13) Oligopol: Cournotova rovnováha, Stackelbergův a Bertrandův model, koluzivní jednání firem na oligopolním trhu

Jaké jsou základní charakteristiky oligopolního trhu?

1. Menší množství firem (2 a více firem)

2. Zcela nebo částečně uzavřený trh (bariéry vstupu)

3. Produkt homogenní nebo diferencovaný

4. Firmy jsou price makery (kromě oligopol s dominantní firmou) a mají různou monopolní sílu

5. Poměrně velký tržní podíl

6. Firmy jsou závislé na ostatních

Jaké existují modely oligopolu?

Jednotlivé modely popisují jak na sebe firmy reagují.

Druhy

• konkurenční – většina modelů oligopolů (své kroky nekoordinují)

• koluzivní - firmy navzájem spolupracují (kartel)

		Rozhodování
		simulativní (současné)		Sekvenční
Co firmy volí?	množství	Cournotův model		Stackelbergův model
	cena	Bertrandův model		x

Jaké jsou bariéry vstupu oligopolu?

• Vysoké FC

• Státní zásahy, licence,

• Velikost trhu (dopravci - malý trh)

• Limitní ceny (konkurenci se už nevyplatí vstoupit na trh)

Jaké jsou klíčové předpoklady Cournotova modelu?

• Uzavřený trh (duopol - 2 identické firmy = zjednodušení)

• Homogenní produkt

• Firmy se dělí o jednu společnou poptávku

• Firmy rozhodují o objemu produkce (Q) a rozhodují současně, cena je daná D

• Firma předpokládá nulovou reakci konkurenta (Nezmění, ale změní → zpětně reagují)

Jak se chová firma v Cournotově modelu?

Cournotův model: Simultánní (současná) hra

• Cournotův model předpokládá, že firmy rozhodují současně o objemu produkce.

• Každá firma při svém rozhodování o výstupu považuje objem produkce konkurenta za konstantní a volí svůj objem tak, aby při něm maximalizovala zisk.

• → nestrategické chování, jelikož firma sice reaguje na aktuální nabídku konkurenta, ale neočekává, že konkurent bude na její změnu výstupu reagovat.

• Optimální výstup je určen reakční křivkou, která představuje množinu optimálních výstupů firmy v závislosti na objemu produkce konkurenta. Rovnováha (Cournotova rovnováha) nastává v průsečíku těchto reakčních křivek.

• Firmy vyrábí: n / n + 1 (2 firmy → 2/3 trhu)

Jak se liší Cournotův výsledek od monopolu a dokonalé konkurence?

Firmy vyrábějí méně a dráž než v dokonalé konkurenci, ale více a pravděpodobně levněji než monopol.

Co je to reakční křivka v Cournotově modelu?

• Množina optimálních výstupů jedné firmy v závislosti na objemu produkce konkurenta (Qa =f(Qb)).

• Objem produkce, který maximalizuje zisk firmy při daném objemu produkce konkurenta.

Jak se dosahuje Cournotovy rovnováhy?

• Postupným hledáním optima každé firmy, nikoliv dohodou (firmy jsou konkurenti).

• Rovnováha nastává v průsečíku reakčních křivek a trh je v tomto bodě stabilní = Cournotova rovnováha

• Q1 = (P-Q2) / 2 … a … Q2 = (P-Q1) / 2 => ani jedna z firem nemá motivaci měnit jednostranně měnit objem své produkce, protože obě maximalizují svůj zisk vzhledem k produkci té druhé.

• Pokud by Q2 bylo 0, tedy Q1 je 45, tak by firma A byla monopolem

Jaký je vztah mezi tržní poptávkou a poptávkou po firmě A v Cournotově modelu?

Firma A odečte od celkové tržní poptávky množství, které vyrobí firma B, a získá tak reziduální poptávku po své vlastní produkci.

Co je křivka stejného zisku (Iso-profit curve)?

• Množina kombinací objemů produkce firmy a jejího konkurenta, při kterých má firma stejný zisk (π).

• Křivky protínají reakční křivku ve svém maximu.

Graf: Předpoklad, že firma B vyrobí 220 (Q2). V tom případě firma A může dosáhnout maximálního zisku pí2 (protože křivky zisků protínají vždy reakční křivku ve svém maximu), firma by dosáhla stejného zisku i při produkci 150 a 300, ale to by potom nemaximalizovala zisk, proto vyrobí 220.

Jaké jsou předpoklady Stackelbergova modelu?

• Uzavřený trh (duopol - 2 identické firmy = zjednodušení)

• Homogenní produkt (nebo málo diferencovaný)

• Firmy se dělí o jednu tržní poptávku

• Firmy se rozhodují sekvenčně o množství

• Leader a Follower

V čem se Stackelbergův model liší od Cournotova?

• Stackelbergův je sekvenční hra x Cournotův je simultánní hra.

• Stackelberg zavádí asymetrii: Firma A je Leader a bere v úvahu reakci konkurenta (strategické chování).

• Firma B je Follower a stále považuje výstup Leadera za konstantní (nestrategické chování, jako v Cournotovi).

• Leader nemá reakční křivku → rozhoduje se sám o produkci.

• Výsledek v St. x Co. modelu: Celková produkce je vyšší a cena je nižší (Leader, který zná reakci followera, se rozhodne pro vyšší objem produkce, než by zvolil Cournotově modelu)

Jak Leader (Firma A) stanoví svůj optimální výstup?

• Hledá optimum na reakční křivce Followera (Firmy B), přičemž se snaží dosáhnout své nejvyšší možné křivky stejného zisku (bod dotyku).

• Firma B hledá optimum na své vlastní reakční křivce - maximalizuje tak zisk pro konstantní výstup firmy A

Q2 = 100-50/2

Co je a jaký je výsledek Stackelbergovy rovnováhy pro Leadera a Followera?

Stackelbergův model: Sekvenční hra

• Stackelbergův model naopak zavádí sekvenční rozhodování (kroky jednotlivých hráčů následují po sobě).

• Leader (Firma A) se chová strategicky: bere v úvahu reakci konkurenta (Followera) na změnu svého výstupu. Leader hledá své optimum na reakční křivce konkurenta, snaží se dosáhnout nejvyšší možné křivky zisku na této křivce.

• Follower (Firma B) se chová nestrategicky (jako v Cournotově modelu), považuje výstup Leadera za konstantní a své optimum hledá na své reakční křivce

Výsledek:

• Leader vyrábí více a dosahuje většího zisku než Follower.

• Obě firmy maximalizují zisk, ale Leader maximalizuje s ohledem na předvídanou reakci.

Graf: V grafu jsou reakční křivky obou firem a křivky stejného zisku. Firma A se ale při rozhodování řídí reakční křivkou firmy B (r2), Firma A se snaží dosáhnout co nejvyšší křivky zisku na reakční křivce firmy B (bod dotyku). Firma A tak vyrobí více než kdyby to byla cournotova rovnováha, má tak větší zisk než firma B.

Jaké jsou předpoklady Bertrandova modelu?

• Uzavřený trh (duopol - 2 identické firmy = zjednodušení)

• Homogenní produkt (nebo málo diferencovaný)

• Firmy se dělí o jednu tržní poptávku

• Uvažujeme konstantní mezní a průměrné náklady (P1=P2=MC)

• Firmy se rozhodují současně o ceně → předpokládá konstatní cenu konkurenta

Jaké je chování firem v Bertrandově modelu, které vede k rovnováze?

• Každá firma předpokládá, že konkurent bude produkovat za konstantní cenu, a proto má motivaci cenu snižovat, aby získala celý trh.

• To vede k cenové válce.

Jaký je výsledek Bertrandovy rovnováhy pro homogenní a diferencovaný produkt?

Homogenní produkt:

• Cena klesne na úroveň mezních nákladů (P=MC) a firmy dosahují nulového ekonomického zisku.

Diferencovaný produkt:

• 2 firmy, rozhodují se současně o P

• Firma předpokládá konstantní P konkurenta

• Diferencovaný produkt (velké substituty) → Spotřebitelé vnímají produkty jako odlišné (ochotni zaplatit vyšší cenu) = Nejsou dokonalé substituty

Předpoklad	Důsledek pro cenu (P)	Důsledek pro zisk (π)	Charakter konkurence
Homogenní produkt	P=MC (Cena stlačena na úroveň DK)	π=0 (Nulový ekonomický zisk)	Extrémní cenová válka
Diferencovaný produkt	P>MC (Cena je vyšší než MC)	π>0 (Kladný zisk je možný)	Omezená cenová konkurence

Co je reakční křivka v Bertrandově modelu?

• Množina cen zabezpečujících optimum firmy při předpokládané konstantní ceně konkurenta (PA=f(PB)).

• Na rozdíl od Cournotova a Stackelbergova modelu se nejedná o množství, ale o cenu.

Jaký je rozdíl mezi Cournotem a Bertrandem z hlediska tržní síly?

• V Bertrandově modelu stačí dvě firmy k tomu, aby stlačily cenu na úroveň MC (pomocí cenové války → výsledek dokonalé konkurence).

• V Cournotově modelu musí být nekonečně firem → tržní koncentrace klesla prakticky na nulu, a firmy by se chovaly jako v dokonalé konkurenci, kde je P=MC a přirážka je nulová.

Čím více je na trhu firem, tím nižší je cena. Tento pokles ceny je způsoben klesající tržní koncentrací.

Tržní koncentrace tedy vyjadřuje míru, v jaké je produkce (nebo obrat) na daném trhu soustředěna v rukou malého počtu firem.

Kdy se používá Bertrandův a kdy Cournotův model?

• Pokud lze rychle měnit množství, modeluje se Bertrandem (cena).

• Pokud množství výstupu nelze měnit rychle, modeluje se Cournotem.

Jaký je rozdíl mezi koluzí a kartelem?

• Koluze je obecný pojem pro tajnou dohodu mezi podniky, zatímco kartel je konkrétní a nezákonná forma koluze, která má za cíl omezit hospodářskou soutěž.

• Kartel je tedy typ koluze.

• Rozdíl je v tom, že koluze může být i tichá, bez formální dohody, a není vždy stíhatelná, zatímco kartel je explicitní dohoda, která je v rozporu se soutěžním právem a je zakázána. 

Jaké jsou předpoklady pro vznik a stabilitu kartelu?

• Málo velkých firem, Podobné firmy

• Produkt je zcela nebo téměř homogenní

• Významné bariéry vstupu a stabilní trh (nefungoval by při rychlé změně poptávky nebo technologie)

• → stavebnictvím, ropa, mobilní operátoři

• Firmy se domluví na P a Q → řeší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)

Jaké jsou druhy kartelu a jejich cíle?

1. Cenový kartel

   • Dohoda o udržování cen v dohodnuté výši, přičemž cílem je dosáhnout vyšších zisků.

   • → Audi

2. Množstevní kartel

   • Dohoda o kvótách prodávaného množství. Cílem je udržet na trhu monopolně nízkou nabídku, a tím i monopolně vysoké ceny.

   • → mobilní operátoři, OPEC

Jaký je hlavní cíl kartelu jako celku?

Maximalizace společného zisku celého odvětví, čímž se kartel chová jako monopol.

Jak musí být produkce alokována mezi účastníky kartelu pro maximalizaci zisku?

• Musí platit, že mezní náklady všech firem jsou stejné (MCA=MCB=MR kartelu)

  • Pravidlo shodné marginality = vyrábět se shodnými MC náklady v obou firmách (1 větší MC → v 1 vyrábím více než v 2.)

• Firma s nižšími náklady vyrábí více, ale hodnota MC musí být pro obě firmy rovná celkovému MR.

Co je hnacím motorem uzavírání a dodržování tiché dohody?

• Snaha nevyvolat nebezpečnou reakci konkurenta (odvetu).

• Souvisí to s teorií her a snahou předejít cenovým válkám, které by snížily zisky.