syn už pěkně mluví.)

prézens gnómický

přísloví, tvrzení obecné povahy (Jak se do lesa volá...)

prézens historický

Tak si jdu včera po ulici, a co nevidím...

futurum - 2 formy

a) složené futurum - od sloves nedokonavých; složena z tvaru futura slovesa být + infinitivu významového slovesa

b) jednoduché futurum - od sloves dokonavých; tvořeno tvarem slovesa s koncovkami prézentních forem (napíšu)

- vyjadřuje ukončení děje po okamžiku promluvy (nevylučuje, že se děj již v okamžiku promluvy koná - Počkej, až dopíšu dopis.)

Určete slovesný způsob:

•Ať přijde v pět hodin.

•Dojdete teď hned na nákup.

•Je hezky, nejezdi ještě.

•Před použitím přístroje si přečtěte příbalovou informaci.

•O tom, co jsi viděl, ani nemukneš.

- přijde - oznamovací zp., významově rozkaz - opisný imperativ

- dojdete - oznamovací zp., významově rozkaz

- nejezdi - rozkazovací zp.

- přečtěte - rozkazovací zp.

- nemukneš - oznamovací zp., významově rozkaz

jako by

by je součást predikátu; v těchto případech si můžeme pomoci náhradou výrazem „jako kdyby"

jakoby

zdánlivě (jako); význam zdánlivosti či předstírání

imperfektiva tantum

muset, chtít, smět, žít, stát, viset, vypadat, spát, bydlet... v kontextu věty ale také třeba: vydrží, unese, uplave, uběhne, uživí...

perfektiva tantum

nadchnout, naplakat se, zalyžovat si, prospat (celý den), vynadívat se, přimět...

obouvidová (vidová nevyhraněnost):

nevstoupila do vidového paradigmatu, především slovesa z cizích základů: absolvovat, absorbovat, citovat, desinfikovat, izolovat, konstruovat, organizovat, promovat; vid podle kontextu (vidové protějšky prefixací některé z nich - zorganizovat, vydezinfikovat, zkonstruovat...); obouvidová i česká: věnovat, obětovat, jmenovat, darovat

supletivismus

tj. vidové dvojice jsou tvořeny od různých základů (vzít - brát, složit - skládat)

frekventativa/slovesa opakovací

zvlášť vyjadřuje neaktuálnost - formant -v- (-ávat, -ívat): chodívat

Časopisy se prodávají každý den. - slovesný rod

zvratné pasivum

Tabule je celá popsaná. - slovesný rod

aktivum

Čekalo se na oznámení výsledků. - slovesný rod

Neosobní pasivum

Přijme se prodavačka. - slovesný rod

zvratné pasivum

Navzájem se překřikovali. - slovesný rod

aktivum

Informace byly zpracovány rychle. - slovesný rod

opisné pasivum

Přítomný přechodník - oni nesou, prosí

- od imperfektiv

◦ Kmen přítomný + přípony

◦ Oni nesou \=\> Nesa, nesouc, nesouce.

◦ Oni prosí. \=\> Prose, prosíc, prosíce.

Minulý přechodník - přinesl, poprosil

- od perfektiv

◦Kmen minulý + přípony

◦Přinesl (souhláska) \=\> Přines, přinesši, přinesše

◦Poprosil (samohl.) \=\> Poprosiv, poprosivši, poprosivše

předbudoucí přechodník - přinese, poprosí

◦tvar přítomného od perfektiv

- Přinesa, přinesouc, přinesouce. / Poprose, poprosíc, poprosíce

třídy sloves podle prézentní kmenotvorné přípony

◦ 1. -e, 2. -n-e, 3. -j-e, 4. -í, 5. -á

třídy sloves podle infinitivní/minulé kmenotvorné přípony

◦ 1. Ø, 2. -nu/-nou, 3. -e/ě, 4. -i, 5. -a, 6. -ova

3. slovesná třída (kryje, kupuje)

- Dublety v 1. os. sg. a 3. os. pl. - všude!

◦ Kryji (neutrální) / kryju (hovorové),

kryjí (neutrální) / kryjou (hovorové).

◦ kupuji (neutr.) / kupuju (hovor.),

kupují (neutr.) / kupujou (hovor.).

- chceme-li mít stylisticky neutrální text, užijeme koncovky -i, -í, oproti hovorovým -u, -ou.

1. Slovesná třída(nese, bere, maže, peče, umře) - vzor bere a maže

- pronikání tvarů podle 5. třídy (škube/škubá, škubej; kouše/kousá, kousej; češe/česá, češ/česej) - Jen někde, nerovnoměrné!

1. Slovesná třída(nese, bere, maže, peče, umře) - vzor maže

◦ dublety v 1. os. sg. a 3. os. pl. -i/-u a -í/-ou (píši i píšu, táži se i tážu se) - Jen málo! U/OU je zde neutrální!

1. Slovesná třída(nese, bere, maže, peče, umře) - vzor peče

◦ Moci/moct - mohu/můžu (hov.), mohou/můžou (hov.)

◦ Obléct i obléknout (2. tř.) - obleču i obléknu