eei-studijni-materialy.docx

Marshallovo plánu

Americký projekt z let 1948-1952, který sloužil k politické a ekonomické stabilizaci západní Evropy a posílení koupěschopné poptávky po americkém zboží.

Rada Evropy

Vznikla v roce 1949 jako výsledek hnutí za evropskou jednotu a měla za cíl organizovat vztahy mezi evropskými státy na novém základě.

Schumanova deklarace

Zveřejněna v roce 1950, obsahovala Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a byla přijata Radou Evropy.

Římské smlouvy

Obsahovaly Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli (1951) a Smlouvy o EHS a EURATOMU (1957), které položily základy pro evropskou integraci.

Stockholmská konvence

Byla podepsána v roce 1960 a ustavovala Evropské sdružení volného obchodu (ESVO), které rozdělilo státy OEEC na tři skupiny.

Jednotný evropský akt (JEA)

Podepsán v roce 1986, spojoval řešení problémů bránících volnému pohybu zboží, kapitálu a osob mezi členy společenství a posiloval legislativní pravomoci EP.

Maastrichtská smlouva

Podepsána v roce 1992, rozšířila oblasti spolupráce v EU a posílila roli EP v legislativním procesu, zavedla hospodářskou a měnovou unii.

Kodaňská kritéria

Definována v roce 1993, obsahují politická a ekonomická kritéria, které musí splňovat státy při vstupu do EU.

Lisabonská smlouva

Podepsána v roce 2007, posílila institucionální strukturu EU a vstoupila v platnost v roce 2009.

Evropský soud pro lidská práva

Založen v roce 1959 a byl důležitým krokem k ochraně lidských práv v Evropě.

Robert Schuman

Francouzský ministr zahraničí a jeden z „otců zakladatelů“ projektu sjednocené Evropy, autor Schumanova plánu.

Schumanův plán

Navrhl společný dohled nad výrobou uhlí a oceli mezi státy, aby zabránil válkám a je považován za základ Evropské unie.

Vertikální integrace

Princip spojení odvětví uhlí a oceli v rámci členských států, zastoupený Pařížskou smlouvou.

Římské smlouvy

Obsahují Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství.

Jednotný evropský akt

Kvalitativní změna v evropských institucích, zavedení postupu spolupráce a souhlasu, posílení role Evropského parlamentu.

Maastrichtská smlouva

Připravila cestu pro evropskou měnovou unii a zavedla nové prvky politické unie, jako společnou zahraniční politiku.

Schengenská úmluva

Dohoda o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích mezi několika státy.

Lisabonská smlouva

Posílení demokratičnosti a efektivity EU, rozšíření pravomocí Evropského parlamentu a zavedení nových funkcí.

Teorie Integrace

Zahrnuje dynamický proces sjednocování Evropy a vytváření Evropské unie, s důrazem na integraci a diferenciační procesy.

Funkcionální pojetí mezinárodní ekonomické integrace

Předpokládá schopnost tržního mechanismu regulovat ekonomický vývoj mezi propojujícími se zeměmi bez vědomých zásahů státních institucí.

Institucionální pojetí mezinárodní ekonomické integrace

Vychází z regulativní role státu či nadstátních orgánů jako podmínky ekonomického růstu a integruje se do společenství.

Integrace horizontální

Zahrnuje všechna odvětví ekonomik integrujících se zemí.

Integrace vertikální (sektorovou)

Propojuje ekonomiky ve vybraných odvětvích s cílem postupné integrace všech odvětví.

Lokální integrace

Realizuje integrační procesy mezi několika málo zeměmi.

Celní unie

Odstraňuje obchodní bariéry mezi členskými státy a zavádí společný postup vůči třetím zemím.

Společný trh

Zajišťuje volný pohyb zboží, pracovních sil a kapitálu mezi účastnickými zeměmi.

Monetární unie

Konečné stádium ekonomické integrace s jednotnou monetární politikou a sjednocením národních měn.

Hospodářská unie

Propojuje ekonomické aktivity s jednotnou politikou fiskální, daňovou a důchodovou.

Politická unie

Rozšiřuje společnou politiku do oblastí zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky.

Evropská rada

Tvořena hlavami států, předsedy vlád, předsedou Evropské komise a vysokým představitelem pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Schází se čtyřikrát ročně a rozhoduje obvykle na základě konsensu.

Rada Evropské unie

Orgán EU, který tlumočí názory členských států, schvaluje právní předpisy EU a koordinuje politiky. Členy jsou ministři vlád zemí EU podle oblasti politiky.

Evropská komise

Prosazuje obecné zájmy EU, navrhuje a vymáhá dodržování právních předpisů, řídí politiky a plní rozpočet EU. Členy tvoří kolegium komisařů z každé členské země EU.

Evropský parlament

Přímo volený orgán s legislativní, rozpočtovou a dozorčí pravomocí. Schvaluje právní předpisy EU, rozpočet, a vykonává kontrolu nad orgány EU.

Soudní dvůr

Zajišťuje jednotné vykládání a uplatňování práva EU ve všech zemích EU. Rozhoduje ve věcech výkladu práva, vymáhání práva a zrušení právních předpisů.

Evropská centrální banka

Spravuje jednotnou měnu, udržuje stabilní ceny a provádí hospodářskou a měnovou politiku EU. Stanovuje úrokové sazby a sleduje vývoj cen.

Evropský účetní dvůr

Nezávislý orgán provádějící audit příjmů a výdajů EU, kontroluje hospodaření s finančními prostředky a poskytuje doporučení.

Struktura orgánů EU

Zahrnuje Evropskou radu, Evropský parlament, Evropskou komisi a Radu Evropské unie, které zastupují různé zájmy a tvoří rozhodovací procesy v EU.

Rozhodovací procesy v EU

Zahrnují tři základní způsoby přijímání legislativy v EU - konzultace, spolurozhodování a souhlas, s důrazem na míru zapojení institucí.

Spolurozhodování

Metoda rozhodování, kde se Evropský parlament a Rada EU podílí na rozhodování stejnou měrou, nahrazuje metodu spolupráce a je nejfrekventovanější při přijímání evropské legislativy.

Postup souhlasu

Rada potřebuje souhlas Evropského parlamentu před přijetím důležitých rozhodnutí, kde Parlament může návrh pouze přijmout nebo zamítnout s absolutní většinou hlasů.

Postupy hlasování

Zahrnují prostou většinu, jednohlasnost a kvalifikovanou většinu, kde pro přijetí rozhodnutí jsou stanoveny různé kritéria a většiny, jako například superkvalifikovaná většina.

Jednotný vnitřní trh EU

Forma společného trhu s vyšším stupněm makroekonomické integrace, zajišťující volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a jeho fáze vytváření od zóny volného obchodu až po jednotný trh.

Pilíř

Volný pohyb zboží, služeb, osob, kapitálu a poznatků

Princip stejného zacházení

Zakazuje diskriminaci z důvodu státní příslušnosti, místa pobytu a rovnosti pohlaví.

Princip vzájemného uznávání

Legislativy členských států ES musí být rovnocenné co do účinků.

Volný pohyb zboží

Zahrnuje zrušení cel a poplatků, kvantitativních omezení obchodu a princip zachování stavu.

Volný pohyb služeb

Zajišťuje svobodu poskytovat služby v jiných členských státech a právo na zakládání podniků.

Volný pohyb osob

Odvozen od občanství EU, umožňuje volně se stěhovat, pobývat a pracovat v členských státech.

Volný pohyb kapitálu

Zakazuje omezení volného pohybu kapitálu a plateb, liberalizován od roku 1994.

Volný pohyb poznatků

Zahrnuje posílení mobility vědeckých pracovníků, transfer vědeckých poznatků do praxe a ochranu průmyslového vlastnictví.

Sbližování národních legislativ

Vytváří standardy pro volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v EU.

Hospodářská soutěž

Zahrnuje zákazy kartelových dohod, zneužívání dominantního postavení a státní podpory.

Jednotný celní sazebník

Dokončuje celní unii a zajišťuje rovnocenné obchodování mezi členskými státy.

Ekonomické efekty jednotného vnitřního trhu

Zahrnují alokační, akumulační a lokalizační efekty integrace trhu v EU.

Schengenský prostor

Zóna vzniklá v mezistátní smlouvě v roce 1985, umožňující svobodný pohyb osob a postupné odstranění kontrol na společných hranicích.

Schengenské acquis

Soubor opatření zahrnutých do právního řádu EU, zajišťující ochranu vnějších hranic, harmonizaci vízové a azylové politiky a umožňující dočasné zavedení kontrol na vnitřních hranicích v případě ohrožení.

SIS (Schengen Information System)

Databáze propojující informace o osobách a předmětech v rámci Schengenského prostoru, sloužící k monitorování a zajištění bezpečnosti.

Společná obchodní politika

Soubor zásad a opatření EU ovlivňujících zahraniční obchod, včetně uzavírání obchodních dohod, ochrany trhu a nástrojů pro regulaci obchodu s třetími zeměmi.

Preferenční dohody

Dohody, které poskytují výhodnější podmínky pro obchod mezi EU a třetími zeměmi, zahrnující dohody o volném obchodu, asociační dohody nebo dohody o hospodářské spolupráci.

Nejvyspělejší ekonomiky světa

USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Hongkong/ČLR, Taiwan, Korejská republika a Singapur.

Cíle dopravní politiky EU

konkurenceschopná, bezpečná a životnímu prostředí šetrná doprava.

Legislativní postup EU

řádný legislativní postup (spolurozhodovací procedura) s hlasováním kvalifikovanou většinou.

Význam dopravy v EU

odpovídá asi 7 % evropského HDP a asi 5 % zaměstnanosti v EU.

Důležité momenty ve vývoji dopravní politiky EU

Jednotný evropský akt, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva, bílé knihy a Plán jednotného evropského dopravního prostoru.

Opatření dopravní politiky

antidiskriminační, liberalizační a harmonizační opatření.

Hlavní úkoly dopravní politiky

nové vysokorychlostní tratě, přetížení, závislost na ropě, emise skleníkových plynů a rozvoj infrastruktury.

Stanoviska Rady EU

společná pravidla pro mezinárodní dopravu, kabotáž, bezpečnost dopravy a další opatření.

Specifické rysy dopravy

rozšiřování za hranice EU, investice, infrastrukturní potřeby, veřejná doprava a dopad na životní prostředí.

Teorie optimálních měnových zón

Mundellova teorie, McKinnonovo kritérium, Kenenovo kritérium, Mongelliho kritéria a přínosy a náklady vstupu do měnové unie.

Hypotéza endogenity integračních procesů

Frankelova a Roseova hypotéza o endogenitě integračních procesů a čtyři oblasti endogenity.

Vyšší otevřenost ekonomiky

Vede k vyšší míře specializace a koncentraci výroby v určitých státech nebo regionech.

Asymetrické šoky

Vyšší pravděpodobnost v důsledku snižování strukturální podobnosti ekonomik.

Evropský měnový systém EMS

Zahrnuje ECU, mechanismus ERM a úvěrové nástroje.

Maastrichtská kritéria

Zahrnují cenovou stabilitu, dlouhodobé úrokové sazby, stabilitu kurzu měny, veřejný deficit a veřejný dluh.

Cenová stabilita

ČR nesplňuje od roku 2018 kvůli růstu cen energií a potravin.

Stabilita měnového kurzu

ČR splňuje kritérium stability měnového kurzu, není v ERM II.

Dlouhodobá úroková míra

ČR dlouhodobě splňuje kritérium dlouhodobé úrokové míry.

Veřejné finance

ČR dlouhodobě splňuje kritérium veřejných financí, veřejný dluh do 60 % HDP.

Rozpočet EU

Zahrnuje redistribuci, stabilizaci a alokaci, rozdělen do osmi institucionálních sekcí.

Zásady rozpočtu EU

Zahrnují jednotnost, roční rozpočet, vyrovnanost, zúčtovací jednotku, obecnost, specifikaci, řádné řízení a transparentnost.

Výdaje z rozpočtu EU

Roční výdaje společného rozpočtu Evropské unie, které nesmí přesáhnout stropy daného víceletého rozpočtu pro jednotlivé roky a nesmí překročit limit vlastních zdrojů.

Okruh 1 - Jednotný trh, inovace a digitální agenda

Jedna z kategorií výdajů rozpočtu EU, která se zaměřuje na podporu jednotného trhu, inovací a digitální agendy.

Rozhodování o výdajích rozpočtu

Rada EU a Evropský parlament rozhodují o výdajích ročního rozpočtu na základě návrhu Evropské komise.

Víceletý finanční rámec

Stanovuje výdaje ročního rozpočtu EU a zahrnuje širší kategorie, tzv. okruhy, odrazující aktuální výzvy a priority Unie.

Okruh 4 - Migrace a správa hranic

Jedna z kategorií výdajů rozpočtu EU, která se zaměřuje na oblast migrace a správy hranic v Evropské unii.