antická literatura - Řecko

archaické období

9.-6. století BC

attické období

5.-4. století BC

helénistické období

4.-1. století BC

charakteristika archaického období

počátky filozofie a vědy, eposy, lyrická poezie, rozšiřování znalostí o světě

Homér

8.-7. století BC, nejistá existence, Herodótos zaznamenal život v 5. století, eposy Ilias a Odyssea

Illias a Odyssea

vypráví o řecké mytologii, historii a bozích, velký vliv na evropskou kulturu, nejrozsáhlejší eposy

epos

rozsáhlá báseň, vypráví o historii národa či činech hrdinů

bajka

krátký epický útvar, próza/poezie, postavy zvířat či věcí, na konci ponaučení, Ezop

Ezop

6. století BC, zakladatel bajky, bývalý otrok, bajky přenášel ústně, např. Havran a Liška, Želva a zajíc, atd.

lyric poezie

zobrazuje pocity, myšlenky, vjemy, např. elegie nebo ódy, Sapfó

Sapfó

7.-6. století BC, první historický doložená básnířka, nenaplněný milostný cit, ostrov Lesbos, sólový zpěv + lyra, např. Z písní lásky, náklonnost k ženám

Anakréon

6. století BC, pijácká poezie, motivy lásky, poblouznění, opilství, ,,anakreontská poezie”

Hésiodos

8.-7. století BC, didaktické eposy (naučné), např. Theogonia (Původ bohů)

charakteristika attického (klasického) období

Punské války (Řekové vítězí), rozvoj dramatu, filozofie, nadvláda ve Středomoří, nejvýznamnější období, divadlo

řecké divadlo

amfiteátry, pouze muži, masky a kostýmy, chór=sbor, zasahující do děje, náboženská→zábavová funkce, veřejná záležitost, tragédie a komedie

řecká antická tragédie

mytologie, konflikt s nepřekonatelným (bohem, osudem,…), neřešitelné situace, tragický konec, dialog mezi sborem a hercem, deus ex machina, veršovaná forma, např. Aischylos - Oresteia

Aischylos

6.-5. století BC, zakladatel antické tragédie, zavedl druhého herce, chudý děj, spíše lyrická složka, např. Oresteia, Peršané, Prosebnice

Oresteia

jediná zachovaná ř. tragédie, trojské pověsti, pomstění nevěry matky Orestém (otec Agamemnon)

Sofokles

5. století BC, velmi vzdělaný, zavedl třetího herce, zřídka uvádí bohy na scénu, omezení sboru, konflikt samotného hrdiny, např. Král Oidipus, Antigona

Král Oidipus

Oidipus je nařčen, zjistí pravdu o své matce a o vraždě svého otce, odejde do vyhnanství a oslepí se, Oidipův komplex

Euripidés

5. století, kritizuje náboženské představy, aktuální problémy, i postavy otroků, na začátku (prolog) vysvětlení a spoiler konce, deus ex machina=nesmyslné rozuzlení, např. Trojanky, Médeia

Médeia

pomstění nevěry, Médeia pak zavraždí obě děti, která měla s Iasónem

řecká antická komedie

dialog, šťastný konec, kritika demokracie a společnosti

Aristofanés

dobové narážky na společnost, klepy a pomluvy, zajímavý jazyk - kontrast vyšší mluvy a vulgárních/lidových výrazů, např. Jezdci, Žáby, Lýsistraté

Herodotos

dějepisectví, v 5. století sepsal Homérův život, historická kritika, umělecká stránka převažuje, ,,otec historie”

Thukididés

vědecky pojatý dějepis, kritický přístup, chronologie, dialogy/přímá řeč, např. Dějiny peloponéské války

Demosthénes

athénský řečník, vada řeči, filippiky-řeci prosti F. Makedonskému

Sokrates

5.-4. století BC, filozof, řízené rozhovory, základy evrop. filozofie, ,,Vím, že nic nevím!”, trest smrti, nic nesepsal, pouze zápisy Platona, hádavá manželka Xantipa

Platon

5.-4- století BC, filozof, matematik, pedagog, učenec Sokrata (kterého předstihl), svět→člověk a společnost (Platonova jeskyně), Akademie, např. Symposion, Faidros, Obrana Sokratova

Aristoteles

4. století BC, vrcholné období filozofie, vychoval A. Makedonského, Lykeion, vyhnanství, dialogy→studie, 1. logické (např. Kategorie), 2. přírodovědecké (Fyzika, Meteorologie,…), 3. etické/polticiké (Poetika, Etika,…), trojí jednota (standard pro drama)

charakteristika helénistického období

ztráta politické samostatnosti, Athény nejsou střediskem kultury, lit. má jen úzký okruh vzdělanců

poezie helénistického období

epigramy=krátká satirická báseň, elegie (lyrika)=žalozpěv, epyllion (epika)=krátké vyprávění o mytologii

Kallimachos z Kyreny

4.-3. století BC, alexandrijská moderna, elegie, epigramy, hymny epylliony,…

Theokritos ze Syrákús

3. století BC, poslední velký básník řecké antiky, idealizoval život pastýřů, bukolická poezie

nová attická komedie

upadá, nic nového, politika→všední život, jako naše činohra

Menandros z Athén

4.-3. století BC, nejlepší básník nové komedie, jednoduchý děj, lidskost, např. Spor o dítě