československo 1945-1993

Moskevská jednání (březen 1945)

Jednání v Moskvě mezi E. Benešem a K. Gottwaldem o poválečném uspořádání; dohodnut vznik vlády Národní fronty a podřízení SSSR.

Košický vládní program (5. 4. 1945)

Program poválečné vlády Národní fronty; zakotvil orientaci na SSSR, znárodnění, konfiskaci majetku Němců a zákaz pravicových stran.

Národní fronta Čechů a Slováků

Politický systém 3. republiky (1945–1948), v němž mohly působit pouze povolené levicové a středové strany; opozice byla zakázána.

Zbor povereníků

Výkonný orgán na Slovensku (obdoba vlády) podřízený centrální vládě v Praze.

Odstoupení Podkarpatské Rusi (29. 6. 1945)

Podepsána smlouva mezi ČSR a SSSR o připojení území k Ukrajinské SSR pod tlakem Sovětského svazu.

Dekrety prezidenta republiky (1940–1945)

Mimořádné právní normy E. Beneše vydávané v exilu a po válce; řešily obnovu státu, znárodnění i ztrátu občanství a konfiskaci majetku Němců a Maďarů.

Divoký odsun Němců (květen–srpen 1945)

Násilné vyhánění německého obyvatelstva ozbrojenými složkami a revolučními gardami doprovázené masakry (Brněnský pochod smrti, Ústecký masakr).

Potsdamská konference (červenec–srpen 1945)

Konference vítězných mocností, která oficiálně schválila organizovaný a humánní odsun Němců z ČSR, Polska a Maďarska.

Organizovaný odsun Němců (1946–1947)

Řízený přesun cca 2,5–3 milionů Němců z ČSR do americké a sovětské okupační zóny v Německu pod dohledem Spojenců.

Retribuční soudnictví

Mimořádné lidové soudy po roce 1945 určené k rychlému potrestání nacistických zločinců, zrádců a kolaborantů (Velký a Malý retribuční dekret).

Volby v květnu 1946

Poslední demokratické volby před totalitou; vyhrála KSČ se 38 % hlasů (Klement Gottwald se stal premiérem).

Poverenícká krize (1946–1947)

Politický konflikt vyvolaný komunisty s cílem odstranit nekomunistické povereníky ze silné Demokratické strany na Slovensku.

Odmítnutí Marshallova plánu (1947)

Pod tlakem Stalina musela čs. vláda odmítnout americkou hospodářskou pomoc, což upevnilo závislost na SSSR.

Dvouletý hospodářský plán (1947–1948)

Poválečný plán obnovy hospodářství zaměřený na rekonstrukci průmyslu a infrastruktury.

Lidové milice

Nelegální ozbrojená složka KSČ vytvořená v únoru 1948 k zastrašování opozice a podpoře komunistického převratu.

Únor 1948 (Komunistický převrat)

Vládní krize vyvolaná demisí 12 nekomunistických ministrů; K. Gottwald donutil E. Beneše přijmout demisi a předat moc KSČ.

Ústava 9. května (1948)

Nová ústava prohlášující ČSR za lidově demokratickou republiku; E. Beneš ji odmítl podepsat a abdikoval.

Klement Gottwald

Předseda KSČ, premiér a od června 1948 první komunistický prezident Československa.

Státní bezpečnost (StB)

Tajná political policie komunistického režimu organizovaná dle sovětského vzoru; hlavní nástroj represí, sledování a mučení.

Sovětizace

Proces přebírání sovětského modelu ve všech oblastech (plánované hospodářství, těžký průmysl, kolektivizace, likvidace opozice, kult osobnosti).

První pětiletka (1950–1955)

Hospodářský plán orientovaný na masivní rozvoj těžkého průmyslu a zbrojní výroby na úkor spotřebního zboží.

Železná opona

Přísně střežená západní hranice ČSR s drátěnými zátarasy pod napětím, minovými poli a rozkazem střílet na uprchlíky.

Československý exil po roce 1948

Vlna emigrace (přes 200 000 lidí); politická a kulturní centra v Mnichově, USA a VB (Rada svobodného Československa, Rádio Svobodná Evropa).

Akce K (kláštery, duben 1950)

Násilná likvidace mužských (a později i ženských) klášterů a internace řeholníků orgány StB a SNB.

Akce K (kulaci)

Násilná perzekuce, vyvlastňování majetku a nucené vystěhovávání bohatších soukromých sedláků v rámci kolektivizace zemědělství.

Proces s Miladou Horákovou (červen 1950)

Zinscenovaný monstrproces s nekomunistickou opozicí; právnička Milada Horáková byla oběšena.

Třetí odboj

Odpor obyvatel proti komunistickému režimu po roce 1948 (ozbrojené skupiny např. bratři Mašínové, Černý lev 777, kurýři, převaděči).

Kolektivizace zemědělství

Násilná likvidace soukromého hospodaření a zakládání Jednotných zemědělských družstev (JZD) od roku 1949 podle sovětského vzoru.

Těžba uranu

Strategická těžba pro sovětský jaderný program (Jáchymov, Příbram, Horní Slavkov); v nelidských podmínkách zde pracovali především političtí vězni.

Komunistická nomenklatura

Systém kádrové politiky KSČ; seznam klíčových funkcí ve státě, na které mohli být dosazeni výhradně stranicky prověření a loajální lidé.

Proces s R. Slánským a spol. (1952)

Největší vnitrostranický monstrproces s generálním tajemníkem KSČ a 13 funkcionáři (11 popraveno) s antisemitským podtextem.

Měnová reforma (1953)

Zásah státu, který znehodnotil úspory občanů v poměru až 50:1; zrušila přídělový systém, ale ožebračila společnost.

Plzeňské povstání (1. června 1953)

Masové protesty a stávka 20 000 dělníků v Plzni proti měnové reformě; tvrdě potlačeno armádou a Lidovými milicemi.

Antonín Zápotocký

Druhý komunistický prezident ČSR (1953–1957), který vyhlásil měnovou reformu.

Amnestie 1960

Velká amnestie prezidenta Novotného, při níž byla propuštěna většina političtích vězňů z 50. let.

Ústava ČSSR (1960)

Prohlásila dokončení stavby socialismu (změna názvu na Československá socialistická republika) a zakotvila vedoucí úlohu KSČ v ústavě.

Antonín Novotný

Prezident a první tajemník KSČ v 50. a 60. letech; představitel konzervativního křídla.

Ota Šik

Ekonom a autor konceptu čs. ekonomické reformy v 60. letech kombinující plán s tržními prvky a autonomií podniků.

Československá nová vlna (film 60. let)

Zlatá éra kinematografie charakteristická realismu a černým humorem; M. Forman, J. Menzel (Oscar za Ostře sledované vlaky), V. Chytilová.

Semafor a Laterna magika

Legendární pražská divadla 60. let; Semafor (J. Suchý, J. Šlitr) spojen s rozvojem bigbítu a malé knižní poezie.

Josef Masopust

Legendární fotbalista, držitel Zlatého míče (1962), klíčový hráč vicemistrů světa z MS 1962 v Chile.

Věra Čáslavská

Slavná gymnastka, mnohonásobná olympijská vítězka (Tokio 1964, Mexiko 1968); symbol odporu proti okupaci 1968.

Reformní komunisté

Skupina politiků v KSČ (A. Dubček, O. Šik, J. Smrkovský, Z. Mlynář) usilující o demokratizaci režimu zevnitř.

Alexander Dubček

Od ledna 1968 první tajemník KSČ, hlavní tvář Pražského jara a konceptu "socialismu s lidskou tváří".

Pražské jaro 1968

Období politického uvolnění pod vedením Alexandra Dubčeka; zrušení cenzury, rehabilitace, svoboda projevu.

Akční program KSČ (duben 1968)

Reformní dokument garantující svobodu shromažďování, tisku, ekonomické reformy a federalizaci.

Klub angažovaných nestraníků (KAN) a K 231

Nezávislé občanské iniciativy vzniklé během Pražského jara; K 231 sdružoval bývalé politické vězně.

21. srpen 1968

Invaze vojsk Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, NDR, Maďarsko, Bulharsko) do ČSSR; ukončila Pražské jaro a zahájila okupaci.

František Kriegel

Čs. politik, který jako jediný člen delegace v Moskvě odmítl podepsat potupný Moskevský protokol.

Moskevský protokol (26. 8. 1968)

Dokument podepsaný čs. představiteli pod nátlakem v Moskvě; legalizoval pobyt sovětských vojsk a zahájil normalizaci.

Pražský podzim 1968

Období po okupaci charakterizované postupným ústupem z reforem, ale i přijetím Zákona o československé federaci.

Zákon o československé federaci (27. 10. 1968)

Přeměna ČSSR na federaci dvou republik (České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky) od 1. 1. 1969.

Jan Palach

Student, který se 16. ledna 1969 upálil na Václavském náměstí na protest proti postupující rezignaci a cenzuře po okupaci.

Hokejové zápasy se SSSR (březen 1969)

Vítězství čs. hokejistů na MS ve Švédsku vyvolalo masové protisovětské demonstrace (tzv. hokejová aféra).

Gustáv Husák

Od dubna 1969 první tajemník KSČ a od roku 1975 prezident ČSSR; hlavní architekt a symbol dvacetileté normalizace.

Normalizace

Období 1969–1989 spojené s vládou Gustáva Husáka; čistky v KSČ, návrat cenzury, represe, výměna svobody za sociální jistoty a pasivitu obyvatel.

Poučení z krizového vývoje (1970)

Oficiální dokument normalizačního režimu, který označil Pražské jaro za "kontrarevoluci" a srpnovou invazi za "bratrskou pomoc".

Plastic People of the Universe

Undergroundová hudební skupina; soudní proces s jejími členy v r. 1976 spojil disidenty a vyvolal vznik Charty 77.

Helsinská konference (1975)

Mezinárodní konference o bezpečnosti v Evropě; ČSSR podepsala Závěrečný akt a zavázala se dodržovat lidská práva.

Charta 77

Neformální disidentská iniciativa z ledna 1977 požadující dodržování lidských práv; mluvčí V. Havel, J. Patočka, J. Hájek.

Jan Patočka

Jeden z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století, první mluvčí Charty 77; zemřel v březnu 1977 po celodenních výsleších StB.

Anticharta (1977)

Kampaň režimu na diskreditaci Charty 77; masové podpisové shromáždění umělců v Národním divadle vyjadřující loajalitu KSČ.

VONS (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných)

Organizace založená roku 1978 disidenty k sledování a zveřejňování případů lidí stíhaných z politických důvodů.

68 Publishers

Exilové nakladatelství založené v Torontu Josefem Škvoreckým a Zdenou Salivarovou pro vydávání zakázaných československých autorů.

Šedá zóna

Označení pro většinovou část společnosti za normalizace, která se politicky neangažovala, nestála v opozici, ale v soukromí s režimem nesouhlasila.

ME ve fotbale 1976 (Bělehrad)

Československo se stalo mistrem Evropy díky legendárnímu vršovickému dloubáku Antonína Panenky ve finále proti NSR.

Spartakiády

Hromadná tělovýchovná vystoupení na Strahovském stadionu pořádaná po 5 letech režimem jako propagace socialismu.

RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci)

Hospodářská organizace socialistických států podřizující ekonomiku ČSSR potřebám sovětského bloku.

Perestrojka a glasnost

Reformní politika M. Gorbačova v SSSR v 2. pol. 80. let (přestavba ekonomiky a otevřenost informací), která přispěla k pádu východního bloku.

Miloš Jakeš

Generální tajemník ÚV KSČ na konci 80. let, symbol myšlenkové sklerózy a pádu režimu (proslul projev na Hrádečku).

Palachův týden (leden 1989)

Série masových protirežimních demonstrací v Praze u příležitosti 20. výročí smrti Jana Palacha; tvrdě rozprášeny policií.

17. listopad 1989

Brutální zásah policie vůči povolené studentské demonstraci na Národní třídě v Praze; spouštěč Sametové revoluce.

Občanské fórum (OF) a Verejnosť proti násiliu (VPN)

Politická hnutí založená v listopadu 1989 v Čechách (V. Havel) a na Slovensku k jednání o předání moci.

Sametová revoluce

Nenásilný pád komunistického režimu v ČSSR v listopadu a prosinci 1989; vedl ke konci vlády KSČ a svobodným volbám.

Vláda národního porozumění (prosinec 1989)

Přechodná vláda v čele s Mariánem Čalfou, v níž nekomunisté získali většinu.

Václav Havel

Disident, dramatik, spoluzakladatel Charty 77 a Občanského fóra; 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa.

Listina základních práv a svobod (1991)

Ústavní akt garantující lidská a občanská práva v obnovené demokratické ČSFR.

Pomlčková válka (1990)

Politický spor mezi českou a slovenskou reprezentací o oficiální název společného státu po pádu komunismu.

Václav Klaus

Ministr financí a pozdější premiér; architekt české ekonomické reformy (liberalizace cen, privatizace) a zakladatel ODS.

Kupónová privatizace

Metoda transformace ekonomiky v 90. letech, kdy si občané za kupónové knížky kupovali akcie státních podniků.

Vladimír Mečiar

Slovenský politik, předseda hnutí HZDS, prosazující slovenskou suverenitu a zpomalení ekonomické reformy.

Deklarace o svrchovanosti Slovenska (17. 7. 1992)

Prohlášení Slovenské národní rady vyjadřující požadavek na samostatnost Slovenska.

Rozpad Česko-Slovenska (1. 1. 1993)

Mírové rozdělení ČSFR na dva samostatné státy (Česká republika a Slovenská republika) dohodnuté V. Klausem a V. Mečiarem bez referenda.