Jazyková politika

Kostra odpovědi

Rámec (sinocentrismus → japanizace) → od hanmunu k hangulu (3 M: misie/média/muži obrození) → kugŏ (institucionalizace národního jazyka) → japonská okupace → jazykové normy (pravopis 1912/1921/1930 + KLS). Klíčová věta na začátku i na konci.

Klíčová věta

Na přelomu 19. a 20. stol. se z hangulu — dosud opovrhovaného „vulgárního písma“ — stává symbol národní svébytnosti a nástroj modernizace; jazyková politika je od začátku bojem nejdřív proti sinocentrismu, pak proti japanizaci.

Trajektorie 4 klíčových slov

hanmun (čínština = stará prestiž) → hangŭl (národní písmo, svébytnost) → kugŏ (koncept národního jazyka) → jazykové normy (standardizace pravopisu a slovníku).

Mnemonika — kdo nesl hangul (3 M)

Misie (křesťanské sbory), Média (tisk), Muži obrození (osvícenci-vlastenci).

Rámec — otevírání Koreje

Od poslední čtvrtiny 19. stol. je Korea otevírána světu (tlak na prolomení izolace); Japonsko využívá politických, vojenských, hospodářských i ideologických prostředků k postupnému ovládnutí poloostrova.

Modernizace a role jazyka

Začaly reformy za účelem modernizace podle západních vzorů; bylo nutné šířit vzdělání mezi široké vrstvy srozumitelným mluveným i psaným jazykem → zájem vlastenců o zkoumání a systematizaci korejštiny a o tvorbu norem.

Hlavní brzda — sinocentrismus

Progresivní snahy brzdil především sinocentrismus — zakořeněný názor, že Čína je centrem světa a vrcholem vědění a vzdělanosti.

Křesťanské sbory a hangul

Mimořádný vliv na širší užívání korejského písma místo psané čínštiny; od 70. let 19. stol. křesťané užívali části Bible přeložené z čínštiny do korejštiny. Sbory od počátku používaly v náboženské i školské činnosti pouze korejštinu a korejské písmo.

Misionáři a modernost korejštiny

Překládali Bibli a zpěvníky, psali korejsky učební pomůcky a překládali západní učebnice → prokazovali, že korejský jazyk a písmo mohou být moderním prostředkem komunikace i literatury. Nový zákon přeložen 1900.

Misionáři — gramotnost a literatura

Přes sbory a školy se korejština šířila mezi prostý lid (růst gramotnosti); v rámci osvěty misionáři překládali i evropskou krásnou literaturu — první přeložené dílo Pilgrim’s Progress (1895).

Misionáři a jazykověda

Vliv na rozvoj jazykovědy a lexikologie: první překladové slovníky, gramatiky a učebnice korejštiny zpracovali misionáři na základě západního pojetí jazykovědy (např. John Ross, Korean Speech, with Grammar and Vocabulary, 1882).

Kulturně osvětové společnosti

Vznikaly organizace (např. Společnost obecného pokroku, 1904–1905): cílem kulturně povznést národ, upevnit svébytnost, utužit vlastní síly, rozvíjet vlastenectví a seznamovat lidi s pokrokovou zahraniční vědou a uměním.

Tisk — Tongnip sinmun

První novodobé noviny byly v klasické čínštině (omezený dosah); až list Společnosti nezávislosti Tongnip sinmun (1896–99) zavedl tradici vydávat noviny korejsky. Existovaly i smíšené noviny (korejština + čínské znaky) pro střední vrstvy (Noviny císařského města).

Role tisku

Cenný nástroj osvícenců: pohotové informování o politické situaci, vlastenecké statě publicistů, překlady zahraniční literatury i původní korejská tvorba.

Hnutí za národní jazyk a hangul

Součást osvíceneckých snah: studium, náležité ocenění a využití národního jazyka a hláskového písma; v kontextu národního probuzení — formující se národ potřeboval jednotící prostředek: srozumitelný jazyk a jemu adekvátní písmo.

Odstraňování čínských znaků

Osvícenci prosazovali zrušení psané čínštiny (a systémů jako idu): písma byla obtížná a nesrozumitelná pro širší vrstvy a odrážela odvěkou závislost na Číně. Vyzdvihování hláskového písma = patriotismus a protijaponský postoj; mateřština a domácí písmo = znak svébytnosti.

Zavádění korejštiny jako psaného jazyka

Nejdřív kombinované písmo (korejština + čínské znaky), pak čistě korejské; 1895 přijat výnos, aby všechny zákony a nařízení byly publikovány korejsky.

Klíčová díla a instituce kolem 1900

1. vědecký spis čistě korejsky: Uspořádání národního jazyka (I Pong-un); Čchä Kwang-ok — Korejská gramatika (1908); úpravu pravopisu prosazoval Či Sǒg-jǒng; 1907 založen Ústav pro výzkum národního jazyka.

Ču Si-gjǒng

Nejvýznamnější představitel a zakladatel moderní korejské jazykovědy; vytvořil první skutečně vědecky a systematicky propracovanou teorii korejského jazyka.

Jazyková politika za okupace

S cílem postupné japanizace stanovena úředním jazykem japonština; postupně omezováno užívání korejštiny ve školách i v rodině, nakonec výuka mateřštiny a korejských dějin zcela zakázána.

Hnutí 1. března 1919 a jeho dopad

Po hnutí 1.3.1919 byla koloniální politika zmírněna a umožněna vlastenecká činnost různých spolků → projevilo se to i ve studiu jazyka, v publicistice a v literární tvorbě.

Pravopisná norma 1912

Pravidla korejského pravopisu pro obecné školy (1912): cílem sjednotit dosud neustálenou formu psaní a vytvořit co nejjednodušší pravopis pro nejnižší stupeň škol.

Pravopisná norma 1921

Přehled pravidel korejského pravopisu pro obecné školy (1921): doplnil pravidla z roku 1912 několika změnami.

Pravopisná norma 1930

Pravidla pravopisu korejštiny (1930): posílení morfologického principu proti principu fonetickému.

Morfologický vs. fonetický princip

Fonetický princip zapisuje, jak se vyslovuje; morfologický zachovává podobu morfému napříč tvary. Norma 1930 posílila morfologický princip (blíž dnešnímu pravopisu).

Korejská lingvistická společnost (조선어학회)

Snahy o uchování korejského jazyka a písma z vlasteneckých pohnutek. Hlavní okruhy: kritéria spisovné normy + Návrh jednotného korejského pravopisu, kodifikace spisovných slov, Jednotný návrh transkripce cizích slov, projekt slovníku spisovné (a zároveň pravopisné) korejštiny.

KLS — osvěta a publikace

Den korejského písma (pevně stanoven od 1928); měsíčník Hangul od 1927; osvětová a publicistická činnost zaměřená na šíření jazyka a písma, odstraňování negramotnosti a posílení vlasteneckého ducha. Čelní představitel např. Čchö Hjǒn-bä.

KLS — potlačení a obnova

Činnost KLS násilně přerušena japonskou policií během 2. světové války; obnovena až po osvobození roku 1945.

Datový chant

1895 výnos (zákony korejsky) · 1900 Nový zákon · 1907 Ústav pro výzkum národního jazyka · 1912/1921/1930 pravopisné normy · 1919 hnutí 1. března · 1927 měsíčník Hangul · 1928 Den písma · 1945 obnova KLS.

Dvě brzdy jazykové emancipace

Nejdřív sinocentrismus (odvěká závislost na Číně), pak japanizace (japonština jako úřední jazyk, zákaz korejštiny) — obojí korejská jazyková politika postupně překonávala.