1/136
Looks like no tags are added yet.
Name | Mastery | Learn | Test | Matching | Spaced |
---|
No study sessions yet.
akropetální
rostoucí směrem k vrcholu orgánu
centripetální
rostoucí směrem ke středu
exogenní
vyvíjející se z povrchových pletiv
Wolffia, Rafflesia
úplné potlačení stonku
válcovitý, hranatý, rýhovaný, plochý
tvary stonku
hladký, s trichomy a emergencemi, ojíněný, s lištami, křídlatý (osténkatá křídla)
povrch stonku
nody (1 nodus)
uzliny, vyrůstají z nich listy a postranní větve
internodia
články stonku mezi nody
hypokotyl
též stonkový článek podděložní
v embryu mezi dělohami a radikulou
při klíčení z něj vzniká první internodium (článek) stonku
epikotyl
nadděložní článek, vyrůstají na něm pravé listy
makroblast
(u dřevin) normálně dlouhý postranní prýt/větev
brachyblast
(u dřevin) zkrácený prýt, na kterém vyrůstají listy a květy
velmi krátká internodia
nahloučené jizvy po listech/opadlých květech/plodech
lodyha
typ stonku - nadzemní nedřevnatý stonek bylin, který nese listy, ty jsou rozmístěné po celém stonku
stvol
typ stonku - bezlistý a nevětvený stonek nesoucí květ nebo květenství
prodloužení posledního článku stonku
níže postavené články bývají velmi krátké a z jejich uzlin vyrůstá přízemní listová růžice
stéblo
typ stonku - (většinou) dutý stonek trav a obilnin (lipnicovité)
kolénka = internodia (jsou plná); s listy
kmen
typ stonku - hlavní dřevnatá část dřevin, vyrůstající z kořenové části.
oddělují se větve, nahoře zakončen vrcholovým pupenem
přímé
postavení stonku - nejčastější, nahoru kolmo od země
vystoupavé - jetel zvrhlý
postavení stonku - plazí se po zemi, pak se vzpřimuje
poléhavé - rdesno ptačí
postavení stonku - na zemi kromě vzpřímeného koncového článku
plazivé - mochna pětilístek, vrbina penízková, jahodník
postavení stonku - na zemi celu délkou, v nodech zakořeňují
ovíjivé - svlačec, chmel
postavení stonku - šroubovitě kolem opory
popínavé - břečťan
postavení stonku - k opoře se přichycují pomocí úponek, příčepivých kořenů nebo ostnů
někdy liány
epidermis
primární kůra
střední válec
cévní svazky
(CS:) xylém (dřevo)
proudí voda a anorganické látky z kořenů do stonku a listů
(CS:) kambium
sekundární dělivé pletivo, ze kterého vznikají sekundární ← dřevo a lýko →
(CS:) floém (lýko)
proudí asimiláty (sacharidy vzniklé během fotosyntézy) z listů k místům spotřeby (vrcholy lodyh a kořenů) nebo ukládání (plody, semena, zásobní pletiva)
meristém
dělivé pletivo specializované na tvorbu nových buněk podle určitého vzoru
Vzniklé buňky se postupně přeměňují na buňky pletiv trvalých.
Dělení může probíhat plynule po celý život rostliny (kambium, některé apikální) nebo je omezeno pouze na určitou vývojovou fázi orgánu (na listu).
Může být indukováno i změnou vnějších i vnitřních podmínek (latentní).
prokambium (primární xylém a floém)
jeden z primárních meristémů, který se postupně diferencuje za vzniku primárních vodivých pletiv
(PRIMÁRNÍ TLOUSTNUTÍ STONKU)
primární xylém: protoxylém, metaxylém
primární floém: protofloém, metafloém
protoxylém
první fáze vývoje xylému
(část primárního xylému, která se diferencuje z prokambia jako první část xylému)
protofloém
část primárního floému, která se diferencuje z prokambia jako první
metaxylém
část primárního xylému diferencující se po protoxylému, v období, kdy končí prodlužovací růst
metafloém
část primárního floému diferencující se po diferenciaci protofloému, v období, kdy končí prodlužovací růst
deuteroxylém (sekundární xylém)
produkován kambiem centripetálním směrem a je součástí sekundárního rostlinného těla.
osový systém - transport v podélném směru
systém paprsků - transport ve směru radiálním
deuterofloém (sekundární floém)
produkován kambiem centrifugálním směrem a je součástí sekundárního rostlinného těla
osový systém - transport v podélném směru
systém paprsků - transport ve směru radiálním
felogen
sekundární laterální meristém produkuje sekundární krycí pletivo
(takový korkový kambium?)
feloderm / zelená kůra
součástí sekundárního pletiva krycího
borka
povrchové vrstvy sekundárně tloustnoucích stonků nebo kořenů tvořené nejmladším peridermem a zbytky odumřelých pletiv vně od něj
(kůra)
lenticely (čočinky)
navazuje na mezibuněčné prostory vnitřních pletiv
výměna plynů mezi pletivem a atmosférou
vznikají kvůli nepropustnosti borky
(funkčně něco jako průduchy)
jarní - měkčí, světlejší (roste rychle díky vodě na jaře, velké tenkostěnné buňky)
(struktura 1) co za typ dřeva + proč má takovou podobu?
letní - tvrdší, tmavší, hustší (odolnější proti suchu, malé tlustostěnné buňky)
(struktura 2) co za typ dřeva + proč má takovou podobu?
nahosemenné - cévice
která skupina rostlin má homogenní dřevo a z čeho se skládá?
dvouděložné - cévy, cévice, dřevní parenchym, sklerenchymatická vlákna
která skupina rostlin má heterogenní dřevo a z čeho se skládá?
listové stopy
listové jizvy
lakuny (listové mezery)
stopa úžlabního pupenu
stelární teorie
teorie objasňující uspořádávání systému primárních vodivých pletiv v průběhu fylogeneze
protostélé - vranečky
STELÁRNÍ TEORIE, kdo to má?
jediný cévní svazek, adrocentrický, vznikaly laloky
aktinostélé - kořeny
STELÁRNÍ TEORIE, co to má?
plekostélé - plavuně
STELÁRNÍ TEORIE, kdo to má?
slepá stopa, vývoj vznikem dřeně uvnitř
eustélé - dvouděložné, nahosemenné
STELÁRNÍ TEORIE, kdo to má?
v kruhu uspořádané otevřené cévní svazky
ataktostélé - jednoděložné
STELÁRNÍ TEORIE, kdo to má?
diktyostélé - kapradiny
STELÁRNÍ TEORIE, kdo to má?
4 cévní svazky
arthrostélé - přesličky
STELÁRNÍ TEORIE, kdo to má?
dřeň vymizela a uprostřed stonku je centrální dutina
protostélé → aktinostélé → plekostélé
STELÁRNÍ TEORIE - jak jdou po sobě? (1/4)
protostélé → sifonostélé → arthrostélé
STELÁRNÍ TEORIE - jak jdou po sobě? (2/4)
protostélé → sifonostélé → eustélé → ataktostélé
STELÁRNÍ TEORIE - jak jdou po sobě? (3/4)
protostélé → solenostélé → diktyostélé
STELÁRNÍ TEORIE - jak jdou po sobě? (4/4)
terminální
typ pupene?
apikální dominance
úžlabní
typ pupene?
podpůrné listy, listové jizvy
nahý - kalina
ochrana pupenu + kdo ho má?
nechráněný
polonahé - bez černý
ochrana pupenu + kdo ho má?
spodní část chráněná
kápovitý řapík - platan
ochrana pupenu + kdo ho má?
pupen se vyvíjí v řapíku listu
šupiny - vrba, topol
ochrana pupenu + kdo ho má?
jedna nebo více (střechovitě se překrývají)
palist / katafyl - dub, buk
ochrana pupenu + kdo ho má?
neasimilující list
kolaterální / souřadné - česnek kuchyňský, jednoděložné
uspořádáni pupenů - typ, kdo to má?
pupeny v jedné rovině
seriální (nadřazené): sestupné - ostružiník
uspořádáni pupenů - typ, kdo to má?
pupeny nad sebou, nejstarší pupeny nahoře a nové se
zakládají pod nimi
seriální (nadřazené): vzestupné - zimolez
uspořádáni pupenů - typ, kdo to má?
pupeny nad sebou, nejstarší dole
Raunkiaerova klasifikace
podle umístění obnovovacích pupenů k povrchu půdy
chamaefyty - borůvka
obnovovací pupeny do 30 cm nad zemí
keře a polokeře, v zimě pod sněhem
fanerofyty - keře, stromy
obnovovací pupeny nad 30 cm nad zemí
hemikryptofyty - trávy, sedmikráska
obnovovací pupeny na úrovni půdy
chráněné stařinou (stará suchá biomasa)
geofyty - sněženka, narcis
podzemní orgány (oddenek, hlíza, cibule)
terofyty
krátký životní cyklus (jednoletky)
přežívají zimu v semenech
helofyty - leknín, rákos
oddenek v bahně na břehu
hydrofyty
obnovující pupeny pod vodou
epifyty - jmelí, orchideje
na povrchu jiných rostlin
poloparaziti nebo vodu ze vzdušné vlhkosti
monokarpické - agáve, banánovník, bambusy
podle počtu repro cyklů
kvetou a plodí jednou za život,
velká investice do rozmnožovacích orgánů,
usu jednoleté, i trvalky
čekají kdy zahájit kvetení
polykarpické
podle počtu repro cyklů
plodí vícekrát v průběhu života
efemery - lomikámen, osívka jarní, huseníček rolní
podle délky života
životní cyklus během několika týdnů
jednoletky
podle délky života
klíčí na jaře, semena vytvoří do konce vegetační sezóny
ozimní jednoletky
podle délky života
klíčí na podzim a přezimují
dvouletky - miříkovité
podle délky života
dokončí životní cyklus za 2 roky
(1. rok získává živiny, 2. rok investuje do lodyhy+květu)
trvalky
podle délky života
3+ sezóny na vyklíčení, celkově delší život
byliny
podle celkového habitu
polokeře - borůvka, maliník
podle celkového habitu
do další generace, bylinný vrch usychá
keře
podle celkového habitu
stromy
podle celkového habitu
dichotomické / vidličnaté - plavuně
větvení stonku + kdo to má?
hlavní větev se rozdělí na 2 rovnocenné větve
(dichotomické:) homobrachiátní - vraneček
větvení stonku + kdo to má?
- všechny vetvené části stejnocenné - limitované možnosti růstu
(dichotomické:) heterobrachiátní / pseudomonopodium - plavuň vidlačka
větvení stonku + kdo to má?
jedna větvená větviička přeroste druhou, efektivnější
angulární list
v místě rozvětvení, jeho osa půlí úhel větvení
axilární
boční větvení stonku
(axilární:) monopodium - smrk, dub, jasan
větvení stonku + kdo to má?
apikální dominance (vrcholový pupen dává vzniknout hlavnímu stonku)
(axilární:) sympodium
větvení stonku?
mizí apikální dominance, postranní větve přerostou tu hlavní