4) Česká próza od konce 18. do poloviny 19. století mezi klasicismem, romantismem a biedermeierem

Charakteristika klíčových osobností, žánrů, stylu a narativních postupů populárního čtiva knížek lidového čtení a esteticky náročné prózy

Co je typické pro „knížky lidového čtení“ v Čechách od 18. stol.?

Levná populární literatura určená širokému publiku — povídky, dobrodružství, mravoučné a strašidelné příběhy, překlady; primárně zábava + poučení; šířily se přes nakladatelství (např. Kramerius).

Kdo byl Václav Matěj Kramerius a proč je důležitý?

Nakladatel a redaktor (Česká expedice), šířil knížky lidového čtení, popularizoval české tituly; významný pro rozšíření čtenářské veřejnosti.

Jaký je rozdíl mezi „knížkami lidového čtení“ a „esteticky náročnou prózou“?

Lidová četba = konzumní, krátké formy, zábavné; estetická próza = snaha o vyšší styl, literární ambice, složitější kompozice a jazyk (např. Linda, Klicpera).

Co jsou „duchovní eposy“ a jakou roli hrály?

Eposem inspirované velké veršované skladby s náboženským či historickým tématem — pozůstatek barokní tradice, stále psány i v 19. století na oslavu minulosti.

Jaký typ příběhů šířily kramářské písně?

Krátké písňové texty s tématy hororů, katastrof, upoutávajícími tragédiemi — periferie literatury, masová kulisa populární kultury.

Co je hlavní charakteristika prózy Josefa Lindy?

Snaha o umělecký, vznešený román (preromantický), nábožensko-historická tematika — např. Záře nad pohanstvem (1818).

Kdo je Václav Kliment Klicpera a co tvořil v próze?

Prozaik a dramatik; psal historické a antické povídky, kombinoval patetické a preromantické rysy (např. Točník, Pindar a Korina).

Co jsou Rukopisy královedvorský a zelenohorský (RKZ)?

Textové nálezy z poč. 19. stol., prezentované jako starobylé památky; později odhaleny jako padělky, ale měly velký vliv na národní obrození a literaturu.

Jaký kulturní/politický dopad měly RKZ?

Posílily národní sebevědomí, inspirovaly literaturu, umění a divadlo; spustily spory o autenticitu, které měly i politický náboj.

Co je „biedermeier“ a jak se projevuje v próze?

Životní styl 1815–1848: důraz na domácnost, klid, idylu, rodinné hodnoty; v próze => idylické venkovské obrazy (např. Babička).

Rozlišení dvou hlavních proudů romantismu v české literatuře?

Vlastenecký romantismus (kolektivní, folklor, dějiny) vs. subjektivní „máchovský“ romantismus (individuální cit, existenciální rozervanost).

Jaké narativní postupy používá vlastenecká próza?

Historizace, použití lidových motivů, epické rámce, didaktické pasáže, často idealizace národa a tradice.

Charakteristika subjektivního romantismu v próze (máchovský typ):

Hrdina jako vyvrhel, introspektivní monology, pesimistický tón, motiv vykořeněnosti, důraz na niterné stavy.

Která Mácha prozaická díla jsou klíčová a proč?

Cikáni (román s tajemstvím, 1835), Marinka, Křivoklad — ukazují existenciální rozervanost, lyrizaci prózy a experiment s formou.

Kdo je Karel Sabina a co napsal významného v próze?

Prozaik a autor novely Hrobník; významný i politicky (Oživené hroby), reflektuje sociální a politické motivy.

Jaká byla role Josefa Kajetána Tyla v literárním životě?

Dramatik, novinář, redaktor (Květy), organizátor divadelního života, autor vlastenecké prózy (Poslední Čech) a propagátor národní kultury.

Proč Havlíček Borovský kritizoval Tylovu prózu?

Vytýkal plané vlastenectví, konstruované postavy a nevěrohodnost — zdůraznil potřebu kritičtějšího realismu a politické ostré satiry.

Jak Božena Němcová přispěla k české próze?

Sběrem lidových pověstí, jazykovou pružností mluvené řeči v próze, realistickým a biedermeierovským zobrazením venkova (Babička, Pohorská vesnice).

Jaké jsou vybrané narativní postupy v tvorbě Boženy Němcové?

Detailní popisy každodennosti, použití dialogu a mluvené řeči, kombinace lidového materiálu s literárním rámcem, didaktické prvky.

Co je hlavní rys „knížek lidového čtení“ na vypravěčské úrovni?

Přímé zápletky, jednoduchá postava-typizace, rychlé tempo, často morální pointa; nízký literární kód.

Jak se literárně projevila cenzura a politický tlak v 40.–50. letech?

Omezování svobody tisku a divadla, pronásledování kritiků (Havlíček deportován), odklon literatury k biedermeierovské domácí tematice nebo k opatrné vlastenecké tvorbě.

Jaké byly hlavní funkce časopisů (např. Květy) ve 2. pol. 19. stol.?

Publikace povídek, fejetonů, formování národní kultury, prostor pro nové autory a šíření literárních debat.

V čem spočívá stylistická „přestylizovanost“ u některých autorů NO (národního obrození)?

Nadměrné používání historizujícího jazyka, archaizmů a slavizací s cílem „udělat češtinu velkou“, někdy na úkor čitelnosti a přirozenosti.

Jaké motivy se v próze romantismu často objevují (obsahově)?

Vlast, národ, středověká minulost, příroda jako osudová síla, osudová láska, samota a vnitřní konflikt.

Jaký vliv měly lidové motivy (pověsti, pohádky) na prózu 1. poloviny 19. stol.?

Dávaly náměty, formy (balady, pověsti), stylizaci jazyka a posilovaly ideu národní tradice; autory inspirovaly k sběru a převyprávění lidového materiálu.

Co typicky rozlišuje „esteticky náročnou prózu“ narativně (oproti lidovému čtení)?

Komplexnější kompozice, psychologičtější charaktery, literární jazyk, metaforičnost, experimenty s perspektivou a prostorem.

Jaké jsou typické znaky biedermeierového vyprávění v próze?

Klidné, idylické scény, domácí mravy, důraz na popis interiérů a drobných detailů, ideál rodiny a stability.

Co je role nakladatelství Václava Matěje Krameria?

Vydávání levných populárních titulů (Česká expedice), šíření knížek lidového čtení, budování čtenářské veřejnosti.

Jakou funkci měly časopisy (např. Květy) v 1. pol. 19. stol.?

Platforma pro povídky, fejetony, formování literárních debat, zveřejňování nových autorů a šíření národních myšlenek.