5. Semenné rostliny

VZNIK

  • Vznik semenných rostlin je jedním z nejdůležitějších mezníků v evoluční historii života na Zemi

  • Vytvářejí semena, což jsou struktury umožňující reprodukci a šíření druhu

  • Vývoj z prvosemenných

  • Vymřelá skupina (devon-karbon) stromovitých

  • Největší rozvoj v druhohorách

  • Druhotně tloustnoucí kmen a větve uspořádané ve spirále

  • Blízké dnešním nahosemenným

  • Považovány za přímé předky semenných rostlin

VÝVOJ

  • životní cyklus = doba života rostliny od jejího vzniku až po uhynutí; fáze:

  1. embryonální fáze – vývin kořene, stonku a dělohy (klíčí)

  2. fáze vegetativní – růst vegetativních orgánů (kořen, stonek, list)

  3. dospělost (rozmnožovací) – vytváří květy a plod, rozmnožuje se

  4. stárnuti – uhynutí

ŽIVOTNÍ CYKLY

  1. monokarpické rostliny – tvoří plody 1× za život 

  • jednoleté – celý životní cyklus proběhne během 1 vegetačního období

    • rajče, tykev, slunečnice

  • dvouleté – vyklíčí na jaře → vytvoří vegetativní orgány → přezimují → vykvetou → tvoří semena a uhynou

    • cukrovka, zelí, mrkev

  • víceleté – žijí několik roků ve vegetativním stavu → vykvetou → vytvoří semena a uhynou (agáve)

  1. polykarpické rostliny – většina víceletých rostlin, mají plody mnohokrát za život 

  • stromy, keře, trvalky (vytrvalé byliny)


NAHOSEMENNÉ

  • Sporofyt zcela převažuje nad gametofytem (je závislý na sporofytu)

  • Patří sem pouze dřeviny – stromy a keře

  • Listy jsou jehlicovité nebo šupinovité (výjimkou je jinan, ale i na něm patrné, že listy vznikly srůstem jehlic)

  • Květy mají jednopohlavné (šištice), květní obaly chybějí 

  • Nedokonalá ochrana vajíček – vajíčka vyrůstají volně na plodolistech (megasporofylech) a nejsou tak dokonale uzavřena jako v pestíku u krytosemenných, vajíčka dozrávají v semena

  • Semena „nahá“ - neuzavřená v semeníku; jsou uložená na semenných šupinách - uspořádané do šištic

  • Rozvoj - prvohory, druhohory

  • Evolučně starší než krytosemenné


  • Řadíme sem:

  1. Cykasy

  • vyskytují se v tropických a subtropických oblastech

  • Nejprimitivnější skupina semenných rostlin

  • Pomalu rostoucí, nízké dvoudomé stromy se zpeřenými listy

  • Na kmenu řapíky

  1. Jinany – pouze jeden zástupce – jinan dvoulaločný

  2. Jehličnany

  • vyvinuty pryskyřičné kanálky, tam se tvoří pryskyřice

  • Samčí šištice se zpravidla tvoří na spodních větvích, vytváří se tam velké množství pylu, přizpůsobeného k přenosu větrem (pylová zrna mají často vzdušné váčky)

  • Samičí šištice se tvoří v horní části koruny – lepkavá – zachytává pylová zrna


OPLOZENÍ

  1. Při opylení dopadají pylová zrna na kapku tekutiny, která se tvoří na klovém otvoru zralého vajíčka; vysycháním tekutiny jsou pak vtahována dovnitř vajíčka, kde klíčí v pylovou láčku – ta proniká k zárodečníkům a uvolňuje dvě neobrvené spermatické buňky z nichž jen jedna splývá s vaječnou buňkou za vzniku diploidního embrya

  2. Oplozená vajíčka dozrávají v semena, která leží volně na semenné šupině

  3. Zárodek jehličnanů je obklopený haploidním živným pletivem




Zástupci:

+ tis červený, jalovec obecný, douglaska tisolisá





KRYTOSEMENNÉ

  • vývojově nejdokonalejší skupina semenných rostlin

  • jediné rostliny, které tvoří květy

  • dvojí oplození: zajištěné 2 spermatickými buňkami – 1 splývá s vaječnou buňkou → zygota (vyvíjí se v zárodek a druhá splývá s jádrem zárodečného vaku → triploidní výživné pletivo (endosperm)

  • cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)

OPYLENÍ

= přenesení pylu z tyčinek na bliznu

→ samosprašnost (autogamie): opylení vlastním pylem

→ cizosprašnost (allogamie): opylení pylem z jiné rostliny stejného druhu

  • z genetického hlediska je lepší cizosprašnost

Způsob opylení: 

  • opylení větrem, větrosnubné → květy nevýrazné, nevoní, nemají nektar, malé (květenství)

  • hmyzosnubné → květy velké, barevné, voňavé, nektar

  • prostřednictvím vody

OPLOZENÍ

  • oplození je splynutí 2 pohlavních buněk (vajíčko (haploidní) a pylové zrno (haploidní))

  • po dopadu pylového zrna na bliznu zrno vyklíčí v pylovou láčku (obsahuje 2 spermatické haploidní buňky), která prorůstá směrem do semeníku

  • láčka proroste k semeníku → oplození (splynutí pohlavních buněk = gamet)

  • pro krytosemenné rostliny je charakteristické dvojí oplození:

  • 1.  první spermatická buňka + vaječná buňka = zygota (dalším dělením z ní vzniká zárodek = embryo)

  • 2. druhá spermatická buňka + jádro zárodečného vaku = výživné pletivo endosperm (zajišťuje výživu embrya)

  • obaly oplozeného vajíčka se mění v osemení, celé vajíčko v semeno a semeník v plod


JEDNODĚLOŽNÉ A DVOUDĚLOŽNÉ

Jednoděložné

Dvouděložné

Náhradní kořeny

Kořen hlavní a postranní

V zárodku jedna děloha

V zárodku dvě dělohy

Roztroušené cévní svazky

Cévní svazky uspořádány do kruhu

Absence sekundárního tloustnutí

Sekundární tloustnutí

listy – spíše souběžná žilnatina

Listy – žilnatina zpeřená

Trojčetné květy

Pětičetné květy

Květní obaly rozlišené na kalich a korunu

Květní obaly nerozlišené - okvětí

Významné čeledi

DVOUDĚLOŽNÝCH ROSTLIN

čeleď: brukvovitá

  • řepka olejka, brukev zelná – hlávkové zelí, kapusta kadeřavá, kedluben, květák, kapusta růžičková; ředkev – ředkvička; hořčice bílá, křen selský

čeleď: růžovitá

  • pletiva produkují éterické oleje

  • okrasné rostliny – růže

  • užitkové rostliny – jabloň, hrušeň, slivoň třešeň, slivoň švestka, slivoň meruňka, slivoň broskev

čeleď: bobovitá

  • pícniny – jetel luční, vojtěška

  • luštěniny – čočka, hrách, fazol; olejniny – sója, podzemnice olejná

čeleď: miříkovitá

  • kmín luční, fenykl obecný

  • kořenová nebo naťová zelenina – mrkev, petržel, celer, kopr

čeleď: hvězdicovitá

  • slunečnice rolní, jiřinka, kopretina

  • vinná réva, chmel, lněný olej, mák setý, kakao, čaj, káva, bavlna

čeleď bukovitá

  • opadavé stromy – buk, dub, kaštan jedlý

JEDNODĚLOŽNÝCH ROSTLIN

čeleď: liliovité

  • vytváří alkaloidy

  • česnek, cibule, pažitka, chřest

čeleď: lipnicovité

  • obilniny: žito, ječmen, pšenice, oves, rýže, proso, kukuřice, cukrová třtina

Význam krytosemenných pro člověka

  • Potravinářství, výživa

  • Stavebnictví, papírnictví…

  • Lékařství a kosmetika

  • Hygiena

  • Pícniny

VEGETATIVNÍ ORGÁNY

KOŘEN

STAVBA

  1. vzrostný vrchol (dělivá zóna)

    • meristémy (primární)

    • chráněn čepičkou

  2. prodlužovací pásmo / zóna

    • buňky rostou a zvětšují se

    • tím pádem se kořen prodlužuje

  3. absorpční zóna

    • zóna kořenového vlášení

    • vznikají kořenové vlásky

VÝVIN KOŘENE

  • založen už v zárodku semen, při klíčení vyrůstá kořínek, z kterého později vznikne hlavní kořen, z kterého vyrůstají kořeny vedlejší

FUNKCE

  • absorpční (přijímá vodu a živiny)

  • vodivá (vede vodu do nadzemních částí rostliny)

  • mechanická (upevňuje rostlinu v podkladu)

  • zásobní (ukládá zásobní látky)

  • syntetická (produkuje některé látky – např. alkaloidy, růstové regulátory, aminokyseliny, fytohormony)

TVARY hlavního kořene: jednoduchý (penízek), vřetenovitý (mrkev), kulovitý (řepa), hlíznatý (vstavače), větevnatý (slez)

  • u dvouděložných hlavní kořen zůstává

  • u jednoděložných rostlin hlavní kořen zaniká a hlavní funkci mají náhradní kořeny

METAMORFÓZY (přeměny) kořene

  • hlízy – shromažďování zásobních látek (jiřiny)

  • bulvy – s kořenem tloustne i část stonku (celer, cukrovka)

  • přísavky (haustoria) – u cizopasníků, pronikají do pletiv hostitelské buňky (jmelí)

  • vzdušné kořeny – sají vzdušnou vlhkost a přijímají kyslík (filodendron)

  • příčepivé kořeny – umožňují přichycení rostliny k podkladu (břečťan)

STONEK

  • na povrchu pokožka

  • ve středním válci vedou cévní svazky

  • mezi středním válcem a pokožkou = primární kůra

  • na stonku: uzliny (místu růstu listu) a články

TYPY stonků podle dřevnatění

  • dužnaté

  • neobsahují dřevo

  • stonky bylin

  • lodyha

    • stonek nese listy po celé délce stonku

    • př. kopřiva, kopretina, sasanka

  • stvol3 ZÁKLADNÍBOTANICKÉ POJMY (ORGANOLOGIE) - Issuu

    • listy jsou na spodním konci stonku

    • př. sedmikráska, smetanka, prvosenka

  • stéblo

    • dutý typ stonku

    • listy vyrůstají v kolénkách

    • př. pšenice, kukuřice, ječmen

  • dřevnaté

  • obsahují dřevo

  • stonky stromů a keřů vytváří letokruhy

METAMORFÓZY (přeměny) kořene:

  • dužnaté – zásobárna vody, asimilační funkce – zelené stonky a listy zakrněly (kaktus)

  • hlízy – ztloustnutí stonku – zásobní orgán (kedluben, kosatec)

  • šlahouny – s rozmnožovací funkcí (jahodník)

  • úponky – umožňují popínání rostliny (vinná réva)


LIST

  • plochý orgán – 2 části: čepel (plochá) + řapík (stopka), zakládají se v uzlinách stonku

STAVBA

  • pokožka – na povrchu listu

  • palisádový parenchym – pod pokožkou, obsahuje chloroplasty – probíhá zde fotosyntéza

  • houbový parenchym – pod palisádovým p., velké mezibuněčné prostory

  • průduch – 2 ledvinovité, svěrací buňky, mající schopnost se otevírat a uzavírat v závislosti na množství vody a vzduchové vlhkosti, uložen ve spodní pokožce, pomocí průduchů dochází k vylučování vody (průduchová transpirace), zároveň přijímají CO2 (fotosyntéza)

  • žilnatina – prostupuje celý list, navazuje na vodivá pletiva (příjem živin a vody)


Rostlinné orgány Flashcards | Quizlet

METAMORFÓZY listu

  • cibule – zásobní orgán, hlavně u jednoděložných rostlin

  • listové trny – ochranná funkce (kaktusy, bodlák)

  • listové úponky – přichycování k opoře

  • listy masožravých rostlin – lákání a chytání hmyzu


FUNKCE

  • syntéza organických látek (asimilátů)

  • odpařování vody (transpirace – průduchová / kutikulární)

  • výměna plynů (příjem CO2 a výdej vzniklého O2) – schopnost fotosyntézy (chlorofyl)

  • zásobní orgány (cibule kuchyňská), krycí (šupiny na oddencích a pupenech), trny (dřišťál), úponky (hrách), lapací (u masožravých rostlin – láčkovka, bublinatka

  • děložní listy – existují v zárodku semene a vyživují ho


POPIS KVĚTU

  • pestík ♀

    • samičí část buňky

    • ukrývá vajíčka

    • 3 části - seminík, čnělka, blizna

  • tyčinka ♂

    • samčí část buňky

    • ukrývá pyl

    • 2 části - nitka, prašník


  • květní obaly

    • rozlišené - kalich + koruna

    • nerozlišené - okvětí, NEMÁ KALICH (tulipán)