Botanika

BOPLE ČZU 2025

Charakterizujte čeleď Apiaceae (miříkovité, mrkvovité)

dutá lodyha, často rýhovaná a článkovaná

Listy střídavé, bohatě zpeřené nebo složené

Květenství okolík nebo složený okolík, listeny

květy oboupohlavné, malé, 5četné, semeník ze dvou plodolistů

Plodem poltivá dvounažka, v oplodí sekreční kanálky (silice)

uveďte minimálně 5 zástupců Apiaceae s jejich stanovištními nároky

Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha) – břehy potoků, vlhčí křoviny, příkopy, paseky, ruderální místa

Anthriscus sylvestris (kerblík lesní) - dusíkaté louky

Daucus carota (mrkev obecná) – louky, příkopy, ruderální stanoviště

Heracleum mantegazzianum (bolševník velkolepý) – vlhké louky, příkopy, lesní lemy, rumiště

Chaerophyllum temulum (Krabilice mámivá) – teplá, polostinná stanoviště na vlhkých, dusíkem dobře zásobených půdách

Charakterizujte čeleď Asteraceae (hvězdnicovité)

úbor se zákrovem z listenů

Kalich bývá přeměněn v chmýr

Koruna trubkovitá nebo jazykovitá

Plodem nažka (s chmýrem či bez), zásobní látka inulin

vyjmenujte minimálně 5 planě rostoucích zástupců Asteraceae s jejich stanovištními nároky

Arctium lappa (lopuch větší) – rumiště, okraje cest, teplejší oblasti

Bellis perennis (sedmikráska chudobka) – trávníky, kulturní louky

Achillea millefolium (řebříček obecný) – louky, meze, paseky

Taraxacum officinale (pampeliška) – živinami bohaté, antropogenní stanoviště

Hieracium murorum (jestřábník zední) - stinné lesní okraje, křoviny, vlhčí půdy

Charakterizujte čeleď Balsaminaceae (netýkavkovité)

Byliny s dužnatou lodyhou, listy celistvé, střídavé bez palistů

Květy jednotlivé nebo v hroznech, oboupohlavné, souměrné

Plodem je tobolka, prudce vystřelující semena

uveďte 3 zástupce Balsaminaceae

Impatiens glandulifera (netýkavka žláznatá) – břehy, rumiště, invazní druh, původní v Himálaji

Impatiens noli-tangere (netýkavka nedůtklivá) – lužní lesy, břehy, jediný původní druh v ČR

Impatiens parviflora (netýkavka malokvětá) – rumiště, vlhčí lesy, invazní, původní v Asii

Co je to biologická invaze?

Vniknutí nepůvodních druhů do ekosystémů, často s úspěšnější strategií přežití, s negativním dopadem na původní flóru/faunu.

Charakterizujte čeleď Boraginaceae (brutnákovité)

Byliny s tuhými chlupy (trichomy)

Listy celistvé, střídavé, bez palistů

Květenství vijan, květy 5četné, oboupohlavné, srostlé obaly

Semeník 4pouzdrý, plodem čtyři tvrdky

uveďte minimálně 5 zástupců Boraginaceae s jejich stanovištními nároky

Echium vulgare (hadinec obecný) – pastviny, okraje cest, náspy

Lithospermum purpureocaeruleum (kamejka modronachová) – světlé lesy, teplé oblasti, bazifyt

Myosotis sylvatica (pomněnka lesní) – bučiny, doubravy, lesní paseky

Pulmonaria obscura (plicník tmavý) – lesní lemy, paseky

Symphytum officinale (kostival lékařský) – břehy, vlhké louky, lužní lesy

Charakterizujte čeleď Brassicaceae (brukvovité, křížaté)

typické hroznovité květenství

Plod: šešule nebo šešulka

Obsahují hořčičné silice – obrana proti herbivorům

Listy bez palistů

hospodářsky významná čeleď

květy uspořádané do kříže

uveďte minimálně 6 zástupců (z toho alespoň 3 lesní) Brassicaceae

Alliaria petiolata (česnáček lékařský) – lužní lesy, lesní lemy, komposty

Cardamine amara (řeřišnice hořká) – prameniště, potoky

Dentaria bulbifera (kyčelnice cibulkonosná) – květnaté bučiny, dubohabřiny

Erophila verna (osívka jarní) – xerofilní trávníky

Capsella bursa-pastoris (kokoška pastuší tobolka) – rumiště, pole

Lunaria rediviva (měsíčnice vytrvalá) – suťové lesy, vlhčí půdy, stínomilná

Charakterizujte čeleď Campanulaceae (zvonkovité)

Byliny s mléčnicemi, inulin jako zásobní látka

Květy 5četné, srostlé, pravidelné, oboupohlavné

Semeník spodní, plod je tobolka

uveďte minimálně 4 zástupce Campanulaceae s jejich stanovištními nároky

Campanula patula (zvonek rozkladitý) – louky, pastviny

Campanula persicifolia (zvonek broskvolistý) – světlé lesy, šípákové a acidofilní doubravy, dubohabřiny, vápnomilné bučiny a suťové lesy

Campanula trachelium (zvonek kopřivolistý) – lesní lemy, křoviny, stinná až polostinná stanoviště, dostatek vlhkosti a živin

Campanula rotundifolia agg. (zvonek okrouhlolistý) – suché louky, bory

Charakterizujte čeleď Caryophyllaceae (silenkovité, hvozdíkovité)

Listy vstřícné, květenství vidlan

Květy 5četné, často se 3 pestíky

Plodem tobolka

Mírný pás severní polokoule

uveďte minimálně 6 zástupců Caryophyllaceae s jejich stanovištními nároky

Cerastium holosteoides (rožec obecný) – louky, polostín

Dianthus carthusianorum (Hvozdík kartouzek)– skalní stepi

Lychnis flos-cuculi (kohoutek luční)– vlhké louky

Stellaria nemorum (ptačinec hajní) – stinné lesy

Stellaria media (ptačinec prostřední) – rumiště, komposty

Stellaria holostea (ptačinec velkokvětý) - stinné lesy, křoviny

Co jsou to sukulentní rostliny a do jaké čeledi patří hlavní původní zástupci naší flóry? Tuto čeleď stručně charakterizujte

Sukulentní rostliny - rostliny přizpůsobené k přežití sucha akumulací vody v pletivech

Čeleď: Crassulaceae (tlusticovité)

CAM fotosyntéza

Plod: měchýřek

Byliny s dužnatými listy

uveďte minimálně 3 zástupce Crassulaceae

sedum maximum (rozchodník velký) – suché stráně

Sedum acre (Rozchodník ostrý)– skály, zdi

Sedum album (rozchodník bílý) – kalcifyt, skály

Jovibarba globifera (Netřesk výběžnatý)– netřesk, teplejší oblasti

Charakterizujte čeleď Cyperaceae (šáchorovité)

Trojhranný stonek, čárkovité listy

Květy malé, anemogamní

Plod: nažka (u rodu Carex v mošničce)

uveďte minimálně 6 zástupců (z toho alespoň 3 lesní) Cyperaceae

Carex brizoides ( ostřice třeslicovitá) – vlhké lesy

Carex digitata (ostřice prstnatá) – listnaté lesy

Carex hirta (ostřice srstnatá) – ruderální stanoviště

Carex humilis (ostřice nízká) – teplomilné doubravy

Carex montana (ostřice horská) – bazické podklady

Carex pilosa (ostřice chlupatá) – Karpatská oblast

Charakterizujte čeleď Fabaceae (bobovité)

Květy jednotné stavby – pavéza, křídla, člunek

Plodem je lusk

Většinou s palisty

Kořeny s hlízkovými bakteriemi (Rhizobium) – fixace dusíku

Hospodářsky významná čeleď (potraviny, krmivo, léčivky)

uveďte minimálně 6 zástupců (z toho alespoň 3 lesní) Fabaceae

Astragalus glycyphyllos (kozinec sladkolistý) – světlé lesy, lemy, úhory

Lathyrus niger (hrachor černý) – listnaté lesy, teplejší oblasti

Lathyrus vernus (hrachor jarní) – smíšené lesy, paseky

Trifolium repens (jetel plazivý) – pastviny, okraje cest

Trifolium pratense (jetel luční) - pastviny, okraje cest

Vicia sylvatica (vikev lesní) – lesní paseky, bazické podklady

Charakterizujte čeleď Gentianaceae (hořcovité) + 2 zástupci

Vstřícné listy, cévní svazky kolaterální

Plod: tobolka

Gentiana asclepiadea (hořec tolitovitý)– horské louky

Gentiana cruciata (hořec křížatý)– suché svahy, ohrožený

Charakterizujte čeleď Menyanthaceae (vachtovité) + 2 zástupci

Vodní/bahenní rostliny, střídavé listy

Květy pětičetné, plod: tobolka

Zástupce:

Menyanthes trifoliata (vachta trojlistá) – prameništní svahy, tůně, mokřady

Nymphoides peltata (plavín štítnatý) - teplejší nížiny ( Morava)

Charakterizujte čeleď Juncaceae (sítinovité)

Byliny s jednoduchými stonky

Květy oboupohlavné, anemogamní, okvětí drobné

Plod: tobolka

Listy čárkovité nebo válcovité

uveďte minimálně 6 zástupců Juncaceae s jejich stanovištními nároky

Juncus conglomeratus (sítina klubkatá) – mokřady, pastviny

Juncus effusus – (sítina rozkladitá) mokřiny, paseky

Luzula campestris (bika ladní) – meze, trávníky

Luzula luzuloides (bika bělavá) – sušší lesy

Luzula pilosa (bika chlupatá) – vlhké lesy, paseky

Luzula sylvatica (bika lesní) – horské lesy, nad hranicí lesa

Charakterizujte čeleď Lamiaceae (hluchavkovité)

Aromatické byliny

Lodyha čtyřhranná

Vstřícné listy

Květy souměrné, dvoupyské, v lichopřeslenech

Plod: tvrdka

Obsahují silice v žláznatých chloupcích

uveďte minimálně 6 zástupců (z toho alespoň 3 lesní) Lamiaceae

Ajuga reptans – listnaté lesy, louky

Galeobdolon luteum – vlhké lesy, obory

Glechoma hederacea – paseky, zahrady

Lamium album – rumiště, zdi

Lamium maculatum – rumiště, lužní lesy

Lamium purpureum – pole, zahrady, navážky

Charakterizujte čeleď Liliaceae (liliovité) + 2 zástupci

Květy trojčetné, plod tobolka nebo bobule

Oddenky, cibule, hlízy

Zástupci:

Gagea lutea – lužní lesy, aluviální louky

Lilium martagon (lilie zlatohlavá)– roste v listnatých a smíšených lesích od nížin do hor, ve vyšších polohách roste i na loukách, bazické podklady

Charakterizujte čeleď Colchicaceae (ocúnovité) + 1 zástupce

Okvětí srostlé v dlouhou trubku

Zástupce: Colchicum autumnale – vlhké louky, slatiny, lužní lesy

Charakterizujte čeleď Nymphaeaceae (leknínovité)

Vytrvalé vodní rostliny s plovoucími listy

Aerenchym (vzdušné pletivo) – nadlehčuje

Silné oddenky, střídavé listy

Květy spirocyklické, velké

uveďte alespoň 2 zástupce Nymphaeaceae

Nymphaea alba (leknín bílý)

Nuphar lutea (stulík žlutý)

Charakterizujte čeleď Oenotheraceae (pupalkovité)

Květy čtyřčetné, semeník spodní

Plod: tobolka nebo nažka

Výskyt: Severní a Jižní Amerika, některé naturalizované

uveďte minimálně 5 zástupců Oenotheraceae s jejich stanovištními nároky

Oenothera biennis (pupalka dvouletá)– ruderální plochy, pískovny

Epilobium angustifolium (vrbovka úzkolistá)– paseky, výsypky

Epilobium hirsutum (vrbovka chlupatá) – pobřežní vegetace

Epilobium ciliatum (vrbovka brvitá) – rumiště, původně ze Severní Ameriky

Circaea lutetiana (čarovník pařížský) - humózní smíšené nebo listnaté lesy, stín až poolostín

Charakterizujte čeleď Orchideaceae (vstavačovité)

Byliny s mykorhizou, autotrofní i saprofytní

Květy: souměrné, entomogamní, spodní semeník

Pyl ve formě brylek

plod: tobolka

uveďte alespoň 3 domácí zástupce Orchideaceae včetně jejich stanovištních nároků

Dactylorhiza majalis – vstavač májový (slatinné louky)

Dactylorhiza sambucina – vstavač bezový (pastviny)

Neottia nidus-avis – hlístník hnízdák (bučiny, vápnité podklady)

Charakterizujte čeleď Poaceae (lipnicovité)

dutý stonek (stéblo), listy s pochvou, jazýček

Květy v kláscích, květenství: lata, klasy

Plod: obilka (suchý nepukavý plod, chráněný pluchou přirostlou k obilce)

uveďte alespoň 6 zástupců (z toho alespoň 3 lesní) Poaceae

Arrhenatherum elatius – louky

Bromus erectus – suché louky

Bromus inermis – rumiště

Calamagrostis arundinacea – paseky, bučiny

Calamagrostis epigeios – světliny, okraje lesů

Melica nutans – lesy, křoviny

Co je to obilka?

suchý nepukavý plod, chráněný pluchou přirostlou k obilce

Charakterizujte čeleď Primulaceae (prvosenkovité)

Květy 5četné, kalich srostlý

Plod: tobolka

Častý výskyt ve vlhčích až mokrých stanovištích

uveďte minimálně 5 zástupců Primulaceae s jejich stanovištními nároky

Lysimachia vulgaris – vrbina obecná (mokřady, pobřeží)

Lysimachia nummularia – vrbina penízková (břehy vod)

Lysimachia nemorum – vrbina lesní (vlhké lesy, olšiny)

Primula veris – prvosenka jarní (světlé lesy, suché louky)

Primula elatior – prvosenka vyšší (světlé lesy, chladnější stanoviště)

Charakterizujte čeleď Ranunculaceae (pryskyřníkovité)

Primitivní květní stavba (spirocyklické květy, mnoho tyčinek a pestíků)

Květní obaly často nerozlišené

Plod: nažky, měchýřky, zřídka bobule nebo tobolky

Obsah alkaloidů, bez palistů

uveďte minimálně 6 zástupců (z toho alespoň 3 lesní) Ranunculaceae

Aconitum lycoctonum – suťové lesy, vlhké nivy

Anemone nemorosa – listnaté lesy, jarní aspekt

Anemone ranunculoides – lužní lesy, dubohabřiny

Hepatica nobilis – listnaté lesy, nižší polohy

Ranunculus acris – vlhké louky

Ranunculus repens – příkopy, lužní lesy

Charakterizujte čeleď Rosaceae (růžovité)

Různorodá čeleď – byliny, keře, stromy

Květy pětičetné, časté češule, mnoho tyčinek

Plody: malvice, peckovice, nažky, měchýřky

Listy často s palisty

uveďte minimálně 6 zástupců Rosaceae. U zástupců stručně uveďte jejich stanovištní nároky.

Alchemilla vulgaris – kontryhel obecný (příkopy, lesní okraje)

Fragaria moschata – jahodník pižmový (lesní lemy, paseky)

Geum urbanum – kuklík městský (humózní lesy, rumiště)

Potentilla anserina – mochna husí (ruderální místa, sešlap)

Rubus caesius – ostružiník modrý (lužní lesy, křoviny)

Sanguisorba officinalis – krvavec toten (vlhké louky)

Charakterizujte čeleď Rubiaceae (mořenovité)

Listy vstřícné, často zdánlivě přeslenité (palisty napodobují listy)

Květy čtyřčetné nebo pětičetné, oboupohlavné

Plod: tobolka nebo peckovice

Výskyt: převážně v lesním podrostu

uveďte minimálně 5 zástupců Rubiaceae s jejich stanovištními nároky

Cruciata laevipes (svízelka chlupatá) - světliny, lemy vlhkých lesů, porosty podél potoků, vlhké louky

Galium album (svízel bílý) - subxerofilní až mezofilní louky, trávníky, návesní prostory, světlé dubové a dubohabrové lesy, osluněné sutě, paseky, hojně – antropofilní

Galium aparine (svízel přítula) - pobřežní houštiny, pole, úhory, rumiště, lužní lesy, akátiny; nitrofilní

Galium odoratum (svízel vonný) - humózní lesy, bučiny a jiné listnaté lesy

Galium sylvaticum (svízel lesní) - světlé listnaté lesy (dubové, dubohabrové, bukové), v teplých oblastech

Galium rotundifolium (svízel okrouhlolistý) - lesy, především jedlobukové, i druhotné smrčiny, vlhká stinná místa

Charakterizujte čeleď Plantaginaceae (jitrocelovité) + 4 zástupci

Byliny s jednoduchými listy s žilnatinou více méně souběžnou, obvykle s přízemní růžicí, stvoly přímé

květenství husté válcovité klasy

květy drobné, přisedlé, oboupohlavné, čtyřčetné, koruna blanitá, květní plátky srostlé

plod tobolka otevírající se víčkem

Veronica chamaedrys (rozrazil rezekvítek) – suché trávníky

Digitalis grandiflora (náprstník velkokvětý) - paseky, světlé lesy, křovinaté pláště, výslunné kamenité stráně, bazičtější půdy

Plantago major (jitrocel větší) - podél cest, na chodnících, rumištích

Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý) - na polích, u cest či na loukách

Charakterizujte čeleď Orobanchaceae (zárazovité) + 1 zástupce

skupina převážně parazitických nebo poloparazitických rostlin. Vyznačuje se přítomností haustorií – specializovaných orgánů, které pronikají do kořenů hostitelských rostlin a čerpají z nich vodu a živiny. Zárazovité zahrnují jak plně parazitické druhy bez chlorofylu (např. Pedicularis sylvatica (záraza) – vlhké louky, rašeliniště), tak zelené poloparazity schopné fotosyntézy

Charakterizujte čeleď Scrophulariaceae (krtičníkovité) + 1 zástupce

Převážně byliny

autotrofní, často poloparazitické i parazitické (Melampyrum, Rhinanthus, Euphrasia),

listy obvykle jednoduché

květenství obvykle hroznovité nebo klasovité

květy oboupohlavné, 4–5četné, kališní i korunní lístky srostlé, obvykle souměrné, koruna kolovitá, trubkovitá, šklebivá nebo dvoupyská, část tyčinek obvykle redukovaných

plod nejčastěji tobolka

Melampyrum nemorosum (černýš hajní) – světlé lesy

Charakterizujte čeleď Solanaceae (lilkovité). Jaké je využití kulturních druhů z této čeledi a v čem spočívá nebezpečí této čeledi?

Byliny s jednoduchými nebo složenými listy

někdy s podzemními oddenkovými hlízami

Květy pravidelné, 5četné, často souměrné

Plod: bobule nebo tobolka

Obsahují alkaloidy – toxické i léčivé látky

Využití: brambory, rajčata, paprika, tabák
Nebezpečí: alkaloidy – atropin, solanin, nikotin

uveďte minimálně 2 planě rostoucí druhy Solanaceae včetně jejich stanovištních nároků

Atropa belladonna (Rulík zlomocný)– jedovatá, stinná místa

Solanum dulcamara (lilek potměchuť) – vlhká místa, okraje toků

Charakterizujte čeleď Vacciniaceae (brusnicovité)

Květy zvonkovité, bobule

Většinou kyselá, chudá stanoviště

uveďte minimálně 3 zástupce Vacciniaceae včetně jejich stanovištních nároků

Vaccinium myrtillus – borůvka, jehličnaté lesy

Vaccinium vitis-idaea – brusinka, suché bory

Vaccinium uliginosum (brusnice bahenní)– rašeliniště

Charakterizujte čeleď Ericaceae (vřesovcovité)

Malé keře, kyselá stanoviště

Plod: tobolka nebo bobule

dřevnatění na bázi lodyh

endomykorrhiza

uveďte minimálně 3 zástupce Ericaceae včetně jejich stanovištních nároků

Calluna vulgaris (vřes obecný) – vřesoviště, kyselá bažinná stanoviště

Erica carnea (Vřesovec pleťový) – suché stráně, výslunné lesy

Andromeda polifolia (kyhanka sivolistá) – rašeliniště

Charakterizujte čeleď Violaceae (violkovité)

Byliny, vzácně keře

Květy 5četné, s ostruhou

Plod: tobolka, semen dispergovaná explozivně

Listy často s palisty

uveďte minimálně 4 zástupce Violaceae včetně jejich stanovištních nároků

Viola odorata – zahrady, světlé lesy

Viola reichenbachiana – bučiny

Viola riviniana – světlé lesy

Viola canina – kyselé louky

Charakterizujte čeleď Convallariaceae (konvalinkovité) + 3 zástupci

Byliny s květy v hroznu nebo v paždí listů, květ obvykle trojčetný, okvětí bílé.
Convallaria majalis – konvalinka, listnaté lesy

Polygonatum multiflorum – kokořík, sušší lesy

Polygonatum odoratum - světlé borové nebo smíšené lesy

Charakterizujte čeleď Alliaceae (česnekovité) + 1 zástupce

Rostliny s cibulemi

květenství nepravý okolík s podpůrným listenem nepodobným listům, v květenství často vedle květů i pacibulky

Nitky tyčinek často rozšířené

rostliny s typickou vůní
Allium ursinum – česnek medvědí, lužní lesy

Charakterizujte čeleď Amaryllidaceae (amarylkovité) + 1 zástupce

Byliny přetrvávající cibulemi nebo oddenky

Listy úzké; Květy oboupohlavné, semeník spodní

Plod tobolka nebo bobule

Narcissus pseudonarcissus – zahrady, vlhké louky

Charakterizujte čeleď Papaveraceae (mákovité) + 2 zástupci

Mléčnice s alkaloidy, květy oboupohlavné, pravidelné

Plod: tobolka nebo měchýřek

Papaver rhoeas – pole, ruderální místa

Papaver somniferum – kulturní druh

Charakterizujte čeleď Fumariaceae (zemědýmovité) + 1 zástupce

Květy souměrné, se dvěma ostruhami

Plod: tobolka

Fumaria officinalis – plevel, rumiště, pole

Charakterizujte čeleď Lemnaceae (okřehkovité) + 2 zástupci

Nejmenší kvetoucí rostliny, vegetativní rozmnožování, povrch vody

Plovoucí listovité stélky
Aerenchym, plovoucí listy

hydrochorie

Zástupci: Lemna minor, Lemna trisulca

Charakterizujte čeleď Typhaceae (orobincovité) + 2 zástupci

Vysoké byliny, dutá stébla

Květenství: palice (samičí i samčí část)

anemochorie

Zástupci: Typha latifolia (orobinec širokolistý), Typha angustifolia (úzkolistý)

Charakterizujte čeledi Urticaceae (kopřivovité) + 2 zástupci

plodem nažka

střapcovité květenství

žahavé chlupy

listy vstřícné, křižmostojné

Urtica dioica (kopřiva dvoudomá) – rumiště, komposty, dusíkatá místa

Urtica urens (kopřiva žahavka) – krátkověká, jednoletá, pole

Charakterizujte čeledi Cannabaceae (konopovité) + 2 zástupci

dvoudomé rostliny

plodem nažka

listy dlanitolaločné nebo složené

drobné pětičetné jednopohlavné anemogamní květy ve složitých květenstvích

Humulus lupulus (chmel otáčivý) – lužní lesy, břehy toků

Cannabis sativa (konopí seté) – pole, ruderální stanoviště

Charakterizujte játrovky (Marchantiopsida), jejich vzhled, rozmnožování a stanoviště, kde nejčastěji rostou.

Thalózní nebo lupenité tělo

Výtrusy, anteridia a archegonia

Rodozměna – gametofyt převládá

Růst na vlhkých stinných místech: prameniště, vlhké skály, meze

Charakterizujte čeleď Droseraceae (rosnatkovité) a uveďte alespoň 1 zástupce se specifikací biotopu, kde roste. Jakou specifickou strategii tyto rostliny využívají a proč se u nich vyvinula? Jaká morfologická přizpůsobení ke zmíněné strategii naši domácí zástupci mají?

Masožravé rostliny

Růst na extrémně chudých půdách – doplňkový příjem dusíku hmyzem

Lepivé žláznaté trichomy na listech

Zástupce: Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá) – rašeliniště, kyselé půdy

Charakterizujte plavuně – Lycopodiophyta a vyjmenujte alespoň 2 zástupce. U zástupců stručně uveďte jejich stanovištní nároky.

plavuně (Lycopodiophyta)

- prokel (G) podzemní, nezelený, vyživuje se mykorrhiticky (endotrofní mykorrhiza) a vyvíjí se několik let

- sporofyly na bázi se sporangii, někdy vytváří klasy (strobilus)

- G malý, žije velmi dlouho, S stálezelená vytrvalá bylina

- výtrusnice se otvírá štěrbinou

- velmi starobylá skupina, odvozeny od Rhyniophyt, počátky v siluru a devonu, maximum dosáhly v karbonu – stromové formy

Huperzia selago (vranec jedlový) - smrčiny, klečové porosty, alpínské hole, kamenná moře

Lycopodium annotinum (plavuň pučivá) - acidofilní jehličnaté lesy, často doprovází jedli

Lycopodium clavatum (plavuň vidlačka) - oligotrofní jehličnaté lesy, vřesoviště, pastviny

Charakterizujte přesličky – Equisetophyta a vyjmenujte alespoň 2 zástupce. U zástupců stručně uveďte jejich stanovištní nároky.

přesličky (Equisetophyta)

- čárkovaná, dutá, přeslenitě větvená, rýhovaná lodyha s podzemním oddenkem

- listy přeměněny v malé šupiny (na lodyhách = zuby pochvy, uzliny větví)

- sporofyly vyrůstají v přeslenech a tvoří koncovou šištici,

- izosporie, spory se 4 mrštníky (haptery)

- prokly zpravidla jednodomé

nejstarší ve spodním devonu, největší rozmach v karbonu

S: vytrvalý s dlouze plazivými oddenky

Equisetum arvense (přeslička rolní) - pole, stráně, příkopy i plevel

Equisetum palustre (přeslička bahenní) - vlhké louky, mokřady, smrkové lesy

Equisetum sylvaticum (přeslička lesní) - vlhčí lesy, lesní prameniště, rašelinné louky

Charakterizujte kapradiny – Polypodiophyta a vyjmenujte alespoň 2 zástupce z každého oddělení. U zástupců stručně uveďte jejich stanovištní nároky.

kapradiny (Polypodiophyta)

- list + oddenek + adventivní kořeny -> cévní svazky

- poprvé zaznamenány ve svrchním siluru a devonu

- listy nejčastěji ploché, v mládí spirálovitě stočené

- výtrusnice se sdružují do tzv. výtrusnicových kupek (sory), které mohou být alespoň v mládí kryty blanitou ostěrou (otvírání nestejně ztlustlými buňk. prstence)

- izosporie, mnohobrvé spermatozoidy, většinou listy sloužící fotosyntéze nesou i výtrusy (trofosporofyly)

- někdy heterofylie (trofofyly a sporofyly) – např. Matteuccia, Blechnum

Asplenium ruta-muraria (sleziník routička) - skály, sutě, zanedbané zdi, vápnité substráty, xerofilní druh

Asplenium septentrionale (sleziník severní) - skály, sutě, štěrbiny, zdi, na různých podkladech

Polypodium vulgare (osladič obecný) - Stinné skály, mechem pokryté sutě, trouchnivějící kmeny

popište způsob rozmnožování Polypodiophyta včetně rodozměny.Co je to sporangium?

Sporangium: orgán produkující výtrusy (na spodní straně listů)

uveďte minimálně 9 zástupců Polypodiophyta (z toho alespoň 3 lesní)

Dryopteris filix-mas (kapraď samec) – bučiny

Athyrium filix-femina (papratka samice)– vlhké lesy

Polypodium vulgare (osladič obecný) – skály

Pteridium aquilinum (hasivka orličí) – výslunné paseky

Asplenium scolopendrium (jelení jazyk celolistý) – vápencové skály

Thelypteris palustris (kapradiník bažinný) – mokřady

Asplenium trichomanes (sleziník červený) – skály

Cystopteris fragilis (puchýřník křehký) – vlhké skály

Polypodium vulgare (osladič obecný) – balvany, zídky

popište způsob rozmnožování Lycopodiophyta včetně rodozměny. Co je to strobilus?

strobilus = výtrusný klas

Charakterizujte přesličky (Equisetophyta) a uveďte minimálně 3 zástupce. Co je jarní a letní lodyha, u kterého zástupce se obě vyvíjejí a k čemu slouží?

Dutý článkovaný stonek

Výtrusnice ve strobilech

Jarní lodyha – neasimiluje, nese výtrusy

Letní lodyha – zelená, asimilační fotosyntetizuje

Zástupci:

Equisetum arvense (přeslička rolní) – má jarní i letní lodyhu

Equisetum sylvaticum (přeslička lesní) – vlhké lesy

Equisetum palustre (přeslička bahenní) – mokřady

Charakterizujte specializovaný květ a uveďte typy květenství u čeledi Poaceae (lipnicovité). Jaké je využití zástupců této čeledi?

Specializovaný květ: redukovaný, anemogamní, bez okvětí

Květenství: klásky uspořádány do laty, klasu nebo lichoklasu

Využití: obiloviny, pícniny, okrasné trávy

Charakterizujte lišejníky (Lichenes), uveďte typy substrátů a stanovišť, na nichž rostou. U každého typu substrátu vyjmenujte alespoň jeden druh lišejníku. Jaké mohou mít lišejníky využití?

Symbióza: houba (mykobiont) +sinice n. řasa (fotobiont) -> podvojné komplexní organismy

Rozmnožování:

- nepohlavní: fragmentace stélky (soredie – drobné prachovité částice, několik buněk fotobionta obalených hyfami; izidie – malé (asi 0,5‒1 mm) výrůstky stélky, které se odlamují)

- pohlavní: (pouze houba; askospory; pak spojení s řasou)

Rostou na různém substrátu:

- na jiných rostlinách, zejm. borce stromů (epifytické) – Usnea filipendula (provazovka)

- na kamenech (epilitické, saxikolní) – Rhizocarpon sp. (mapovník)

- na holé půdě – Cladonia rangiferina (dutohlávka sobí)

využití: barviva, léčiva

jaké mají Lichenes typy stélky? + zástupci

1) korovitá–přirůstá pevně k podkladu – Rhizocarpon sp. (mapovník)

2) lupenitá – rozprostřená do plochy – Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá)

3) keříčkovitá – tvar malého keříku – Cladonia rangiferina (dutohlávka sobí)

4) vláknitá – tvořena dlouhými vlákny - Usnea filipendula (provazovka obecná)

Charakterizujte mechorosty (Bryophyta) a uveďte rozdíl mezi rodozměnou mechorostů a kapraďorostů.

výtrusné stélkaté rostliny bez pravých vodivých pletiv => bezcévné rostliny, voda a živiny přijímány celým povrchem rostliny

tělo (stélka) je buď lupenité (např. porostnice mnohotvárná Marchantia polymorpha) nebo členěno na rhizoidy (příchytná vlákna), kauloid (lodyžku), fyloidy (lístky),

samostatná vývojová větev (od Ryniophytoddělena v devonu) rodozměna (střídání pohlavní a nepohlavní generace) mechorostů: dominuje haploidní gametofyt

vyrůstá z haploidního výtrusu (spora) jako tzv. prvoklíček (protonema) – gametofor – gametangia (tam samčí pelatky a samičí zárodečníky), oplození (vodní prostředí), spermatozoidy, sporofyt (většinou nezelený štět s tobolkou, meioza, tvorba hapl. výtrusů), gametofyt (vlastní tělo mechorostů)

Mechorosty: převládá gametofyt, sporofyt závislý

Kapraďorosty: převládá sporofyt, gametofyt dočasný

Vyjmenujte alespoň 5 zástupců Bryophyta včetně jejich stanovištních nároků.

Polytrichum commune (ploník obecný) – rašeliniště

Sphagnum spp. (rašeliník) – rašeliny

Dicranum scoparium (dvouhrotec chvostnatý) – lesní humus

Hypnum cupressiforme (rokyt cypřišovitý) – kmeny, skály

Brachythecium rutabulum (baňatka obecná) – vlhké stěny, půda

Charakterizujte rod Carex (ostřice)

rostliny trávovitého vzhledu

Lodyhy většinou listnaté, zpravidla trojhranné, vzácněji oblé

jednodomé i dvoudomé.

Květy jsou jednopohlavné a tvoří jednokvěté klásky, které skládají klasy, které jsou buď jednotlivé (jednoklasé ostřice) nebo dále skládají laty, hrozny či klasy (víceklasé ostřice)

Víceklasé -> někdy samčí a samičí květy přítomny ve stejném klásku (stejnoklasé ostřice) nebo se složené květenství skládá ze samostatných samčích a samičích klásků (různoklasé ostřice)

Plodem je nažka, která spolu s obalem listenu tvoří mošničku

jeden z nejrozsáhlejších rodů cévnatých rostlin

Popište specifika rozmnožování hub

rozmnožování – vegetativně (rozpad vláken mycelia) nebo nepohlavními či pohlavními výtrusy

a) vzniklé redukčním dělením – pravé výtrusy (pohlavní fáze = askospory, basidiospory)

b) nepohlavně – konidie (pokud pohyblivé = zoospóry)

Uveďte charakteristiku rašeliníků (Sphagnopsida) – zejména jejich specifickou anatomii a morfologii, postavení v taxonomickém systému a význam.

Mechorosty

Nejpůvodnější mechy, často vyčleňovány do samostatné třídy

nemají kořínky, neukončený růst (nahoře tvorba lodyžky, dole odumírají)

rostlinky rozvětvené, se svazečky větviček, které jsou na koncích lodyžek nahloučeny v hlavičku

lístky nemají střední žebro

dva typy buněk: a) chlorocyty (s plastidy, vyživovací funkce); b) hyalocyty (mrtvé bezbarvé buňky, voda)

Význam: vodní režim krajiny, humolit – palivo, zemědělství, regulátor klimatu – pohlcují CO2, produkují metan

Uveďte klíčové charakteristiky čeledí Polygonaceae (rdesnovité)

byliny, keře, liány, nízké stromy

článkovaná lodyha, listy většinou střídavé, zřídka vstřícné či v přesl.

srostlé palisty vytvářejí tzv. botku (ochrea) – blanitý útvar na bázi listů objímající bázi článku nad uzlinou

květy malé, nenápadné v klubíčkách, tvoří lichoklasy nebo laty, zřídka jednotlivě

plodem nažka (často trojhranná) obklopená vytrvávajícím okvětím, které se zveličuje = krovky

vyjmenujte minimálně 4 zástupce Polygonaceae včetně jejich stanovištní charakteristiky. Jaké znáte nějaké expanzivní či invazivní druhy z této čeledi?

Bistorta major (rdesno hadí kořen) – vlhké, podhorské a horské louky, slatiny

Rumex acetosa (šťovík luční) – louky a pastviny nižších poloh

Reynoutria japonica (křídlatka japonská) – podél vodních toků, komunikací, na ruderálních stan, INVAZIVNÍ

Polygonum aviculare (truskavec ptačí) – podél cest, rumiště, navážky, pole, městské chodníky

Charakterizujte čeleď Euphorbiaceae (pryšcovité) + 3 zástupci

největší diverzita v tropech (byliny, keře, stromy i liány), u nás byliny

většinou s mléčnicemi (rod bažanka – bez mléčnic)

listy střídavé, zřídka vstřícné, jednoduché

květy drobné, nenápadné, jedno- i oboupohlavné, větš. Bezobalné

typické květenství pryšců – lichookolík podepřený přeslenem podpůrných listenů,koncové větve tvoří vidlany podepřené vstřícnou dvojicí zákrovních listenců, vidlany jsou složeny z cyathií – zdánlivých květů (velmi drobné květenství, složené z většího počtu samčích bezobalných květů (každý tvořen 1 tyčinkou) a z jediného stopkatého, rovněž bezobalného samičího květu, celé toto květenství je uzavřeno souborem 4 listenů produkujících nektar)

Euphorbia cyparissias (pryšec chvojka) výslunná vysýchavá místa, meze, pastviny, křovinaté stráně

Euphorbia dulcis (pryšec sladký) stinné, živné, často vápnité vlhčí bučiny a potoční luhy

Mercurialis perennis (bažanka vytrvalá) stinné humózní listnaté a smíšené lesy, luhy podél řek

Charakterizujte čeleď Saxifragaceae (lomikamenovité) + 1 zástupce

tučnolistost

byliny, často trsnaté s listy obvykle střídavými, jednoduchými nebo složenými (často dlanitě)

květy oboupohlavné, 4 – 5četné

obvykle v květenstvích vrcholičnatých nebo latovitých

plod tobolka

Saxifraga granulata (lomikámen zrnatý) sušší louky, lesní světliny

Uveďte hlavní rozlišovací znaky mezi rostlinami jednoděložnými a dvouděložnými. Uveďte příklady alespoň tří druhů z každé skupiny.

Dvouděložné

- Caltha palustris (blatouch bahení)

- Hepatica nobilis (jaterník podléška)

- Taraxacum officinale (pampeliška lékařská)

Jednoděložné

- Nardus stricta (smilka tuhá)

- Poa nemoralis (lipnice hajní)

- Juncus effusus – sítina rozkladitá

Uveďte základní rozdíly mezi krytosemennými a nahosemennými rostlinami

Uveďte základní systematické členění říše rostlinné a popište rozdíly ve stavbě „těla“ mezi jednotlivými skupinami.

„bezcévné“ -zelené řasy, parožnatky

Bryophyta (mechorosty) bez pravých vodivých pletiv, lupenitá stélka nebo fyloidy, kauloidy a rhizoidy

cévnaté rostliny (Tracheophyta) tělo (cormus) je rozlišeno na kořen, stonek, list; složitý systém vodivých pletiv, cévní svazky – dřevní a lýková část

o výtrusné

▪ Pteridophyta(kapraďorosty)

o semenné

▪ Pinophyta(nahosemenné): cykasy, jinany, jehličnany

▪ Magnoliophyta(krytosemenné):

● bazální krytosemenné (Magnoliopsida)

● jednoděložné (Liliopsida)

● dvouděložné (Rosopsida)

Charakterizujte říši Fungi (houby), popište způsoby rozmnožování hub a vyjmenujte nejdůležitější taxonomické skupiny hub. U každé skupiny uveďte zástupce a zmiňte jejich význam.

přečíst si maturitní otázku

Co je rodozměna a jak se charakterem rodozměny liší jednotlivé skupiny vyšších rostlin?

Jmenujte hlavní zástupce bylin středoevropských lužních lesů, uveďte jejich zařazení do čeledí.

Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha) – Apiaceae (miříkovité)

Alliaria petiolata (česnáček lékařský) – Brassicaceae (brukvovité)

Petasites albus (devětsil bílý) – Asteraceae (hvězdnicovité)

Corydalis cava (dymnivka dutá) – Papaveraceae (mákovité)

Lamium galeobdolon (hluchavka žlutá) – Lamiaceae (hluchavkovité)

Vyjmenujte alespoň čtyři typické rostliny bukových lesů, uveďte jejich zařazení do čeledí a ekologické vlastnosti

Samorostlík klasnatý (Actaea spicata) – pryskyřníkovité

- ve stinných lesích, roklích, podél lesních cest, na kamenitých a balvanitých stráních a pasekách. Osidluje hluboké půdy, nejčastěji s vápencovým, opukovým a čedičovým podložím.

Kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) – brukvovité

- Stinné lesy, především květnaté bučiny. Na podkladech mírně bazických až mírně kyselých, v pásmu od podhůří do hor

Kyčelnice devítilistá (Dentaria eneaphylos) – brukvovité

- Lesy, horské květnaté bučiny

Netýkavka nedůtklivá (Impatien noli-tangere) – netýkavkovité

- Břehy lesních potoků, zastíněné břehy řek, lužní lesy, vlhké lesy, na podkladu mírněbazickém až mírně kyselém, častěji však na vápenci, na půdách živinami bohatých

Vyjmenujte alespoň čtyři typické rostliny jehličnatých horských lesů, uveďte jejich zařazení do čeledí a ekologické vlastnosti.

Třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) – lipnicovité -

Acidofilní bučiny, vysokostébelné nivy, paseky.

Sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) – prvosenkovité -

Na vlhkých, až mokrých, živinami chudých a kyselých půdách.

Podbělice alpská (Homogyne alpina) – hvězdicovité -

Kosodřeviny, klimaxové smrčiny, subalpínské louky.

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) – vřesovcovité

Vyskytuje se na vlhkých lokalitách, tj. v horských, především smrkových lesích s mechovým patrem, v kosodřevinách, při okrajích lesů a na horských loukách

Co jsou to bazifilní (kalcifilní) druhy rostlin? Vyjmenujte čtyři zástupce bazifilních druhů rostlin (=bazifytů) s uvedením čeledí, do kterých patří. Napište dva typické substráty (horniny nebo půdní typy), na kterých bazifyty rostou.

Bazifilní rostliny – rostliny rostoucí na zásaditých substrátech (vápnomilné rostliny)

Lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata) - lomikamenovité

Dryádka osmiplátečná (Dryas octopetala) – růžovité

Convallaria majalis (konvalinka vonná)- konvalinkovité

Campanula persicifolia (zvonek broskvolistý)- zvonkovité

Sesleria albicans (pěchava vápnomilná)- lipnicovité

Neottia nidus-avis (hlístník hnízdák)- vstavačovité

a) Vápence

b) Dolomity

Co jsou to acidofilní druhy rostlin? Vyjmenujte čtyři zástupce acidofilních druhů rostlin (=acifofytů) s uvedením čeledí, do kterých patří. Napište dva typické substráty (horniny nebo půdní typy), na kterých acidofyty rostou.

Rostliny vyžadující kyselé prostředí

Vaccinium vitis-idaea (brusnice brusinka) - brusnicovité

Vaccinium uliginosum (brusnice bahenní)- brusnicovité

Calluna vulgaris (vřes obecný) - vřesovcovité

Erica carnea (vřesovec pleťový) - vřesovcovité

Pískovce

Žuly

Jaké vlastnosti mají rostliny letního aspektu lužního lesa? Uveďte tři zástupce a jejich zařazení do čeledí.

Kuklík městský (Geum urbanum) - růžovité

Česnáček lékařský (Aliaria petiolata) – brukvovité

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) - miříkovité

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) – kopřivovité

Svízel přítula (Galium aparine) - mořenovité

Vlastnosti: Stínomilné rostliny tvořící hustý bylinný podrost

Vyjmenujte alespoň tři typické bylinné zástupce z časného jarního aspektu a zařaďte je do čeledí. Co to jsou geofyty?

Orsej jarní (Ficaria verna) – pryskyřníkovité

Sasanka hajní (Anemone nemorosa) – pryskyřníkovité

Sasanka pryskyřníkovitá ( Anemone ranunculoides) – pryskyřníkovité

Hepatica nobilis (jaterník podléška) - pryskyřníkovité

Geofyty – jsou dvouleté až vytrvalé rostliny přežívající část svého života v zásobních orgánech pod zemí.

Uveďte alespoň tři typické rostliny vegetace lesních pasek, napište jejich zařazení do čeledí a napište, jaký vztah mají k obsahu živin v půdě. Rozhodněte, zda jsou tyto vámi uvedené rostliny spíše anemochorní nebo endozoochorní, případně ektozoochorní.

Ostružiník ježiník– rubus caesius – růžovité

- Endozoochorní, půdy čerstvě vlhké, málo humózní, mírně kyselé až zásadité

Třtina křovištní - Calamagrostis epigejos - lipnicovité

Není náročná na živiny, anemochorní

Sítina rozkladitá - Juncus effusus - sítinovité

Anemochorní,

Jahodník obecný - Fragaria vesca - Rosaceae

Endozoochorní