9. TRŽNÍ SELHÁNÍ A ÚLOHA VLÁDY

Hlavní funkce vlády

1) Vytváření právního rámce tržní ekonomiky - činnost legislativní

2) Stanovení makroekonomické stabilizační politiky - činnost regulační

3) Ovlivňování alokace zdrojů s cílem zvýšit ekonomickou efektivnost - činnost alokační

4) Zavádění programů, které ovlivňují rozdělování důchodu - činnost redistribuční

Vytváření právního rámce

Zahrnuje stanovení pravidel a regulací, které ovlivňují chování jednotlivců a organizací.

Makroekonomická stabilizace

Zahrnuje strategie a politiky, které mají za cíl udržení ekonomické stability a snížení výkyvů v hospodářském růstu.

Alokace

je rozdělení dostupných zdrojů mezi různé použití s cílem maximalizovat užitek.

Aktivity iniciovany tržním selháním

zhroucení dokonalé konkurence, existence významných externalit, Diskriminace na trzích práce

Přerozdělování důchodů

Je proces, kterým vláda redistribuuje příjmy mezi jednotlivci a skupinami společnosti, aby podpořila rovnost.

Vládní selhání

Nastává, když vláda neefektivně přiděluje zdroje, což vede k negativním ekonomickým dopadům.

Důvody tržního selhání

1) monopolní síla

2) externality

3) veřejné statky

4) nedokonalé informace

Externality

jsou náklady nebo přínosy, které ovlivňují třetí strany a nejsou zahrnuty v tržní ceně.

Kladné externality (vnější úspory)

vznikají, když činnost jednoho subjektu přináší prospěch ostatním, aniž by za to byla poskytnuta kompenzace.

Záporné externality (vnější záporné úspory)

Objevují se, když činnost jednotlivce nebo firmy způsobuje náklady dalším osobám, aniž by za to byla odškodněna.

Vedlejší externí efekty

Jsou nepředpokládané důsledky ekonomických činností, které ovlivňují jiné subjekty.

Problematika externalit a její řešení

Zahrnuje způsoby, jak: Přesné vymezení vlastnických práv, Zavádění sankcí, Zdanění záporných externalit, Řešení dopadů negativních externalit

Přesné vymezení vlastnických práv

je klíčové pro efektivní fungování trhu a minimalizaci sporů. Efektivní při Coaseho teorému

Coaseho teorém

Tvrdí, že efektivní alokace zdrojů je možné dosáhnout i bez zásahu vlády, pokud jsou dobře definována vlastnická práva.

Zavádění sankcí

Je nástroj používaný vládou k omezení chování jednotlivců nebo firem, které mají záporné externality (licence, poplatek a daň z znečištění)

Zdanění záporných externalit

Je ekonomická politika, která zpoplatňuje aktivity, které způsobují negativní vlivy na třetí strany.

Řešení dopadů negativních externalit

Zahrnuje regulace a ekonomické nástroje, jako jsou daně a normy.

Pozitivní externality produkují

příliš málo při nízkých cenách

Řešení při málo produkování u pozitivních externalit

Dotace

Externality

v každém případě vedou k takovému rozsahu výroby, který není optimální.

Při negativních externalitách

bude rozsah produkce neoptimální, protože do nákladů výroby nejsou zahrnuty škody a újmy

Při pozitivních externalitách

bude výroba suboptimální, jelikož část výnosů nebo užitků získávají subjekty, které se na produkci nepodílejí

Subjekty zatížené negativními externalitami

exhalace, emise

Asymetrické informace

Nastává, když jedna strana má více informací než druhá, což může vést k neefektivním trhovým výsledkům.

Asymetrické informace vzniká

při utajení informací

K čemu vede Asymetrické informace

K morálnímu hazardu a nepříznivým výběrům

Morální hazard

Je činnost, kdy jedna strana tržního vztahu maximalizuje svůj užitek na úkor ostatních účastníků.

Nepříznivý výběr

je spojen se skutečností, že na reálném trhu nemohou kupující často rozeznat kvalitu produktu, dokud jej nezakoupí a nějaký čas používají. Riziko, že při příležitostných koupích zaplatí kupující vyšší cenu, než odpovídá meznímu užitku statku, vede k orientaci kupujících na levné statky a k vytlačování kvalitního zboží z trhu.

Veřejné statky

Jsou zboží a služby, které jsou neexkluzivní a nezmenšitelné a poskytují prospěch všem. Příkladem mohou být mosty, veřejné komunikace, veřejné osvětlení, národní obrana, policie

Vlastnosti veřejných statků

nevylučitelnost a nezmenšitelnost.

NEVYLUČITELNOST

znamená, že nelze vyloučit jednotlivce z užívání statku

NEZMENŠITELNOST

znamená, že jedno využití statku neomezuje jeho dostupnost pro ostatní.

Čisté veřejné statky

obě vlastnosti jsou výrazné

Kolektivní veřejné statky

jsou pouze nezmenšitelné

Statek smíšený

je užívání veřejného statku nebo služby spojeno s určitým poplatkem, který však nepokrývá mezní náklady na jeho pořízení nebo užití

Subjekt, který donutí spotřebitele veřejných statků podílet se na úhradě vzniklých nákladů

centrální státní orgány, orgány místní správy

Zdroje příjmů

Jsou finanční prostředky generované z daní a jiných příjmů, které podporují veřejný sektor.

Veřejný sektor (public sector)

část ekonomiky která se nachází ve veřejném a nikoli soukromém vlastnictví. Veřejný sektor je tedy vymezen s ohledem na charakter vlastnictví.

Veřejný statek je tak poskytován efektivně

když MC=MU

Problém černého pasažéra

Nezmenšitelnost a nevylučitelnost veřejného statku vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni

Hlavní příčiny státního selhání:

1. Nedostatek informací

2. Politické motivace

3. Byrokracie a neefektivnost

4. Náklady na regulace

5. Korupce

6. Nechtěné důsledky politiky

Řešení státního selhání:

• Zlepšení transparentnosti a odpovědnosti vlády.

• Omezování korupce a klientelismu.

• Zavedení přísnějších pravidel pro analýzu a hodnocení politik.

• Delegování některých funkcí na soukromý sektor.