5. Termochemie

Chemické děje (reakce)

Procesy, při nichž se výchozí látky (reaktanty) mění na nové látky (produkty) za určitých vnějších podmínek, jako je teplota, tlak, přítomnost katalyzátoru či typ prostředí.

Exotermické reakce

Reakce, kdy energie reaktantů je vyšší než energie produktů, a teplo se uvolňuje do okolí (např. hoření, neutralizace kyselin a zásad).

Endotermické reakce

Reakce, při nichž energia reaktantů je nižší než energie produktů, a teplo se spotřebovává z okolí (např. fotosyntéza, termický rozklad uhličitanu vápenatého).

Atermické reakce

Reakce, u nichž se teplo neuvolňuje ani nespotřebovává, a reakční teplo je nulové.

Vratné reakce

Reakce, kde přímá a zpětná reakce probíhají současně a dosahuje se rovnovážného stavu (např. syntéza amoniaku).

Nevratné reakce

Reakce, které probíhají pouze jedním směrem, dokud se nespotřebuje reaktant, a nevytvářejí chemickou rovnováhu (např. spalování dřeva).

Homogenní reakce

Reakce, kde reaktanty jsou ve stejné fázi (např. plyn/plyn, kapalina/kapalina).

Heterogenní reakce

Reakce, kde reaktanty jsou v různých fázích (např. pevná látka a roztok).

Entalpie (H)

Termodynamická veličina, která vyjadřuje celkový tepelný obsah nebo energii uloženou v systému za konstantního tlaku, definována jako součet vnitřní energie systému (U) a součinu jeho tlaku (p) a objemu (V).

Standardní reakční teplo

Množství tepla, které se uvolní nebo spotřebuje při chemické reakci probíhající za standardních podmínek.

Hessův zákon

Celkové reakční teplo chemické reakce je závislé pouze na počátečním a konečném stavu systému, nikoliv na cestě, jakou reakce probíhá.

Exotermický děj

Děj, který uvolňuje energii (teplo) do okolí, entalpie je záporná a průběh je často samovolný (např. hoření).

Endotermický děj

Děj, který spotřebovává teplo z okolí, entalpie je kladná a vyžaduje neustálý přísun energie (např. fotosyntéza, vypařování vody).