Čeština - písemný test - Morfologie - obecně

lexikální pravopis - příklady

svolat x zvolat, bít x být

syntaktický pravopis - příklady

čárky ve větách, shoda podmětu s přísudkem

morfologický pravopis - příklady

zahrnuje tradičně psaní koncovek ohebných druhů slov, řazení ke vzorům, skloňování a časování, mně/mě

afixy

• prefixy (předpony) - připojují se na začátek slova (před jiný morfém)

• sufixy (přípony) - připojují se za kořen slova (za jiný morfém); druhy: kmenotvorný sufix - dělat, slovotvorný sufix - učitel, tvarotvorný sufix - tj. koncovka - učitelem

• postfixy - připojují se za koncovku

• infix (vpona) - souhláska vsunutá do kořene (vkládá se do jiného morfému)

• interfix - samohláska spojující kořeny ve slovech složených

• cirkumfix - předpona a přípona, předpona a koncovka vstupující do slovotvorného procesu zároveň

prefix

• připojují se na začátek slova (před jiný morfém)

• např. vytvořit, propadnout, změřit, nápis

sufix

• připojují se za kořen slova (za jiný morfém)

• druhy:

  • kmenotvorný sufix - děl-at, propad-nout, změř-it

    slovotvorný sufix - učit-el, škol-ník, nosi-tel

  • tvarotvorný sufix (koncovka) - učitel-em

postfix

• připojují se za koncovku, časté u neurčitých zájmen

• např. kdo-koli, co-si;

infix

• (vpona) - souhláska vsunutá do kořene (vkládá se do jiného morfému)

• např.

  • trápit ⇒ tra-m-poty

  • hořet ⇒ hoř-l-avý

  • Asie ⇒ asi-j-ský

  • spát ⇒ sp-ink-at

interfix

• samohláska spojující kořeny ve slovech složených

• např. tepl-o-měr, velk-o-město

cirkumfix

• skládá se ze dvou částí, z nichž jedna se připojuje před kmen a druhá za kmen

• bez přípony a předpony by slovo nic neznamenalo (vy-hod-it → není cirkumfix)

• většinou názvy míst (zámoří, zápěstí, náměstí, úmoří)

• např. ná‑měst/draž‑í, pod‑pat‑ek

hláskové alterace

pravidelné střídání vybraných fonémů, popř. skupin fonémů, na němž je založena alomorfie

morfém

nejmenší vydělitelná část slova, nositel významu (předpona, vpona, přípona, koncovka a kořen slova)

alomorf

různé formy téhož morfému, které se objevují v různých slovech nebo gramatických kontextech (např. ruKa - ruCe)

hláskové alternace - druhy

1. konsonantické (ornitolog - ornitolozích)

2. vokalické 

   • kvalitativní  – jiná hláska (vede - vodí)

   • kvantitativní  –  dloužení/krácení (jméno - jmen)

   • kvalitativní i kvantitativní (kůň - koně)

   • vznikové (vejce – vajec)

   • zánikové (pes – psa) –

     • tzv. Havlíkovo pravidlo: v 10. stol. každý lichý jer zaniká, každý sudý se vokalizuje (v češtině „e“). 

tvarotvorný základ

• část slova, která zůstává konstantní při tvorbě různých tvarů slova

• např. krásn (-ý)

• představuje základní část slova, která určuje jeho význam, a může se měnit pouze v některých konkrétních gramatických formách (např. u sloves nebo u některých deklinovaných podstatných jmen)

• např. člověč(-e) → alternace k→č, ale je to základ

tvarotvorný formant slov

• část slova, která se přidává k tvarotvornému základu a mění jeho gramatické vlastnosti (např. pád, rod, číslo, čas, způsob)

• např. (krásn)-ý, (čísl)-o

• nulový tvarotvorný formant → můžeme něco připojit (např. mlád, mocnost, žen, les → NE znakY, častÝ)

kmenotvorná přípona

• v druhém pádu, co je před koncovkou

• např. mlad-É-ho(koncovka)

Urči tvarotvorný základ, kmenotvornou příponu a koncovku u slov: VOLAT, HOUSATA, HADOVI

1. VOL-A-T

2. HOUS-AT-A

3. HAD-OVI

Z kterých částí tvaru slova se skládá kmen?

Vším kromě koncovky (kmenotvorná přípona + tvaroslovný základ) -např. DĚLÁ, HOUSAT(bez A), VOLA(bez T).

Z kterých částí tvaru slova se skládá tvarotvorný formant?

Tvarotvorný formant zahrnuje kmenotvornou příponu a koncovku (např. AME (děláme), ATA (housata))

Latinské ekvivalenty slovních druhů…

1. substantiva

2. adjektiva

3. pronomina

4. numeralia

5. verba

6. adverbia

7. prepozice

8. konjukce

9. partikule

10. interjekce

autosématika

plnovýznamové slovní druhy

synsémantika

neplnovýznamové slovní druhy

podmět - latinsky

subjekt

přísudek - latinsky

predikát

přívlastek - latinsky

atribut

předmět - latinsky

objekt

příslovečné určení

adverbiale

doplněk

atribut verbální