Římské právo

Flashcards for reviewing vocabulary related to Roman Law.

Římské právo

Je kazuistické – vychází z konkrétních praktických případů, ale nikdy neexistovaly precedenty; je dodnes základem soukromého práva a to nejen v Evropě.

Zásady římského práva

Základní obecná pravidla vytvořena na konci 6. století obsahují 211 pouček platných dodnes (s výjimkami).

Příklad zásad římského práva

„Matka jistá, otec nejistý.“, „Jeden svědek, žádný svědek.“, „Povrch ustupuje pozemku.“

Latina v římském právu

Latinské právní termíny jsou běžně používané i dnes a obor se bez latiny neobejde (pro některé výrazy totiž ani nemáme přesné překlady).

PACTA SUM SERVANDA

„Dohody mají být dodržovány.“ - pravidlo soukromého práva, které vzniklo ve středověku v 13. st.

Prameny práva

Produkční (podoba, ve které se právo vydávalo) a kognitivní (prameny poznání práva – podoba, odkud právo čerpáme).

Římské zákoníky

Pochází z 5. a ze začátku 6. st., vydal je císař Justinián v letech 529 – 534 n. l.

Učebnice Gaiova

Významná učebnice, která vznikla přibližně kolem roku 180.

Paulovy sentence

Texty, které zahrnují i partie o trestním a veřejném právu.

Numismatické památky

Mince, na kterých byly často zobrazovány soudní přelíčení apod.

Epigrafické památky

Rytiny do bronzových tabulí, dochovaly se zde různé vyhlášky, nařízení císaře apod.

Voskové tabulky

Používané Římany pro psaní, největší sbírka nalezena v rodinné vile Sulpiciů - rodina bankéřů. Ukazují, že bankovní obchody tehdy fungovaly úplně stejně jako dnes.

Doba královská

753 – 510 př. n. l., v této době vládlo 7 legendárních králů, právo bylo primitivní a jednoduché (archaické).

Doba republiky

510 – přelom 1. a 2. st. př. n .l., začíná vyhnáním posledního římského krále.

Doba císařství

Přelom 1. – 2. st. př. n .l. až do konce, dělí se na principa, období dominátu a doba panování císaře Justiniána I.

Období dominátu

Pozdní říše, od r. 300, charakteristická absolutistickou, tuhou vládou a centralistickým řízením státu, doba nadprodukce práva a období úpadku říše i ŘP.

Corpus Juris Civilis

Sestavené zákoníky císařem Justiniánem I., obsahují základní poznatky z ŘP známé dodnes.

Právní obyčej

Základní pramen práva v době královské, nepsané právo, tradované ústně.

Opinio juris

Přesvědčení o tom, že je právní obyčej správný a je nutné ho dodržovat.

Usus longaevus

Dlouhodobost právního obyčeje.

Leges regie

Královské zákony, nařízení, vyhlášky týkající se všech možných oblastí práva.

Consuetudo

Obyčejové právo, základem pro celé období republiky a platí i za císařství. Používala je jen římská šlechta.

Zákon 12 desek

Přijatý na lidovém shromáždění v letech 450 – 445, shrnutí základních norem obyčejového práva. Formulován negativně, stručné a kasuistické.

Rogátor

Navrhovatel zákona v době republiky, mohl jím být pouze úředník.

Plebiscita

Přijímání usnesení, kde se shromáždění účastnily pouze plebejové (později se účast rozšířila na celý římský lid).

Senátus consulta

Usnesení senátu, jakási doporučení pro úředníky.

Soudní edicta

Vylášky úředníků.

Edict praetora

Praetoři = úředníci, kteří mají na starost organizování soudního řízení, soudí případ z hlediska práva. Jejich edikt není norma, ale seznam.

Interdikty

Mimosoudní prostředky ochrany, příkazy a zákazy praetora vydané na základě např. promluvy s obžalovaným nebo žalobcem, nebo na základě nepatrného ohledání místa apod.

Edict kurulského aedila

Kurulští aedilové = úředníci, kteří mají speciální jurisdikci pro škodu, který vznikla při uzavření kupní smlouvy, když předmětem byl otrok nebo dobytek.

Edict perpetum

Vznikl okolo r. 130 n. l. za císaře Hadriana, 1. souhrn, kodifikace ŘP, do kterého bylo vybráno to nejlepší z ediktů.

Konstituce

Císařské zákony, nařízení. Označuje něco, co je závazné, čím se lidé mají řídit.

Jurisprudence

Právní věda, názory znalců práva, kteří mají právo veřejně odpovídat (dávat rady) s mocí císaře (z autority císaře).

Vulgarizace práva

Zjednodušování a překrucování práva, protože tehdejší státníci nemohli pochopit jeho obsahový význam. Doba dominátu.

Kodex Theodosianus

První právní kodifikace, sbírka císařských zákonů z r. 438, vytvořená východořímským císařem Theodosianem, platila pro obě části ŘRR.

Tribonianus

Vysoký státní úředník na Justiniánově dvoře, stál v čele kodifikačních komisí a byl Justiniánovým pomocníkem.

Kodex Justiniánus

Sbírka císařských zákonů, výlučný zákoník.

Digesta

Zákoník z výpisků jednotlivých znalců práva, vybraných ze 3000 spisů.

Instituce

Učebnice soukromého práva až do 19. století.

Leges novellae

Novely, nové právo.

Corpus Juris Civilis

Soubor 3 zákoníků – Kodex Justiniánus, Digesta, Instituce.

Persona

Osoba, která má práva a povinnosti v právu.

Nasciturus

Plod v těle matky, měl dědická práva, i když otec zemřel ještě předtím, než se narodilo.

Subjektivita

Mít práva a povinnosti (uzavřít manželství a práva soukromoprávní ve vztahu k majetku), ale i také svými úkony a volním jednáním je měnit.

Agnatio

Příbuzenství, které je důležité hlavně pro majetkové ŘP. Není pokrevní, ale mocenský vztah. Může být zprostředkováno jenom skrze muže.

Cognatio

Pokrevní příbuzenství, je dáno přírodou, je přirozené, nemůžeme ho změnit ani se ho zbavit. Vzniká narozením a zaniká smrtí. Podílí se na něm jak žena, tak muž

Linie recta

Přímá linie příbuzenství – odshora: praděda, děda, otec = předci (PRIORES, ASCENDENTI), ti přede mnou a já syn, vnuk = potomci (POSTERIORES, DESCENDENTI), ti po mně.

Kolateráti

Příbuzní v pobočné linii - sestra mého dědy, teta, strýc, bratr, sestra.

Gradus

Příbuzenský stupeň. Jedna spojovací linka v přímé linii.

Pater familias

Otec rodiny, nejstarší muž, pouze on má majetkové právo a může jednat.

Persona sui juris

Osoba svého práva, nepodléhá právu jiné osoby (otec rodiny).

Persone alieni juris

Osoby cizího (jiného) práva – podléhají právu otce rodiny.

Matrimonium

Římské manželství, superneformální vztah – spíše sociální, než právní. Vznik manželství – mít chuť s někým žít jako jeho žena/muž.

Divortium

Rozvod.

Repudium

Zapudění manželky manželem – např. jí vyžene z domu.

Manus

Moc manželská (přísné manželství). Převedení moci nad ženu.

Konfareace

Velká slavnost, při které je obětován špaldový koláč a ovce (převedení moci nad ženu).

Koempce

Obrazná koupě, kdy nejstarší muž od otce snoubenky ženu ,,kupoval“ (převedení moci nad ženu).

Úzus

Užívání – stačilo, aby spolu manželé žili 1 celý rok nepřetržitě pod jednou střechou aby se žena stala jeho manželkou a byla převedena pod jeho moc.

Dos

Věno, manžel byl po dobu manželství považován pouze za správce věna a po ukončení manželství věno přecházelo zpět k ženě.

Parapena

Výbava, zahrnovala věci, které si žena přináší do manželství a které slouží pouze její osobní potřebě.

Patria Potestas

Moc otcovská, pod touto mocí jsou všichni ostatní členové rodiny (vyjma manželky), je vymezena čtyřmi právy.

Ius vitae ac necis

Právo nad životem a smrtí - jde o právo trestat, kdy pater familias opravdu může v krajních případech svého potomka i zabít.

Ius vendendi

Právo prodeje - osoby podléhající moci otce rodiny může dočasně převést pod jinou rodinu (pod moc jiného otce rodiny).

Noxální ručení

Propůjčení syna, pokud způsobyl škodu.

Ius vindicandi

Právo žalovat - kdyby např. někdo zadržoval osobu v mém vlastnictví, mám možnost ho získat zpět pod svou moc.

Ius exponendi

Právo odložit – pater familias může rozhodnout, které dítě bude členem rodiny a které ne.

Adoptio

Adopce v užším slova smyslu, někdo je přijat do nové rodiny, dohoda mezi otci rodiny a převod dítěte z moci 1. otce do moci 2. otce rodiny.

Adrogace

Otec rodiny se dobrovolně vzdá svého vrchního postavení a on + celá jeho rodina přechází pod otce rodiny 2.

Mancipium

Panská moc - jakási zbytková moc, vyjadřuje podřízenost závislé osoby.

Emancipace

Propuštění osoby, která je v otcovské moci. Z propuštěného se stává osoba svého práva.

Právní subjektivita

Schopnost být nositelem práv a povinností. Pasivní záležitost.

Právní způsobilost

Autonomní část právní subjektivity, má 2 části - deliktní a smluvní způsobilost.

Ius postuandi

Právo činit návrhy u soudu (např. podat žalobu, navrhnout trest atd.).

Status civitatis

Musí být příslušníkem římského státu (nosiitel právní subjektivity).

Status libertatis

Musí být osobně svobodní (nosiitel právní subjektivity).

Status familie

Musí být příslušný k římské rodině (nosiitel právní subjektivity).

Servus

Otrok, věc, která může být vlastněna, prodávána i ničena.

Manumise

Propuštění na svobodu z rozhodnutí pána.

Cives Romani

Římští občané, mají mimo jiné právo vstupovat do manželství podle ŘP (IUS CONUBI) a právo obchodovat podle ŘP (IUS COMERCI).

Tutela im pubertum

Poručenství - je pouze otázkou věku, poručníka máme do doby dospělosti.

Tutela im mulierum

Poručník se nestará o výživu, hygienu atd., ale kompletně o majetkové vztahy u žen.

Cura furiosi

Opatrovnictví nad osobou duševně chorou.

Cura debilium

Opatrovnictví nad osobou trvale tělesně postiženou.

Cura prodigi

Opatrovnictví nad marnotratníkem.

Restituce

Navrácení do předchozího stavu.

Dominium

Právní panství nad věcí (vlastnické právo).

Proprietas

Označení vlastnického práva.

Res

Věc.

Res nulius

Předmět, který musí být - věc bez vlastníka.

Accesio

Spojení, přírůstek, když se trvale spojí 2 věci.

Usucapio

Vydržení, pokud mám určitou věc u sebe určitou dobu – vzniká u mě vlastnictví.

Obligace

Vztah mezi věřitelem (creditor) a dlužníkem (debitor), dohoda, vymahatelná. Závazek je právní pouto (doslova pouto) – povinnost i právo, právní ochrana, vzájemnost, specifičnost. Pouto ryze osobní povahy.

Dare

Dát (předmět plnění).

Facere

Konat (předmět plnění).

Nonfacere

Nekonat (předmět plnění).

Preastare

Odpovědnost za škodu, která vznikla nesplněním primárního závazku (předmět plnění).

Mutuum

Smlouva o poskytnutí úvěru/zápůjčka. Předmětem mohou být pouze zastupitelné věci

Obligace

Vztah mezi věřitelem (creditor) a dlužníkem (debitor).

Prodlení

Není-li plněno řádně, dlužník se dostává do prodlení (mora) – dlužníkovo postavení se zhoršuje – může být žalován, bude platit dohodnuté a nebo zákonné úroky, odpovídá i za škodu, která vznikne náhodně na půjčené věci).