5) Nematoda, Nematomorpha, Tardigrada, Onychophora, Arthropoda: Chelicerata

Ecdysozoa (svlékavci) - kladogram

Ecdysozoa (svlékavci) - autapomorfie

Svlékaná, vícevrstevná kutikula (s chitinem) absence pohybových bičíků

kmen) Nematoda - hlístice - charakteristika

• cca 15 000 popsaných (!) druh ů

• z živo čich ů dosahují nejv ětší popula ční hustoty (až 20 milion ů jedinc ů / m 2 lesní či lu ční p ůdy)

• ekto i endoparasiti rostlin a živo čich ů; voln ě žijící druhy (mo řské i sladkovodní sedimenty, p ůda, mechy)

• velikost v ětšinou 1-3 mm, mezi parasity i v ětší zástupci (nejv ětší hlístice - Placentonema gigantissimum - žije v placent ě vorvan ě: délka až 8,4 metr ů, tlouštka až 2,5 cm)

• u malých druh ů (Chromadorea) b ěžná eutelie

• válcovité, protáhlé t ělo

Schema stavby t ěla nematod

Schema stavby t ěla samice (vlevo) a samce (vpravo) hlístice:

1) A - anus; 2) BN - b řišní nervový provazec; 3) EO - exkre ční otvor; 4) H - hltan; 5) HN - h řbetní nervový provazec; 6) K - kloaka; 7) NP - nervový prstenec; 8)O - ovarium; 9) PO - pohlavní otvor; 10) S - spikuly; 11) T - testes; 12) U - uterus; 13) Ú - ústa

Nematoda - hlístice - Autapomorfie

• sensily na hlavě v třech prstencích (uspo řádání 6+6+4)

• vaje čníky v páru protichůdně orientovány

• sami čí pohlavní otvor ve středu t ěla

• kutikulární spikuly jako kopulační orgán samců

• amoebovité spermie bez bi číku a akrosomu (pro Nematoida)

• kloáka (jen) u samce (kloáka je možná autapomorfie Nematoida)

• při růstu přesn ě 4x svlékání kutikuly (růst možný i bez svlékání)

• dorsální nervový provazec (p ůvod ve ventrálním nervovém provazci)

Příčný řez t ělem škrkavky Ascaris sp.

BL - b řišní (hypodermální) lišta

BN - b řišní (ventrální) nervový provazec

EK - exkre ční kanálek

H - hypodermis

HL - h řbetní lišta

HN - h řbetní (dorsální) nervový provazec

K - kutikula

O - ovarium

PL - postranní lišta

PS - pseudocoel

S - st řevo

SB - svalové bu ňky

SV - svalový výb ěžek

U - uterus

V - vají čko

VV - vejcovod

lokomoce nematoda

A - Haemonchus concortus (zooparasit) - lezení na podkladu z agaru (leží na boku)

B - Metepsilonema sp. (Epsilonematidae, Chromadorida; mo řský druh; leze pí ďalkovit ě po tvrdém substrátu, st řídav ě se p řichytává p řídí a zádí; ventrální št ětiny brání p řevrácení na bok)

C - Desmoscolex sp. (Desmoscolecida; v ětšinou mo řské druhy, krá čí na 9 párech dorsálních št ětin na jejichž koncích ústí po jedné lepové žláze, t ělo dosp ělce pokryto slizovitými prstenci s p řichyceným detritem

systematika nematoda

sporná, ale rozdělujeme (Třída) „Adenophorea“ = „Aphasmida“ a (Třída) Secernentea = Phasmida

(Třída) „Adenophorea“ = „Aphasmida“ - charakteristika

Patrně parafylum - oproti Secernentea se liší hlavně přítomností původních (plesiomorfních) znak ů:

• většinou přítomné žlázy v epidermis a na zádi

• samci mají většinou dvě varlata (nikoliv pouze jedno)

• výrazné amfidy (chemoreceptory v hlavové části)

• namísto smyslových papil v ětšinou smyslové brvy (cilie)

- Většina druhů žije volně v mořských sedimentech, další v sladkovodním a terestrickém prost ředí.

- Často bakteriovoři (ale přitom kooperace až po úzkou symbiózu!)

- význam pro dekompozici.

- Některé druhy jsou také zoo nebo fytoparasitické.

(Třída) „Adenophorea“ = „Aphasmida“ - řády

(Řád) Trichocephalida - nitkovci

(Řád) Trichocephalida - nitkovci

Monofylum (autapomorfie: sekundární žlázy na hltanu)! Všechny druhy jsou zooparasitické (nedosp ělá stádia parasitují v hmyzu, dosp ělci však mohou žít voln ě - nap ř. Mermis spp.). 3. juvenilní stádium nehraje roli jako trvalé, resp. infek ční, stádium (jak tomu je u zooparasitických druh ů t řídy Secernentea).

(Řád) Trichocephalida - nitkovci - zástupci

Trichuris trichiura (=Trichocephalus trichiurus) - tenkohlavec lidský

Trichinella spiralis - svalovec sto čený

Trichuris trichiura (=Trichocephalus trichiurus)

A - samice; B - samec zavrtaný p řídou hluboko do st řevní sliznice. Zúženou p řední částí se zavrtává do sliznice tenkého i tlustého st řeva (zp ůsobuje zán ěty). Po kopulaci klade samice denn ě 3000-4000 vají ček - opouští hostitele se stolicí. Infekce poz řením zralých vají ček (kontaminovanou potravou).

Trichinella spiralis - svalovec sto čený

Životní cyklus: Kone čný hostitel se stává zárove ň mezihostitelem p říští generace – p řirozená infekce pouze poz řením masa (karnivo ři, omnivo ři - prase!!!). Dosp ělá stádia v tenkém st řev ě, samice jsou živorodé. Mlá ďata pronikají do svaloviny hostitele, kde se opouzd řují.

(Třída) Secernentea = Phasmida - Autapomorfie:

• Fasmidy (párovité, žláznaté chemoreceptory po stranách zádi; pokud chybí, tak v d ůsledku redukce?!)

• zcela chybí žlázy v epidermis (= hypo-) či na zádi

• samec s pouze jedním varletem

• jedna z b řišních žláznatých bun ěk vysílá mnohdy laterální v ětve do bo čních hypodermálních liš

(Třída) Secernentea = Phasmida - lifestyle

Voln ě žijící druhy (saprobiotické, „fytofágové“ specializovaní na rosivky, zoofágové) - limnické a terestrické, vzácn ě v mo řském litorálu. Také druhy fyto- a zooparasitické

(Třída) Secernentea = Phasmida - řád

(Řád) Rhabditida - há ďata

(Řád) Tylenchida - há ďátka

(Řád) Ascaridida - škrkavice

(Řád) Strongylida - měchovci

(Řád) Spirurida - spirury

Smyslové orgány přídy (hlavy): rozdíl podle tříd

A – „Adenophorea“

B - Secernentea

C - schema sensily (sensillum) obsahující pouze jeden neuron

základnímu stavební plán hlístic!

6 ústních sensil (smyslových papil), 6 + 4 p řídových (hlavových) sensil a 1 pár amfid ů (chemoreceptory) pat ří k základnímu stavebnímu plánu hlístic!

Stavba vylu čovacích orgán ů u „Adenophorea“:

A - ampula; EO - exkreční otvor; EŽ - exkreční žlázy; H - hltan

( Řád) Rhabditida - háďata - zástupci

Rhabditis sp., Strongyloides stercoralis - hád ě st řevní

Rhabditis sp

samec a samice

A - anus

EŽ - exkre

ční žlázy

GP - genitální papily

H - hltan

Ch - chámovod

K - kloaka

NP - nervový prstenec

O - ovarium

PH - fasmida

PO - pohlavní otvor

R - rectum

RS - receptaculum seminis

S - střevo

SC - spermatocyty

SK - spikula

SP - spermie

T - testis

U - uterus

Ú - ústa

V - vajíčko

Strongyloides stercoralis - hád ě st řevní

(způsobuje t ěžké st řevní onemocn ění u člov ěka), samice parasitické generace: j - jícen (hltan); st - st řevo; pov - p řední vaje čník; povd - - p řední ovidukt; put - p řední d ěloha; v - vulva; zut - zadní d ěloha; zov - zadní vaje čník; ao - anální otvor

(Řád) Tylenchida - háďátka - zástupci

Heterodera schachtii - háďátko řepné (na obrázku)

Anguina tritici - háďátko pšeničné

Heterodera schachtii - háďátko řepné

parasituje na merlíkovitých a brukvovitých rostlinách. Životní cyklus: 1) 2. juv. stádia opoušt ějí cystu, 2) napadají ko řínky mladé rostliny, 3) ob ě pohlaví sají na ko říncích, 4-5) samice i samec dozrávají, 6) samec se uvol ňuje, oplod ňuje samici, 7) samice produkuje vají čka, umírá, 8) ch řadnoucí řepa vytvá ří nadm ěrné množství ko řínk ů.

Anguina tritici - háďátko pšeničné

fytoparasit - vyvolává nebezpečnou chorobu pšenice.

V napadených částech klasu se místo zrn vytvá řejí hálky s velkým množstvím nepohyblivých juvenilních jedinc ů (p řetrvají p řes 20 let sucha). Za vlhkých podmínek (nap ř. na vlhké zemi) ožívají, vylézají na stébla pšenice a vnikají do kv ětů, kde p řijímají potravu a dokon čují sv ůj vývoj.

(Řád) Ascaridida - škrkavice

Dosp ělci parasitují ve st řev ě obratlovc ů, suchozemských členovc ů i plž ů. Vývoj bez saprobiotických stádií, n ěkdy p řes mezihostitele.

(Řád) Ascaridida - škrkavice - zástupci

P říklady parasit ů člov ěka:

Ascaris lumbricoides - škrkavka d ětská

Enterobius vermicularis- roup d ětský:

Ascaris lumbricoides

nejběžn ější parasit člověka.

Cyklus: pozření vajíčka hostitelem - průnik raného stádia z trávícího traktu do cévního systému - dále do plic - vykašlávání přes průdušky - pozření - uchycení v tenkém střevě.

E. vermicularis - roup dětský

parasituje v tenkém i tlustém střev ě člověka, infekce poz řením vajíček.

Enterobius vermicularis A - samec B - samice 1 - pohlavní otvor (vulva) 2 - řitní otvor

Řád) Strongylida - měchovci - zástupci

Ancylostoma duodenale – měchovec lidský

A. duodenale

Syngamus trachea (srostlice trvalá)

Ancylostoma duodenale – měchovec lidský

raná stádia v p ů d ě - průnik do hostitele p řes pokožku nebo s potravou - p řes cévní systém do plic - po vykašlání a polknutí se usazuje v tenkém st řev ě.

Syngamus trachea (srostlice trvalá)

Vývoj vají čka u Syngamus trachea (srostlice trvalá) - parasituje v hrtanu kurovitých pták ů, samec a samice jsou spojeny v trvalé kopule.

(Řád) Spirurida - spirury

Dosp ělci parasitují v r ůzných orgánech bezobratlých i obratlovc ů. V druhém p řípad ě vývoj p řes mezihostitele (v ětšinou druh členovce), ve kterém je dosaženo 3. juvenilního stádia (infek čního).

(Řád) Spirurida - spirury - zástupci

Dracunculus medinensis - vlasovec medinský

Wucheria bancrofti - vlasovec mízní

Dracunculus medinensis - vlasovec medinský

v podkožním vazivu savc ů v četn ě člov ěka. Nákaza pitnou vodou

Wucheria bancrofti - vlasovec mízní:

p řenos infek čního stádia komárem, napadá mízní systém člov ěka (elefantiáza).

Základní schema životního cyklu parasitických Secernentea:

I - vají čko; II - vají čko s „larvou“; III - 1. juv. stadium; IV - 2. juv. stadium; V - 3. juv. stadium (infek ční).

(kmen) Nematomorpha - strunovci - základní info

• cca 320 druhů

• délka 10-50 cm (max. 150 cm!); tlouš ťka jen 1-3 mm

• dosp ělci žijí voln ě ve vod ě, nep řijímají potravu

• v ětšina druh ů je sladkovodních, bentických (Gordioida)

• 4 známé druhy jsou mo řské, pelagiální (Nectonematoida) - endoparasiti u Decapoda (Crustacea)

• juvenilní stadia pronikají do korýš ů (mo řští strunovci) nebo hmyzu (sladkovodní strunovci) a vyvíjejí se v nich jako parasiti

(kmen) Nematomorpha - strunovci - RS

• gonochoristi: p řenos spermií kopulací, samec má za tímto ú čelem vychlípitelný cirrus (žádné spikuly!) • pohlavní dimorfismus (nap ř. u mnohých samc ů dvojitý ocasní lalok)

• samice klade vají čka v provazcích na vodních rostlinách (sladkovodní druhy) nebo jednotliv ě (mo řské druhy)

• žádné obligátní st řídání hostitele, ale v nevhodných hostitelích dochází k encystaci ( čekání na predatora)

(kmen) Nematomorpha - strunovci - TS

• střevo vždy zakrnělé

(kmen) Nematomorpha - strunovci -zástupci

Parachordodes sp

Gordius aquaticus

Řez zadní částí t ěla samice druhu Parachordodes sp.

P říčný řez samcem druhu Gordius aquaticus:

BN - b řišní nervový provazec H - hypodermis ChV - chámový vá ček K - kutikula M - mesenchym P - pseudocoel PS - podélná svalovina S - st řevo (rudiment)

Juvenilní stadium (larva) strunovce Chordodes sp. (Gordioida)

- funkce p řídy: A - ústní kužel zatažený (pomocí retraktor ů); B - vychlípený ústní kužel (tlakem kontrakce svaloviny kožn ěsvalového vaku)

(kmen) Cephalorhyncha = Scalidophora - chobotovci - charakteristika

Monofylum: autapomorfií jsou skalidy (= typicky utvá řené osténky na introvertu)

• Mo řští, benti čtí

• zatažitelný chobot - introvert, na n ěm ústní otvor

• kutikula obsahuje chitin, je p ři r ůstu svlékána (min. 6x)

• kutikula často diferencována do jednotlivých desti ček

(kmen) Cephalorhyncha = Scalidophora - chobotovci - třídy

(Třída) Kinorhyncha - rypečky

(Třída) Priapula - hlavatci

(Třída) Loricifera - korzetky

(Třída) Kinorhyncha - rypečky

• cca 270 druhů (první popsán 1841)

• velikost 0,2-0,8 mm

• žijí benticky v bahnitých a písečných sedimentech od mořských hlubin po litoral (i v nárostu)

• mikrofágové

• lokomoce v substrátu pomocí introvertu

(Třída) Kinorhyncha - rypečky - členění těla

• členění těla do zonitů (článků, které na rozdíl od kroužkovců a členovců nezasahuje tělní dutinu, gonády a exkreční systém)

• kutikula je u některých druhů diferencována v destičky, které jsou pohyblivě spojeny tenkými kutikulárními blánam

(Třída) Kinorhyncha - rypečky - skalidy

skalidy na introvertu slouží zakotvení a směrování v substrátu, ale také jako sensily!

(Třída) Kinorhyncha - rypečky -zástupci

Zelinkaderes floridensis (Cyclorhagida)

samice: A - introvert vychlípen, břišní strana; B - introvert zatažen, uzavřen 2. zonitem, hřbetní strana; měříko 100 µm

(Třída) Priapula (= Priapulida) - hlavatci

• 22 známých druhů

• délka 0,2-18 cm

• reliktní druhy, ve středním kambriu jedna z dominantních skupin bentických živočichů

• bahnité dno temperátních i severních moří, korálový písek tropů

• velké druhy jsou dravé, malé mikro(sapro)fágní

• tělo členěno na introvert a trup, někdy i s jedním či dvěma caudálními (ocasními) přívěsky

• výrazný kožněsvalový vak (podélná i okružní svalovina)

• vývoj nepřímý (bentická larva)

(Třída) Priapula (= Priapulida) - hlavatci - zástupci

Priapulopsis bicaudatus

Meiopriapulus fijiensis, intersticiál v tropech (Fiji, Andamany)

Halicryptus spinulosus (měřítko 100 µm), Baltské moře.

Priapulus caudatus

(Třída) Loricifera – korzetky

• cca 100 rozlišovaných druhů, platně popsaných jen 37

• délka 80-400 µm (patří k nejmenším Animalia)

• objeveni 1983

• v malých hustotách v písčitých a bahnitých mořských sedimentech

• různá moře, od sublitoralu po větší hloubky

• způsob života???

• tělo členěno na introvert a trup

• trup pokryt destičkami krunýře - loriky

• skalidy mají sensorickou funkci

• gonochoristi (párovité gonády)

(Třída) Loricifera – korzetky - zástupci

Spinoloricus sp.

Pliciloricus enigmatus

Nanaloricus mysticus:

Nanaloricus mysticus

vlevo larva, vpravo dospělec: A - anus, H - hruď, L - lorika; PP - plovací přívěsky, SB - smyslové brvy, SK - skalidy, ST - stylety, Ú - ústa, ÚK - ústní kužel

Panarthropoda kladogram - nakreslist

Panarthropoda - druhové zastoupení

• přes 1 milion známých druhů (3/4 všech živočichů) – současné odhady: řádově až 10 milionů druhů, hlavně hmyzu (!)

Panarthropoda - autapomorfie

Autapomorfie (některé z nich nacházíme jako synapomorfie pouze u Euarthropoda a Onychophora, u Tardigrada předpokládáme jejich redukci v důsledku

zakrsnutí):

• párové, metamericky uspořádané, na břišní stranu směřující končetiny

• modifikace prvních párů končetin (tykadla, kusadla)

• vznik hlavy (cefalizace) - komplexní mozek (nadjícnové ganglion) z několika částí (syncerebrum)

• splynutí prvotní tělní dutiny a druhotné tělní dutiny (coelomu) v nečleněnou terciární tělní dutinu - mixocoel, dělený perikardiální přepážkou na hřbetní a břišní část

• otevřená cévní soustava (haemolymfa cirkuluje v cévách a lakunách mixocoelu) s trubicovitým hřbetním srdcem

• odvozená metanefridia tvořená sakulem (sacculus, váček) a vývodním kanálkem

(Kmen) Onychophora - drápkovci

• cca 160 druhů

• terestričtí, půdní - v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu a stálou teplotou

• rozšíření: Střední a Jižní Amerika, rovníková a jižní Afrika, jihovýchodní Asie, Austrálie, Nový Zéland

• dravci

• vejcoživorodí, živorodí, vzácně vejcorodí

(Kmen) Onychophora - drápkovci - autapomorfie

• obranné žlázy (táhnou se celým t ělem) ústící orálními papilami

• ústní há čky ( čelisti; modifikovaná lobopodia)

• ne článkované, jednov ětevné kon četiny (lobopodia) s postranními, párovými drápky

• nepravidelné, ke říčkové vzdušnice (tracheae)

• četné komisury nervové soustavy v každém článku

tělní plán drápkovců

(Kmen) Onychophora - drápkovci - zástupci

Peripatus sp.

(Kmen) Tardigrada - želvušky

cca 600 druhů

• mořští (na a ve sedimentech od písečných pláží až po hlubiny, na řasách, na bezobratlých živočiších, i jako parasiti); sladkovodní i v dočasně vlhkém terestrickém prostředí (půda, mechové polštáře)

• velikost většinou do 1 mm

• válcovité tělo s hlavou a čtyřmi články trupu, každý s párem končetin

• chitinová kutikula, někdy silně sklerotizovaná

• eutelie

• coelom a cévní soustava nejsou vytvořeny (redukce?)

(Kmen) Tardigrada -Autapomorfie?

(záleží zcela na předpokladu pozice ve fylogenetickém systému): • mozek: pouze protocerebrum (redukce deuto a tritocerebra)

(Kmen) Tardigrada - zástupci

Macrobiotus hufelandi

Milnesium tardigradi

stavba hlavy a hlavových končetin u drápkovců a hlavních skupin Euarthropoda

(PC = protocerebrum, DC = deutocerebrum, TC = tritocerebrum)

- hypotéza o homologii, resp. konvergenci hlavových končetin (podle této hypotézy nejsou cheliphor nohatek a chelicera taxonu Euchelicarata homologní)

(Kmen) (Eu)Arthropoda - členovci - Autapomorfie:

• vn ější kostra (exoskelet) z chitinózních desek (sklerit ů) (pokud se nejedná o znaky spole čného p ředka s jinými Ecdysozoa, p ředevším Cephalorhyncha)

• rozpad kožněsvalového vaku na jednotlivé svaly z p říč n ě pruhované svaloviny – platí i pro Tardigrada; pokud jsou opravdu sesterským taxonem, tak se jedná o (tak řka jedinou morfologickou) synapomorfii t ěchto skupin (= autapomorfii postulovaného spole čného taxonu Tactopoda)

• cephalon (acron + primárn ě asi 5 článk ů, pozd ěji p řipojení dalšího článku) s 1 párem preorálních článkovaných tykadel a dalšími 3 (- 4) páry kon četin;

• článkované kon četiny (primárn ě rozeklané)

• 1 pár laterálních složených očí + primárn ě 4 mediání jednoduchá očka (ocely)

• metanefridia se sakuly zcela bez obrvení; u spole čného p ředka možná ve čtyřech hlavových článcích a dvou následujících článcích trupu

Základní člen ění t ěla na hlavu (cephalon) a trup z homonomních segment ů (zachováno u vym řelých Trilobita, dále u Progoneata, Chilopoda a v rámci „Crustacea“ u Remipedia a Cephalocarida).

U v ětšiny členovc ů došlo k splynutí skupin článk ů do funk čních celk ů - tagmat z odlišných (heteronomních) článk ů - často nerozpoznatelných.

Cephalon členovc ů patrn ě homologní, ne tak tagmata trupu (o to se vedou spory)!

Tagmatizace n ěkerých skupin Pancrustacea s vyzna čením polohy gonopór ů (podle Walosseka a Axe, ze Zrzavého, 2006). Abdomen (zade ček) u jednotlivých skupin často není homologickým tagmatem!

(Podkmen) Chelicerata - klepítkatci - kladogram - ŘÍKAL, ŽE NEBUDE ÚPLNĚ ZKOUŠET

Fylogenetické vztahy mezi Chelicerata na základ ě morfologie (jedno z n ěkolika navrhovaných uspo řádání); Pantopoda jsou zde zahrnuta jako bazální skupina klepítkatc ů

(Podkmen) Pantopoda = Pycnogonida - nohatky - charakteristika

• cca 1300 druhů • v ětšinou 1-10 mm, hlubokomo řské druhy i v ětší (délka p řes 6 cm, rozp ětí nohou do 75 cm)

• moře od slapové zóny po 7000 m hloubky, n ěkteré druhy v brakické vodě, nejvíce druhů v chladných mořích

(Podkmen) Pantopoda = Pycnogonida - nohatky - Autapomorfie

- za p ředpokladu, že se jedná o sesterskou skupinu (ostatních) Chelicerata:

• proboscis;

• redukované opisthosoma (v tom p řípad ě homologie cheliphor = chelicera, parapalpus = pedipalpus). Možná však sesterská skupina všech ostatních členovc ů (n ěkteré studie nazna čují, že jmenované kon četiny nejsou homologní, jiné to naopak potvrzují)

(Třída) Xiphosura - ostrorepi

• 4 recentní druhy („živé fosilie“: od Siluru, Lumulidae od Terciéru))

• pouze mořští: atlantické pobřeží Sev. Ameriky, JV Asie

• do 60 cm

• dravci

(Třída) Xiphosura - ostrorepi - Autapomorfie:

- nečleněné,srostlé mesosoma; - chilaria - přeměněné končetiny 1. článku zadečku (opisthosomatu) - uzavírají ústní „předsíň“

(Třída) Xiphosura - ostrorepi - zástupce

Limulus polyphemus - ostrorep americký

(Třída) Arachnida - řády

(Řád) Scorpionida - štíři

Řád Opilionida - seká

Řád Pseudoscorpionida - štírciči

Řád Solifugida - solifugy

Řád Araneida = Araneae - pavouci

Řád Amblypygi - krabovci

(Řád) Uropygi – bičovci, bičnatci

Řád Ricinulei - roztočovci

Řád Acari – rozto či (v tradi čním pojetí)(Řád) Scorpionida - štíři

(Řád) Scorpionida - štíři - charakteristika a autapomorfie

cca 1400 druhů (0,9-21 cm)

Autapomorfie:

• hřebínkové orgány (pectines; sing. pecten)

(Řád) Scorpionida - štíři - zástupci

Centruroides vittatus

štír kýlnatý Euscorpius tergestinus

Řád Opilionida - sekáči - charakteristika a autapomorfie

cca 4000 druh ů; na p ůdním povrchu i na vegetaci

Autapomorfie:

• penis, resp. kladélko;

• jen mediální pár očí;

• jen jeden pár vzdušnic;

• smrduté žlázy

Řád Opilionida - sekáči - zástupci

Hadrobunus grandis

Trogulus tricarinatus: predátor plžů

Phalangium opilio

Řád Pseudoscorpionida - štírci - charakteristika a autapomorfie

cca 3000 druh ů (1-7 mm); v listovém opadu, pod kůrou atd.

Autapomorfie:

• chelicery se snovací žlázou;

• pedipalpy: velká klepítka s jedovou žlázou;

• (a další)

Řád Pseudoscorpionida - štírci - zástupci

Neobisium carcinoides

Chelifer cancroides

Řád Solifugida - solifugy - charakteristika a autapomorfie

cca 900 druh ů (1-7 cm); poušt ě, polopouště, step

Autapomorfie:

• pedipalpy mají lepové žlázy;

• malleoli („kladívečka“ = smyslové orgány);

• přenos spermií pomocí chelicer;

• (a další)

Řád Araneida = Araneae - pavouci - autapomorfie

cca 34 000 druhů

Autapomorfie:

• chelicery s jedovou žlázou;

• snovací bradavky a žlázy;

• přenos spermií pomocí pedipalpů

Noha: 1- coxa, 2 – trochanter, 3 – femur, 4 – patella, 5 – tibia, 6 – metatarsus, 7 – tarsus, 8 - drápky

VNITŘNÍ SYSTÉM PAVOUKŮ NEBUDE ZKOUŠET

ŘÍKAL TO

Mesothelae:

nejprimitivnější pavouci, častečně zachována segmentace (tergity) opisthosomatu (zadečku), snovací bradavky uprost řed zade čku, dva páry plicních vak ů. Pouze jedna recentní čele ď (Liphistiidae - sklípkošovití) v JV Asii (cca 100 druh ů)

Opistothelae

všichni ostatní pavouci. Snovací bradavky mají na konci zadečku, který takŘka zcela postrádá ganglia. Dnes je dělíme na Mygalomorphae (sklípkani: dva páry plicních vaků, orthognathní postavení chelicer) a Araneomorphae (dvouplicní: jeden pár plicních vaků, labidognathní postavení chelicer). Dělení na Orthognatha (sklípkani) a Labidognatha (dvouplicní) je dnes překonané ( české názvy byly přeneseny na výše uvedené skupiny). Taxon Orthognatha je parafyletický, založený na plesiomofiích

Labidognathní postavení chelicer

zástupci araneida s Labidognathnm postavenim chelicer

zápřednice jedovaté (Cheiracanthium punctorium)

zástupci araneida s orthognathním postavenim chelicer

Atypus affinis (Atypidae)

Aname atra (Nemesiidae)

Pavouci s orthognathním postavením chelicer. Jedná se o plesiomorfii. (zástupce d řív ějších „Orthognatha“ dnes řadíme z velké v ětšíny do Mygalomorphae, malou část do Mesothelae)

Mygalomorphae - sklípkani - zástupce

Brachypelma smythi

Chaetopelma gracile

Araneomorphae - dvouplicní

Argiope bruennichi

Misumena vatia

Řád Amblypygi - krabovci - charakterristika a autapomorfie

cca 200 druh ů (10-45 mm); (sub)tropi čtí

Autapomorfie:

• extrémní prodloužení 1. krá čivých kon četin na makadlo

( Řád) Uropygi – bičovci, bičnatci - systém a tak

(sesterské taxony Thelyphonida a Schizomida jsou dnes často pojímány jako samostatné „ řády“)

cca 180 druh ů (do 7,5 cm); (sub)tropi čtí

( Řád) Uropygi – bičovci, bičnatci - Autapomorfie:

• camarostom (ústní „p ředsí ň“ se srostlými ky člemi pedipalpů);

• praenymfy a 4 stádia nymfy;

• velké obranné žlázy;

• samice p ři páření drží zadeček samce

Acaromorpha - kladogram

Gnathosoma ( pohyblivá p řední část t ěla nesoucí chelicery, ústní pysky, resp. chobotek, a pedipalpy) je často chápáno jako autapomorfie roztočů (Acari), avšak v sou časnosti bývá takto často interpretována i p řední část t ěla taxonu Ricinulei; p řičemž se Acari jeví jako parafyleti čtí

Řád Ricinulei - roztočovci - charakteristika a autapomorfie

cca 60 druh ů (do 10 mm) v listovém opadu tropických les ů (Amerika, Afrika)

Autapomorfie:

• cuculus (pohyblivý výr ůstek na hřebetu prosomatu; v klidu kryje ústní ústrojí)

• přenos spermií 3. párem nohou;

• (a další)

Řád Acari – roztoči (v tradičním pojetí) - charakteristika a autapomorfie

cca 35 000 druh ů popsáno (odhad: 100 000 recentních druhů)

Autapomorfie: • Gnathosoma (event. spole č n ě s Ricinulei)

Řád Acari – roztoči se dála dělí na

Prostigmata = Trombidioformes - sametkovci

Mesostigmata = Gamasida - čmelíkovci

Astigmata = Acaridida = Sarcoptiformes - sametkovci

Cryptostigmata = Oribatida - pancířníci

Metastigmata = Ixodida - klíšťata