Czech Grammar Flashcards

Flashcards in Czech for vocabulary review based on lecture notes about Czech grammar, including adverbs, prepositions, conjunctions, particles and interjections.

Příslovce (Adverba)

Neohebný slovní druh, plnovýznamový a nesklonný, vyjadřuje okolnosti děje, stavu nebo vlastnosti.

Původ příslovcí

Odvozeno většinou od přídavných jmen (dobrý → dobře; mladý → mladě) nebo od zájmen (kdo? → kde?, kam?; ten → tam, tudy, tady).

Užití příslovcí

Často se pojí se slovesy (odešel rychle) nebo může být neshodným přívlastkem (cesta pěšky).

Druhy příslovcí (podle otázek)

Místa (kde?, kam?, odkud?, kudy?), času (kdy?, odkdy?, jak dlouho?, jak často?), způsobu (jak?, jakým způsobem?), míry (jak? do jaké míry?), zřetele (se zřetelem k čemu?), příčiny (proč? z jaké příčiny?).

Příslovečné spřežky

Píší se vždy dohromady (nahlas, vlevo, vpravo, zleva, zprava, shora, zdali, shoda, zpaměti, navždy).

2. stupeň stupňování příslovcí

Tvoří se příponami: -ěji, -eji, -e (zdravě → zdravěji, tiše → tišeji, krátce → kratčeji).

Charakteristika předložek (Prepozice)

Předložku poznáme podle její vazby se jménem a je nutno respektovat ji ve větné stavbě (zajíc žije v lese, zajíc žije nad lesem).

Dělení předložek podle původu

Vlastní (primární): před, na, k, v, z, s… Nevlastní (sekundární): odvozené z jiných slov (podle, kolem, kvůli, místo, během, díky; blízko, proti, skrz, uvnitř, okolo; z důvodu, na rozdíl od, směrem k…).

Spojení předložek s pády

Se třemi pády: z/z, s/se (7. p.); Se dvěma pády: na, o, po, v (4. a 6. p.), nad, pod, před, mezi (4. a 7. p.); S jedním pádem.

Předjaté předložky

Po předjatých předložkách à la, contra, à bývá 1. pád; znamenají "na způsob" nebo "proti".

Spojky (Konjunkce)

Neohebný, neplnovýznamový slovní druh, spojuje větné členy i věty.

Souřadící spojky

Vyjadřují vztah souřadnosti mezi členy několikanásobného větného členu nebo mezi větami (a, i, nebo, či; jak-tak, jednak-jednak, hned-hned; ale, však, avšak, sice-ale; nebo, anebo, buď-nebo; neboť, totiž, vždyť; a proto, a tedy, a tudíž, a tak).

Podřadící spojky

Vyznačují závislost jedné věty na druhé (řídící) (ačkoliv, třebaže, přestože, i když, ať, třeba; protože, poněvadž, jelikož, že; aby; jestliže, -li, kdyby; když, jakmile, zatímco, až, sotva, sotvaže; tím-že, tak-že, jako-kdyby; se zřetelem k, z hlediska, pokud se týká; tak-že, až, takže).

Částice (Partikule)

Neohebný slovní druh, nejsou větnými členy, uvozují věty, nebo vyjadřují význam a citové odstíny (ať, kéž, nechť!; Ano, Ne, zajista; ale, však, Bohužel; ať, ad!; kdepak, ne, zajisté).

Citoslovce (Interjekce)

Vyjadřují zvuky, city (jů!, super!) nebo napodobují zvuky (haf, haf), slouží k navázání kontaktu (Ahoj, Čau, nazdar, tady máte).