teorka ústní

objektivní právo

souhrn platných norem, jako obecně závazných pravidel chování

stanovena nebo uznána státem

vynucována státem

nachází se ve státech uznaných a oficiálních pramenech

také právní principy

subjektivní právo

oprávnění chovat se určitým způsobem v rámci objektivního práva

subjekt se může a nemusí chovat určitým způsobem

možnost chovat se určitým způsobem

požadovat určité odpovídající chování

možnost domáhat se právní ochrany

jen možnost výkon je něco jiného

právní povinnost

aktivní - dare, facere

pasivní - omittere, pati

působení

absolutní - erga omnes

relativní - inter partes

právní pozitivismus

objektivní právo předchází subjektivnímu

stát vytváří normy, z těch vzniká subjektivní právo

přirozenoprávní teorie

subjektivní a přirozená práva vycházejí z lidské podstaty a vznikají před státem

objektvní právo to nevytváří, spíše uznává a chrání

pojem právní vědomí

představy a názory o právu

hodnotící vztah k objektivnímu právu

de lege lata

znalost platného práva a představy o něm

adrestáti vědí co od nich vyžaduje objektivní právo, co je protiprávní

aplikační rovina - většina se neseznamuje skrz sbírku zákonů, ale jiné prostředky, média

vlivy na právní vědomí

individuální - vnímání jedincem, založeno na osobních zkušenostech

skupinové - také veřejné mínění

společenské - oficiální názory, těch co právo vytvářejí a aplikují

de la ferenda

jaké právo má být

hodnocení pozitivního práva, jeho spravedlnost, aplikačnost

legislavitní

právní pozitivismus

ius positivum

platné právo, uznané státem a mocensky vynucováno

právní monismus

existuje jedno právo, to které je dané státem

směry pozitivismu

francouzská škola právní exegeze - ztotožnění práva s literou

rakouská a německá historická škola - právo je produkt historického vývoje - svigny

anglický analytický pozitivismus - právo je rozkaz suveréna

moderní právní pozitivismus - zkoumání práva čistě logicky

přirozené právo

souhrn principů a pravidel, které mají zdroj jinde než v cílené lidské činnosti

jsou nepsané, věcné, universální, neměnné

právní dualismus - přirozené právo je vedle pozitivního, někdy je nadřazené

stádia přirozeného práva

teologický - zdrojem práva je boží vůle, pozemské právo musí být v souladu

naturální - řád přírody

antropologické - zdrojem práva jsou přirozené atributy člověka

racionalistické - doba osvícenství, přirozené právo je pozantelné lidským rozumem

kolize poz a při

radbruchova formule

pozitivní právo má přednost, dokud rozpor mezi právem a spravedlností dosáhne nesnesitelné míry

právní normativita

podstatný je preskriptivní charakter - norma stanoví to co má být

regulují chování adresátů

další typy vět

deskriptivní - to co je, hodnotíme z hlediska pravdy

hodnotící - vyjadřují co je dobře, neobsahují sankci, většinou v preambulích

normativní - nelze určit pravdivost, pouze jestli jsou platné

modality normativnosti

způsoby regulace chování

objektivní - příkaz - co musí být, dare, facere, silná

zákaz - stanoví co nesmí být - omiterre, pati, silná

dovolení - stanoví co může být, slabé

subjektivní mody

ze silných objektivních modů plyne právní povinnost, nutnost chovat se pod hrozbou sankce

ze slabých je oprávnění - subjektivní

zásada modality

zásada legální licence - dovoleno vše co není zákonem zakázané

zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí - státní moc činí jen to co zákon výslovně dovoluje

specifické atributy právních norem

obecnost - druhově stanovené subjekty, garantuje rovné postavení před zákonem

formální účinnost - předepsaná forma, státem uznaný pramen práva

závaznost - uznaná nebo stanovená právem

vynutitelnost - nedodržení hrozí sankce vynutitelná právní mocí

typy struktur právní norem

trichotomická struktura - skládá se ze tří prvků

tetrachotomická struktura - sankce nastupuje výlučně v případě nedodržení dispozice

dichotomická - dvojčlenná, nemají sankci

struktura právní normy

hypotéza - stanoví podmínky, vymezuje okruh subjektů, prostorovou a časovou působnost

dispozice - vlastní pravidlo chování - obsahuje modality normativnosti, vyplývá oprávnění a povinnosti, nesmí nikde chybět

sankce - stanovuje zvláštní újmu, která nastupuje, když je porušena povinnost v dispozice, absolutně určitá, relativně určitá, neurčitá

imperfektní - nemá sankce

druhy hypotéz, sankcí, dispozic, klasifikace

z hlediska míry abstraktivnosti - relativně abstraktní, konkrétní

z hlediska kumulativnosti a alternativnosti - zda nastávájí všechny prvky nebo ne

z hlediska úplnosti a neúplnosti výčtu

hypotéza

taxativní - uzavřený výčet, uzavřený výčet podmínek,

demonstrativní - příkladný výčet podmínek

relativnost abstraktní a konkrétní

relativní konkrétní formulace - pravidlo chování nebo podmínka je vyjádřena exaktně, vysoká míra jistoty

relativní abstraktní formulace - ne v sankcích, možnost uvážení soudu

podle povahy regulativního působení

normy s tradiční x zvláštní strukturou - nemají kondiciální (tricho x tetra) strukturu

tradiční struktura

normy zavazující a opravňující

normy kogentní a dispozitivní

se zvláštní strukturou

blanketové - neobsahují pravidlo, ale zmocňují orgán veřejné moci

teleologické - určují cíl, ale ne jak k němu dospět

kolizní - mp soukromé, určují jakým právní řádem se řídit,

kompetenční - určují rozsah pravomcí a způsobnost orgánů veřejné moci

doplňující - doporučují žádoucí postup

působnost pn

vymezují rozsah realizace a aplikace pn

věcná působnost

meritorní

skutková podstata

obecné a speciální

prostorová působnost

vymezuje území kde norma působí

princip teritoriality - pn působí na všechny nacházející se na určitém území

princip personality - pn působí na osoby i za hranicemi státu

časová působnost

platnost - den, kdy pn vychází v sbírce zákonů, tím se stává součástí právního řádu

účinnost - okamžik od kdy nastávají práva a povinnosti, orgány ji začínají aplikovat, od 1 ledna nebo července

legisvakanční lhůta -

absolutní imunita

indemnita

hmotněprávní vynětí z odpovědnosti

beztrestnost prezidenta, diplomatů

relativní imunita

procesně právní imunita

stíhání je možné ale pouze po povolení orgánu veřejné moci

exempce

vynětí v procesním a kompetenčním smyslu

případy řeší jiné orgány nebo platí jiná procesní pravidla

retroaktivita

zpětná působnost, odporuje principu zákon nepůsobí na zpět, zasahuje do právní jistoty, narušuje ochranu důvěry a ochrany nabytých práv

pn nemůže měnit minulost, má zasahovat do budoucnosti

proaktivita

přechodná ustanovení stanoví, že některé pv se řídí starou právní úpravou, přestože platí nová, vznika dvojkolejnosti

pravá retroaktivita

právní fikce - předpis byl platný dříve než byl

v zásadě nepřípustná, jen v případě že je to ve prospěch subjektů, nebo mimořádně závažné zločiny

nepravá retroaktivita

nejčastější, obecně přípustná

vznik a platnost pv se posuzuje podle staré úpravy, obsah podle nové

právní principy

obecné abstraktivní ideje a zásady, na kterých stojí právní systémy a odvětví

nevyplývají z ní určité práva a povinnosti

mohou si protiřečit

klasifikace pramenů podle formy vyjádření

explicitní - přímo vysloveně vyjádřené v textu právního předpisu

implicitní - nepřímo vyjádřené, vyplývají logicky

extrasystémové

další typy

historické - římské právo

moderní - 18 století

hmotné

procesní

univerzální

odvětvové

funkce principů

v legaslativním procesu - fungují jako ideová východiska pro normotvůrce

proces interpretace a aplikace - vyplňují mezery v zákoně, pomáhají soudcům rozhodovat

korekce tvrdosti zákona

integrační - tmelí zákony dohromady

shodné rysy principů a norem

součást objektivního práva

preskriptivní charakter

uznání ze strany státu

dělení podle účelu

rozdíly pn a principů

obecnost a abstraktnost - nemají typickou strukturu

vznik a zrušitelnost - principy vznikají spontánně a jsou v podstatě nezrušitelné

kontradiktornost a bezrozpornost

tvorba systému - principy netvoří hierarchickou strukturu

rozdíl použití

aplikace pn - metoda subsumce, všechno nebo nic

aplikace principů - hlavně pokud není jednoznačná pn, metoda vyvažování, metoda specifikace

pojem pramene práva

pojem práva v materiálním smyslu - zdroj obsahu práva, společensko historický kontext, ekonomika, technologie, politický režim, kultura

pojem práva v formálním smyslu - vnější předepsaná forma ve které je právo obsaženo

gnozeologický smysl - zdroje poznání práva

druhy pramenů práva ve formálním smyslu

právní obyčeje

právní předpis

normativní smlouvy

soudní precedenty

právní principy

prameny práva a pn vztah

pramen práva se obsahově kryje s právní normou - předpis obsahuje jedinou normu, málokdy se děje

jeden pramen obsahuje více norem - typické pro čr

norma je rozptýlena do více pramenů -

normativní právní akt

výsledek záměrné činnosti orgánu veřejné moci

apriorní, obsahuje pn

druhy právních normativních aktů

podle odvozenosti - originární - upravuje vztahy dosud neupravené, zákony, vyhlášky

derivativní - podrobnější úprava prvotních aktů, nařízení vlády, obcí

podle právní síly - ústavní, zákonné, podzákonné

podle orgánu - zákonodárné, výkonné, územní samospráva

normativní právní akt a individuální

akt aplikace práva, rozhodnutí v konkrétním případě

řeší práva a povinnosti jmenovitě určitých subjektů

působnost aposteriorní

právní precedent

individuální právní akt

řeší daný případ a je závazný pro obdobné případy v budoucnosti

angloamerické

dva znaky: originálnost a formální obecná závaznost

struktura precedentu

ratio decidendi - samotné závazné rozhodnutí, normativní věta

obiter dictum - komentář soudce, není závazný

principy fungování

stare decisis

metoda distinkce

overruling

diskurzivní závaznost a břemeno argumentace

rozhodnutí soudu má faktickou právní sílu, nižší soudy se můžou odchýlit, ale musí zdůvodnit

normativní právní smlouvy

na rozdíl od ostatních vznikají konsensuálně

obsahují pn jako obecně závazná pravidla chování

právní obyčej

vzniká spontánně

znaky - dlouhodobé faktické užívání, zažité uskutečnování

obecná přesvědčenost o jeho závaznosti

dostatečná míra určitosti

vynucovaní státní mocí

prameny práva v čr

kontinentální typ, psané právo

tvoří

ústavní pořádek, zákonné předpisy, podzákonné předpisy, mezinárodní normativní smlouvy, nálezy ústavního soudu s derogačním účinkem

ústavní pořádek

polylegální

ústava, lzps, ústavní zákonny přijaté podle podle ústavy, recepční zákony přijaté po 6 červnu 1992, ústavní zákony upravující hranice čr

rigidní a klauzule věčnosti

primární a sekundární předpisy

primární - zákonodárná moc, původní úprava dosud neupravených vztahů

zákony, zákonná opatření, dekrety, vyhlášky

sekundární - orgány moci výkonné, nesmí odporovat zákonu

nařízení

kontinentální systém práva

evropa, na základě přirozenoprávní teorie, římské právo, psané právo, osvícenství a racionalismus, prostřednictví kolonizace i v africe, asii, jižní americe

dělení na soukromé a veřejné právo

deduktivní myšlení

pramen - zákon

kodifikace

shrnutí práva do systematické uspořádání široké právní matérie

značně pozvedávají právní jistotu

většinou osř, tsř, tz a oz

právní systém

jednota - pn si nesmí odporovat, integrační faktory - právní principy a instituty

diference - dělení na pn, právní instituty a odvětví

členění na právní odvětví

předmětové kritérium - meritorní, podle druhy a povahy společenských vztahů

metodové kritérium - podle metody právní regulace, soukromé a veřejné

účelové kritérium - vztah účelu a prostředku, procesní a hmotné

soukromé a veřejné právo teorie

zájmová teorie - z ulpiana, dnes překonána

subordinační - mocenská teorie - rovnost x nadřazenost

organická teorie - jeden z účastníků je orgán veřejné moci, který na základě zákona, který autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech

princip soukromého práva

princip rovnosti subjektů

smluvní autonomie

legální licence

dispozitivní normy

sankce - reparační, restituční, satisfakční

princip veřejného práva

subordinační, nerovnost

kogentní pn

enumerativnosti veřejnoprávní pretenzí

sankce - preventivní, represivní

hmotné a procesní právo

hmotné - konkrétní práva a povinnosti subjektů, materiální

procesní - formální postup orgánů veřejné moci při uplatňování, vytváření, zajišťování a vynucování hmotných práv

procesy aplikace práva

legislativní proces - orgány se zákonodárnou mocí vytvářejí nové pn, upraveno zákoným a ústavními zákony - jednací řád ps, obecné

aplikace - ne obecné, konkrétní případy se podřizují pod platné pn, občanské, trestní, správní

mezinárodní a vnitrostátní

jiné subjekty - suveréní státy x po a fo a stát

decentralizace tvorby - neexistuje nadřazený parlament, současně tvůrci a adresáti

povaha - většina dispozitivní ale jádro kogentní - zákaz mučení, války

decentralizace donucení - vnitro má aparáty donucení, mzp ne nejbližší rada osn

subjekty mez práva

suv. státy

mezinárodní organizace

jednotlivci - většinou ochrana lidských práv, trestní právo

prameny mzp práva

mezinárodní obyčej

normativní mezinárodní smlouvy

podpůrné prameny - principy, judikatura mez. soudů, právní literatura

typy recepce mz práva

adopce - osvojení normy soudcem v rozhodovací činnosti

transformace - doslovné vyhlášení normy ve formě vnitrostátního předpisy

adaptace - obsahový přenos normy

inkorporace - norma se stává součástí právního řádu

principy evropského práva

zásada bezprostředního účinku - přímý účinek na vnitrostátní subjekty

zásada subsidiarity -

zásada aplikační přednosti

soukromá a veřejná subjektivní práva

soukromá - subjekt může volně disponovat, převést, zcizovat, vychází z dispozitivních norem

veřejná - subjekt nedisponuje, založena na kogentních normách

právní nárok

dospělé pohledávky, vymahatelné a vynutitelné, pomocí státu nebo svémoci

nenárokované

naturální práva - vznikají ze smluv, které nepožívají ochrany

práva upravená ale nevymahatelná - diskreční oprávnění, zdvořilostní normy

promlčená práva

právní titul

právní důvod, ze kterého vzniká, zaniká nebo se mění pv

normy platného práva a právní skutečnosti

právní jednání, předpoklady a formy

předpoklady - projev vůle subjektu, svobodná vůle, projev je srozumitelný a určitý, navenek projevena

formy - výslovné: písemná, ústní, konkludentní, mlčky

veřejnoprávní jednání

individuální právní akty, nadřazené, presumpce správnosti

konstitutivní a deklaratorní

jednání v občanovi a teorii

teorie - largo sensu - v širším smyslu, jednání v souladu s právem, soukromé i veřejné

občan - stricto sensu - v užším smyslu, jen soukromé

funkce interpretace práva

heuristická - cíl je porozumění textu, důležitá míra přesvědčivosti argumentů

mocensko organizační - pluralita názorů vadí, určité instituty mají závazný výklad

argumentační - argumentace v právním sporu

objekty primární a sekundární

primární - text psaného práva, normativní smlouvy, zákony

sekundární - chráněné hodnoty a instituce, vyplnování mezer v psaném právu, principy, judikatura, důvodové zprávy

typy závaznosti výsledků

kompetenční charakter závaznosti -

procesní charakter - závazný pro daný případ, nižší soud

závaznost podle subjektů

laický

doktrinální - vědecký

autentický - legální - normotvůrce

soudní

interní

metody interpretace

standartní - vychází z textu, nadstandartní - pracují se sekundárními objekty

standartní metody

jazykové - gramatické, sématické - význam slov

logický

systematický

nadstandartní

teleologická

historická

komparativní

výkladové cíle

subjektivně historický - skutečný záměr zákonodárce v té době

objektivně historický - jak zákonu rozuměli v té době adresáti

subjektivně recentní - význam zákonu historický zákonodárce v této době

objektivně recentní - norma pro dnešního adresáta

interpretace neurčitých pojmů

jádro pojmu - jevy, které by pod pojem zařadil každý

neurčitá oblast pojmu - nepanuje jasný názor

oblast mimo

logický výklad

poznatky klasické formální logiky aplikované v oboru práva, vycházejí z aristotela

argumenty logického výkladu

argumentum a contrario - když platí a neplatí b - důkaz opaku

argumentum per eliminationem - důkaz vyloučením, něco určité, pro ostatní neplatí - důkaz vyloučením

a. per analogiam - platí něco pro jednu situaci, platí pro podobnou - důkaz podobnosti

a. fortiori - od menšímu k většímu, od v. k m. - důkaz síly

a. ad absurdum - dedukce do absurdních závěrů

a. a silentio legis - mlčení zákona - zákon neupravuje - legální licence

analogie typy

per analogiam legis - analogie zákona, mezery v zákoně, podobná pn

per analogiam iuris - analogie práva, právní principy

zákaz analogie v neprospěch pachatele

systematický výklad

ustanovení se nevykládají samostatně, ale v kontextu právního řádu

zásada jednoty, bezrozpornosti a úplnosti p řádu

podoby systematického výkladu

adekvátní

restriktivní

extenzivní

struktura právního předpisu a řádu

struktura

interpretační derogační pravidla

argumentam a rubrica

právní argumentace

uvádění logických a racionálních důvodů pro určité tvrzení ve snaze přesvědčit oponenta nebo soud