Jazyková politika v Koreji na konci 19. století a v 1.polovině 20. století

한문 (hanmun)

Klasická čínština; prestižní psaný jazyk elit a oficiální sféry, dominuje do konce 19. stol.

언문 (ǒnmun)

Pejorativní starší název hangulu – „písmo prosté/vulgární řeči"; též 암글 „ženské písmo".

국문 (kungmun)

„Národní písmo" – označení hangulu spjaté s budováním národa (konec 19. stol.).

국어 (kugǒ) – posun významu

Před 1910 = korejština; za kolonie (po 1910) = JAPONŠTINA; po osvobození 1945 opět korejština.

조선어 (Čosǒnǒ)

Označení korejštiny za koloniální nadvlády (protože 국어 tehdy znamenalo japonštinu).

한글 (hangǔl)

Pozitivní domácí název korejského písma; razí jej Ču Sigjǒng (~1910).

언문일치 (ǒnmunilčchi)

Hnutí za jednotu mluveného a psaného jazyka (konec 19. stol.).

국한문혼용

Smíšený styl (korejské písmo + čínské znaky); v praxi převládl po kabo reformách.

Trojí grafický úzus 19. stol.

hanmun (elity, oficiální) × idu (nižší úřednictvo) × hangul/ǒnmun (prostý lid, ženy, soukromí).

Reformy kabo (갑오개혁)

1894–95; modernizační reformy, v jejichž rámci byl hangul povýšen na národní písmo.

공문식 (1894)

Výnos (칙령 제1호): úřední dokumenty mají za základ 국문 (hangul), s čín. překladem nebo smíšeně (čl. 14).

Význam 공문식 pro hangul

Poprvé po ~450 letech získal hangul oficiální status národního písma (v praxi ale převládl smíšený styl).

독립신문 (1896)

První čistě hangulové noviny + první mezislovní mezery (띄어쓰기); vydavatel Sǒ Čäphil.

Sǒ Čäphil (서재필)

Vydavatel prvních čistě hangulových novin 독립신문 (1896).

띄어쓰기

Mezislovní mezery; poprvé užity v 독립신문 (1896).

Ču Sigjǒng (주시경, 1876–1914)

Zakladatel moderní korejské jazykovědy; razí název 한글; učitel budoucí generace jazykovědců.

Díla Ču Sigjǒnga

대한국어문법 (1906), 국어문전음학 (1908), 국어문법 (1910), 말의 소리 (1914).

국어연구학회 (1908)

První korejská jazykovědná společnost; založil Ču Sigjǒng; počátek linie pozdější 조선어학회.

국문연구소 (1907)

První státní instituce zkoumající hangul (od r. 1506); při ministerstvu školství (학부).

국문연구의정안 (1909)

První komplexní pravopisná norma; kvůli anexi 1910 nerealizována.

Anexe Koreje Japonskem

1910; začátek koloniální nadvlády a postupného potlačování korejštiny.

Japonská jazyková politika

Asimilace – japonština jako 국어 a jazyk vzdělání; korejština (조선어) vytlačována.

언문철자법 (1912)

Koloniální školní pravopis vydaný Generálním gouvernementem; revize 1921 a 1930.

Linie Korejské jazykové společnosti

국어연구학회 (1908) → 조선어연구회 (1921) → 조선어학회 (1931) → 한글학회 (1949).

Mezinázvy společnosti (1911–13)

Mezi 국어연구학회 a 조선어연구회: 배달말글몯음 (1911) a 한글모 (1913).

조선어연구회 (1921)

Obnovená jazyková společnost (žáci Ču Sigjǒnga); přímý předchůdce 조선어학회.

조선어학회 (1931)

Korejská jazyková společnost; tvůrce pravopisu 1933, standardního jazyka 1936 a dalších norem.

한글학회 (1949)

Poválečný název Korejské jazykové společnosti (existuje dodnes).

한글날 / 가갸날 (1926)

Den hangulu; zaveden 1926 na počest vyhlášení hunmindžǒngǔmu.

Časopis 한글

Odborný časopis jazykové společnosti (1927; obnoven 1932).

조선어사전편찬회 (1929)

Výbor pro sestavení korejského slovníku; počátek prací na 큰사전.

한글마춤법통일안 (1933)

Jednotný pravopis hangulu; morfologický princip; základ pravopisu obou dnešních Korejí.

형태주의 × 표음주의

Morfologický (zachovává morfém) × fonematický (píše výslovnost) princip; 1933 zvítězil morfologický.

표준어 (1936)

Standardní jazyk ustaven jako mluva středních vrstev Soulu (사정한 조선어 표준말 모음).

외래어 표기법 통일안 (1940/41)

Jednotný přepis přejímek (cizích slov); poslední velká předválečná norma 조선어학회.

조선말 큰사전

Velký výkladový slovník; zahájen 1929, rukopis nalezen 1945 na nádraží, vyšel 1947–57 (6 svazků).

내선일체

Koloniální asimilační ideologie „jednoty Japonska a Koreje" (pozdní 30. léta).

Korejština ve školách (~1938)

Pod asimilační politikou vytlačena – nepovinný předmět, výuka jen v japonštině.

Zavření korejských novin (1940)

Deníky 조선일보 a 동아일보 uzavřeny japonskými úřady.

창씨개명 (1940)

Nucená změna korejských jmen na japonská.

조선어학회 사건 (1942)

Hromadné zatýkání členů (~33); I Jundžä a Han Džing zemřeli ve vězení; zabaven rukopis slovníku.

Rukopis 큰사전 (1945)

Po zabavení při aféře 1942 znovunalezen 1945 ve skladu na soulském nádraží.

Proč byla jazyková práce národním odbojem?

Kodifikace a obrana korejštiny za kolonie udržovala národní identitu; proto japonská represe (1942).

Vztah 의정안 (1909) a 통일안 (1933)

1909 první (nerealizovaná) norma → teoretický základ pro později prosazený pravopis 1933.

Kdo tvořil 조선어학회?

Žáci Ču Sigjǒnga: Čchö Hjǒnbä, I Kǔngno, I Hǔisǔng, Kim Jun'gjǒng, I Jundžä a další.

Klíčová teze okruhu

Příběh, jak se z „vulgárního" písma stal národní jazyk – a jak se jeho kodifikace stala formou odboje proti kolonizaci.