16. Korejská válka jako klíčové téma poválečné literatury v obou částech země, jeho tabu a vývoj

V čem se korejská válka (1950–1953) z literárního hlediska lišila od dřívějších tradičních válek (jako např. Imdžinské války)?

Nebyla válkou proti vnějšímu nepříteli, ale bratrovražedným konfliktem bez tradičního hrdinství, vnímaným jako apokalypsa a tragédie malého, trpícího člověka[cite: 13].

Jaký termín označoval jihokorejské režimní autory píšící po válce antikomunistickou literaturu na zakázku za vládní peníze?

Ŏjong (어용 – placení, režimní autoři)[cite: 13].

Jak byla korejská válka oficiálně prezentována v literatuře Severní Koreje a jakou roli měli spisovatelé?

Jako vítězný protiamerický boj podřízený kultu osobnosti Kim Ir-sena; spisovatelé byli prohlášeni za „vojáky na kulturní frontě“[cite: 13].

Jaká specifická symbolika čtyř barev (červená, žlutá, bílá, černá) se uplatňovala v poválečné próze na Jihu?

Červená = krev a ideologie; Žlutá = dětská naivita; Bílá = mravní čistota a nevinnost; Černá (ŏdum) = strach a bezvýchodnost[cite: 13].

Jaké konkrétní tabu platilo v jihokorejské poválečné literatuře 50. let ohledně vlastních vojáků a cizinců?

Nesměl se zobrazovat strach, zbabělost, dezerce ani selhání vlastních vojáků; cizí vojáci téměř chyběli, nebo byli líčeni rasově stereotypně[cite: 13].

Který autor napsal humanistickou povídku Jeřábi (Hak, 1953) zcela oproštěnou od ideologie?

Hwang Sun-wŏn (황순원)[cite: 13].

O čem pojednává slavná povídka Jeřábi (Hak, 1953) od Hwang Sun-wŏna?

Jihokorejský policista Sŏng-sam eskortuje přítele z dětství Tok-čäho k popravě, ale díky vzpomínkám na společný lov jeřábů a čistému přátelství ho nechá utéct[cite: 13].

Kterou novelu z roku 1957 napsal Ha Kŭn-čchan jako metaforu mezigeneračního traumatu národních dějin?

Utrpení dvou generací (Sunan-idä, 1957)[cite: 13].

Jaký silný obraz tvoří pointu povídky Utrpení dvou generací (Sunan-idä) od Ha Kŭn-čchana?

Jednoruký otec (zraněný za 2. sv. války) nese přes dravý potok na zádech svého beznohého syna (zmrzačeného v korejské válce), čímž tvoří fungující celek[cite: 13].

Který autor napsal díla Lidé z jeřábí vesnice (1958) a Zbloudilá střela (1959)?

I Bŏm-sŏn (이범선)[cite: 13].

O čem vypráví povídka Lidé z jeřábí vesnice (Hakmaŭl saramdŭl, 1958) od I Bŏm-sŏna?

O horské vesnici žijící v harmonii s jeřáby a šamanismem, do níž vtrhne brutální ideologie a válka s vojáky v khaki stejnokrojích a zničí tradiční svět[cite: 13].

Co v existenciálním příběhu Zbloudilá střela (Obalthan, 1959) od I Bŏm-sŏna symbolizuje nesnesitelná bolest zubů písaře Čchol-hoa?

Vnitřní psychické trauma a bezvýchodné utrpení uprchlíka v materiálně i morálně rozvráceném poválečném Soulu[cite: 13].

Jaké tragédie potkají členy rodiny v novele Zbloudilá střela od I Bŏm-sŏna?

Šílená matka křičí „Jdeme domů!“, sestra se živí prostitucí s vojáky USA, bratr je zatčen při loupeži a těhotná žena umírá při porodu v nemocnici[cite: 13].

Který autor napsal první hlubokou reflexi rozdělení země Volný prostor / Náměstí (Kwangdžang, 1960)?

Čchö In-hun (최인훈)[cite: 13].

Po jaké politické události mohl v roce 1960 svobodně vyjít román Volný prostor (Kwangdžang) od Čchö In-huna?

Po studentském povstání 19. dubna 1960 a svržení režimu prezidenta I Sŭng-mana[cite: 13].

Jak v románu Volný prostor (Kwangdžang) od Čchö In-huna hrdina I Mjŏng-džun definuje Jih a Sever (metafora Komnata vs. Náměstí)?

Jih = sobecká konzumní „komnata“ bez veřejné solidarity; Sever = chladné zpolitizované „náměstí“ bez soukromí a osobní svobody[cite: 13].

Jaké rozhodnutí učiní zajatec I Mjŏng-džun na konci románu Volný prostor a jak jeho cesta končí?

Odmítne obě Koreje a zvolí odjezd do neutrální Indie, během plavby na lodi však spáchá sebevraždu skokem do moře[cite: 13].

Jaká diplomatická událost v roce 1971 umožnila jihokorejským spisovatelům opustit černobílý antikomunismus?

Zahájení oficiálních rozhovorů mezi vládami Jihu a Severu a Červeným křížem o sloučení rozdělených rodin[cite: 13].

Proč jihokorejští spisovatelé 70. let zavedli do válečné prózy perspektivu dětského vypravěče?

Dítě nerozumí ideologickým pojmům, vnímá svět skrze city a rodinu, což autorům umožnilo pravdivě líčit válku a obejít cenzuru Zákona o národní bezpečnosti[cite: 13].

Kterou autobiografickou povídku o popravě komunistického otce napsal Kim Wŏn-il v roce 1973?

Duch tmy / Vládce tmy (Ŏdum-ŭi hon, 1973)[cite: 13].

Jaké morální poselství přináší povídka Duch tmy (Ŏdum-ŭi hon) od Kim Wŏn-ila?

Ukazuje komunistu očima malého syna nikoliv jako monstrum, ale jako milujícího otce, a odhaluje krutost politických nálepek[cite: 13].

Který autor napsal novelu Období dešťů (Čangma, 1973) o rodinném konfliktu za války?

Jun Hŭng-gil (윤흥길)[cite: 13].

Kdo tvoří znepřátelené strany v rodině v novele Období dešťů (Čangma) od Jun Hŭng-gila?

Dvě babičky žijící pod jednou střechou, jejichž synové bojují na opačných stranách fronty (jeden za Jih, druhý za Sever)[cite: 13].

Jaké zvíře se objeví na dvoře v novele Období dešťů od Jun Hŭng-gila a jakou roli sehraje šamanský rituál?

Obří had (převtělená duše padlého syna ze Severu); babička z Jihu hada uctivě vyprovodí, což obě ženy skrze sdílený žal a tradici smíří[cite: 13].