Fyziologie a fyziologie buňky - Soubor 400 kartiček

Sada 400 kartiček pokrývajících základy fyziologie člověka, od buněčné úrovně až po nervový systém a speciální smysly, zpracovaná v češtině za použití LaTeXového formátování pro vědecké údaje.

Fyziologie člověka

Nauka o fungování lidského organismu, která integruje biochemické, fyzikální a biologické principy.

Homeostáza

Dynamická rovnováha vnitřního prostředí organismu.

Senzor (regulační obvod)

Prvek detekující odchylku od normy, například baroreceptory nebo chemoreceptory.

Kontrolní centrum

Prvek zpracovávající signál a vydávající pokyn, příkladem je hypotalamus nebo mozek.

Efektor

Prvek provádějící korekci odchylky, například svaly, žlázy nebo ledviny.

Procento vody v těle dospělého muže

Představuje průměrně $60\,\%$ tělesné hmotnosti.

Procento vody v těle dospělé ženy

Představuje průměrně $50\,\%$ tělesné hmotnosti.

Intracelulární tekutina (ICV)

Voda uvnitř buněk, tvořící $40\,\%$ tělesné hmotnosti.

Extracelulární tekutina (ECV)

Voda vně buněk, tvořící $20\,\%$ tělesné hmotnosti.

Tkáňový mok (intersticiální voda)

Složka $ECV$ tvořící $15\,\%$ tělesné hmotnosti.

Voda v plazmě

Složka $ECV$ tvořící $5\,\%$ tělesné hmotnosti.

Osmotický tlak

Tlak závislý na koncentraci rozpuštěných látek (osmolaritě), určující pohyb vody.

Hydrostatický tlak

Tlak tekutiny vytlačující vodu ven z cév.

Bioimpedanční analýza (BIA)

Metoda určení složení těla využívající rozdílnou elektrickou impedanci svalů a tuku.

Rezistence (při BIA)

Odpor elektrolytů měřený přístrojem InBody.

Reaktance (při BIA)

Kapacita buněčných membrán měřená přístrojem InBody.

Bílkoviny (tělesné složení)

Tvoří $20\,\%$ tělesné hmotnosti a jsou nejdůležitější organickou složkou.

Lipidy (tělesné složení)

Tvoří $14\,\%$ tělesné hmotnosti a slouží jako energetická rezerva i struktura.

Anorganické látky (tělesné složení)

Tvoří $5\,\%$ tělesné hmotnosti a zahrnují ionty a minerály.

Sacharidy (tělesné složení)

Tvoří pouze $1\,\%$ tělesné hmotnosti, zejména ve formě glukózy a glykogenu.

Amyláza

Příklad bílkoviny fungující jako enzym pro katalýzu chemických reakcí.

Kolagen

Strukturální bílkovina zajišťující mechanickou oporu tkání.

Hemoglobin

Transportní bílkovina zajišťující přenos kyslíku v krvi.

Myosin

Pohybová bílkovina umožňující pohyb svalů.

Ferritin

Zásobní bílkovina sloužící ke skladování železa.

Inzulin

Signální bílkovina (hormon) pro přenos informací mezi buňkami.

Imunoglobuliny

Bílkoviny fungující jako protilátky v rámci imunitní obrany.

Rhodopsin

Receptorová bílkovina v oku zajišťující detekci stimulů.

Transkripce

Proces přepisu genetické informace z $DNA$ do $mRNA$ probíhající v jádře.

Translace

Proces syntézy proteinu na ribozomech v cytoplazmě podle předlohy $mRNA$.

Genová exprese

Konverze genetické informace na funkční bílkovinu.

Bílá tuková tkáň

Skladuje lipidy jako hlavní energetickou rezervu organismu.

Steroidní hormony

Látky odvozené od lipidů, například kortizol, aldosteron nebo kalcitriol.

Glukóza

Hlavní zdroj energie pro tvorbu $ATP$ nebo zásobního glykogenu.

Ribóza

Sacharid, který je nezbytnou součástí struktury $RNA$.

Deoxyribóza

Sacharid, který je nezbytnou součástí struktury $DNA$.

Galaktóza

Sacharid tvořící součást mateřského mléka.

Fruktóza

Sacharid sloužící k výživě spermií v ejakulátu.

Makrobiogenní prvky

$C, O, H, N$; tvoří $95\,\%$ hmotnosti živého těla.

Mikroelementy (stopové prvky)

Prvky jako $Fe, Zn, Cu, I, Mn$ přítomné v těle ve velmi malém množství.

Sodík (Na+)

Hlavní extracelulární kationt regulující osmotický tlak a vedení vzruchů.

Draslík (K+)

Hlavní intracelulární kationt důležitý pro srdeční aktivitu a regulaci tekutiny.

Chloridy (Cl-)

Hlavní extracelulární aniont nezbytný pro tvorbu žaludečních šťáv.

Vápník (Ca2+)

Iont klíčový pro tvorbu kostí, srážlivost krve a svalovou kontrakci.

Hořčík (Mg2+)

Prvek snižující nervosvalovou dráždivost a podporující fibrinolýzu.

Fosfor (P)

Nezbytný pro energetický metabolismus ($ATP$) a tvorbu kostí a zubů.

Železo (Fe)

Prvek zajišťující transport $O_2$ v hemoglobinu a myoglobinu.

Jód (I)

Nezbytná součást hormonů štítné žlázy.

Zinek (Zn)

Prvek pro stabilizaci inzulinu a regulaci jeho sekrece.

Kobalt (Co)

Prvek tvořící součást vitaminu $B_{12}$.

Klidový membránový potenciál

Elektrické napětí na membráně (cca $−70\,\text{mV}$), kdy je vnitřek buňky záporný.

Na+/K+ pumpa (aktivita)

Transportuje $3\,\text{Na}^+$ ven a $2\,\text{K}^+$ dovnitř za spotřeby $ATP$.

Na+/K+ pumpa (význam)

Je elektrogenní a funguje jako enzym $ATP\text{áza}$, spotřebuje až $30\,\%$ buněčného $ATP$.

Akční potenciál

Rychlá změna membránového potenciálu způsobená otevřením napěťově řízených kanálů.

Depolarizace

Fáze akčního potenciálu charakterizovaná rychlým vstupem $Na^+$ do buňky.

Repolarizace

Fáze návratu k negativnímu potenciálu způsobená výstupem $K^+$ z buňky.

EKG (význam)

Klinická aplikace akčního potenciálu pro sledování srdečního svalu.

EEG (význam)

Klinická aplikace akčního potenciálu pro sledování aktivity mozku.

Leak kanály

Iontové kanály, které jsou trvale propustné pro určité ionty.

Napěťově řízené kanály

Iontové kanály otevírané změnou membránového potenciálu.

Chemicky řízené kanály (vnější ligand)

Receptory (post-synaptické), které se otevírají po vazbě látky zvenčí.

Mechanicky řízené kanály

Kanály reagující na napětí cytoskeletu nebo natažení membrány (mechanoreceptory).

Neuron

Nervová buňka, jeden ze základních funkčních typů buněk lidského těla.

Osteocyt

Typ buňky pojivové tkáně (kostní buňka).

Erytrocyt

Krevní element (červená krvinka) bez jádra a organel.

Plazmatická membrána (funkce)

Ohraničení buňky, transport látek a příjem extracelulárních signálů.

Propustnost membrány pro kyslík

Malé nepolární molekulární látky ($O_2$, $CO_2$) procházejí volně.

Propustnost membrány pro vodu

Malé nenabité polární molekuly procházejí dobře.

Propustnost membrány pro ionty

Nabité částice ($Na^+$, $K^+$) neprocházejí samovolně vůbec.

Přenašečové proteiny

Transporty využívající konformační změny (mechanismus turniketu).

Iontové kanály (vlastnosti)

Hydrofilní póry zajišťující selektivní pasivní transport iontů.

Prostá difuze

Pasivní transport látek přímo přes lipidovou dvouvrstvu.

Usnadněná difuze

Pasivní transport látek přes přenašečový protein po koncentračním spádu.

Primární aktivní transport

Transport přímo čerpající energii z hydrolýzy $ATP$ ($Na^+/K^+\text{-pumpa}$).

Sekundární aktivní transport

Využívá gradient vytvořený primární pumpou (např. symport glukózy s $Na^+$).

Exocytóza

Vezikulární transport, při kterém dochází k vylití obsahu z buňky ven.

Endocytóza

Příjem materiálu z vnějšího prostředí do buňky pomocí váčků.

Fagocytóza

Specifický typ endocytózy pro příjem pevných partikulí buňkou.

Jádro (Nucleus)

Informační centrum buňky obsahující $DNA$ uloženou v chromozomech.

Jadérko (nucleolus)

Místo uvnitř jádra, kde probíhá intenzivní syntéza $rRNA$.

Mitochondrie

Elektrárna buňky, hlavní místo produkce $ATP$ oxidativní fosforylací.

Běžná ztráta energie v mitochondriích

$56\,\%$ energie uniká ve formě tepla.

Ribozomy

Komplexy z $rRNA$ a proteinů odpovědné za translaci (syntézu bílkovin).

Drsné endoplazmatické retikulum

Systém s navázanými ribozomy zajišťující syntézu sekrečních proteinů.

Hladké endoplazmatické retikulum

Místo syntézy lipidů, steroidů a detoxikace látek.

Sarkoplazmatické retikulum

Zvláštní forma hladkého $ER$ ve svalech sloužící jako zásobárna $Ca^{2+}$.

Golgiho aparát

Poštovní třídírna buňky, kde proteiny zrají a jsou baleny do váčků.

Lysozomy

Váčky s kyselým $pH$ ($4{,}5\text{--}5$) obsahující hydrolázy pro trávení v buňce.

Peroxizomy

Organely zajišťující detoxikaci ($ethanol$) a $\beta\text{-oxidaci}$ mastných kyselin.

Kataláza

Klíčový enzym peroxizomů rozkládající peroxid vodíku ($H_2O_2$).

Proteazom

Struktura rozkládající poškozené proteiny označené ubikvitinem.

Cytosol

Koncentrovaný vodný gel v buňce, místo glykolýzy a mnoha reakcí.

Aktinová filamenta

Vlákna o průměru $7\,\text{nm}$ zajišťující tvar buňky a svalový stah.

Mikrotubuly

Vlákna z tubulinu ($25\,\text{nm}$) pro transport organel a pohyb chromozomů.

Kinesin

Molekulární motor pohybující se po mikrotubulech směrem od jádra ($+\text{ pól}$).

Dynein

Molekulární motor pohybující se po mikrotubulech směrem k jádru ($-\text{ pól}$).

Těsný spoj (tight junction)

Nepropustná bariéra bránící průniku látek mezi buňkami.

Komunikační spoj (gap junction)

Propojení cytoplazmy sousedních buněk umožňující přenos iontů.

S-fáze buněčného cyklu

Fáze interfáze, během které probíhá replikace $DNA$ (zdvojení genomu).

G1-fáze

Růstová fáze buňky se syntézou proteinů a kontrolním bodem.