Srovnávací náboženská studia: Judaismus, Křesťanství, Východní učení a Islám

Kartičky pokryvají klíčové pojmy, svátky, dogmata a dějinné mezníky světových náboženství (judaismu, křesťanství, konfuciánství, taoismu a islámu) na základě přednáškových poznámek.

Judaismus (klíčové rysy)

Náboženský systém založený na silném vztahu k historické tradici (židovský kalendář se řídí fázemi Slunce i Měsíce) a rozsáhlých povinnostech věřících.

Hanuka

Židovský svátek navázaný na historii, který připomíná povstání Makabejců.

Pesach

Židovský svátek v období jarní rovnodennosti připomínající osvobození Židů Mojžíšem z egyptského zajetí.

Šabat

Týdenní cyklus a svátek v judaismu připomínající stvoření světa.

Jomkipur

Židovský svátek připomínající Mojžíšův východ na horu Sinaj.

Kašrut

Soubor přísných židovských stravovacích předpisů (zákaz míchání mléka a masa, zákaz vepřového masa i zajíců, konzumace vodních živočichů pouze s ploutvemi a šupinami, přísný zákaz konzumace krve a pravidla pro víno).

Kipa

Tradiční pokrývka hlavy židovských mužů; povinně se nosí při jídle a při studiu Tóry.

Evangelium

V křesťanství „dobrá poselství“ o příchodu Mesiáše a učení Ježíše Krista, popisující jeho život, smrt a zmrtvýchvstání.

Zjevení sv. Jana

Novozákonní kniha zachycující prorockou vizi toho, jak by mohl vypadat druhý příchod Ježíše Krista.

Spor o Filioque

Teologický spor mezi západním a východním křesťanstvím o původu Ducha svatého: východ věří, že vychází z Boha Otce, zatímco západ věří, že vychází z Otce i Syna.

Východní církev (Pravoslavná)

Větev křesťanství, v níž je stát historicky starší než církev (patriarcha podřízen státní moci) a celibát je povinný pouze pro kněze, kteří se před vysvěcením neoženili.

Křesťanská reformace

Hnutí v 16. století (představitelé Martin Luther, Jan Kalvín) usilující o proměnu církve, které vedlo k rozdělení na katolíky a protestanty.

Odpustky

Církevní praxe odpouštění hříchů za finanční úhradu bez nutnosti pokání; hlavní důvod veřejného vystoupení Martina Luthera.

Protestantismus

Křesťanský směr uznávající jako jediný zdroj víry Bibli (Sola Scriptura), odmítající církevní hierarchii, odpustky, celibát a kult svatých či Panny Marie.

Spása v katolicismu vs. protestantismu

Katolíci věří, že člověk má svobodnou vůli a Bůh rozhodne na základě jednání; protestanti věří, že o spasení či zatracení rozhoduje POUZE víra.

Neteistická náboženství

Nábožensko-filosofické systémy (např. konfuciánství a taoismus), jejichž základem není osobní bůh, ale mravní či obecný řád světa.

Konfuciánství

Čínské neteistické učení zaměřené na společenský řád a hierarchii (zákonně platné do roku 1911), kde má každý jedinec přesně danou roli pro fungování celku a uctívá se úspěšný vládce.

Taoismus

Čínské neteistické učení založené na pojmu Tao (způsob plynutí věcí a světa), kde je společenský řád pouhou součástí obecného řádu přírody a všehomíra.

Predestinace

Kalvínská doktrína předurčení, podle níž vševědoucí Bůh předem ví, kdo bude spasen; projevuje se úspěchem v životě a přísným dodržováním pravidel.

Hidžra (622)

Odchod proroka Mohameda a jeho následovníků z Mekky do Medíny v roce 622, označující počátek islámského letopočtu.

Kaaba

Velká černá krychle v Mekce, která slouží jako nejposvátnější místo islámu a centrum rituálního obcházení během pouti.

Suna

Zápis činů a výroků proroka Mohameda zapsaný jeho následovníky, tvořící tradiční základ islámské praxe a učení.

Pět pilířů islámu

Základní povinnosti muslima: víra (jeden Bůh Alláh a Mohamed je jeho prorok), almužna chudým, modlitba (5x denně směrem k Mekce), pouť do Mekky (Haddž) a půst (Ramadán).

Ramadán

Měsíční islámský posvátný půst, během něhož je od úsvitu do soumraku zakázáno jíst, pít i oddávat se fyzickým požitkům.

Sunnité

Většinová větev islámu věřící, že vedení obec věřících má být organizováno podle Suny a vůdci nemusí být přímými příbuznými Mohameda.

Šíité

Menšinová větev islámu zastávající názor, že duchovní a náboženské vedení mohou vykonávat výhradně přímí příbuzní proroka Mohameda.