Botanika 4 cast

Termofytika

Teplé oblasti ČR (nížiny), s kontinentálním klimatem. Planární stupeň. Okresy: Dolní Povltaví, Dyjsko-svratecký úval, Poohří. Typická vegetace: teplomilné doubravy, stepní trávníky.

Mezofytikum

Střední polohy, přechodné klima. Suprakolinní a submontánní stupeň. Okresy: Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina, Brdy. Vegetace: bučiny, dubohabřiny.

Oreofytikum

Horské oblasti s chladným a vlhkým klimatem. Silny vitr, snih. Montánní, supramontánní, subalpínský stupeň. Okresy: Krkonoše, Hrubý Jeseník, Šumava. Vegetace: smrčiny, subalpínské a alpínské louky.

Termofytikum – druhy:

Ostřice nízká, Bukvice lékařská, Pulsatilla pratensis, Stipa spp, Čistec přímý

Oreofytikum druhy:

Arnica montana, Kapraď rozložená, Papratka horská, Bika lesní, Černýš lesní

Vysvětlete rozdíl mezi pojmy flóra a vegetace.

Flóra = seznam druhů,
Vegetace = struktura a složení porostu.

Flora × vegetace
- prostý výčet rostlin na vymezeném území
- × soubor porostních typů [např. listnaté doubravy, smrkové lesy, březové

háje, mokřadní louky, rašeliniště] se specifickým rostlinstvem ve vymezeném území

Co je to endemit? Uveďte alespoň dva příklady s jejich stručnou charakteristikou.

rostliny vyskytující se v relativně malém území [mají plošně malý areál výskytu] a nikde jinde na světě.

Zvonek jesenický – Petrovy kameny, Hrubý Jeseník -kriticky ohrožená bylina z čeledi zvonkovitých, roste v trsech skalnatého kyselého podloží, přímé slunce.

Hvozdik česky- NPP Klenec, snaši sucho.

V jakých biotopech či regionech se v ČR nejčastěji setkáváme s endemity? Z jakých čeledi procházejí? mechanismus jejich vzniku?

• Nejčastěji v horských oblastech,

• hvězdnicovité, zvonkovité nejčastěji procházejí

  Křížením druhů vyvinutý nový druh, který se stane rozdílným a vytvoří novou

  populaci, pro kterou je vhodné jen určité stanoviště. – zásahem člověka a změnou různých podmínek ubývají stanoviště na kterých se rostlinné populace mohou vyskytovat a stávají se endemity určitého místa.

Co je to reliktní druh? Uveďte alespoň tři příklady rostlinných reliktů se stručnou charakteristikou.

rostliny vyskytující se v území ve zbytkových populacích, které byly v minulosti hojně rozšířené a vlivem změny prostředí silně ustoupily.

Eria carnea- relikt s doby ledové,

Kavyl Ivanuv- stepní relikt,

Rosička okrouhlolistá- rašeliniště

Kde setkáváme s relikty v CR?

Relikty hlavně v rašeliništích, sutích, reliktních borech – zachování stabilních podmínek (které byly v minulosti) a chladného klimatu.

Horské oblasti- glacilni relikty.

Rašeliniště

Teple a suche stepi- Termofilni relikty

Jaký je zhruba počet druhů cévnatých rostlin v ČR? Vysvětlete rozdíl mezi pojmy druh a taxon.

Více než 3 500
Druh = základní jednotka; Taxon = širší pojem zahrnující druhy, rody atd.

• Taxon = jakákoli skupina organismů (např. motýli, hmyz, obratlovci…).

• Druh = nejmenší a základní taxon – skupina jedinců, kteří jsou si velmi podobní a mohou se rozmnožovat.

Co jsou to "ancient forest species" (tzv. druhy starobylých lesů)? Zkuste odhadnout některý druh,

• Obvykle se jedná zároveň o druhy náležející mezi špatné a pomalé kolonizátory, tedy druhy, které se do sekundárních lesů nešíří, nebo se šíří velmi pomalu.

• Za významné druhy rostlin starobylých výmladkových lesů v širším slova smyslu považujeme všechny druhy chráněné dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. a také všechny druhy ohrožené podle Červeného seznamu.

• Prvosenka jarní, bukvice lékařská, konvalinka vonná

Co jsou to "recent forest species" (druhy historicky mladých lesů)? Z

• Rostliny nových lesů (nově zalesněná půda), snadno a daleko se šířící

• kuklík městský, česnáček lékařský, svízel přítula, bršlice kozí noha

Co je to archeofyt? Druhy a čeledi

Zavlečen do našeho území před rokem 1500.

mák setý-makovite,

len sety- lineaceae,

Lopuch větší–hvězdnicovité

Co je to neofyt? Dva příklady a čeledí

Zavlečen z cizího území po roce 1500 (souvisí s objevením Ameriky).

• bolševník velkolepý–miříkovité

• netýkavka žláznatá–netýkavkovité

• netýkavka malokvětá–netýkavkovité

Uveďte alespoň tři nepůvodní druhy naší flóry a napište, do jakých patří čeledí.

• bolševník velkolepý–miříkovité

• netýkavka žláznatá–netýkavkovité

• netýkavka malokvětá–netýkavkovité

Maloplošných zvláště chráněných území?

• maloplošná ZCHÚ [Národní Přírodní Rezervace, Národní Přírodní Památky, Přírodní Rezervace, Přírodní Památky]

• NPR – Poskytuje ochranu v mezinárodním nebo národním měřítku s vzácnými a ohroženými organismy: Boubínský prales: mléčivec alpský

• NPP – přírodní útvar menší rozlohy- medovník velkokvětý

• PR – k ochraně vzácného regionu např (rašeliniště) Haj: lilie zlatohlavá

• PP – Přírodní útvar menší rozlohy: přeslička různobarvá

Velkoplošných zvláště chráněných území?

Národní Park- Nejvyšší stupeň ochrany přírody: NP Šumava, NP Krkonošsky, NP Podyjí Prikl: Rosička okrouhlolistá, Zvonek česky, Praecox.

CHKO- Chráněna krajina oblast- cenna příroda, ale větší vliv člověka než v NP. CHKO Bílé Karpaty, CHKO Česky Kras. Nap: Iris Sibirica, Hlavaček jarní

Co jsou rostliny jednodomé a dvoudomé?

Jednodomé – oba pohl. orgány na jedné rostlině: Kukuřice-poaceae, Áron plamatý–áronovité

Dvoudomé – samčí a samičí rostliny zvlášť (např. Kopřiva- Kopřovite, Humulus lupulus-konopovite, Jmelí bílé–ochmetovité, Ochmet evropský–ochmetovité.

Co je to anemochorie? čeledi

šíření větrem.

pampeliška- hvězdnicovité, Mak vlči- makovite, Stipa spp-poaceae

Co je to ektozoochorie? Celedi druhy

Plody/semena rozšiřované na povrchu těl zvířat.

svízel přítula - mořenovité
pcháč rolní- hvězdnicovité

Co je to endozoochorie?

Plody/semena rozšiřovaná uvnitř trávicího traktu zvířat

-jahodník obecný – růžovité
-ostružiníkježiník–růžovité
-borůvkačerná–brusnicovité

Co je to anemogamie (větrosprašnost nebo též větrosnubnost)?

Způsob opylování rostliny vetrem.

kopřiva dvoudomá–kopřivovité
Humulus lupulus- konopovite

Lipnice luční – lipnicovité

Co je to entomogamie (hmyzosprašnost)?

Způsob opylování rostliny hmyzem.

Pampeliška- hvězdnocovite

Bellis perenis- hvězdnicovité

Achilea millifolium - hvězdnicovité

Definujte druhy ohrožené a druhy chráněné. V jakých dokumentech jsou uvedeny? Jaký je mezi těmito dokumenty praktický rozdíl?

Chráněné druhy jsou rostliny a živočichové, které přímo chrání zákon – konkrétně Zákon 114/1992 Sb. a Vyhláška 395/1992 Sb.. Jejich ničení je zakázáno a trestné.

Ohrožené druhy jsou ty, kterým hrozí vyhynutí. Jsou uvedeny v tzv. červených seznamech – ty slouží jako odborný přehled, ale nejsou právně závazné.

Rozdíl: právní závaznost.

Příklady: Zvonovec liliolistý–zvonkovité, Ranunculus velky/lingua-ranunculaceae, Anemone sylvestris- ranunculaceae

Čím se vyznačují expanzivní a invazní druhy rostlin? Je mezi těmito výrazy rozdíl?

• Invazní druhy jsou takové druhy u nás nepůvodních rostlin, které dokáží díky své vysoké konkurenční schopnosti rychle osídlovat nová stanoviště, často na úkor původních druhů. Např: Bolševník velkolepý–miříkovité, Netykavka žlaznata- netykavkovite

• expanzivní druhy domácí druhy rostlin: Urtica dioica- kopřivovite, Taraxacum off- hvězdnicovité

Co je to mykorhiza a jaký má význam pro dotčené organismy?

Mykorhiza je symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin. Pomáhá přijmu živin a cukru.

Hlístník hnízdák–orchidaceae

Okrotice bílá–orchidaceae
Kruštík širolistý–orchidaceae

Uveďte příklady dvou rostlin parazitických a dvou poloparazitických a zařaďte

je do čeledí

Poloparazit jde o zelené rostliny schopné fotosyntézy, od hostitele získávají minerální látky a vodu. Jmelí bílé – ochmetovité, světlík (Orobanchaceae)

Parazity nejsou schopny fotosyntézy- jsou na hostiteli úplně závislí.
podbílek šupinatý–zárazovité, záraza vyšší–zárazovité

Jaké znáte parazitické (holoparazitické i hemiparazictické) cévnaté rostliny, jejichž hostitelem jsou dřeviny?

Jmelí bílé – ochmetovité: bobule bílé, Poloparazit, dvoudomý keřík, větve žlutozelené, na různých dřevinách.

Ochmet evropský – ochmetovité: nagečasteji na dubech, bohatě větvená, větvi lamače opadavé, plodem bobule.

Jakou část flóry ČR přibližně tvoří druhy cévnatých rostlin ohrožené vyhynutím? Může péče o lesní stanoviště napomoci k ochraně ohrožených druhů cévnatých rostlin (ideálně uveďte příklad druhu) a případně jak?

Přes 30 % druhů ohrožených. Jake péče o les může pomoci – Podpora přirozené druhové skladby, Zanechávání mrtvého dřeva a starých stromů, Zachování světlých lesních struktur.(zvonovéc liliolisty, jazýček)

Liší se počet původních druhů cévnatých rostlin, archeofytů a neofytů mezi přírodě blízkými bukovými porosty (acidofilní a květnaté bučiny)

• Ano, výrazně.

  V přírodě blízkých bučinách (acidofilních a květnatých) převažují původní druhy cévnatých rostlin, zatímco archeofyty a neofyty se vyskytují jen ojediněle (např. pomněnka lesní, violka Rivinova, kyčelnice devítilistá).

  Naopak v akátinách a dalších porostech s nepůvodními dřevinami je sice stále víc původních druhů než nepůvodních, ale podíl archeofytů a neofytů je už výraznější – tvoří zhruba třetinu. Příkladem mohou být lopuch větší, hadinec obecný, jitrocel kopinatý (archeofyty), vedle původních druhů jako kopřiva dvoudomá nebo vlaštovičník větší.

  Důvodem je, že nepůvodní druhy (archeofyty a neofyty) se lépe šíří, jsou méně náročné na prostředí a často obsazují narušená stanoviště, kde se původní druhy udržují hůře.

Liší se počet původních druhů cévnatých rostlin, archeofytů a neofytů mezi přirozenými smrkovými porosty (acidofilní smrčiny) a hospodářskými (kulturně založenými) smrkovými lesy?

Ano, liší.

Přirozené smrčiny (acidofilní) jsou druhově chudé, ale tvoří je téměř výhradně původní druhy. Archeofyty a neofyty se zde téměř nevyskytují. Typické jsou například metlička křivolaká nebo bika lesní.

Hospodářské smrkové lesy, zejména na pasekách, mají více druhů, z nichž většinu tvoří původní druhy, ale archeofyty a neofyty zde už najdeme – například netýkavka malokvětá nebo barvínek menší. Důvodem je častější narušení prostředí a více světla, které šíření nepůvodních druhů usnadňuje.

Jaké lesní prostředí hostí nejvyšší počet původních druhů cévnatých rostlin a jaké nejvyšší počet nepůvodních?

Nejvíce původních druhů cévnatých rostlin najdeme v přírodě blízkých listnatých lesích, jako jsou květnaté bučiny. Tyto porosty mají dlouhou ekologickou kontinuitu, stabilní mikroklima a bohatou půdu, což vyhovuje náročným původním druhům.
Příklady: kyčelnice devítilistá, violka, pitulník žlutý.

Naopak nejvíce nepůvodních druhů (archeofytů a neofytů) se vyskytuje v hospodářských lesích a akátinách, hlavně na pasekách nebo okrajích, kde je dostatek světla a často narušená půda.
Takové prostředí vyhovuje druhům, které jsou nenáročné, rychle se šíří a dobře snášejí rušení.

Příklady nepůvodních druhů:

• Netýkavka malokvětá,

• Bolševik velkolepý

Jaký je podíl ohrožených druhů lišejníků a hub z jejich celkového počtu v ČR? Které skupiny lišejníků a hub se v hospodářských lesích běžně nevyskytují a proč?

• Ohrožených je cca 50 % lišejníků a 20–30 % hub v ČR.

• V hospodářských lesích chybí druhy vázané na:

  • mrtvé dřevo (dřevokazné houby),

  • čisté a stabilní mikroklima (citlivé lišejníky, kysele dešti poškodili lišejniki),

  • druhově pestré a staré porosty (některé mykorhizní houby).

Houby mají v lesním ekosystému významné role. Které trofické skupiny hub znáte a jaký mají význam pro fungování lesního ekosystému.

• Saprotrofové: čistí les a vrací živiny do koloběhu.

• Mykorhizní houby: podporují růst a zdraví stromů.

• Parazité: regulují populaci a pomáhají s přirozenou obnovou.

Jaký je vztah hub a lišejníků po stránce taxonomické? Jaký přibližný počet druhů hub a lišejníků se v ČR vyskytuje? Znáte nějaký substrát, na kterém rostou lišejníky, ale samotné houby nikoliv?

Lišejníky nejsou samostatnou skupinou organismů, ale tvoří je symbióza mezi houbou. Lišejníky = zvláštní forma života houby, která žije ve vzájemném vztahu s fotosyntetickým organismem. V ČR cca 3 000 druhů hub, 1 500 druhů lišejníků.

Lišejníky rostou i na holém kameni nebo betonu, kde houby samy růst nedokážou.

Lišejníky a mechorosty jsou taxonomicky zcela odlišné skupiny. Mají však nějaké společné ekologické vlastnosti? Pokud ano, tak jaké a co je příčinou.

Malé nároky na živiny
– Obě skupiny dokážou růst i na chudých substrátech (skály, kůra, dřevo, střechy, půda).

Schopnost přežívat vyschnutí (anabióza)
– Obě skupiny snesou vyschnutí a znovu ožívají po navlhčení.

Citlivost na znečištění ovzduší
– Jsou citlivé na síru, dusík a další znečišťující látky, proto se používají jako bioindikátory čistoty prostředí.

Kolonizace extrémních stanovišť.

Důvodem je podobný životní styl a přizpůsobení jednoduchému prostředí, nikoliv příbuznost.

Popište vliv lesního hospodaření na různé skupiny hub, lišejníků a mechorostů. Uveďte konkrétní vlastnosti prostředí důležité pro uvedené skupiny (s příkladem druhů) a způsob, kterým je lesní hospodaření ovlivňuje

Mykorhizní houby – potřebují staré stromy a stabilní les.
➡ Ustupují při kácení a výsadbě monokultur.

Saprotrofní houby – rostou na mrtvém dřevě.
➡ Mizí, když se dřevo z lesa odklízí.
Příklad: hlíva ústřičná

Epifytické lišejníky – rostou na kůře starých stromů, citlivé na suchost a znečištění.
➡ Mizí při kácení

Mechorosty – vyžadují vlhko, stín a klidné prostředí.
➡ Citlivé na vysušení a narušení půdy.

Nejvíce škodí: kácení, odstraňování dřeva, výsadba monokultur
Pomáhá: ponechání mrtvého dřeva, pestrost dřevin, staré lesy