psychické procesy

psychické procesy

• nejčastěji testovaným psychickým jevem jsou psychické procesy, a proto jim věnujeme speciální článek

co jsou to vlastně tedy psychické procesy?

= části lidské činnosti

• mají nejkratší dobu trvání (střídají se v řádu vteřin)

• rozlišujeme:

  • kognitivní (= poznávací)

    ~ fantazie

    ~ vnímání

    ~ myšlení

    ~ řeč

    ~ představy

  • paměťové

    ~ zapamatování

    ~ uchování

    ~ vybavení

  • motivační

vnímání

= percepce

= proces zachycující to, co v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány

→ stimul působí na receptor

→ tím poznáváme jednotlivé počitky (= obraz jednotlivého vnímaného znaku)

→ počitky se syntetizují ve výsledný vjem (= celkový obraz, výsledek vnímání)

→ vše probíhá bez přestání

• druhy vnímání:

  • zrakové

  • sluchové

  • čichové

  • chuťové

  • hmatové

chyby ve vnímání - iluze

• vliv subjektivních činitelů

• vnímáme něco, co existuje, ale přikládáme tomu větší váhu

chyby ve vnímání - klamy

• důvodem je konfigurace předmětů

• je způsobena souhrou fyzikálních jevů a našeho vnímání

poruchy

• halucinace

  • jsou to vidiny/přeludy

  • vnímáme to, co není (na rozdíl od iluzí)

  • hlasy v hlavě, vidiny

• negativní halucinace

  • nevnímáme něco podstatného

  • nevnímáme vedle stojící osobu a s ní se srazíme

• pseudohalucinace

  • postižený má vidinu, o které ví, že je klam

• synestezie

  • barevné slyšení

  • spojení více vjemů z různých smyslů

• blud

  • porucha myšlení

  • nevyvratitelné, nepravdivé přesvědčení (např. že jsem drak)

představy

= proces, kdy si na základě předchozího vnímání vybavujeme vjem uložený v paměti a můžeme s ním dále pracovat

• je to vybavený obraz něčeho, co aktuálně nepůsobí na naše smyslové receptory

druhy představ:

• denní snění

  → sny ve fázi bdělosti, které si sami navozujeme

• eidetické představy

  →živé představy, fotografická paměť

• deja vu

  → prožíváme něco, co už jsme dříve prožili

• zřetězení představ

  → asociačně jedna představa vyvolává druhou a vznikne tím řetězec

fantazie

= proces, ve kterém vytváříme relativně nové představy, jejichž základem jsou zkušenosti, vjemy a paměťové představy, případně kreativita

druhy fantazie:

• rekonstrukční fantazie

  → vytvoření představy podle slovního popisu (technické obory, geometrie)

• tvůrčí fantazie

  → vytvoření nových představ (umělecká tvorba)

• sen

  = útlum činnosti mozku

  → sny se zdají v REM- fázi spánku (REM - rychlé pohyby očí)

učení

= aktivní tvořivý proces vzniku mentálních a behaviorálních změn v důsledku zkušenosti

typy učení:

• senzomotorické

  → smyslově pohybové (kreslení, šití)

• vědomostní

  → osvojování poznatků

• intelektové

  → osvojování řešení problémů a úloh

• sociální

  → učení sociální interakce

  plató efekt - fáze v učení, kdy dochází ke stagnaci (zastavení vývoje)

způsoby učení - klasické podmiňování

• přichází s ní: I. P. Pavlov (pokus se psy)

• neutrální podmět spojíme s jiným podnětem

• podmíněný reflex - po konkrétním podnětu dojde k naučené reakci

• nepodmíněný reflex - přirozená reakce na podnět (horká kamna - ucukneme)

• dítě zažilo bolest u zubaře, a proto si ho s bolestí od tohoto momentu spojuje

typy učení - operantní podmíňování

= instrumentální podmiňování

• přichází s ním: B. F. SKinner

• vyžaduje aktivní zapojení

• když běžím kolem bazénu a uklouznu, tak zjistím že je nebezpečné tam běhat. když pochválím mámě jídlo, nevědomky ho bude dělat častěji

typy učení - vzhledem

• přichází s ním: W. Köhler (pokusy se šimpanzem Sultánem)

• náhlé pochopení situace a porozumění

• “aha efekt”

typy učení - observační učení

• přichází s ním: A. Bandura

• pozorování, jak ostatní jednají a druzí na to reagují

• děti, které sledovaly agresivní videa, vykazovaly agresivní tendence v chování

typy učení - učení nápodobou

= itimace

• na rozdíl od observačního učení probíhá podvědomě

• mladší sourozenec se opičí po starším

typy učení - princip vyhasínání chování

• chování bez odezvy se postupně vytratí

biologické formy učení:

• habituace

  → postupné naučení ignorovat podnět

• senzitizace

  → opak habituace

  → zcitlivění vůči podnětu

• imprinting

  → vtisknutí určitých vzorců chování v citlivém období

myšlení

= proces zpracovávání a využívání informací

• dělení podle postupu myšlení:

  • diskursivní

  → po krocích, je záměrné a racionální, má jasný cíl

  • intuitivní

  → neracionální, problém je řešen vnuknutím

• dělení podle kontroly:

  • kritické

    → vysoce racionální, časté ověřování

  • nekritické

    → dogmatické, založené na přijmutí pravdy

• dělení podle řešení:

  • konvergentní

    → směřuje k jednomu cíli podle známého algoritmu (= logické myšlení)

  • divergentní

    → směřuje k více cílům (= kreativní)

• druhy myšlení z vývojového hlediska:

  • motorické

    → řešení problémů pohybovou manipulací s předměty

  • imaginativní

    → práce s názornými obrazy a představami

  • propoziční

    → práce se slovy, větami a pojmy (= abstraktní myšlení)

myšlenkové postupy:

• • dedukce

    → forma logického usuzování; postup od obecných tvrzení ke konkrétním (psi jsou zvířata, takže pokud to, co vidím je pes, tak je to zvíře)

  • indukce

    → forma zobecňujícího usuzování; postup od konkrétních tvrzení k obecným (tahle židle má 4 nohy, takže všechny židle musí mít 4 nohy)

  • algoritmy

    → myšlenkové postupy, při jejichž dodržení dojdeme ke správnému výsledku (použití Pythagorovy věty)

  • heuristika

    → soubor pravidel, které usnadňují řešení problému, nemusí ovšem vždy vést ke správnému řešení (dražší čokoláda bude kvalitnější. Po shoření domu, si ho pojistím)

  • kategorizace

    → postupné zařazování objektů do kategorií/skupin

  • generalizace

    → zobecnění

poruchy myšlení:

• bradypsychismus

  → zpomalené myšlení (z důvodu otravy či intoxikace)

• tachypsychismus

  → zrychlené myšlení (při intenzivních prožíváních či intoxikaci)

• bludy

  → přesvědčení o nesprávné skutečnosti, kterou nelze vyvrátit

paměť

= soubor procesů a vlastností, umožňující uchovávat a vybavovat si informace

druhy paměti

krátkodobá

• slouží k zapamatování po několik sekund

  • akustická nebo vizuální podoba informace

• materiál je buď zapomenut nebo uložen do dlouhodobé paměti

• George Miller

  • jsme schopni si zapamatovat 5-9 stránek

pracovní poměr

= operační

• funguje na pomezí krátkodobé a dlouhodobé paměti

  • někdy řazena jako součást krátkodobé

• je to uchování myšlenky po dobu práce s ní

dlouhodobá paměť

• uchovává podstatné informace

  → ty, které využíváme delší dobu

• slouží k adaptaci a orientaci

• nejefektivnější je tzv. sémantická paměť

  → pochopení dané problematiky

• k zapamatování pomáhá i emocionální náboj vzpomínky

dělení dlouhodobé paměti

• • paměť mechanická - nevidíme systém (slovíčka, čísla, básně)

  • paměť logická - opírá se o “promyšlení” látky, o její pochopení a utřídění

• dělení paměti dle typu kódované informace:

  • implicitní

    → informace, které využíváme bez vědomého vyvolání

  • deklarativní

    → informace, které si vědomě vybavujeme

    dělí se na:

    ~ epizodickou - konkrétní informace

    ~ sémantickou - abstraktní pojmy, vztahy a významy slov

poruchy paměti

• hypomnézie

  • snížení výkonnosti paměti

  • příčiny mohou být léky nebo únava

• hypermnézie

  • nadměrná výkonnost paměti

  • nadměrné zapamatování informací

• amnézie

  • úplná ztráta paměti

  • nepamatování si vzpomínek těsně před nehodou nebo z dětství

paměťový proces

• zapamatování

• podržení v paměti (děje se nevědomě)

• vybavení

• zapomenutí

1. fáze zapamatování

• bezděčná paměť - spontánní uložení

• záměrná paměť - záměrné uložení (je řízeno nějakým cílem)

• formy ukládání:

  • vizuální - fotografická

  • akustická - vyslovujeme v duchu/nahlas

  • sémantická - ukládáme si podstatu problému

Ebbinghausova křivka zapomínání

• proces zapomínání následuje hned v okamžiku zapamatování

• nejlépe se zkoumá na mechanické paměti