TELENCEPHALON - bazální ganglia

Koncový mozek, telencephalon

- je nejmohutnější částí lidského mozku a má zdaleka

nejkomplikovanější funkci

- jako synonymum pro koncový mozek je možno akceptovat výraz „mozkové hemisféry", nelze jej však plně ztotožnit s pojmem „mozková kůra", protože kůra tvoří jen část telencefala

VÝVOJ TELENCEFALA

- vyvíjí se z prosencephalon

hemisféra lidského mozku má v časném stadiu vývoje na svém povrchu šedou hmotu různého typu

- striatový hrbolek

- septální oblast

- pallium

striatový hrbolek (bazálně)

- šedá hmota nekorového typu

- striatový hrbolek je později v důsledku rychlého rozvoje kůry zatlačen z povrchu hemisféry dovniř a vyvíjí se v bazální ganglia

septální oblast (mediálně)

- ta je v průběhu vývoje hemisféry redukována a

v definitivní úpravě tvoří malou část povrchu mediální plochy hemisféry pod kalózním tělesem

- patří k ní septum verum, tvořené jádry

- a septum pellucidum, tvořené pouze glií

pallium (dorzo-laterální povrch)

- „plášť“ budoucí hemisféry: pallium (lat. plášť),

- vyvíjejí se ve vrstevnatý cortex – kůru

povrch hemisféry

čichová kůra

pod povrchem hemisféry

většina limbické kůry

stará kůra se označuje

allocortex

- má 3 vrstvy

vývojově mladá kůra

neocortex

- složitější uspořádání a popisuje se v něm 6 vrstev

Část kůry uprostřed laterální plochy hemisféry zaostává v růstu oproti okolní kůře a od

konce 3. fetálního měsíce vklesává pod úroveň okolní kůry a vyvíjí se v

- insulu (insula - ostrůvek)

-> vkleslina

vkleslina je shora přerůstána okolním frontálním, parietálním a

temporálním neokortexem v podobě

- 3 operkul:

- operculum frontale

- operculum parietale

- operculum temporale

operkula kůru inzuly zcela překryjí, mezi operkuly zůstane viditelná pouze rýha na laterální straně mozku ->

- sulcus lateralis

sulcus pokračuje do hloubky jako jáma ->

– fossa lateralis cerebri, jejíž spodinu tvoří právě inzulární kůra

mozková kůra zvětšuje svoji plochu vrásněním - na povrchu hemisféry tak vznikají ->

- sulci (brázdy) et gyri (závity; vyklenutá místa mezi brázdami)

-> během ontogeneze lidského mozku je povrch hemisféry do konce 3. fetálního měsíce

zcela hladký

POPIS HEMISFÉRY

- mezi hemisférami je hluboká rýha fissura longitudinalis cerebri

- do ní zasahuje duplikatura tvrdé pleny = falx cerebri

- v hloubce pod níjsou obě hemisféry spojeny corpus callosum

na každé z obou hemisfér se popisují:

- 3 plochy

- 3 póly

- 4 laloky

3 plochy

- laterální (správně facies superolateralis)

- mediální

- bazální

3 póly

- frontální

- okcipitální

- temporální

4 laloky

- frontální

- parietální

- okcipitální

- temporální

základní stavba hemisféry

▪ šedá hmota

▪ bílá hmota

ŠEDÁ HMOTA

➢ cortex - kůra, v zásadě na povrchu hemisféry

➢ nuclei basales a nuclei septales: jádra, v zásadě uvnitř hemisféry

BÍLÁ HMOTA

= soubor projekčních, komisurálních a asociačních drah

bílá hmota pod kůrou hemisféry se dle tvaru nazývá

centrum semiovale

bílá hmota tvoří „pouzdra“ bazálních ganglií a je jimi rozdělena ve 3 kapsuly:

- capsula interna (funkčně nejdůležitější)

- capsula externa

- capsula extrema

v capsula interna se popisují tyto části:

- crus anterius

- genu

- crus posterius

- pars retrolentiformis a sublentiformis

- crus anterius

- obsahuje tractus frontopontinus

= přední část kortikopontocerebelární dráhy a radiationes thalamicae anteriores = přední talamokortikální vlákna

- genu

- obsahuje tractus corticonuclearis

- crus posterius

- tractus corticospinalis, tr. parieto-occipito-

temporopontinus

= zadní část kortikopontocerebelární dráhy

- tr. corticorubralis, tr. corticoreticularis, tr. corticotectalis

- z talamokortikálních vláken radiationes thalamicae centrales et post

- pars retrolentiformis a sublentiformis

- obsahují radiatio acustica et optica = poslední neuron sluchové a zrakové dráhy

Corpus callosum (kalózní těleso, dále jenom CC)

- bílá hmota

- široce propojuje neokortex obou hemisfér a umožňuje jejich funkční koordinaci

- je tvořeno ohromným počtem myelinizovaných nervových vláken

- je nejsilnější mozkovou komisurou

- patří k obloukovým strukturám

na sagitálním řezu se popisují tyto jeho části - zepředu dozadu:

- rostrum

- genu

- truncus

- splenium CC

na horizontálním řezu vytváří CC vepředu

-> obraz klepet

- tzv. forceps minor

- vzadu forceps major

další komisury telencefala

- commisura anterior

- commisura fornicis

- commisura anterior

= silný svazek

- naléhá na lamina terminalis 3. mozkové komory

- spojuje čichové korové oblasti a kůru temporálních laloků kromě sluchové a hipokampální oblasti

- commisura fornicis

- propojuje oboustranně gyrus parahippocampalis a

hipokampální formaci

Fornix

= obloukovitá dráha

- propojuje hippocampus a corpora mamillaria

- součást Papezova okruhu

- je makroskopicky patrná

směrem zezadu na fornix popisujeme tyto úseky:

- crura

- commisura

- corpus

- columnae fornicis

- corpus fornicis

- je uložen pod truncus CC

mezi columnae fornicis a genu CC je rozepjato

- septum pellucidum

dutinový systém

- v každé hemisféře se nachází postranní komora - ventriculus lateralis

- jsou vyplněny mozkomíšním mokem, který se tvoří v jejich plexus choroideus (cévnaté pleteni)

ventriculus lateralis

- patří k obloukovitým strukturám hemisféry

- stěně postranních komor se vyklenují některé struktury:

-> caput nuclei caudati

-> ale dokonce i úseky kůry, zatlačené z povrchu hemisféry do hloubky: hippocampus a calcar avis

MOZKOVÉ LALOKY

na každé hemisféře rozeznáváme tyto mozkové laloky

➢ Lobus frontalis

➢ Lobus parietalis

➢ Lobus occipitalis

➢ Lobus temporalis

➢ Lobus insularis

➢ Lobus limbicus

➢ Lobus frontalis

- sahá od frontálního pólu hemisféry dozadu k sulcus centralis

- kaudálně k přední části sulcus lateralis

➢ Lobus parietalis

- přední hranici tvoří sulcus centralis

- zadní hranici sulcus parietooocipitalis

- kaudální hranici tvoří zadní část sulcus lateralis

➢ Lobus occipitalis

- mezi sulcus parietooccipitalis a okcipitálním pólem hemisféry

- ventrokaudálně sahá k incisura preoccipitalis

➢ Lobus temporalis

- kaudálně od sulcus lateralis

- od okcipitálního laloku jej odděluje incisura preoccipitalis

- v dorzální části přechází směrem nahoru v lobus parietalis

➢ Lobus insularis, inzula

- považuje se za 5. mozkový lalok

- jako jediný netvoří povrch hemisféry

- je ponořen pod povrchem laterální plochy hemisféry

- shora ho překrývají operkula

- s povrchem hemisféry komunikuje prostřednictvím sulcus lateralis

➢ Lobus limbicus

- spíše funkční pojem

– jde o kůru funkčně zařazenou do limbického systému

- limbická kůra je součástí ostatních laloků, nejde tedy o skutečný, šestý lalok

- obkružuje corpus callosum

popis gyrifikace mozku - obr.

POPIS GYRIFIKACE MOZKU

- laterální plocha hemisféry – nejdůležitější sulci et gyri

❖ Sulci

❖ Gyri

❖ Sulci - laterální plochy hemisféry

▪ Sulcus centralis

▪ Brázdy frontálního laloku

▪ Brázdy parietálního laloku

▪ Brázdy temporálního laloku

▪ Sulcus lateralis

▪ Sulcus centralis

(= sulcus Rolandi)

- téměř svisle probíhající žlábek tvoří hranici

mezi frontálním a parietálním lalokem

- před ním ve frontálním laloku je souběžný

sulcus precentralis

- za ním v parietálním laloku je souběžný sulcus postcentralis

▪ Brázdy frontálního laloku

- sulcus precentralis

- sulcus frontalis superior et inferior

▪ Brázdy parietálního laloku

- sulcus postcentralis

- sulcus intraparietalis

▪ Brázdy temporálního laloku

- sulcus temporalis superior et inferior

▪ Sulcus lateralis

- je vstupem do fossa lateralis cerebri a přístupovou cestou k inzule

- má téměř horizontální průběh

- jeho přední část tvoří hranici mezi frontálním - temporálním lalokem

- jeho zadní část hranici mezi parietálním - temporálním lalokem

❖ Gyri - laterální plochy hemisféry

▪ Závity frontálního laloku

▪ Závity parietálního laloku

▪ Závity temporálního laloku

▪ Závity inzulární kůry

▪ Závity frontálního laloku

▪ Gyrus precentralis

▪ Gyri frontales superior, medius, inferior

▪ Závity parietálního laloku

▪ Gyrus postcentralis

▪ Gyrus supramarginalis

▪ Gyrus angularis

▪ Lobulus parietalis superior et inferior

▪ Závity temporálního laloku

▪ Gyri temporales – superior, medius, inferior

na horní ploše gyrus temporalis superior (prakticky v operkulu) jsou

- gyri temporales transversi

= skupinka drobných napříč orientovaných závitů

- přední z nich je funkčně důležitý Heschlův závit

▪ Závity inzulární kůry

– gyrus longus et gyri breves insulae

-> tvoří spodinu fossa lateralis cerebri

závity a brázdy mediální plochy pravé hemisféry

POPIS GYRIFIKACE MOZKU

- mediální plocha hemisféry – nejdůležitější sulci et gyri

❖ Sulci

❖ Gyri

❖ Sulci - mediální plochy hemisféry

▪ Sulcus corporis callosi

▪ Sulcus cinguli

▪ Sulcus hippocampalis

▪ Sulcus collateralis

▪ Sulcus rhinalis

▪ Sulcus calcarinus a sulcus parietooccipitalis

▪ Sulcus corporis callosi

- obloukovitá brázda obkružující kalózní těleso

▪ Sulcus cinguli

- nad sulcus corporis callosi, souběžný s ním

▪ Sulcus hippocampalis

- v pokračování sulcus corporis callosi pod úrovní

diencefala

- na přechodu bazální a mediální plochy hemisféry

- vtlačuje do hloubky mediální plochy hemisféry část archikortexu, která se pak vyklenuje do

temporálního rohu postranní komory jako hippocampus

▪ Sulcus collateralis

- laterokaudálně od sulcus hippocampi

▪ Sulcus rhinalis

- v rostrálním pokračování sulcus collateralis

▪ Sulcus calcarinus a sulcus parietooccipitalis

- oba při zadním pólu mediální plochy hemisféry

- vzájemně konvergují od zadního pólu a stýkají se na mediální ploše hemisféry, čímž vymezují okrsek okcipitální kůry tvaru „V“ zvaný cuneus

- kůra v hloubi sulcus calcarinus se vyklenuje proti stěně zadního rohu postranní komory jako calcar avis (doslovně „ptačí ostruha“)

❖ Gyri - mediální plochy hemisféry

▪ Gyrus cinguli

▪ Gyrus parahippocampalis

▪ Gyrus dentatus

▪ Area subcallosa

▪ Cuneus

▪ Gyrus occipito-temporalis medialis et lateralis

▪ Gyrus paraterminalis

▪ Gyrus cinguli

- přilehlý shora ke corpus callosum a paralelní s ním

- mezi sulcus corporis callosi a sulcus cinguli

- obloukovitý tvar

▪ Gyrus parahippocampalis

- v pokračování předešlého závitu

- kaudálně od struktur diencefala viditelných na mediální ploše

- jeho přední část se nazývá

uncus

▪ Gyrus dentatus

- tenký, příčně vroubkovaný gyrus

- (odtud název – lat. dentatus = zubatý)

- patrný nad sulcus hippocampi po jeho rozevření

- součást tzv. hipokampální formace

▪ Area subcallosa

- bazálně pod rostrum corporis callosi (dorzálně pokračuje v gyrus cinguli)

▪ Cuneus

- trojúhelníkovitý okrsek okcipitální kůry ohraničený sulcus

parietooccipitalis a sulcus calcarinus

▪ Gyrus occipito-temporalis medialis et lateralis

zevně od sulcus collateralis

▪ Gyrus paraterminalis

- kaudálně od septum pellucidum

- ventrálně od lamina terminalis

- není tvořen kůrou, ale septálními jádry a představuje povrch septum verum

na mediální plochu hemisféry zasahují částečně z její zevní plochy:

- sulcus centralis

- gyrus pre- a postcentralis

pohled na bazální plochu mozku po odstranění kmene a mozečku

bazální plocha hemisféry – nejdůležitější gyri:

▪ Gyri orbitales

▪ Gyrus rectus

▪ Struktury rinencefala (rhinencephalon = čichový mozek)

▪ Gyri orbitales

- skupina gyrů na spodní ploše frontálního laloku podmiňujících otisky na os frontale v přední jámě lební

▪ Gyrus rectus

- delší gyrus mediálně od bulbus et tractus olfactorius, paralelní s nimi

- patří též k frontálnímu laloku

▪ Struktury rinencefala (rhinencephalon = čichový mozek)

- bulbus et tractus olfactorius

- striae olfactoriae

- trigonum olfactorium

topografické a klinické poznámky

- spodní plocha temporálního laloku leží zčásti na os temporale, což umožňuje přestup infekce ze středního ucha

do mozku a možnost vzniku temporálního abscesu

- při edému mozku může uncus vyhřeznout přes incisura tentorii a být utlačen společně s mozkovým kmenem

tuhým okrajem tentoria

NUCLEI BASALES, BAZÁLNÍ GANGLIA - obr.

NUCLEI BASALES, BAZÁLNÍ GANGLIA (BG)

= objemná párová jádra šedé hmoty v hloubi hemisféry

frontální řez mozkem v úrovni bazálních ganglií

VÝVOJ BAZÁLNÍCH GANGLIÍ - původ

- je dvojí:

- větší část BG vzniká ze striatového hrbolku vyvíjejícího se telencefala

- část BG se vyvíjí se ze somatomotorické zóny bazální ploténky diencefala

VÝVOJ BAZÁLNÍCH GANGLIÍ

- v průběhu rozvoje mozkové kůry prorůstaly projekční dráhy do kůry (a zpět) skrze striatum a vytvořily tak uvnitř hemisféry strukturu bílé hmoty zvanou capsula interna

(vnitřní pouzdro, dále CI)

- CI rozdělila původně jednotné striatum na dvě části:

-> nucleus caudatus (ležící mediálněji)

-> a putamen (ležící laterálněji)

Vznik capsula interna vede dále k přemístění globus pallidus a substantia nigra z místa jejich původního uložení v diencefalu:

- Globus pallidus se „odtrhne“ od diencefala, přesune dovnitř hemisféry a přiloží z mediální strany těsně k putamen

- Putamen + globus pallidus takto vytvoří společné jádro – nucleus lentiformis, čočkovité jádro

- Substantia nigra je odsunuta až do mozkového kmene a stává se jádrem středního mozku

bazální ganglia - pohled shora

dělení BG - klasicky se k BG řadí:

➢ Nucleus caudatus

➢ Putamen

➢ Globus pallidus

➢ Claustrum

➢ Corpus amygdaloideum (amygdala)

➢ Nucleus basalis (Meynerti)

➢ Nucleus accumbens

➢ Nucleus caudatus

– ocasaté jádro

- patří k obloukovitým strukturám hemisféry

- má tyto části:

-> caput (nejširší část)

-> corpus (střední část v sousedství talamu)

-> cauda (nejužší

část)

➢ Putamen

- původně tvořil jednotu s nucleus caudatus

- ve funkční anatomii se obě označují souborně jako

striatum

➢ Globus pallidus

- je diencefalického původu

- spolu s laterálně uloženým putamen vytváří nucleus

lentiformis

➢ Claustrum

- leží pod spodinou inzuly, od níž jej odděluje capsula extrema

- na horizontálním řezu hemisférou v úrovni BG se jeví jako proužek šedé hmoty mezi

capsula externa a extrema, souběžně s kůrou inzuly, navnitř od ní

➢ Corpus amygdaloideum (amygdala)

- jedná se o skupinu jader

- dotýká se povrchu hemisféry na „špičce" temporálního laloku

- bazálně pod hlavou nucleus caudatus a rostrálně od hipokampu