Medulla spinalis - stavba, dráhy

anatomický podklad reflexu se nazývá

= reflexní oblouk (receptor, dostředivá nervová vlákna, centrum, odstředivá vlákna, efektor)

úvod do NERVOVÉ SOUSTAVY - funkce

- umožňuje reakci organizmu na zevní i vnitřní prostředí

- představuje způsob řízení organizmu

- základním projevem činnosti NS je reflex

NERVOVÁ SOUSTAVA

- CNS -> mozek, mícha

- PNS -> nervy + nervová ganglia

vývoj NERVOVÉ SOUSTAVY

- vzniká z neuroektodermu na dorzální straně zárodku - nad chorda dorsalis

- ektoderm zde zesílí v neurální ploténku, následně se prohloubí v neurální žlábek a nakonec se uzavře v neurální trubici = základ míchy a mozku

rhombencephalon

- zadní váček = základ zadního mozku

- dále se diferencuje na:

1) myelencephalon → budoucí prodloužená mícha – medulla oblongata

2) metencephalon → most Varolův – pons Varoli

→ mozeček – cerebellum

mesencephalon

střední váček = základ středního mozku

prosencephalon

přední váček = základ předního mozku

- dále se diferencuje v:

1) diencephalon = mezimozek

2) telencephalon = koncový mozek

mozek a mícha se vyvíjí z

= neurální trubice

senzitivní ganglia hlavových a míšních nervů a ganglia autonomní NS se vyvíjí z

= gangliové (neurální) lišty

ploténky primitivní neurální trubice

- bazální ploténka – párová, na bazální ploše nervové trubice

- alární ploténka – párová na dorzální ploše nervové trubice

alární ploténky jsou odděleny od bazálních plotének čím

sulcus limitans

bazální ploténka se dále diferencuje na

➢ zónu somatomotorickou

➢ zónu visceromotorickou

zóná somatomotorická

- odtud vychází podněty k činnosti kosterní svaloviny

zóna visceromotorická

- odtud vychází podněty k činnosti hladké svaloviny a žláz

alární ploténka se dále diferencuje na

➢ zónu viscerosenzitivní

➢ zónu somatosenzitivní

zóna viscerosenzitivní

- odtud přiváděno čití z orgánů

zóna somatosenzitivní

- odtud přiváděno čití z:

- periferie těla

- kůže

- příčně pruhovaných svalů

- sliznic dutiny nosní, ústní

- rohovky a spojivky

STAVBA NERVOVÉ TKÁNĚ

- nervovou tkáň tvoří buňky:

1) nervové

2) gliové

1) buňky nervové – neurony

- základní vlastnost = dráždivost a vodivost

- jsou schopny tvorby a vedení nervového vzruchu

neuron - stavba

- tělo - perikaryon (soma)

- výběžky:

- dostředivý výběžek (vede vzruch do

nervové buňky) = dendrit

- odstředivý výběžek (vede vzruch od nervové buňky) = axon (neurit)

2) buňky gliové

- tvoří 4 základní typy glie:

➢ makroglie (astrocyty): má výživnou a opornou funkci

➢ oligodendroglie: schopnost tvorby myelinu CNS; v PNS nahrazena Schwannovými buňkami

➢ mikroglie: má fagocytární schopnost

➢ ependymové buňky: tvoří výstelku dutin CNS

šedá hmota CNS - substantia grissea

- šedou hmotu tvoří těla nervových buněk

- v CNS se vyskytuje ve 2 lokalitách:

1) na povrchu CNS = kůra (cortex)

2) v hloubi CNS = jádra (nuclei)

3) v PNS = ganglia

bílá hmota CNS - substantia alba

- bílou hmotu tvoří axony neuronů (bílou barvu způsobují myelinové pochvy axonů)

- v CNS -> nervové dráhy

- v PNS -> nervy

dělení neuronů

1) počet a úprava dendritů

2) vzhled těl neuronů

3) myelinizace axonů (slabě, silně)

4) chemismus buněk

1) počet a úprava dendritů

- buňky multipolární (prototyp nervové buňky) = mnoho

dendritů, 1 axon

- bipolární = 1 dendrit, 1 axon

- pseudounipolární = „T buňky“ falešně jednopólové

2) vzhled těl neuronů

- trnité

- pyramidovité

- zrnité

4) chemismus buněk

neurony

- adrenergní

- cholinergní

- dopaminergní

motoneuron

= neuron, který má synaptické zakončení nikoliv na jiné nervové buňce, ale na svalové buňce

- modifikované synapse - tzv. nervosvalové (motorické) ploténky

NERVOVÁ SYNAPSE

= funkční kontakt dvou neuronů, kde dochází k převodu vzruchu

- synaptická štěrbina = prostor mezi pre- a postynaptickou membránou

mechanismus převodu vzruchu

- jakmile nervový vzruch dojde do zakončení presynaptického neuronu, vyprázdní se obsah

váčků s chemickou látkou - mediátorem (= neurotransmitterem, přenašečem) do

synaptické štěrbiny

- následně se naváže na receptory postsynaptické membrány

typy synapsí - podle místa kontaktu neuronu

- axosomatická

- axodendritická

- axoaxonální

typy synapsí - podle činnosti neuronu

- budivé synapse

- tlumivé synapse

typy synapsí - podle druhu mediátoru

- synapse:

- adrenergní

- cholinergní

- dopaminergní

excitační mediátory

- acetylcholin

- noradrenalin

- glutamát

tlumivý mediátor

- GABA

schéma stavby nervové soustavy

HŘBETNÍ MÍCHA - MEDULLA SPINALIS

- uložena v páteřním kanálu, zabírá jeho horní 2/3

- obalena míšními obaly

- délka cca 45 cm, tloušťka 1,1 cm

- tvar válcovitý - mírně oploštělý

- povrch hladký ale s podélnými rýhami

- 2 ztluštění (1,3 cm) v krčním a bederním úseku

2 ztluštění míchy v krčním a bederním úseku

- intumescentia cervicalis

- intumescentia lumbosacralis

v míše se nachází část dutinového systému CNS

- canalis centralis

- obsahuje mozkomíšní mok

kuželovité zakončení míchy

= conus medullaris

rozsah míchy

- nevyplňuje páteřní kanál úplně na šířku ani na délku

skeletotopie míchy

C1 - L1/2

kaudálně pod míchou je

cauda equina

kraniálně (rostrálně) přechází v

- prodlouženou míchu (část mozku!)

- hranice není nápadná

hranicí mícha/prodloužená mícha je

1) decussatio pyramidum (křížení pyramidových drah)

2) výstup 1. (párového) míšního nervu

3) horní hrana oblouku atlasu

rýhy a žlábky na povrchu míchy

• fissura mediana anterior (nepárové)

• sulcus medianus posterior (nepárové)

• sulcus ventrolateralis = sulcus anterolateralis (párové)

• sulcus dorsolateralis (párové)

ŠEDÁ HMOTA - medulla spinalis

- tvoří mohutné jádro prostupující celou míchou – na příčném řezu tvar „motýla“

- rozlišujeme:

1) zona centralis (nepárová)

2) zona intermedia (párová)

1) zona centralis

- kolem centrálního kanálku

2) zona intermedia

- z ní vybíhají párové rohy míšní:

- cornu anterius

- cornu laterale

- cornu posterius

ŠEDÁ HMOTA - medulla spinalis

- v celé délce míchy tvoří sloupce míšní = columnae:

- columna intermedia

- columna anterior

- columna posterior

ŠEDÁ HMOTA - medulla spinalis tvoří tedy celkem

- rohy (cornua)

- sloupce (columnae)

- jádra (nuclei)

- Rexedovy zóny

Rexedovy zóny

= laminae spinales I-X

BÍLÁ HMOTA - medulla spinalis

- na příčném řezu se dělí na párové provazce = funiculi:

- funiculus anterior

- funiculus lateralis

- funiculus posterior

funiculus posterior

- je dále rozdělen v:

- mediální fasciculus gracilis (Golli)

- laterální fasciculus cuneatus (Burdachi)

Medulla spinalis (příčný řez)

STAVBA ŠEDÉ HMOTY MÍŠNÍ

1) stavba ventrálních rohů míšních

2) stavba laterálních rohů míšních

3) stavba dorsálních rohů míšních

1) stavba ventrálních rohů míšních

➢ alfa-motonerony

➢ gama-motoneurony

2) stavba laterálních rohů míšních

- obsahují vegetativní (viscerální) neurony

- zde nucleus intermediolateralis

- a nucleus intermediomedialis

3) stavba dorsálních rohů míšních

- obsahují senzitivní neurony (které jsou seskupeny do jader):

• nucleus thoracicus posterior

• nucleus proprius

• substantia gelatinosa Rolandi

STAVBA BÍLÉ HMOTY MÍŠNÍ

- bílá hmota míšní je souborem míšních nervových drah (!)

dělení nervových drah -

- dlouhé dráhy

- krátké dráhy

dlouhé dráhy

1) ascendentní (senzitivní)

2) descendentní (motorické)

krátké dráhy

- dráhy propriospinální

1) ascendentní (senzitivní) dráhy

- dělí se na:

A) přímé senzitivní míšní dráhy

B) nepřímé senzitivní míšní dráhy

A) přímé senzitivní míšní dráhy

- vedou čití uvědomělé

a) protopatické = hrubé čití (zákl. dotykový vjem)

- tractus spino-thalamicus

- tractus spino-reticularis

b) epikritické = jemné čití (jemný dotykový vjem)

- tr. spinobulbaris

c) proprioceptivní = svalové, šlachové a kloubní čití (polohocit a pohybocit)

B) nepřímé senzitivní míšní dráhy

- vedou neuvědomělé proprioceptivní čití

- z periferie těla přes míchu do mozečku

- tractus spinocerebellaris anterior et posterior

- tr. spinoolivaris

2) descendentní (motorické) dráhy

- dělí se na:

A) přímá motorická míšní dráha

B) nepřímé motorické míšní dráhy

A) přímá motorická míšní dráha

= dráha pyramidová

- prochází pyramidami prodloužené míchy

- tr. corticospinalis lateralis et anterior

B) nepřímé motorické míšní dráhy

= dráhy extrapyramidové

- neprocházejí pyramidami prodloužené míchy

= projekční dráhy mimovolní hybnosti

dráhy propriospinální

= fasciculi proprii

- krátké dráhy, obsahující vzestupné i sestupné axony

- neopouštějí míchu

ASCENDENTNÍ DRÁHY MÍŠNÍ

= spojují míchu s vyššími oddíly CNS

➢ Tr. spinoreticularis

➢ Tr. spinothalamicus (dráha protopatického čití)

➢ Tr. spinobulbaris (dráha epikritického čití)

➢ Tr. spinocerebellaris ant. et post.

DESCENDENTNÍ DRÁHY MÍŠNÍ

= spojují vyšší oddíly CNS s míchou

➢ Tr. corticospinalis (dráha pyramidová)

dráhy extrapyramidové

• tractus reticulo-spinalis

• tractus rubro-spinalis

• tractus vestibulo-spinalis

• tractus tecto-spinalis

• tractus interstitio-spinalis

MÍŠNÍ SEGMENT

= výškový úsek míchy, ze kterého odstupuje jeden pár míšních nervů

- celkový počet segmentů -> 31

nervy nevystupují z míšního segmentu jako kompaktní svazky, ale sbíhají se v podobě:

= vláken (fila radicularia)

- ze sulcus ventrolateralis a dorsolateralis

relativní vzestup (ascensus) míchy

- při vývoji plodu je zpočátku mícha stejně dlouhá jako páteřní kanál

- od 3. fetálního měsíce roste páteřní kanál plodu rychleji než mícha -> dochází k relativnímu zkracování

míchy, která pak již nevyplňuje páteřní kanál v celé délce, ale jen asi horní 2/3 = relativní vzestup (ascensus) míchy

cauda equina (koňský ohon)

- probíhá v cisterna lumbalis

- vyplňuje páteřní kanál od L2 po S2

- patří do PNS

co tvoří (a co to je) cauda equina

= svazek míšních kořenů (bederních, křížových a kostrčních)

cauda equina (koňský ohon)

- L2 po S2,

-> zde opouští „durální vak"

mezi kořeny míšních nervů sbíhá též gliový pozůstatek míchy:

= filum terminale

-> vazivový pruh (pokračování pia mater)

- patří do PNS

mícha (medulla spinalis) končí kde

- ve výši L1–L2 jako:

-> conus medullaris

Chipaultovo pravidlo

= klinicky významné pravidlo, sloužící k orientaci o tom, který míšní segment se nalézá v úrovni hmatného trnového výběžku páteře

- jde pouze o hrubé orientační pravidlo, existují přesné přepočítávací tabulky

Chipaultovo pravidlo

FUNKCE MÍCHY

1) tvoří spojovací článek mezi periferií těla a vyššími etážemi CNS

2) mícha je centrem míšních reflexů

1) tvoří spojovací článek mezi periferií těla a vyššími etážemi CNS

- míchou procházejí ascendentní (senzitivní) projekční dráhy do vyšších etáží CNS

- a naopak do míchy přicházejí z vyšších etáží CNS projekční descendentní (motorické) dráhy

2) mícha je centrem míšních reflexů

- exteroceptivních (např. bolestivý flekční)

- proprioceptivních (čéškový reflex)

- vegetativních (mikční reflex = močení)

- v této činnosti je nezávislá na mozku a na vědomí, mozek při tom pouze tlumí dráždivost míchy

Gama klička

= systém regulace svalového tonu

- centra, která ovlivňují svalový tonus (mozeček) zajišťují

stah svalu „oklikou“ přes gama-motoneurony, nikoli přímo přes alfa-motoneurony

POŠKOZENÍ MÍCHY

1) přerušení míchy

2) Brown–Séquardův syndrom

1) přerušení míchy

= ztráta vedení impulzů

• Ztráta volní hybnosti (obrna, plegie):

-> paraplegie (ztráta hybnosti dolních končetin při poškození míchy nad lumbální intumescencí)

-> kvadruplegie (ztráta hybnosti všech čtyřech končetin při poškození míchy nad krční intumescencí)

• Ztráta citlivosti (anestezie)

• Ztráta volní inervace svěračů močové a trávicí trubice

2) Brown–Séquardův syndrom (syndrom míšní hemisekce)

= soubor příznaků při lokálním poranění míchy, postihující její jednu (levou nebo pravou) polovinu

• ztráta hybnosti na stejné polovině těla

• ztráta vnímání bolesti na opačné polovině těla

Still learning (2)

You've begun learning these terms. Keep up the good work!

ASCENDENTNÍ MÍŠNÍ DRÁHY

➢ Tr. spinoreticularis
➢ Tr. spinothalamicus
➢ Tr. spinobulbaris
➢ Tr. spinocerebellaris anterior et posterior

Tr. spinoreticularis

= dráha „pomalé“ bolesti

- uskutečňuje propojení míchy s retikulární formací (RF)

mozkového kmene

- 1. neuron vstupuje do míchy cestou zadních kořenů a končí v ncl. proprius stejnostranného zadního rohu. 2. neuron přechází na druhou stranu míchy (kříží

se) a vzestupuje zde v předním a postranním míšním provazci do RF kmene

Tr. spinothalamicus

- dráha protopatického čití

= dráha „rychlé“ bolesti, tepla a základního pocitu doteku a tlaku

- 1. neuron vstupuje do míchy cestou zadních kořenů a končí v ncl. proprius stejnostranného zadního rohu. 2. neuron se kříží – vystupuje z ncl. proprius do druhostranného předního a laterálního míšního provazce jako tr. spinothalamicus

anterior et lateralis.

Tr. spinobulbaris

- vede epikritické čití (dotek, rozlišení více bodů) + uvědomělou propriocepci z periferie těla přes míchu a thalamus do mozkové kůry

- 1. neuron vstupuje cestou zadních kořenů míšních nervů do bílé hmoty homolaterálních (stejnostranných) zadních míšních provazců

Tr. spinocerebellaris anterior et posterior

= nepřímé senzitivní dráhy

- vedou neuvědomělou propriocepci z periferie těla přes

míchu do mozečku

- 1. neuron vstupuje do míchy cestou zadních kořenů míšních nervů a končí v ncl. Stilling-Clarke zadních rohů míšních.

- 2. neuron jde ze zadních rohů do míšních provazců

jako tr. spinocerebellaris anterior et posterior

- obě dráhy vedou do mozečku neuvědomělou propriocepci, která slouží k realizaci motorických funkcí

mozečku, ale nedosáhne úrovně vědomí

DESCENDENTNÍ MÍŠNÍ DRÁHY

➢ Tr. corticospinalis

Tr. corticospinalis

= pyramidová dráha (prochází přes pyramidy prodloužené míchy) volní hybnosti (vede impulzy pro vůlí ovládané pohyby)

- spojuje motorickou kůru hemisféry s protilehlými předními rohy míchy cestou jediného neuronu

1) tractus corticospinalis lateralis

-> tudy vedou vlákna pro inervaci končetin

-> místo překřížení je opticky patrné jako decussatio pyramidum

2) tractus corticospinalis anterior

-> méně objemný

-> axony se v decussatio nekříží

DRÁHY EXTRAPYRAMIDOVÉ

= nepřímé motorické dráhy mimovolní hybnosti

- zprostředkovávají některé kmenové reflexy

- podílejí se na:

• udržování tonu

• udržování rovnováhy

• synchronizaci pohybů

• dalších mimovolných složkách pohybových funkcí

DRÁHY EXTRAPYRAMIDOVÉ

• tractus reticulo-spinalis
• tractus rubro-spinalis
• tractus vestibulo-spinalis
• tractus tecto-spinalis
• tractus interstitio-spinalis