2) Osvícenská a obrozenská věda a Jungmannův program národní kultury

Žánr jazykové obrany, teritoriální a jazykové pojetí národa, vlast a národ, idea slovanské vzájemnosti

Co znamená „osvícenská věda“ v kontextu českého 18. století?

Osvícentké bádání zdůrazňovalo kriticismus, práci s prameny a objektivitu (zejm. historiografie a jazykověda); vědecké texty však v českých zemích převážně vycházely v němčině a latině.

Jaký dopad mělo josefinistické období na jazykovou situaci v českých zemích?

Josefínské reformy a prosazení němčiny v úřadech posílily germanizaci, což vytvořilo jazykovou nerovnováhu a podnítilo obranné reakce českých učenců.

Co je to „jazyková obrana“ (žánr) a kdy se prosadila?

Jazyková obrana je polemický/apologetický text hájící češtinu jako jazyk kultury a vědy; vyskytovala se už v baroku, ale jako silný veřejný fenomén se prosadila až v době národního obrození.

Proč byly jazykové obrany účinné?

Kombinovaly racionální (vědecké) argumenty s emotivní apelační rétorikou: zdůrazňovaly praktickou srozumitelnost, historickou hodnotu češtiny a její potenciál stát se jazykem kultury.

Kdo byl Josef Dobrovský a jaký měl význam?

Dobrovský byl zakladatel moderní slavistiky a kritický vědec; vytvořil mluvnice, slovníky a první systematické dějiny českého jazyka, čímž položil vědecké základy jazykové obnovy.

Jakou roli sehrál Fr. M. Pelcl?

Pelcl vydal edice, uveřejnil Balbínovu „Obranu“ (1775), napsal gramatiku a prosazoval užitečnost češtiny pro vzdělávání lidu — působil jako most mezi barokní tradicí a obrozením.

Kdo byl Gelasius Dobner a co přinesl historiografii?

Dobner kriticky zkoumal kroniky (např. Hájkovu), upozornil na mýty v pramenech a prosazoval kritický přístup k dějinám.

Co byla Královská česká společnost nauk?

Soukromé vědecké sdružení založené v 18. st. (přelom 60.–70. let) — fórum pro vědecké debaty, edice, časopisy a podporu českého jazyka; předchůdce Akademie věd.

Jak fungovala „edice starých děl“ v programu obrození?

Vydáváním humanistických a středověkých památek obrozenci dokazovali historickou vyspělost češtiny, obnovovali jazykové vzory a posilovali národní sebedůvěru.

Co je „rozmlouvání“ (žánr) a jak ho použil Jungmann?

Rozmlouvání je dialogický polemický žánr; Jungmann v „Dvojím rozmlouvání o jazyce českém“ formuloval ideu jazyka jako znaku národa a polemizoval se kosmopolitními postoji.

Jaký byl Jungmannův program národní kultury — klíčové body?

1) jazyk jako stěžejní znak národa; 2) rozvoj vědy a literatury v češtině; 3) využití slovanských příbuzností (panslavismus) pro rozšíření slovní zásoby - idea slovanství.

Co je Slovník česko-německý (1834–39) a proč je důležitý?

Jungmannův pětisvazkový slovník dokumentoval a nabízel rozšíření české slovní zásoby — kombinace historických tvarů a novotvarů, zdroj inspirace pro spisovnou češtinu.

Jak vznikaly novotvary (neologismy) během obrození?

Tvořily se obnovou starších slov, derivací a skládáním, přejímáním pan-slovanských tvarů, semantickým rozšířením starších výrazů, méně často přímým přejímáním z cizích jazyků.

Co je purismus v obrozenecké jazykové debatě?

Purismus prosazoval „čistotu“ jazyka: návrat k historicky zdůvodněným tvarům a odmítání neodůvodněných cizích vlivů a bezhlavého novotvoření.

Kdo byl Pavel Josef Šafařík a jak ovlivnil myšlení o slovansku?

Šafařík byl slavista a zastánce panslavismu; chápal slovanské jazyky jako příbuzné, čerpal z nich pro rozšíření češtiny a zdůrazňoval společné slovanské kořeny kultury.

Jaký byl vztah Bernardo Bolzana k jazykovým otázkám?

Bolzano navrhoval model dvojjazyčného česko-německého soužití (dvojjazyčný národ); jeho projekt vyvolal obavy, že by vedl k podřízení Čechů německému živlu.

Co znamená „teritoriální vs. jazykové pojetí národa“?

Teritoriální: národ je loajalita k území; jazykové: národ se definuje společným jazykem a kulturou — v českých zemích v 19. st. dominovalo jazykové pojetí.

Jak se pojem „vlast“ lišil od „národa“ v obrozeneckém diskurzu?

„Vlast“ označovala domov/území, „národ“ společenství definované jazykem a kulturou; obrození kladlo důraz na národní identitu skrze jazyk.

Jaký význam měly Rukopisy královédvorský a zelenohorský?

Rukopisy (1817–1818) se staly symbolem národní kulturní hrdosti; ač později sporné, pomohly zvýšit zájem o české dějiny a literaturu.

Jaké typy argumentů používali autoři jazykových obran?

Praktické (srozumitelnost, správa, vzdělání), kulturně-historické (tradiční hodnota češtiny) a emotivní (národní hrdost) — často kombinované s vědeckými doklady.

Jakou roli hrály překlady v Jungmannově programu?

Překlady hlavních evropských děl měly dokázat, že čeština je schopna vyjádřit složité myšlenky a literární formy; zároveň sloužily jako vzory pro rozšíření slovní zásoby a stylistiky.

Jak obrozenci využili edic a historických studií pro jazykovou obnovu?

Vydávání starších textů poskytovalo jazykové vzory, ukazovalo hloubku literární tradice a odůvodňovalo návrat k archaičtějším slovním tvarům; edice zároveň sloužily k legitimizaci nových standardů.

Jaký byl dlouhodobý výsledek osvícenské vědy a Jungmannova programu?

Kombinace kritické vědy, jazykovědné práce, edic a aktivní slovotvorby vytvořila základy moderní spisovné češtiny a umožnila češtině stát se plnohodnotným jazykem národní kultury a vědy.