Československo 1918-1945

Habsburská monarchie na počátku 20. století

Mnohonárodnostní říše, kde Češi usilovali o politické zrovnoprávnění, ale Vídeň jejich požadavky neplnila.

Zahraniční odboj (1. světová válka)

Odboj vedený T. G. Masarykem, E. Benešem a M. R. Štefánikem s cílem úplného odtržení a vzniku samostatného státu.

Maffie

Tajná česká domácí organizace udržující spojení se zahraničním odbojem; v předsednictvu byli E. Beneš, K. Kramář, A. Rašín, J. Scheiner a P. Šámal.

Československé legie

Vojenské jednotky z dobrovolníků a zajatců v Rusku, Francii a Itálii; klíčový argument pro Dohodu při jednáních o samostatnosti.

Hilsneriáda

Proces proti L. Hilsnerovi obviněnému z rituální vraždy; Masaryk se v něm postavil proti antisemitismu.

Spory o rukopisy

Vědecká debata, ve které Masaryk a další dokázali, že Rukopisy zelenohorský a královédvorský jsou podvrhy.

Charlotta Garrigue Masaryková

Americká manželka T. G. Masaryka, která ovlivnila jeho liberální, feministické a demokratické postoje.

Tříkrálová deklarace (leden 1918)

Prohlášení českých poslanců požadující samostatnost a vlastní stát.

Národní přísaha (duben 1918)

Prohlášení českých spisovatelů a politiků vyjadřující jednotu a odhodlání získat samostatnost.

Pittsburská dohoda (1918)

Krajanská dohoda v USA garantující Slovákům autonomii v budoucím společném státě.

Muži 28. října

Pět osobností domácího odboje, které 28. října 1918 vyhlásily samostatný stát: Alois Rašín, Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár.

Andrássyho nóta

Rakousko-uherská nabídka příměří z října 1918, vyložená v Praze jako kapitulace.

Martinská deklarace (30. 10. 1918)

Prohlášení Slovenské národní rady v Martině, kterým se Slováci přihlásili ke společnému státu s Čechy.

Revoluční Národní shromáždění

Jednokomorový zákonodárný orgán vzniklý po převratu 1918, který přijal prozatímní i definitivní ústavu.

Tomáš Garrigue Masaryk

Zakladatel a 1. prezident ČSR (1918–1935), filozof, politik, představitel realismu a morální autorita.

Milan Rastislav Štefánik

Astronom, generál francouzské armády, organizátor čs. legií a spoluzakladatel ČSR; tragicky zahynul v květnu 1919.

Čeští Němci (1918–1920)

Menšina tvořící skoro třetinu obyvatel; odmítli vznik ČSR a vyhlásili 4 provincie (Deutschböhmen, Sudetenland, Böhmerwaldgau, Deutschsüdmähren).

Konflikt o Těšínsko (1919–1920)

Spor mezi ČSR a Polskem o strategické a na uhlí bohaté území; vyřešen vojenským zásahem (J. Šnejdárek) a rozdělením na konferenci ve Spa.

Josef Šnejdárek

Československý generál a velitel čs. vojsk během sedmidenní války s Polskem o Těšínsko v lednu 1919.

4. březen 1919

Manifestační demonstrace českých Němců za právo na sebeurčení, střety s armádou si vyžádaly 55 mrtvých.

Měnová reforma Aloise Rašína (1919)

Kolkování bankovek, zadržení části hotovosti a vznik samostatné koruny čs. (Kč); deflační politika přinesla pevnou měnu.

Pozemková reforma (od 1919)

Záborový zákon omezil vlastnictví půdy (nad 150 ha orné / 250 ha celkem); půda od šlechty byla přerozdělena drobným rolníkům a legionářům.

Maďarská republika rad (1919)

Bolševický režim Bély Kúna v Maďarsku, který se vojensky pokusil ovládnout Slovensko; poražen po zásahu čs. a rumunské armády.

Hlinkova aféra (1919)

Tajná cesta A. Hlinky na mírovou konferenci do Paříže s polskými pasy, kde žádal autonomii pro Slovensko; po návratu byl krátce internován.

Československá ústava (1920)

Přijata 29. 2. 1920; zakotvila ČSR jako demokratickou parlamentní republiku, garantovala občanská práva, rovnoprávnost žen a dvoukomorový parlament.

Poslanecká sněmovna 1. ČSR

Dolní komora parlamentu (300 členů, voleni na 6 let, aktivní volební právo od 21 let).

Senát 1. ČSR

Horní komora parlamentu (150 členů, voleni na 8 let, aktivní volební právo od 26 let).

Československá církev husitská

Nová národní církev založená roku 1920 v duchu hesla „Pryč od Říma“.

Ženská otázka za 1. ČSR

Ústava 1920 zaručila ženám rovnoprávnost a volební právo; významné osobnosti: F. Plamínková, A. Masaryková, E. Destinnová, E. Junková.

Pětka

Neformální mimoparlamentní orgán (od r. 1921) zástupců 5 hlavních českých stran (agrárníci, soc. dem., nár. soc., lidovci, nár. dem.), zajišťující stabilitu vlád.

Agrární strana

Nejvýznamnější a nejsilnější strana 1. republiky (A. Švehla, R. Beran), reprezentovala venkov a zemědělce.

Československá sociální demokracie (ČSSD)

Významná levicová strana zastupující dělnictvo (A. Hampl), z níž se r. 1921 odštěpila KSČ.

KSČ (Komunistická strana Československa)

Radikální levicová opoziční strana vzniklá roku 1921 odtržením od sociální demokracie.

Malá dohoda (1921)

Obranný vojenský spolek ČSR, Rumunska a Jugoslávie proti Maďarsku

Hrad (politika)

Neformální politická skupina kolem prezidentů Masaryka a Beneše prosazující demokratické, humanistické a západní hodnoty.

Bedřich Šupčík

První československý olympijský vítěz (zlato ve šplhu na laně bez přírazu na OH 1924 v Paříži).

Marmaggiho aféra (1925)

Diplomatický konflikt se Svatým stolcem, kdy papežský nuncius opustil Prahu na protest proti proticírkevním oslavám.

Locarnské smlouvy (1925)

Garance západních hranic Německa, které však nechaly nechráněné hranice na východě, což oslabilo ČSR.

Aktivistické strany

Německé politické strany v ČSR (např. agrární, křesťansko-sociální), které ve 20. letech spolupracovaly s vládou a vstupovaly do koalic.

Modus vivendi (1928)

Kompromisní dohoda mezi Československem a Vatikánem upravující vzájemné vztahy.

Tukova aféra (1929)

Skandál funkcionáře HSĽS Vojtecha Tuky, který tvrdil neplatnost pražských zákonů na Slovensku a byl odsouzen za velezradu.

Velká hospodářská krize v ČSR (1929–1933)

Propad průmyslu o 40 %, až 1 milion nezaměstnaných; nejhůře zasaženo německé pohraničí, což vedlo k radikalizaci.

Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS)

Katolická, konzervativní a autonomistická strana na Slovensku vedená A. Hlinkou.

Podkarpatská Rus

Nejchudší a nejzaostalejší část ČSR připojená roku 1919; přestože jí byla slíbena autonomie, získala ji až v r. 1938.

Kultura 1. republiky (literatura a umění)

Literární poetismus a surrealismus (Devětsil – Nezval, Seifert, Teige; Čapek, Vančura), malířství (Toyen, Štyrský, J. Čapek).

Funkcionalismus

Dominantní architektonický směr 1. republiky kladoucí důraz na účelnost a jednoduchost (Adolf Loos – vila Müller).

Sochařství 1. republiky

Tradiční i moderní tendence; J. V. Myslbek (sv. Václav), Bohumil Kafka a Otakar Švec (pomník Jana Žižky na Vítkově).

Hudba 1. republiky

Skladatelé světového významu: Leoš Janáček (Glagolská mše, Sinfonietta), Bohuslav Martinů, Josef Suk.

Československá obec sokolská (ČOS)

Největší masová tělovýchovná organizace v ČSR, pořadatel monumentálních všesokolských sletů.

Sudetendeutsche Partei (SdP)

Nacionalistická strana sudetových Němců vedená Konradem Henleinem, financovaná Berlínem k rozbití ČSR.

Edvard Beneš

Diplomat, spoluzakladatel ČSR, ministr zahraničí a 2. prezident ČSR (1935–1938, exilový 1940–1945).

Československá armáda (1. republika)

Stavěná na tradici legií; ve 30. letech budovala systém pohraničního opevnění proti Německu; v září 1938 úspěšně mobilizovala 1,1 mil. mužů.

Karlovarský program (duben 1938)

Požadavky SdP předložené Konradem Henleinem požadující úplnou autonomii a svobodu nacistické propagandy.

Operace Grün

Tajný nacistický vojenský plán na útok a zničení Československa.

Neville Chamberlain

Britský premiér prosazující politiku appeasementu (ústupků Hitlerovi) a podepsal Mnichovskou dohodu.

Mnichovská dohoda (29.–30. 9. 1938)

Diktát velmocí (Německo, Itálie, Velká Británie, Francie) bez účasti ČSR; donutil ČSR odstoupit pohraničí (Sudety) Německu.

Druhá republika (říjen 1938 – březen 1939)

Oslabený autoritativní stát s federativním uspořádáním (autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi), prezident Emil Hácha.

Strana národní jednoty

Jediná povolená pravicová konzervativní strana v českých zemích za Druhé republiky vzniklá sloučením většiny stran.

Vídeňská arbitráž (2. 11. 1938)

Rozhodnutí Německa a Itálie, kterým muselo Slovensko a Podkarpatská Rus odstoupit jižní území Maďarsku.

Vyhlášení Slovenského štátu (14. 3. 1939)

Vznik samostatného slovenského státu pod tlakem Hitlera (J. Tiso); satelit nacistického Německa.

Augustin Vološin

Premiér autonomní vlády Podkarpatské Rusi a prezident krátkodobé Karpatské Ukrajiny vyhlášené 15. března 1939.

Obsazení českých zemí (15. 3. 1939)

Vstup Wehrmachtu do Čech a na Moravu po nátlaku na Emila Háchu v Berlíně.

Protektorát Čechy a Morava (16. 3. 1939)

Okupační útvar podřízený Německu; formální autonomie (prezident Hácha, vláda), ale reálná moc v rukou Říšského protektora a Gestapa.

Konstantin von Neurath

První říšský protektor v Čechách a na Moravě (1939–1941) uplatňující zpočátku diplomatičtější přístup.

Emanuel Moravec

Hlavní představitel české kolaborace s nacisty, protektorátní ministr školství a lidové osvěty.

Domácí odboj (2. světová válka)

Ilegální organizace Obrana národa (ON), Politické ústředí (PÚ), Petiční výbor "Věrni zůstaneme" (PVVZ); spojené v ÚVOD.

Zahraniční odboj na Západě

Exilová vláda v Londýně (E. Beneš, J. Šrámek); zapojení čs. letců v RAF (310., 311., 312. peruť) a 1. čs. samostatné obrněné brigády.

Zahraniční odboj na Východě

Politická skupina v Moskvě (K. Gottwald) a 1. čs. armádní sbor v SSSR (Ludvík Svoboda); boje u Sokolova a na Dukle.

Holocaust v Protektorátu

Diskriminace, rasové zákony, zavedení žluté hvězdy, vytvoření průchozího ghetta v Terezíně a deportace cca 82 000 Židů do vyhlazovacích táborů.

Židovský kodex (1941)

Soubor extrémně tvrdých protižidovských zákonů přijatých Slovenským státem; v r. 1942 Slovensko dokonce platilo Německu poplatek za deportaci svých Židů.

Reinhard Heydrich

Zastupující říšský protektor od září 1941; zavřel vysoké školy, rozpoutal tvrdý teror, připravoval plán germanizace a likvidace českého národa.

Alois Eliáš

Protektorátní premiér napojený na domácí odboj, zatčen po příchodu Heydricha a v roce 1942 popraven.

Ghetto Terezín

Sběrný, průchozí a propagační tábor zřízený nacisty v listopadu 1941 pro deportace Židů do vyhlazovacích táborů.

Operace ANTHROPOID (27. 5. 1942)

Úspěšný atentát na R. Heydricha provedený parašutisty J. Gabčíkem a J. Kubišem vyslanými z Londýna.

Heydrichiáda

Období krutého nacistického teroru po atentátu na Heydricha; vypálení obcí Lidice a Ležáky, masové popravy.

Karl Hermann Frank

Nacistický státní ministr pro Protektorát Čechy a Morava, reálný vládce a vykonavatel teroru po smrti Heydricha.

Slovenské národní povstání (SNP, 29. 8. 1944)

Ozbrojené povstání s centrem v Banské Bystrici proti fašistickému režimu a Němcům; organizováno SNR a armádou.

Pražské květnové povstání (5.–8. 5. 1945)

Ozbrojené povstání obyvatel Prahy koordinované Českou národní radou; významná pomoc Vlasovců; 9. května dorazila Rudá armáda.