meteorologie pojmy

blablabla

meteorologie

věda o zemské atmosféře a jevech v ní probíhajících (aktuální atm. podmínky a počasí)

klimatologie

nauka o podnebí (dlouhodobé vzorce a trendy klimatu)

podnebí a počasí

podnebí = douhodobý stav úplného klimatického systému

počasí = okamžitý stav úplného klimatického systému

synoptický objekt

vzduchové hmoty, atmosférické fronty, tlakové útvary,

synoptická meteorologie

věda zabývající se analýzou a sledováním atmosférických dějů, umožňuje předpověď počasí

povětrnostní situace

prostorové vyjádření synoptických objektů, které určují ráz počasí nad velkou geografickou oblastí

povětrnost

několikadenní podobný průběh počasí (povětrnostní děj)

úplný klimatický systém (ÚKS)

systém z pěti hlavních složek: atmosféry, litosféry, hydrosféry, kryosféry a biosféry

základní meteorologické prvky

1. sluneční záření

2. intenzita slunečního svitu

3. teplota půdy

4. teplota vzduchu

5. tlak vzduchu

6. vlhkost vzduchu

7. výpar

8. oblačnost

9. atmosférické srážky

10. rychlost

11. směr větru

typy klimatu

• mikroklima - do 2 m, klima uzavřench prostor, formování AP

• topoklima (místní klima) - dle morfologie georeliéfu, vegetace, antropogenní vlivy

• mezoklima - pozorovatelný, místní cirkulace, místní bouřky

• makroklima - globální měřítko, cirkulace atmosféry

AP

= aktivní povrch

část krajinné sféry, kde dochází k odrazu krátkovlnného slunečního záření a současně se přeměňuje energie na dlouhovlnné tepelné a je vyzařováno (emitováno) do atmosféry

• např. vodní plochy, vegetace, sněhová pokrývka, urbanizované plochy

klimatotvorné faktory

• astronomické (terestrické) - dle postavení Sluneční soustavy, oběhu kolem Slunce, terestrické faktory (tvar, sklon osy, rotace), zeměpisná šířka

• cirkulační - veškeré pohyby a proudy v atmosféře

• radiační -všechny toky všech druhů záření v ÚKS

• antropogenní - př. zvyšování výroby energie, skleníkové plyny, aerosoly

• geografické - z charakteru krajinné sféry (zeměpisná šířka, nadmořská výška, mořské proudy, sníh, mořský led)

1 astronomická jednotka

= střední vzdálenost Země od Slunce

150,5 mil. km

typy proudění v atmosféře

1. laminární - bez turbulentních pohybů do mocnosti 4-10 m, rovnoběžné s povrchem, nad vodní hladinou/ledem

2. katabatické - klouzavý pohyb studeného vzduchu z vyšších do nižších poloh (mrazové kotliny)

3. anabatické - klouzavé proudění teplého vzduchu z nižších do vyšších

4. konvekce - výstupné proudění způsobené horizontálními teplotními rozdíly, mechanická/dynamická/termická

5. subsidence - sestupné proudění velkých objemů vzduchu, otepluje vzduch, zeslabuje konvekci, rozpouští oblačnost

6. advekce - horizontální přenos velkých objemů na velké vzdálenosti, vznik cyklóny a anticyklóny

7. turbulence - nepravidelné a neuspořádané vírové pohyby, promíchává teplo, nejčastější

základní druhy pohybů v atmosféře (obrázek)

inverze

= stav ovzduší, kdy se teplota vzduchu směrem vzhůru nezmenšuje ale naopak zvětšuje, u povrchu země je chladnější vzduch např. od sněhu

• advekční

• frontální

• radiační

• subsidenční

• turbulentní

• pasátové (klesající vzduch z vyšších vrstev)

skleníkový efekt (obrázek)

skleníkový efekt (popis), skleníkové plyny

= sluneční záření prostupuje atmosférou, dopadá na AP, krátkovlnné uniká ven ale část je pohlcena a přeměněna na tepelné dlouhovlnné záření skleníkovými plyny v atmosféře a zahřívá (?????)

skleníkové plyny

• přirozené: vodní pára, CO2, methan, oxid dusný, ozon

• umělé: halogenové uhlovodíky (freon)

rosný bod

= teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (100% relativní vlhkosti)

• pokud klesne teplota pod rosný bod, nastane kondenzace (rosa, mlha)

• vždy větší než teplota vzduchu

charakteristiky vlhkosti vzduchu

= množství vodních par ve vzduchu, za normálních podmínek vlhkost vzduchu s výškou klesá (v případě inverze naopak)

• napětí vodních par - v hPa

• relativní vlhkost vzduchu ( r ) - v %, poměr skutečného napětí vodních par k maximálně možnému napětí

• absolutní vlhkost vzduchu (d) - hustota vodní páry (množství par v jednotce vzduchu), v g/m3

• deficit vlhkosti - rozdíl mezi maximálním napětím (E) a skutečným napětím (e), v hPa

• rosný bod - teplota, při které je vzduch nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu je 100 %), pokud se ochladí pod rosný bod, vznikne kondenzace

dělení mraků (pblak) podle tvarů

vysoká oblačnost

1. cirrus (Ci) - řasa

2. cirrocumulus (Cc) - řasová kupa

3. cirrostratus (Cs) - řasová sloha

   střední oblačnost

4. altocumulus (Ac)- vyvýšená kupa

5. aktostratus (As) - vysoká sloha

   nízká oblačnost

6. nimbostratus (Ns)- dešťová sloha

7. stratocumulus (Sc) - slohová kupa

8. stratus (St) - sloha

   mraky s vertikálním vývojem

9. cumulus (Cu) - kupa

10. cumulonimbus (Cb) - bouřkový mrak

urči druh a popiš

cirrus (Ci) - řasa

bílá jemná vlákna, průsvitná bez stínu, z ledových krystalek, za několik hodin bude pršet

urči druh a popiš

cirrocumulus (Cc) - řasová kupa

beránci, bez vlastního stínu, složené z velmi malých oblak, obvykleledové s vodními kapičkami, přijde špatné počasí

urči druh a popiš

cirrostratus (Cs) - řasová sloha

průhledné s vláknitou strukturou, součástí teplé fronty, přijdou oblačnosti a srážky

urči druh a popiš

altocumulus (Ac) - vysoká sloha

bíle až šedé, uspořádané v řadách, počasí se vylepšuje

urči druh a popiš

altostratus (As) - vyvýšená sloha

šedomodré, žebrovitá struktura, úplně nebo částečně pokrývají oblohu, patrné obrysy slunce

urči druh a popiš

nimbostratus (Ns) - dešťová sloha

tmavá šedá vrstva, Slunce není vidět, trvalý déšť nebo sněžení, bouřky nehrozí

urči druh a popiš

stratus (St) - sloha

mrak špatného počasí, mrholení, v zimě jehličky nebo zrna

urči druh a popiš

stratocumulus (Sc) - slohová kupa

bělošedé skupiny nebo vrstvy s tmavými místy, valouny, mohou vypadávat srážky slabé intenzity

urči druh a popiš

cumulus (Cu) - kupa

oblak pěkného počasí, pokud roste do výšky, může i pršet, podoba květáku

urči druh a popiš

cumulonimbus (Cb) - bouřkový mrak

hustý a mohutný, přináší silné srážky, blesky, hromy, kroupy, tvar kovadliny/hory, vzniká působením intenzivní konvekce na studených frontách

albedo

= podíl slunečního světla, který se od tělesa odráží (A)

dělení vzduchových hmot

4 základní typy:

• arktická

• polární

• tropická

• ekvatoriální

dle termodynamické klasifikace

• teplá vzduchová hmota (stabilní/nestabilní)

• studená vzduchová hmota (stabilní/nestabilní)

• místní vzduchová hmota - setrvává delší dobu v dané oblasti

typy atmosférických front

• polární - v Evropě nejvýznamnější fronta

• arktická - odděluje arktický od polárního

• tropická - odděluje tropický a ekvatoriální vzduch

tropická cyklóna definice + typy

= tlakové níže, poruchy v atmosféře v oblastech nízkých zeměpisných šířek, menší rozměr, nízký tlak ve středu (v oku) a vyšší v okolí, vysoká rychlost větru, vznik nad oceány

rozlišují se tropické a mimotropické

• hurikán nebo uragán (Střední Amerika)

• tajfun (Dálný východ)

• orkán (J Indický oceán)

• cyklón (Bengálský záliv)

• Willy-Willes (Indický o. mezi Austrálií a Kokosovými o.)

anticyklóna

= tlakový výše, směrem od středu anticyklóny tlak klesá

příčiny pohybu vzduchu

• síla horizontálního tlakového gradientu G

• Coriolisova síla

• odstředivá síla

• třecí síla

pohyblivé fronty

• vznikají uvnitř vzduchových hmot

• teplá

• studená (anafronta)

• okluzní

pasát

= východní vítr vznikající mezi obratníky a rovníkem, od V k Z

všeobecná cirkulace atmosféry (obrázek)

fén

= padavý, teplý, suchý, nárazový vítr na závětrné straně horských překážek, vane z hor do údolí

na obou stranách hor je rozdílný tlak

bóra

= silný, studený, padavý, nárazový vítr z náhorní vnitrozemní plošiny k teplému moři, způsobuje ochlazení, pobřeží Dalmácie

dělení atmosféry

• troposféra - nejslabší v polárních oblastech až 9 km

  • tropopauza - přechodná vrstva

• stratosféra - do 55 km, ozonosféra, perleťová oblaka, ozonosféra

  • stratopauza - cca 0°C

• mezosféra - do 85 km, stříbřitá oblaka, kosmický prach, ledové krystalky

  • mezopauza

• termosféra - do 450 km, rychlý vzestup teploty, polární záře

  • exosféra

charakteristické dny

1. tropický - max. denní teplota >30°C

2. s tropickou nocí - noční minimum >20°C

3. letní - max. denní teplota >25°C

4. mrazový - min. denní teplota <0°C

5. ledový - max. denní teplota <0°C

6. arktický - max denní teplota <-10°C

heliograf

= přístroj určující délku trvání slunečního záření, skleněná koule na kovovém stojanu, čočka vypaluje do papíru stopu

mlha

= velmi malé kapky nebo krystalky vzduchu, produkt kondenzace, vlhkost vzduchu 90 - 95%, dohlednost snížena na méně než 1 km

dle intenzity:

• slabá (dohlednost 500 - 1000 m)

• mírná (200-500m)

• silná (50-200m)

• velmi silná (<50m)

dle vzniku:

• radiační (z vyzařování)

• z vypařování

• advekční - teplý vlhký vzduch nadsunut nad studené místo

dle příčiny: frontální, inverzní, městská, orografická, přízemní, údolní,…

smog

= mlha tvořená kouřem a mlhou, silné znečištění atmosféry nad průmyslovými oblastmi

meteory (v meteorologickém smyslu)

= jev v atmosféře nebo na zemském povrchu mimo oblaků

• hydrometeor - déšť, sníh, rosa, jinovatka, mlha, kouřmo

• litometeor - písečné nebo prachové bouře

• fotometeor - duha, halo

• elektrometeor - blesk

aerosoly

= rozptyl tuhých látek nebo kapalin velikosti 10^-6 až 10^-2mikrometrů v plynech, jsou základem vzniku dešťových kapek (vážou na sebe vodu)

• přírodní - kosmický prach, vulkanický prach, ledové krystalky, pyl, aeroplankton

• antropogenní - 10%, plynné příměsi (při spalování SO2, CO), pevné směsi, radioaktivní odpad

základní tlakové útvary (obrázek)

inverze (graf)

druhy slunečního záření

1. přímé - I_h (insolace) - krátkovlnné, ve W/m²

2. rozptýlené - i (difúzní) - krátkovlnné

3. globální - Q (přímé = I_h + i) - krátkovlnné, závislé na oblačnosti

4. odražené - A (albedo, reflektované)

5. zpětné - záření atmosféry E_A a vyzařování země E_Z

singularita

= pravidelná odchylka počasí od celkového trendu (vánoční obleva, babí léto,…)

vzniká díky výskytu určitých povětrnostních situací v části roku v dané oblasti, opakují se cca ve stejných termínech

přízemní vrstva atmosféry

v troposféře, do 100 m, nejsilnější vlivy AP, plně vyvinuta turbulence

fronty obrázky

periodické a neperiodické změny teploty

neperiodické: singularita

periodické: denní a roční chod teploty vzduchu (rovníkový, tropický, mírný, polární typ)

hlavní klimatotvorné geografické faktory

• astronomické

• cirkulační

• radiační

• geografické

• antropogenní

monzun

= pravidelný vítr který mění směr 2x do roka v závislosti na ročním období

období silných dešťu a sucha v přední Indii a východní Asii