1/7
Looks like no tags are added yet.
Name | Mastery | Learn | Test | Matching | Spaced |
---|
No study sessions yet.
Buňka (lat. cellula), definice + 3 hlavní části, věda o buňkách?,
je nejmenší samostatně životaschopná jednotka, která tvoří všechny živé organismy. Téměř všechny buňky (kromě některých výjimek, např. bezjaderných červených krvinek) mají tři hlavní části: buněčnou membránu, jádro a cytoplazmu.
Studiu stavby a funkce buněk se věnuje cytologie
Chemické složení buněk
v živých soustavách nacházíme tzv. prvky biogenní. Patří sem asi 2/3 prvků periodické soustavy
Podle podílu výskytu a důležitosti pro živý organismus se dělí na makroprvky a mikroprvky (makroelementy a mikroelementy).
makroelementy
11 prvků, které však tvoří až 99.9% hmotnosti živých těl
C, O, H, N - 95%
S, P, Mg, Ca, Na, K, Cl - cca 4,9%
Mikroelementy (neboli prvky stopové)
slouží jako biokatalyzátory.
Fe, Cu, Co, Zn, I
Nepostradatelné - esencialni = musime prijimat externě
funkce organel
Leží v cytoplazmě, plní potřebné funkce
Jádro - obsahuje DNA, tvoří se zde chromozomy (při dělení), člověk 23 párů
Jadérko - tvoří a skladujue RNA, ribozomální RNA+bílkoviny=
ribozomy - váží se na e. retikulum, proteosyntéza
e. retikulum - na povrchu ribozomy → proteosyntéza, drsné - tvoří i fosfolipidy a cukry (i pro mimobuněčné použití), hladké - tvoří mastné kys. steroidní látky (napři pohlavní hormony), zásobárnou Ca2+ ve svalových buňkách
Golgiho aparát - přetváří produkty z e. retikula do složitějších + je skladuje
Lyzozomy - štěpí škodlivé látky v buňce
Peroxizomy - štěpí toxické látky (hodně v jaterních buňkách)
Mitochondrie - hodně ve svalových b., tvorba a sklad ATP z glukózy a mastných k.
Centrioly - tvořené mikrotubuly, fce - při dělení
Buňka drží kvůli cytoskeletu a mikrotubulám
Buněčné organely - popiš obrázek
Vznik buněk
dělením - dvě dceřiné z mateřské buňky (až na erytrocyty a neurony)
rozdělení jádra - mitóza, buňky - cytokineze
v několika fázích, zapojení centriol - tvoří dělící vřeténko
pohlavní buňky - gamety → mají 23+23 chromozomů
Zánik buněk
apopfáza - programovaná b. smrt
nekróza – neřízená buněčná smrt - vyvolává zánět a poškozuje okolní tkáň.
Typy buněk
podle jádra - prokariotické (nemají pravé jádro - bakterie), eukariotické
podle fce - stejné jako názvy tkání, buňky imunitního systému
podle schopnosti dělení
Stavba a vlastnosti jednotlivých tkání lidského těla + def. tkáně
skupina nebo vrstva buněk, které společně vykonávají určitou funkci
Epitelová tkáň (epitel - výstelka)
kryje - vystýlá vnitřní plochy dutých orgánů a cév
typy se liší tvarem a počtem vrstev buněk
e. buňky k sobě těsně přiléhají, dobře regenerují (až na smyslový e.)
př. povrch kůže, výstelka vnitřní plochy cév,
má různé fce i třeba sekreční (žlázy)
Pojivová tkáň – hojná mezibuněčná hmota → pevnost, pružnost, tekutost
vazivová tkáň
Řídké vazivo – pružné, hodně mezibuněčné hmoty, nachází se pod kůží, kolem cév a orgánů, vyplňuje prostory mezi tkáněmi.
Funkce: mechanická opora, zásoba vody a živin, umožňuje pohyb orgánů.
Tuhé vazivo – obsahuje hodně kolagenních vláken, je pevné a odolné proti tahu.
Funkce: tvoří šlachy (spojují svaly s kostmi) a vazy (spojují kosti v kloubech).
Elastické vazivo – hodně elastických vláken, nachází se třeba v plicích nebo stěnách tepen.
Funkce: umožňuje pružnost a natahování (např. při dýchání nebo při průtoku krve cévami).
Tukové vazivo – tvořené tukovými buňkami (adipocyty).
Funkce: zásoba energie, tepelná izolace, ochrana orgánů před mechanickým poškozením.
chrupavčitá tkáň
tvoří ji buňky a mezibuněčná hmota
nemá cévní ani nervní zásobení → neregeneruje
různé typy - hyalinní/sklovitá (tvrdá - kloubní plochy kostí), elastická (pružná - např. hrtanová záklopka), kolagenní/vazivová (odolná tahu a tlaku - hlavně v mezio. ploténkách)
kostní tkáň
kostní buňky obklopené velkým množstvím mezib. hmoty (kostní matrix - org. - kolagen → pružnost, anorg.- vápník, fosfor → pevnost, tvrdost)
V průběhu života se neustále přestavuje
není jen opora těla a úpon svalů → uvolňuje vápník do krve
Uvnitř některých kostí (např. pánevní, hrudní kost, žebra) je kostní dřeň, kde se tvoří červené a bílé krvinky a krevní destičky.
uvolňuje i hormon
Svalová tkáň – schopná měnit napětí, stah, uvolnění,
stahové bílkoviny aktin a myosin
kosterní - ovládané vůlí, buňky jsou dlouhé, mnohojaderné svalové vlákna
hladká - ve stěnách dutých orgánů a vývodů (močák, průdušky)
u trubicovitých orgánů - peristaltické pohyby
velká roztažitelnost
akce → sympatikus/para., hormony .. → nezávisle na vůli
srdeční svalovina
liší se od kosterní tvarem a uspoř. buněk
autonomní aktivita
velmi malá regenerace → při poškození svaloviny vzniká vazivová jizva
Nervová tkáň – centrální (mozek+mícha) a periferní nervový systém
reguluje a kontroluje tělesné funkce
tvořena z neuronů a neuroglií (vyživují, izolují a chrání neurony)
PNS se dělí na somatický nervový systém (SNS) a autonomní nervový systém (ANS)
ANS - sympatický oddíl/parasympatický oddíl