1/13
Looks like no tags are added yet.
Name | Mastery | Learn | Test | Matching | Spaced | Call with Kai | Chat |
|---|
No analytics yet
Send a link to your students to track their progress
1. Dubový vegetační stupeň
Výskyt v nejteplejších a nejsušší oblastech ČR
max. 300 m n.m.
9°C
500mm
Půdy: spraše
Asi 3 % území ČR
duby výrazně dominují Quercus petraea, Quercus pubescens, Quercus cerris, Amygdalus nana, buk chybí, Acer campestre, Tilia cordata
Výrazně teplomilné druhy:
Carex humilis
Lithospermum purpurocaeruleum
Dictamnus albus
Crambe tataria
Iris pumila
chybí bukoví průvodci
2. Bukodubový vegetační stupeň
teplé a suché oblasti ČR
200 - 400 m n.m.
8°C
550 - 600 mm
Půdy: spraše, sprašové hlíny
asi 12 % území ČR
dub dominuje Quercus petraea, buk roste v podúrovni, Acer campestre, Tilia cordata
Ubývá teplomilných druhů:
Lithospermum purpurocaeruleum
Dictamnus albus
Poprvé se objevují bukoví průvodci a typické hájové druhy:
Galium odoratum
Dentaria bulbifera
Luzula luzuloides
končí Loranthus europaeus
3. Dubobukový vegetační stupeň
pahorkatiny ČR
300 - 500 m n. m.
7,5°C
600 - 650 mm
sprašové hlíny, kambizemě
asi 18 % území ČR
buk dominuje v hlavní úrovni, předrůstá dub, hojný habr
Fagus sylvatica, Quercus petraea, Acer campestre, Tilia cordata, Carpinus betulus
Končí teplomilné druhy:
Dictamnus albus
Lithospermum purpurocaeruleum
Hájové druhy a druhy bučin:
Galium odoratum
Dentaria bulbifera
Poprvé se objevují podhorské druhy:
Oxalis acetosella
Vaccinium vitis-idaea
4. Bukový vegetační stupeň
pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny ČR
400–700 m n. m.
7 °C
700 mm
kambizemě
asi 40 % území ČR
dominuje buk schopný vytvářet přirozeně monocenózy, přimíšena je jedle, duby a habr podúrovňové (konec výskytu)
Fagus sylvatica, Quercus petraea, Abies alba, Carpinus betulus, Acer pseudoplatanus, Tilia platyphyllos
Typicky bukoví průvodci:
Galium odoratum
Dentaria bulbifera
Oxalis acetosella
Poprvé se objevuje:
Lunaria rediviva
Polygonatum verticillatum
5. Jedlobukový vegetační stupeň
První horský stupeň
600–800 m n. m.
6 °C
700–1000 mm
kryptopodzoly
asi 22 % území ČR
V hlavní úrovni dominuje buk, výrazně nadúrovňová je jedle, poprvé se objevuje smrk, duby a habr chybějí
Fagus sylvatica, Abies alba, Picea abies, Acer pseudoplatanus, Tilia platyphyllos, Rosa pendulina, Lonicera nigra
Polygonatum verticillatum
Stellaria nemorum
Calamagrostis villosa
Poprvé se objevuje:
Cicerbita alpina
Soldanella montana
6. lesní vegetační stupeň – smrkobukový
700–900 m n. m.
5,5 - 4,5 °C
900–1050 mm
podzoly
V hlavní úrovni i v podúrovni dominuje buk, předrůstá ho jedle a smrk
Polygonatum verticillatum
Stellaria nemorum / Prenanthes purpurea
Calamagrostis villosa
Ojediněle pak „smrkové druhy“:
Homogyne alpina
Luzula sylvatica
6. Smrkojedlobukový vegetační stupeň
horský stupeň
900–1200 m n. m.
5 °C
900–1100 mm
asi 3 % území ČR
podzoly
V hlavní úrovni jedle a smrk, v podúrovni buk
Fagus sylvatica, Abies alba, Picea abies, Rosa pendulina, Lonicera nigra
Končí řada průvodců buku:
Carex sylvatica
Anemone ranunculoides
Typicky se vyskytují:
Cicerbita alpina
Soldanella montana
Calamagrostis villosa
Poprvé se objevuje:
Homogyne alpina
Luzula sylvatica
7. lesní vegetační stupeň – bukosmrkový
900–1050 m n. m.
4–4,5 °C
1050–1200 mm
podzoly
V hlavní úrovni dominuje smrk, v podúrovni roste jedle, ve výrazné podúrovni buk
Význačná účast „smrkových druhů“: // stejné druhy jako v 7. VS
Homogyne alpina
Athyrium distentifolium
Luzula sylvatica
Calamagrostis villosa
Soldanella montana
7. Smrkový vegetační stupeň
8. Smrkový lesní vegetační stupeň
horský stupeň
1100–1350 m n. m.
3,5 °C
1200 mm
Asi 1 % území ČR
podzoly, rankery
dominuje smrk, buk a jedle se nevyskytují, plynulé snižování výšky smrku, hřížení smrku
Picea abies, Acer pseudoplatanus, Sorbus aucuparia
typicky horské druhy:
Soldanella montana
Homogyne alpina
Luzula sylvatica
Calamagrostis villosa
Athyrium distentifolium
8. Klečový vegetační stupeň
9.Klečový lesní vegetační stupeň
horský stupeň nad stromovou hranicí lesa
1300 m n. m.
1,5 °C
1500 mm
podzoly, rankery
Dominuje: Pinus mugo, dále výskyt Salix lapponum, Salix herbacea někdy i Picea abies
Druhy arkto-alpinské:
Juncus trifidus
Hieracium alpinum
Anemone narcissiflora
Druhy z nižších (typicky (5.)6.–7.) vegetačních stupňů:
Homogyne alpina
Athyrium distentifolium
Lesní typy
antropogenní
modální
chudší
bohatší
sušší
vlhčí
hlinitější
skeletnatější
+ 9. specifické typy
CHS + HS jednotky Výškové polohy
ochranný les
bory,luhy
nižší, střední polohy (kombinace 1. + 2. LVS)
nižší, střední polohy (pouze 39)
střední polohy (kombinace 3. + 4. LVS
vyšší polohy (kombinace 5. + 6. LVS)
-
horské polohy (7. LVS)
CHS + HS jednotky Ekologických řad
mimořádně nepříznivá stanoviště
vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace, lesy na exponovaných hřebenech → 8. LVS
9. LVS a 10. (L)VS
1(0) - exponovaná stanoviště
3(2) - kyselá stanoviště
5(4) - živná stanoviště
7(6) - oglejená stanoviště
9(8) - podmáčená stanoviště
HS jednotky Porostních typů
smrkový
jedlový
borový
ostatní jehličnany
dubový
bukový
ostatní listnáče
dřeviny přípravné
výmladkový les (pařeziny)