Chapter 5 The sounds of language: Phonetics and phonology

phonetics * fonetika

studium fyzických vlastností řečových zvuků nezávisle na konkrétním jazyce.

phonology * fonologie

studium zvukového systému konkrétního jazyka.

phoneme * foném

základní zvuková jednotka v jazyce, která rozlišuje významy slov.

allophone * alofon

varianta fonému, která nezmění význam slova.

phonetic transcription * fonetický přepis

podrobný přepis zvuků tak, jak jsou skutečně vyslovovány.

phonemic transcription * fonemický přepis

přepis zaměřený na fonémy, ne na detaily výslovnosti.

IPA (International Phonetic Alphabet) * Mezinárodní fonetická abeceda

systém symbolů pro přesné vyjádření výslovnosti.

voiced sound * znělý zvuk

zvuk produkovaný vibracemi hlasivek.

voiceless sound * neznělý zvuk

zvuk produkovaný bez vibrací hlasivek.

phonation * fonace

proces, při kterém proudění vzduchu ovlivňuje postavení hlasivek (znělost/neznělost).

articulation * artikulace

tvarování vokálního traktu k vytvoření konkrétního zvuku.

place of articulation * místo artikulace

místo v ústní dutině, kde se proud vzduchu zužuje.

manner of articulation * způsob artikulace

typ překážky proudění vzduchu (např. úplné uzavření, tření).

stop (plosive) * exploziva

souhláska vytvořená úplným zablokováním a následným uvolněním proudu vzduchu.

fricative * frikativa

souhláska s těsným zúžením, způsobující tření vzduchu.

affricate * afrikáta

kombinace explozivy a frikativy na stejném místě artikulace.

approximant * aproximanta

souhláska s minimálním zúžením, bez slyšitelného tření.

nasal * nosovka

zvuk, při kterém je ústní průchod uzavřen a vzduch prochází nosem.

glide * klouzavka

krátký, přechodný zvuk podobný samohlásce, chovající se jako souhláska.

trill * třená souhláska

zvuk vznikající vibrujícím kontaktem dvou artikulačních míst.

flap * úderová souhláska

jazyk se krátce dotkne artikulačního místa.

cardinal vowels * kardinální samohlásky

referenční samohlásky používané k popisu jiných samohlásek.

vowel quadrilateral * samohláskový čtyřúhelník

grafické znázornění poloh jazyka při artikulaci samohlásek.

diphthong * dvojhláska

spojení dvou samohláskových kvalit v rámci jedné slabiky.

triphthong * trojhláska

sled tří samohláskových kvalit v rámci jedné slabiky.

minimal pair * minimální pár

dvojice slov lišící se pouze jedním fonémem (např. pat/bat).

complementary distribution * komplementární distribuce

situace, kdy se alofony fonému vyskytují ve specifických pozicích.

free variation * volná variace

dvě varianty téhož fonému, jejichž použití nezmění význam a není vázáno na kontext.

syllable * slabika

jednotka výslovnosti s vrcholem sonority (většinou samohláska), obklopená méně sonorními prvky.

distribution * distribuce

možné pozice výskytu fonému ve slabice.

stress * přízvuk

zdůraznění určité slabiky ve slově zvýšenou intenzitou, délkou a jasností.

tone * tón

změny výšky hlasu při vyslovení slabiky, které mění význam (např. v čínštině).

intonation * intonace

melodie výpovědi, signalizující její funkci nebo postoj mluvčího.

linking * spojování

přidávání spojovacích prvků mezi slovy, např. spojovací "r".

elision * elize

vynechání zvuku v plynulé řeči, často v neformální mluvě.

assimilation * asimilace

přizpůsobení jednoho zvuku sousednímu (může být progresivní nebo regresivní).

palatalization * palatalizace

změna místa artikulace obstruentu směrem k tvrdému patru vlivem [j].

vowel reduction * redukce samohlásek

zjednodušení znělosti samohlásky, často přeměna na schwa v nepřízvučné pozici.

weak form * slabá forma

výslovnost gramatických slov (články, předložky, pomocná slovesa) v nepřízvučné pozici.

strong form * silná forma

výslovnost stejných slov ve zdůrazněné nebo izolované pozici.

spelling pronunciation * výslovnost podle pravopisu

výslovnost ovlivněná psanou formou slova, např. výslovnost "t" ve "often".

etymological spelling * etymologický pravopis

zachování pravopisu kvůli původu slova, i když neodpovídá výslovnosti.