Obecná bakteriologie

Co je buněčná stěna bakterií?

Tuhý obal udělující buňce tvar a mechanickou ochranu.

Jaká hlavní složka tvoří buněčnou stěnu bakterií?

Peptidoglykan (murein).

Jaké aminocukry tvoří peptidoglykan?

N-acetylglukosamin a kyselina N-acetylmuramová.

Jakou vazbou jsou spojeny aminocukry v peptidoglykanu?

β-1,4-glykosidickou vazbou.

Na co jsou navázány tetrapeptidové postranní řetězce?

Na karboxylovou skupinu kyseliny N-acetylmuramové.

Jaké aminokyseliny typicky obsahuje tetrapeptid peptidoglykanu?

L-alanin, D-glutamová kyselina, variabilní AK, D-alanin.

Jaká variabilní aminokyselina je typická pro G+ bakterie?

L-lysin.

Jaká variabilní aminokyselina je typická pro G− bakterie?

L,L-diaminopimelová kyselina (DAP).

Jak jsou propojeny tetrapeptidy u G+ bakterií?

Pomocí příčných můstků (často pentapeptidových).

Jak jsou propojeny tetrapeptidy u G− bakterií?

Přímou vazbou D-alaninu a DAP.

Jak se nazývá buněčná stěna archeí?

Pseudopeptidoglykan (pseudomurein).

Které bakterie nemají buněčnou stěnu?

Mykoplazmata.

Jaké 3 etapy má syntéza peptidoglykanu?

Syntéza prekurzorů v cytoplazmě, transport přes membránu, zabudování a transpeptidace.

Jak působí β-laktamová antibiotika?

Blokují syntézu peptidoglykanu.

Jaká antibiotika patří mezi β-laktamy?

Peniciliny, cefalosporiny, karbapenemy, monobaktamy.

Jak se nazývají útvary G− bakterií po narušení buněčné stěny?

Sféroplasty.

Jak se nazývají útvary G+ bakterií po narušení buněčné stěny?

Protoplasty.

Jaký tvar získávají bakterie po ztrátě buněčné stěny?

Kulovitý.

Co jsou L-formy bakterií?

Varianty bakterií bez buněčné stěny přežívající v hypertonickém prostředí.

Proč jsou L-formy odolnější vůči některým antibiotikům?

Nemají peptidoglykan, který je cílem antibiotik.

Jaké látky jsou typické pro buněčnou stěnu G+ bakterií?

Teichoové kyseliny.

Co jsou teichoové kyseliny?

Kyselé polysacharidy z glycerolfosfátu nebo ribitolfosfátu.

Jaká je funkce teichoových kyselin?

Vážou kationty a fungují jako povrchový antigen.

Podílejí se teichoové kyseliny na pevnosti buněčné stěny?

Ne.

Jaké 2 typy teichoových kyselin známe?

Stěnové a membránové (lipoteichoové).

K čemu jsou vázány stěnové teichoové kyseliny?

K peptidoglykanu.

K čemu jsou vázány lipoteichoové kyseliny?

K membránovým glykolipidům.

Jaká hlavní složka je typická pro G− bakterie?

Lipopolysacharid (LPS).

Co tvoří lipid A?

Disacharid a mastné kyseliny.

Jaký význam má lipid A?

Je toxický a tvoří endotoxin.

Co je O antigen?

Specifický polysacharid navázaný na lipid A.

Jaký význam má O antigen?

Druhová a kmenová specificita.

Jaká je tloušťka buněčné stěny G+ bakterií?

20-80 nm.

Jaká je tloušťka buněčné stěny G− bakterií?

Asi 15 nm.

Které bakterie mají silnou vrstvu peptidoglykanu?

G+ bakterie.

Které bakterie mají vnější membránu?

G− bakterie.

Které bakterie mají periplazmatický prostor?

G− bakterie.

Které bakterie obsahují lipopolysacharidy?

G− bakterie.

Jak se barví G+ bakterie při Gramově barvení?

Modrofialově.

Jak se barví G− bakterie při Gramově barvení?

Růžově až červeně.

Uveď příklad G+ bakterie.

Streptococcus pneumoniae.

Uveď příklad G− bakterie.

Escherichia coli.

Jaká je hlavní diagnostická metoda rozlišení G+ a G− bakterií?

Gramovo barvení.

Jaké základní biogenní prvky obsahuje prokaryotická buňka?

C, N, O, H, P, S.

Jaké hlavní biomolekuly obsahuje prokaryotická buňka?

Bílkoviny, nukleové kyseliny, polysacharidy, lipidy.

Jaká je funkce plazmatické membrány?

Semipermeabilita, osmotická bariéra, transformace energie.

Co jsou permeasy?

Transportní systémy pro větší molekuly.

Kde probíhá transformace energie u bakterií?

Na plazmatické membráně.

Co jsou mezosomy?

Invaginace cytoplazmatické membrány.

S jakým enzymem souvisí mezosomy?

DNA polymerázou.

Jakou funkci mohou mít mezosomy při dělení?

Tvorba septa a separace DNA.

Co tvoří cytoplazmu bakterií?

Voda, enzymy, NK, AK, lipidy, sacharidy a metabolity.

Jaké ribozomy obsahují bakterie?

70S ribozomy.

Co je nukleoid?

Prokaryotické jádro tvořené kruhovou DNA.

Jaký tvar má bakteriální DNA?

Kruhový, výjimečně lineární.

Jak je bakteriální DNA uspořádána?

Do superhelikálního vinutí.

Obsahuje bakteriální chromozom histony?

Ne.

Jaká je genetická informace bakterií?

Haploidní.

Jaká je výhoda haploidie bakterií?

Rychlá evoluce a jednoduchá regulace genů.

Jaká je nevýhoda haploidie bakterií?

Vyšší citlivost na mutace.

Jak se bakterie rozmnožují?

Binárním dělením.

Jaký je typický rozměr bakterií?

1-10 µm.

Jaké typy výživy mají prokaryota?

Autotrofní i heterotrofní.

Jak se nazývají kulovité bakterie?

Koky.

Jak se nazývají tyčinkovité bakterie?

Bacily.

Jak se nazývají zakřivené tyčinky?

Vibria.

Jak se nazývají spirálovitě stočené bakterie?

Spirily nebo spirochety.

Co jsou kokobacily?

Krátké tyčinky.

Co jsou streptobacily?

Řetízky tyčinek.

Co jsou palisády?

Palisádovité uspořádání tyčinek.

Které bakterie tvoří endospory?

Např. Bacillus a Clostridium.

Co je pleomorfismus?

Existence různých morfologických forem u stejného druhu.

Jaké bakterie často vykazují pleomorfismus?

Mykoplasmata, bakterie mléčného kvašení, Haemophilus influenzae.

Jak se nazývají bakterie bez bičíků?

Atricha.

Jak se nazývají bakterie s jedním bičíkem?

Monotricha.

Jak se nazývají bakterie s chomáčem bičíků?

Lofotricha.

Jak se nazývají bakterie s bičíky na obou pólech?

Amfitricha.

Jak se nazývají bakterie s bičíky po celém povrchu?

Peritricha.

Proč jsou G− bakterie často odolnější vůči antibiotikům?

Mají vnější membránu bránící průniku antibiotik.

Proč β-laktamy nepůsobí na mykoplazmata?

Nemají buněčnou stěnu s peptidoglykanem.

Jaký význam má endotoxin v diagnostice a patogenezi?

Vyvolává silnou imunitní a zánětlivou odpověď.

Jaký laboratorní význam má O antigen?

Používá se k sérotypizaci bakterií.

Co bakterie potřebují pro růst?

Zdroj vody, energie, uhlíku, dusíku, minerálních látek, růstových faktorů, vhodný kyslík, teplotu a pH.

Jaký je význam vody pro bakterie?

Umožňuje metabolické reakce a transport látek.

Jaký zdroj energie využívají fototrofní bakterie?

Světlo (fotony).

Jaký rozsah světla využívají bakterie při fotosyntéze?

Viditelné záření 400-750 nm.

Při jakých vlnových délkách probíhá hlavně fotosyntetická fosforylace?

680 nm a 700 nm.

Jaké 2 typy fototrofních bakterií existují?

Oxygenní a anoxygenní.

Jaký je rozdíl mezi oxygenními a anoxygenními bakteriemi?

Oxygenní tvoří O₂, anoxygenní ne.

Jaký zdroj energie využívají chemotrofní bakterie?

Chemické reakce.

Které bakterie jsou většinou medicínsky významné?

Chemotrofní bakterie.

Jaké 2 typy chemotrofních bakterií existují?

Chemolitotrofní a chemoorganotrofní.

Jaký zdroj uhlíku využívají autotrofní bakterie?

CO₂.

Jaký zdroj uhlíku využívají heterotrofní bakterie?

Organické látky.

Jaký typ výživy mají většinou patogenní bakterie?

Heterotrofní.

Jaké zdroje dusíku mohou bakterie využívat?

Aminokyseliny, amonné soli a dusičnany.

Jaký význam mají minerální látky a stopové prvky?

Jsou důležité pro enzymy a metabolismus.

Jaké stopové prvky jsou důležité pro bakterie?

Např. Mg, Ca, Fe, K, P, Zn.

Co jsou růstové faktory?

Látky, které si bakterie neumí syntetizovat.

Jaké látky mohou být růstovými faktory?

Vitaminy, aminokyseliny, puriny, pyrimidiny, krevní faktory.