1/23
Looks like no tags are added yet.
Name | Mastery | Learn | Test | Matching | Spaced | Call with Kai |
|---|
No analytics yet
Send a link to your students to track their progress
Vznik semenných
důležitý mezník v evoluční historii života
vytvářejí semena umožňující reprodukci a šíření druhu
vývoj z prvosemenných (vymřelé, blízké k nahosemenným)
Vývoj (fáze)
embryonální fáze - vývin kořene, stonku, dělohy (klíčí)
vegetativní fáze - růst vegetativních orgánů (kořen, stonek, list)
dospělost (rozmnožovací) - vytváří květy a plod, rozmnožuje se
stárnutí - uhynutí
Životní cyklus semenných rostlin
= doba života od vzniku po uhynutí
monokarpické rostliny
Tvoří plody pouze jednou za život
jednoleté (1 vegetační období) - rajče, tykev, slunečnice
dvouleté (přezimují) - cukrovka, mrkev, zelí
víceleté rostliny (několik let ve vegetativním, vykvetou, vytvoří semena → uhynou) - agáve
polykarpické rostliny - plody mnohokrát za život (většina víceletých rostlin - vytrvalé byliny, stromy, keře, trvalky)
Nahosemenné popiš (+ systém, rozmn.)
S > G
mají jehlicovité nebo šupinovité listy
jednopohlavné květy (šištice) - chybí květní obaly
nedokonalá ochrana vajíček (nahá semena)
evolučně starší než krytosemenné
systém:
cykasy - nejprimitivnější, na kmenu řapíky
jinany - jinan dvoulaločný
jehličnany - vyvinuty pryskyřičné kanálky
samčí šištice převážně ve spodní části, přenášeno větrem
samičí šištice se tvoří v horní části koruny = je lepkavá
opylení a oplození
dochází k přenosu pylu na bliznu, kde pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku a proniká do semeníku, kde dochází k oplození → dozrávají v semena (sedí volně na semenné šupině)
Krytosemenné popiš
S > G
nejdokonalejší skupina semenných rostlin
tvoří květy
mají dvojí oplození - 2 spermatické buňky
1 buňka → splývá s vaječnou buňkou → zygota
1 buňka → splývá s jádrem zárodečného vaku → výživné pletivo endosperm (zajišťuje výživu embrya)
obaly oplozeného vajíčka se mění v osemení, celé vajíčko v semeno a semeník v plod
Jednoděložné a dvouděložné popiš/porovnej
JEDNODĚLOŽNÉ
náhradní kořeny
v zárodku jedna děloha
roztroušené cévní svazky
absence sekundárního tloustnutí
listy - spíše souběžná žilnatina
trojčlenné květy
květní obaly nerozlišené - okvětí
DVOUDĚLOŽNÉ
kořen hlavní a postranní
v zárodku dvě dělohy
cévní svazky uspořádány do kruhu
sekundární tloustnutí
listy - žilnatina zpeřená
pětičlenné květy
květní obaly rozlišené na kalich a korunu
Čeledě dvouděložných (zástupci)
brukvovité
řepka olejka, bruskev zelná (hlávkové zelí), kapusta kadeřavá/růžičková, kedluben, květák, ředkev, hořčice bílá, křen selský
růžovití
pletiva produkují éterické oleje
okrasné rostliny - růže
užitkové rostliny - jabloň, hrušeň, slivoň třešeň, slivoň švestka, slivoň meruňka, slivoň broskev
bobovité
pícniny - jetel luční, vojtěška
luštěniny - čočka, hrách, fazol
olejniny - sója, podzemnice olejná
miříkovité
kmín luční, fenykl obecný
kořenová nebo naťová zelenina - mrkev, petržel, celer, kopr
hvězdicovité
slunečnice rolní, jiřinka, kopretina
vinná réva, chmel, lněný olej, mák setý, kakao, čaj, káva, bavlna
bukovité
opadavé stromy - buk, dob, kaštan jedlý
Čeledě jednoděložných (zástupci)
liliovité
vytváří alkaloidy
česnek, cibule, pažitka, chřest
lipnicovité
obilniny - žito, ječmen, pšenice, oves, rýže, proso, kukuřice, cukrová třtina
Význam krytosemenných rostlin
potravinářství, výživa
stavebnictví, papírnictví
lékařství, kosmetika
hygiena
pícniny (krmné účely)
vzrostný vrchol (dělivá zóna)
oblast na konci kořene, kde se nacházejí meristémy
chráněn čepičkou
dochází k růstu a prodlužování kořene
prodlužovací pásmo / zóna
buňky rostou a zvětšují se
kořen se prodlužuje
absorpční zóna
zóna kořenového vlášení
vznikají kořenové vlásky
VÝVIN KOŘENE
proces vzniku a růstu kořene, který začíná již v zárodku semene a pokračuje během klíčení (kořínek) až do hlavního kořene (z něj vyrůstají vedlejší)
funkce kořene
absorpční - vody a živin
vodivá - vedení vody do nadzemních částí rostliny
mechanická - upevnění rostliny v podkladu
zásobní - ukládání zásobních látek
syntetická - produkce některých látek jako alkaloidy, růstové regulátory, aminokyseliny a fytohormony
TVARY hlavního kořene
jednoduchý (penízek)
vřetenovitý (mrkev)
kulovitý (řepa)
hlíznatý (vstavače)
větevnatý (slez)
jednoděložný - hl. kořen zaniká, hlavní funkci mají náhradní kořeny
dvouděložný - hl. kořen zůstává
METAMORFÓZY (přeměny) kořene
hlízy - shromáždění zásobních látek (jiřiny)
bulvy - s kořenem tloustne i část stonku (celer, cukrovka)
přísavky - u cizopasníků, pronikají do pletiv hostitelské buňky (jmelí)
vzdušné kořeny - sají vzdušnicovou vlhkost a přijímají kyslík (filodendron)
příčepivé kořeny - umožňují přichycení rostliny k podkladu (břečťan)
STONEK popiš stavbu (obecně)
na povrchu pokožka
ve středním válci vedou cévní svazky
na stonku - uzliny (místa růstu listu) a články
TYPY stonků podle dřevnatění
dužnaté
neobsahují dřevo, stonky bylin
lodyhy
stonek nese listy po celé jeho délce (kopřiva, kopretina, sasanka)
stvoly
listy na spodním konci stonku (sedmikráska, smetanka, prvosenka)
stéblo
dutý typ stonku, listy vyrůstají v kolénkách (přenice, kukuřice, ječmen)
dřevnaté
obsahují dřevo
stonky stromů a keřů - vytvářejí letokruhy
METAMORFÓZY (přeměny) stonku
dužnaté - zásobárna vody, asimilační funkce - zelené stonky a listy zakrněny (kaktus)
hlízy - ztloustnutí stonku - zásobní orgán (kedluben, kosatec)
šlahouny - s rozmnožovací funkci (jahodník)
úponky - umožňují popínání rostliny (vinná réva)
LIST co to je
plochý orgán rostliny, který se skládá z čepele a řapíku, zakládá se v uzlinách stonku
STAVBA listu (uvnitř)
pokožka - na povrchu
palisádový parenchym - pod pokožkou, obsahuje chloroplasty (=fotosyntéza)
houbový parenchym - pod palisádovým, velké mezibuněčné prostory
průduchy
2 ledvinovité, svěrací buňky
mají schopnost se otevírat a uzavírat v závislost na množství vody a vzduchové vlhkosti
uložen ve spodní pokožce
pomocí průduch dochází k vylučování vody a zároveň přijímání CO2
žilnatina - prostupuje celý list, navazuje na vodivá pletiva (příjem živin a vody)
METAMORFÓZY (přeměny) listu
cibule (zásobní)
listové trny (ochrana)
listové úponky (přichycení)
listy masožravých rostlin (lákání a chytání hmyzu)
FUNKCE listu
syntéza organ. látek (asimilátů)
odpařování vody (transpirace - průchodná/kutikulární)
výměna plynů (příjem CO2 a výdej vzniklého O2 + schopnost fotosyntézy)
zásobní orgány (cibule kuchyňská), krycí (šupiny na oddencích a pupenech), trny (dřišťál), úponky (hrách), lapací (u masožravých - láčkovka, bublinatka)
děložní listy (existují v zárodku semene a vyživují ho)
POPIS květu
pestík
samičí část buňky, ukrývá vajíčko
3 části - semeník, čnělka, blizna
tyčinka
samčí část buňky, ukrývá pyl
2 části - nitka, prašník
květní obaly
rozlišené - kalich + koruna
nerozlišené - okvětí, NEMÁ KALICH (tulipán)