PSP

PERIODICKÝ ZÁKON DNES:

„Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla“

Upravil H. Moseley – 1913

PERIODICKÉ TABULKY – různé typy

krátká – naše, zahrnuje A i B skupiny

dlouhá – obsahuje i lanthanoidy a aktinoidy

DĚLENÍ PRVKŮ PODLE NEJVYŠŠÍCH ORBITALŮ, KTERÉ OBSAZUJÍ JEJICH VALENČNÍ ELEKTRONY

PERIODY

SKUPINY

PERIODY

číslo periody je totožné s hlavním kvantovým číslem poslední obsazované vrstvy

1. PERIODA (n=1),

zde se nachází 2 prvky: H, He, n=1 → l=0 → 1. vrstva el. obalu obsahuje pouze robital typu s, k je ho obsazení jsou potřeba dva el.

2. PERIODA (n=2)

zde se nachází 8 prvků: Li, Be, B, C, N, O, F, Ne, 2 el. v orbitalu 1s, další el. se nachází v orbitalech druhé vrstvy → Li, Be mají el. → 2s/ B, C, N, O, F, Ne doplňují el. i do orbitalů 2p

3.PERIODA (n=3)

mají své el. v orbitalech 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, nejvyšší E mají orbitaly 3p, společně s 3s součástí třetí vrstvy elektronového obalu

4. PERIODA (n=4)

el. K, Ca zaplňují orbitaly 4s, který je součástí poslední (čtvrté) vrstvy el. obalu. Pak následují prvky od Sc-Zn, jejichž el. vstupují do orbitalů 3d (d-prvky). Ga-Kr el. do orbitalů 4p

5. PERIODA (n=5)

el. Rb, Sr zaplňují orbitaly 5s, který je součástí poslední (páté) vrstvy el. obalu. Pak následují prvky od Y-Cd, jejichž el. vstupují do orbitalů 4d (d-prvky). In-Xe el. do orbitalů 5p

6. a 7. PERIODA (n=6 a n=7)

kromě přechodných a nepřechodných prvků obsahuje i vnitřně přechoné prvky (f-prvky), které doplňují el. do orbitalů f. V každé periodě je jich 14, v 6. za lanthanem a v 7. za aktinem

SKUPINY

– 18 skupin, označeny arabskými čísly 1-18. Skupiny nepřechodných prvků mají navíc římská čísla I-VII, která zároveň udávají počet elektronů ve val. Vrstvě. V každé skupině jsou pod sebou prvky, které mají stejné počty elektronů v poslední, případně v předposlední vrstvě elektronového obalu, což má za následek podobné chemické vlastnosti těchto prvků

VALENČNÍ ELEKTRONY

určují chemické vlastnosti prvků, jsou to elektrony s nejvyšší E, nachází se:

Nepřechodné prvky, Přechodné prvky, Vnitřně přechodné prvky

NEPŘECHODNÉ PRVKY ( ns, ns np )

s prvky

p prvky

valenční elektrony v poslední vrstvě

PŘECHODNÉ PRVKY ( ns (n-1)d )

d prvky

valenční elektrony v poslední a předposlední vrstvě

prvky, jejichž atomy nebo sloučeniny nemají zcela zaplněné orbitaly d

VNITŘNĚ PŘECHODNÉ PRVKY ( ns (n-2)f (n-2)d )

f prvky

valenční elektrony ve třech posledních vrstvách

ELEKTRONOVÝ OKTET

poslední vrstva elektronového může obsahovat maximálně 8 elektronů (ns²np⁶) → stav úplného zaplnění valenční vrstvy, charakteristická vlastnost oktetu je jeho velká stabilita

Oktetové pravidlo

prvky hlavní skupiny z druhé periody chemické periodické tabulky mají tendenci se vázat takovým způsobem, že každý atom má pak ve své vnější energetické vrstvě osm elektronů, což mu dává stejnou elektronovou konfiguraci jako vzácný plyn.

ROZBOR

prvky seřazeny podle protonového čísla a seskupeny podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností

má 7 PERIOD (řádků) = počet el. vrstev (číslo je totožné s hl. kv. č.) a 18 SKUPIN (sloupců) = počet el. ve valenční vrstvě

v každé sk. pod sebou seřazeny prvky, které mají stejné počty el. v poslední (nebo předposlední u d prvků) vrstvě el. obalu tyto prvky mají podobné chemické vlastnosti

hlavní skupiny – zde se nacházejí prvky doplňující orbitaly s a p, těchto skupin je 8

vedlejší skupiny – prvky doplňující orbitaly (n-1)d a (n-2)f, těchto skupiny je 8. ale 8. sk. z celkového počtu má 3 sloupce, a proto dohromady mluvíme o 18 skupinách

za normálních podmínek 2 kapaliny – Hg a Br, 12 plynů (u Oganessonu předpokládáme)

závislost elektronegativity na Z se periodicky střídá

VŽITÉ NÁZVY:

I.A – ALKALICKÉ KOVY – bez vodíku, jsou to Li, Na, K, Rb, Cs, Fr

II.A - PRVKY ALKALICKÝCH ZEMIN – Be a Mg; KOVY ALKAL. ZEMIN – Ca, Sr, Ba, Ra

VI.A - CHALKOGENY

VII.A - HALOGENY

VIII.A - VZÁCNÉ PLYNY

VIII.B (8. 9. 10. skupina)

TRIÁDA ŽELEZA (Fe, Co, Ni)

LEHKÉ PLATINOVÉ KOVY (Ru, Rh, Pd)

TĚŽKÉ PLATINOVÉ KOVY (Os, Ir, Pt)

  KOVY

vodivé (elektřina, teplo)

lesklé (stříbřité)

tažné, kujné, mají krystalickou mřížku

většinou zásadotvorné, ale mohou tvořit i kys., a také mohou být amfoterní – př. Al, Zn

›          POLOKOVY

vlastnosti kovů a nekovů, polovodivé

extrémní teplota – vysoká či nízká

vpravením atomu s menším čí větším počtem elektronů vznik elektronového plynu vodivost

krystalická mřížka, kyselinotvorné prvky, lesklé

úhlopříčka polokovů – B, Si, As, Te, At – rozděluje kovy a nekovy

›          NEKOVY

‐          nejsou vodivé – výjimka C a P

kyselinotvorné, nelesklé, nekujné, netažné

IONIZAČNÍ ENERGIE

= energie nutná k odtržení elektronu z izolovaného atomu v plynném stavu

ELEKTRONEGATIVITA

= schopnost přitahovat valenční elektrony jiného prvku, u vzácných plynů je elektronegativita nulová

ELEKTRONOVÁ AFINITA

= energie, která se uvolní při vzniku aniontu z elektroneutrálního atomu v plynném stavu

REDOXNÍ VLASTNOSTI - BEKETOVOVA ŘADA NAPĚTÍ KOVŮ

REDOXNÍ VLASTNOSTI – BEKETOVOVA ŘADA NAPĚTÍ KOVŮ:

ACIDOBAZICKÉ VLASTNOSTI

kyselý charakter roste v periodě doprava

oxidy vlevo – zásadité

oxidy vpravo – kyselé

amfoterní – záleží na podmínkách – Al, Zn

v levé části tabulky jsou zásadotvorné prvky – Na, Li, K,…

OBJEV NOVÝCH PRVKŮ

nové prvky jsou uměle připravené, jejich příprava je velmi náročná a drahá

využití velmi výkonných urychlovačů, kde spolu reagují těžké atomy

takto připravené prvky jsou radioaktivní a mají velice krátký poločas rozpadu (proto nelze o jejich fyzické izolaci ani uvažovat)

důkaz jejich vzniku se provádí analýzou rozpadových řad a jejich produktů

experimentálně získaná data pocházejí z měření radioaktivních rozpadů, předpokládané chemické vlastnosti nebo elektronové konfigurace se pak odvozují podle pozice v Mendělejevově periodické tabulce prvků

přiřazení názvu pro nový prvek přísluší orgánům Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii