4. Doba předrománská, románský sloh

co to je Doba předrománská

• nebo-li raný středověk

• západoevropské umění

• románsko-germánská oblast

• vznikají barbarské státy (vytvořili je Germáni: Ostrogóti, Vizigóti, Anglové, Sasové, Frankové, Vandalové,...),

• nejvýznamnější bylo: království francké/francká říše 

• centra šíření křesťanství - kláštery

• uspořádání společnosti (3 třídy):

1.  král/šlechta 

2.  církev 

3. poddaní

• feudalismus

ROZDĚLENÍ

1. raný středověk (5.-11. st.)

2. vrcholný středověk (11.-14. st.) - románský sloh

3. pozdní středověk (14.-15. st.) - gotika

PERIODIZACE

1. Předkarolínské období (5-8. stl)

2. Karolínské období (pol. 8.-10. stl)

3. Otonské období (10.-11. stl)

4. Velká Morava (pol. 9.-10. stl)

co to bylo Předkarolínské období 

• spadá do období stěhování národů (4.-7. st.)

• období po pádu římské říše

• germánské umění

• „před nástupem Karlovců“ (dynastie Karla Velikého od něho je pak Karolínské období)

• umění bylo řemeslo - nestavěli se mohutné chrámy jako v antice (hodně se stěhovali)

• zachovalo se hodně šperků, zbraní a ozdob

ARCHITEKTURA

• moc se nedochovala

• stavby byly jednoduché

• inspirace z Říma (kostely, baptisteria)

• začínají vznikat kláštery - důležité centrum vzdělanosti

• rysy: podélný kostel s plochým stropem, klenuté centrály, vznik klášterní architektury (budovy uspořádané kolem rajského dvora)

SOCHAŘSTVÍ

• volná socha zaniká

• reliéf - plošný, stylizovaný, dekorativní:

Karolínské období

• centrum: Cáchy

kdo to byl Karel Veliký

• král Franků

• od roku 800 císař

• snažil se obnovit slávu římské říše

co to je Karolínská renesance

• snaha obnovit vzdělanost a kulturu podle antiky

• na dvůr si zval evropské učence

• rozvoj školství, písemnictví a umění

co to je KAROLINSKÉ UMĚNÍ

• opírá se o pozdně antické, římské a raně křesťanské vzory

• umění vzniká pouze na dvoře Karla Velikého a v klášterech napojených na dvůr (centra vzdělanosti)

• vznikají: iluminované rukopisy, drobné sochy, architektura a umělecké řemeslo

jak se delila architektura

1.  světská architektura

• FALC - sídlo feudála (typ raně středověkého hradu)

• císařské falce - sídla pro panovníka a jeho dvůr; rozmístěné po celé říši (usnadňovalo vládu)

• nejvýznamnější byla císařská falc v Cáchách; další falce: Nijmegen, Ingelheim

• dochovány jen zbytky

2. církevní architektura

• centrály a baziliky

• KLÁŠTERY

       -      střediska víry, hospodářství a vzdělanosti

       -      hlavní části kláštera: kostel, kaple, křížová chodba (ambit), rajská zahrada, ložnice (dormitář), jídelna (refektář), knihovna, skriptorium (písařská dílna), prelatura (sídlo opata), chlévy, řemeslnické objekty, zahrady, špitál, hřbitov

• BAZILIKY 

         -       navázaly na raně křesťanskou baziliku

         -       půdorys latinského kříže (nebo tvar písmene T)

         -       chór s kaplemi (1-3)

         -       dvě věže v západním průčelí

SOCHA

• snaha napodobit antiku

• neexistují velké sochy

• sochařství je spíše součástí řemesla

UMĚLECKÉ ŘEMESLO

• zlatnické práce: relikviáře, vazby knih

• řezba do slonoviny

• bohatá výzdoba: zlato, bohaté kameny,..

• knihy byly drahé a vzácné

MALÍŘSTVÍ

1. KNIŽNÍ

• nejkrásnější doklady karolínského umění

• antikizující ráz: zájem o lidskou postavu

• pergamenové kodexy s ilustracemi

• bohaté vazby

• knihy: náboženské(bible) a reprezentační(obraz císaře na trůnu)

• knižní malba se dělí do škol: 

1. palácová škola - vznik na dvoře Karla Velikého 

2. remešská škola - dynamičtější styl 

3. tourská škola - 

2. MONUMENTÁLNÍ

• dochovalo se málo

Otonské období

• umění za vlády saské dynastie

• zakladatel: Jindřich I. Ptáčník 

• hlavní panovníci: 

1. Ota I. Veliký - roku 962 korunován císařem 

2. Ota II. - sňatek s byzantskou princeznou, silný vliv byzantského umění

3. Ota III. - rozvoj kultury („otonská renesance“) 

• hledá vzory v Byzanci, navazuje ale i na karolinskou renesanci

• platí výhradně pro německou oblast

ARCHITEKTURA

• baziliky a centrály (dochováno málo)

• baziliky navazují na karolínskou renesanci 

• 2 transepty (východní a západní)

• empory = tribuny nad bočními loděmi (byzantský prvek)

• plochý trámový strop

• interiér: záliba v rovných stěnách (krabicovitý vzhled)

• zvýšené kněžiště, pod ním krypta

SOCHAŘSTVÍ

1. skulptura

• vliv karolinského a byzantského sochařství (slonovinové reliéfy)

• materiály: dřevo, slonovina 

2. plastika (bronz)

• rozvoj lití bronzu (technika ztraceného vosku) 

• styl: velká hlavy, schematické postavy, nezájem o anatomii 

MALÍŘSTVÍ

• nástěnné a knižní malby

• hlavně na ostrově Reichenau

• Znaky: abstrakce, plošnost, stylizované postavy, barva jen naznačuje tvar 

• monumentální a knižní malba

UMĚLECKÉ ŘEMESLO

• zlatnictví a řezba do slonoviny

• relikviáře, antependia (výzdoba oltáře) 

Velká Morava

• 2. nejstarší státní útvar na našem území (1. byla Sámova říše)

• “první stát slovanů”

• křesťanství

• feudální společnost

• nejdůležitější velkomoravská knížata:

1. Mojmír (sjednotil moravu, první historicky známý vládce VM, zakladatel rodu Mojmírovců)

2. Rostislav ( pozval z byzantské Soluně Konstantina a Metoděje: šířit křesťanství ve slovanském jazyce + slovanské písmo: hlaholice a cyrilice)

3. Svatopluk (největší rozšíření říše: území Moravy, Slovenska, Čech, část Polska a Saska)

ARCHITEKTURA

• Hradiště - rozlehlá opevněná centra

• Mikulčice - nejvýznamnější středisko

CÍRKEVNÍ STAVBY

• oučástí hradišť (nový typ pro naše území: kostely)

• typy církevních staveb:

1. podélné (1lodní s apsidou, výjimečně bazilika)

2. centrály (rotundy s apsidami nebo jen s výklenky)

• většinou dochovány jen v základech

UŽITÉ UMĚNÍ

• velmi vyspělé

• využití barevných kovů, povrchová úprava za pomoci drahých kovů

• především šperky (náušnice, gombíky, prsteny, náramky, náhrdelníky,... )

• techniky:

1. filigrán - jemná práce s tenkými zlatými nebo stříbrnými drátky

2. granulace - šperky zdobené drobnými zrnky kovu

3. niello - kombinace tmavých a světlých ploch