2. Institucionální přístupy: instituce, hodnoty a normy

Normy (2)

neformální pravidla, které vedou každodenní interakci.

.

Je to očekávaný způsob jednání, určuje, co je přijatelné

Příklad normy

v obchodě čekáme postupně v řadě a nepředbíháme

hodnoty (3)

Hluboká přesvědčení o tom, co je žádoucí nebo důležité

.

směřují jednotlivce, organizace, společnosti v tom, jak mají jednat

.

jsou kulturně posvěcené

hodnoty příklad

přesvědčení jedince v pravdomluvnosti a poctivosti

sociální fakt (Durkheim)

způsoby jednání a myšlení které existují nezávisle na jedinci (jsou součástí společnosti, ne pouze osobního názoru), působí na jednotlivce zvenčí (společnost na jednotlivce vytváří tlak, aby se jim přizpůsobil), a mají donucovací charakter

Příklady sociálních faktů (6)

Jazyk, kterým mluvíme.

.

Zákony a právní normy.

.

Společenské normy (např. zdravit se).

.

Náboženské zvyklosti.

.

Školní pravidla.

.

Míra sebevražednosti ve společnosti.

Konkrétní příklad sociálního faktu

v ČR je běžné podat si při seznamování ruku, když to neudělám, můžu být považován za neslušného

Instituce

ustálený soubor pravidel, norem, zvyků, praktik, které organizují a regulují jednání v určitých oblastech společenského života

.

důležity aspekt je provázanost - instituce neexistují izolovaně - proměna pracovního trhu např. ovlivňuje podobu vzdělávání

Instituce příklady (5)

rodina a manželství

.

kultura

.

sport

.

turismus

.

vzdělávání

rodina a manželství (2)

obsahuje ustálený soubor pravidel (rodiče pečují o děti…), norem (děti mají respektovat rodiče…), zvyků (společné večeře…), rolí (matka, otec, dítě).

.

rodina reguluje výchovu dětí, předávání hodnot, ekonomickou podporu členů, emocionální vztahy

rozdíl mezi institucí a organizací (3)

instituce - pravidla a normy

.

organizace - formální skupina (aktér) fungující v rámci těchto pravidel

.

vzdělávací systém x univerzita

ambivalentní charakteristiky spojené s institucemi a normami (4)

funkce x konflikt

.

stálost x změna

.

omezující x umožňující

.

viditelnost x neviditelnost

funkce x konflikt

instituce pomáhají fungovat společnosti, vytvářejí pořádek, snižují chaos, koordinují chování lidí, ale také mohou zvýhodňovat některé skupiny a znevýhodňovat jiné

stálost x změna

instituce bývají stabilní a dlouhodobé (pojem rodina existuje ve společnosti tisíce let), ale postupně se proměňují (běžnost rozvodů, stejnopohlavní páry…)

omezující x umožňující

Normy a instituce stanovují pravidla a hranice, právě díky pravidlům mohou lidé efektivně spolupracovat.

viditelnost x neviditelnost

Některé normy a pravidla jsou explicitní a jasně formulované, mnoho norem je nepsaných a lidé je dodržují automaticky.

imaginární řád (Yuval Harari) (2)

systém sdílených představ, příběhů a přesvědčení, kterým lidé společně věří a díky nimž jsou schopni spolupracovat ve velkých skupinách

.

Tyto řády neexistují v přírodě objektivně, ale pouze proto, že je lidé uznávají a považují za skutečné

vztah mezi imaginárním řádem a ostatními pojmy (4)

Instituce - Imaginární řád je základem institucí - fungují jen tehdy, kdy v ně lidi věří

.

Normy - konkrétní pravidla chování, která vyplývají z širšího imaginárního řádu

.

Hodnoty - jsou součástí příběhů a mýtů, které společnost sdílí.

.

Sociální fakta - Imaginární řád udržuje sociální fakta, poskytuje jim význam a legitimitu

proč si lidé neuvědomují povahu imaginárního řádu (3)

Imaginární řád se materializuje v reálném světě, přestože existuje pouze v lidských představách.

.

Imaginární řád formuje naše touhy a hodnoty

.

Imaginární řád je intersubjektivní

Imaginární řád se materializuje v reálném světě, přestože existuje pouze v lidských představách. (2)

budovy, zákony, peníze…

.

stát není fyzický objekt, ale má úřady apod.

 Imaginární řád formuje naše touhy a hodnoty (2)

Od dětství jsme vychováváni tak, abychom určité hodnoty považovali za samozřejmé.

.

např. touha po kariéře, cestování nebo luxusním zboží není čistě „přirozená“, ale je ovlivněna kulturou a reklamou.

Imaginární řád je intersubjektivní (2)

Není jen v hlavě jednoho člověka, ale ve sdílené představivosti milionů lidí.

.

pokud jeden člověk přestane věřit v peníze, nic se nestane. Pokud by v ně přestala věřit celá společnost, systém by se zhroutil.