Dendrologie 4s - plody, semena, šišky

Fagus sylvatica (buk lesní)

Plody jsou trojboké nažky (bukvice) sedící po dvou v číšce, která se otvírá čtyřmi chlopněmi.

Quercus robur (dub letní)

- Žaludy 2-3 cm dlouhé, po 2-5 na 3-7(10) cm dlouhých stopkách (do poloviny délky listu). Číšky tenkostěnné, s šupinami srostlými, pýřitými, olysávajícími.

Quercus petraea (dub zimní)

- Žaludy 1,5-2,5 cm dlouhé, po 1-3(5), přisedlé nebo velmi krátce (do 1,5 cm) stopkaté. Číšky tenkostěnné, s plochými šupinami, jemně chlupaté.

Quercus cerris (dub cer)

- Žaludy 2-4 cm dlouhé, po 1-2(7) přisedlé nebo na stopce až 2 cm dlouhé, dozrávají 2. rokem na bezlisté části větvičky. Číška polokulovitá, 2-3 cm široká, hustě porostlá šídlovitými šupinami.

Quercus pubescens (dub pýřitý (šipák))

- Žaludy 1-2 cm dlouhé, po 1-4, téměř přisedlé nebo krátce stopkaté. Číšky tenkostěnné, hustě plstnaté, s plochými šupinami.

Quercus rubra (dub červený)

- Žaludy po 1-2, krátce stopkaté, 1,2-2,5 cm dlouhé, soudečkovité, červenohnědé, zrají 2. rokem, číška plochá, červenohnědá, s podvinutým okrajem.

Carpinus betulus (habr obecný)

- Plodem je srdčitý, zploštělý, rýhovaný oříšek s trojcípým listenem.

Corylus avellana (líska obecná)

- Plody po 1-5, vejcovité oříšky v otevřené, nežláznaté češuli, kratší než oříšek.

Corylus colurna (líska turecká)

- Plody jsou vejcovité, zploštělé oříšky, zpola skryté v hluboce rozdřípené, žláznaté, lepkavé, kyselé, masité, sesychající češuli, srostlé češulemi po 6-20.

Fraxinus excelsior (jasan ztepilý)

- Nažky ploché, 2,0-5,5 cm dlouhé, na bázi zaokrouhlené, dutina oplodí nedosahuje poloviny délky nažky.

Fraxinus angustifolia (jasan úzkolistý)

- Nažky ploché, 2,5-6,0 cm dlouhé, na bázi klínovité, dutina oplodí přesahuje polovinu délky nažky.

Ligustrum vulgare (ptačí zob obecný)

- Bobule eliptičné, černé, lesklé, s fialovou dužninou.

Acer pseudoplatanus (javor klen)

- Nažky 3-6 cm dlouhé, křídla svírají ± pravý úhel, semenná část vypouklá, kulovitá.

Acer platanoides (javor mléč)

- Nažky lysé, 4-6 cm dlouhé, křídla svírají tupý úhel, semenná část plochá.

Acer campestre (javor babyka)

- Nažky lysé (var. leiocarpum) nebo sametově plstnaté (var. hebecarpum) 2-4 cm dlouhé, křídla svírají úhel 180º nebo i více, semenná část plochá.

Acer negundo (javor jasanolistý)

- Plodenství nápadně velká. Křídla nažek svírají ostrý úhel, semenná část protáhlá a zploštělá

Vitis vinifera (réva vinná)

- Bobule kulaté, 0,6-1,0 cm v Ø, modročerné, ojíněné, kyselé.

Euonymus europaeus (brslen evropský)

- Tobolka je čtyřpouzdrá, růžová až červená, semeno bílé, úplně skryté v oranžovém míšku.

Euonymus verrucossus (brslen bradavičnatý)

- Tobolka je čtyřpouzdrá, růžově červená, semeno černé, z poloviny vyniklé z oranžového míšku.

Ulmus minor (jilm habrolistý)

- Nažka hnědá, semenná část posunutá ke spodnímu okraji světle hnědého křídla.

Ulmus laevis (jilm vaz)

- Nažky světlehnědé, drobné, křídlo chlupaté, na okraji obrvené, na velmi dlouhých (až 4 cm) stopkách.

Ulmus glabra (jilm horský)

- Nažka hnědá, uprostřed nazelenalého křídla. Stopky krátké Plody dozrávají V a opadávají.

Tilia cordata (Lípa srdčitá)

- Oříšek je obvejcovitý až kulovitý, 0,5-0,6 cm v Ø, bez nebo se slabým náznakem žeber, s tenkým, v prstech smáčknutelným osemením. Oříšky opadávají na podzim a v zimě

Tilia platyphyllos (lípa velkolistá)

- Oříšek je kulovitě protáhlý, asi 0,6-1,3 cm velký, se 4-5 žebry a s tvrdým, plstnatým oplodím. Oříšky zůstávají na stromě přes zimu.

Tilia tomentosa (lípa plstnatá)

- Oříšek je vejcovitý, zašpičatělý, asi 1 cm dlouhý, plstnatý, slabě žebernatý až bradavčitý.

Betula sp. [Betula pendula (bříza bělokorá)]

- Nažky vejčité, světle žlutohnědé, dvoukřídlé, křídla širší než semeno.

Alnus glutinosa (olše lepkavá)

- Zralé šištice tmavohnědé, dlouze stopkaté, otevřené vytrvávají přes zimu.

Nažka pětiúhelníkovitá, červenohnědá.

Alnus incana (olše šedá)

Samičí šištice eliptičné, zralé tmavohnědé, velmi krátce stopkaté, téměř přisedlé.

Nažka obvejčitá, hnědá.

Alnus alnobetula (olše zelená)

šištice každá na jedné dlouhé stopce

Viburnum opulus (kalina obecná)

- Peckovice kulatá, červená, páchnoucí, s růžovou, zploštělou, rýhovanou peckou.

Viburnum lantana (kalina tušalaj)

- Peckovice vejcovité, 0,8-1,0 cm dlouhé, s plochou, rýhovanou peckou, dozrávají nepravidelně, v plodenství zároveň zelené, červené až černé.

Sambucus nigra (bez černý)

- Peckovice černé až černofialové, lesklé, hořkosladké, 0,6 cm v Ø.

Sambucus racemosa (bez červený)

- Peckovice červené, v hroznech 0,4-0,5 cm v Ø.

Rhamnus cathartica (řešetlák počistivý)

- Plodem je drobná kulatá černá peckovice s hořkou zelenou až černofialovou lepkavou dužinou, s 2-4 trojhrannými pecičkami s hlubokou rýhou. Má projímavý účinek.

Frangula alnus (krušina olšová)

- Peckovice dozrávají postupně, vybarvují se ze zelených v červené až černofialové, obsahují tři čočkovitě plochá semena.

Hedera helix (břečťan popínavý)

- Bobule kulovitá, modročerná, asi 0,6 cm v Ø.

Cornus mas (dřín obecný)

- Peckovice soudečkovité, karmínově červené, 1,5 až 3 cm dlouhé, kyselé, s válcovitou dvoupouzdrou peckou.

Cornus sanguinea (svída krvavá)

- Peckovice kulaté, modročerné, světle tečkované, 0,6-0,8 cm v Ø, s kulovitou peckou. Na červených stopkách

Prunus avium (třešeň ptačí)

- Peckovice 1,0-1,5 (u pěstovaných 2-3) cm v Ø, převislé, tmavočervené až téměř černé nebo oranžové až žluté, šťavnaté, hořkosladké až sladké. Pecka hnědá až šedobílá, hladká.

Prunus mahaleb (mahalebka obecná)

- Peckovice vejcovité až kulovité, 0,8-1,0 cm v Ø, ±černé, šťavnaté, trpké. Pecka téměř kulovitá, poněkud zploštělá, světle až žlutohnědá, hladká.

Prunus spinosa (trnka obecná)

- Peckovice kulovité, 1,0-1,5 cm v Ø, modročerné, ojíněné, s trpkou zelenavou dužninou. Pecka kulovitá až vejcovitá, 0,7-1,0 cm v Ø, slabě smáčklá, na povrchu jamkovatá, těžko se odděluje od dužniny.

Prunus padus (střemcha obecná)

- Peckovice 0,6-0,9 cm v Ø, leskle černé, lysé, šťavnaté, hořké. Pecka kulovitá, tupě špičatá, síťovitě rozbrázděná, drsná.

Pyrus pyraster (hrušeň polnička)

- Malvice ± kulovité 1,5-3,5 cm v Ø, s vytrvalým kalichem a s tenkou, 1-4 cm dlouhou stopkou.

Semena zploštěle vejcovitá, na bázi špičatá, 5-8 mm dlouhá, v pouzdrech po dvou.

Crataegus monogyna (hloh jednosemnený)

- Malvice červené až hnědočervené, 0,6-1,0 cm v Ø, většinou s jedním semenem.

Crataegus laevigata (hloh obecný)

- Malvice červené až tmavočervené, 0,7-1,2 cm v Ø, většinou se dvěma až třemi semeny.

Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí)

- Malvičky kulovité, 0,6-0,9 cm v Ø, oranžovočervené, lesklé, bez lenticel, trpké, semena 4-5 mm dlouhá, kapkovitá, načervenalá.

Sorbus aria (jeřáb muk)

- Malvičky kulovité až elipsoidní, 0,8-1,2 cm v Ø, červené, zřídka žluté, hnědavě tečkované, s plstnatými stopkami a bělavou plstí kolem zbytků kalicha.

Sorbus torminalis (jeřáb břek)

- Malvičky elipsoidní, 1,0-1,5 cm dlouhé, matně hnědavé, světle tečkované, moučné, natrpklé, semena 6-7 mm dlouhá, tmavě červenohnědá.

Sorbus domestica (jeřáb oskeruše)

- Malvičky kulovité nebo hruštičkovité, 1,5-3 cm v Ø, žlutozelené s červeným líčkem, hustě tečkované, trpké, po přemrznutí jedlé, semena 6-7 mm dlouhá, rezavě hnědá.

Spiraea sp. (tavolník)

Rosa canina (růže šípková)

- Šípky oranžově červené až hnědočervené, různého tvaru, asi 2 cm dlouhé, za zralosti rozměklé.

Rosa pendulina (růže převislá)

- Šípky červené až červenooranžové, dlouze lahvicovité, 2-3 cm dlouhé, žláznaté, většinou nící, s vytrvalými kališními lístky, na dlouhých stopkatě žláznatých stopkách (voní po terpentýnu).

Clematis vitalba (plamének plotní)

- Nažky chlupaté, s pérovitým výrůstkem.

Robinia pseudoacacia (Trnovník akát)

Staphylea pinnata (Klokoč zpeřený)

Ribes sp. - meruzalka (angrešt)

Aesculus (asi)sp. [ pavia (jírovec pávia) ]

Berberis sp. (dřišťál)

Cotoneaster integerrimus - skalník celokrájný

Lonicera sp. (zimolez)

- Bobule srostlé po dvou, leskle červené, kulaté, hořké, jedovaté.

Abies sp. [Abies alba (jedle bělokorá)]

Picea sp.

Picea omorika (smrk omorika)

Picea pungens (smrk pichlavý)

Abies alba (jedle bělokorá)

občas jen vřeteno

Picea abies (smrk ztepilý)

Pinus sp.

Pinus ponderosa (borovice těžká)

výrazné hroty, 3 jehlice ve svazečku

Pinus uncinata subsp. uliginosa (borovice blatka)

asymetrická šiška

Pinus sylvestris (borovice lesní)

Pinus cembra (borovice limba)

rozpadavá šiška

Pinus strobus (borovice vejmutovka)

velká, rohlíčkovitá a zasmolená

Pinus nigra (borovice černá)

uvnitř černá, nemá hroty

Pinus mugo (borovice kleč)

Larix sp.

Larix decidua (modřín opadavý)

Pseudotsuga sp.

Pseudotsuga menziesii (douglaska tisolistá)

Pseudotsuga glauca (douglaska sivá)

Tsuga sp. (jedlovec)

Cedrus sp. (cedr)

Thuja sp.

Platycladus sp. (zeravec)

Chamaecyparis sp. (cypřišek)

řemdichy

Juniperus communis (jalovec obecný)

Taxus baccata (tis červený)

Taxus baccata (tis červený)

Carpinus betulus (habr obecný)

Salix sp.

Populus sp.

Rosa spinosissima (růže bedrníkolistá)

quercus

porovnání quercus

Ulmus

porovnání ulmus

Tilia

porovnání tilia sp.

zaherbářováné plody

Porovnání alnus

Salix sp. (vrba)

porovnání

Porovnání rosa

Picea glauca – smrk sivý