7. TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ

Dělení výrobních faktorů

Primární a sekundární faktory

Primární výrobní faktory

Půda a práce

Půda

Vzácný výrobní faktor zahrnuje všechny přírodní zdroje používané v produkci.

Pozemková renta

Platba za užívání půdy, kterou vlastní někdo jiný.

Práce

Nejhojnější činnost vykonávaná lidmi, která přispívá k výrobnímu procesu.

Sekundární výrobní faktory

Kapitál a technologie.

Kapitál

Soubor výrobních prostředků, které jsou využívány k produkci zboží a služeb, není určená ke konečné spotřebě.

Kapitálové statky

nespotřebovávají najednou, pouze se opotřebovávají. Přenáší svou hodnotu ve formě odpisů.

Obnovovací investice

Investice použité na nahrazení opotřebovaných nebo zastaralých kapitálových statků.

Čisté (netto) investice

Představují celkové investice minus obnovovací investice.

Celkové hrubé (brutto) investice

se dělí na: obnovovací a čisté investice, IB=IR+IN.

Technologie

je sekundární výrobní faktor považovaný za formu nefinančního kapitálu, bývá ve formě technologického zařízení (hmotný kapitál) nebo ve formě originálního řešení výrobních procesu (nehmotný kapitál).

Lidský kapitál

Zahrnuje dovednosti, znalosti a zkušenosti pracovní síly.

Formování cen na trzích výrobních faktorů

Jsou určovány nabídkou a poptávkou po těchto faktorech.

Na trhu výrobních faktorů

firmy poptávají a domácnosti nabízejí.

Transferový výdělek

částka, nejlepšího alternativního využití. Velikost závisí na pružnosti nabídky zdroje.

Služba a cena této služby v práci

Mzda a mzdová sazba

Služba a cena této služby v půdě

Pachtovné a pozemková renta

Služba a cena této služby v kapitálu

Úrok a úroková míra

Ekonomická renta

je část přebytků nad transferovým výdělkem. S rostoucí elasticitou nabídky klesá ekonomická renta.

Podíl transferového výdělku a ekonomické renty na celkovém výdělku vstupu závisí na

elasticitě nabídky

Pokud nabídka absolutně elastická

není realizována žádná ekonomická renta a celkový výdělek je tvořen pouze transferovými výdělky.

Pokud absolutně neelastická

neexistuje žádný transferový výdělek a celkový výdělek je tvořen pouze ekonomickou rentou. Alternativní náklady (transferový výdělek) jsou nulové.

Čistá ekonomická renta

Je ekonomická renta která vzniká v případě vstupu s dokonale neelastickou nabídkou (pozemková renta)

Poptávka po výrobním faktoru

je odvozená od poptávky po vyprodukovaném finálním statku, na který byl daný faktor použit.

Příjem z mezního produktu (MRP)

Je příjem, který firma obdrží z poslední jednotky výrobního faktoru.

Mezní náklady na faktor (MFC)

Jsou dodatečné náklady spojené s použitím další jednotky výrobního faktoru.

Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu a maximální zisk

Při MFC=MRP

Je-li MRP > MFC

Firma by měla zvýšit používání daného výrobního faktoru.

Je-li MRP < MFC

Firma by měla snížit používání daného výrobního faktoru.

Optimum firmy

MRP=MFC=PF

MRP půdy

Pachtovné

MRP práce

Mzda

MRP kapitálu

Úrok

Poptávku po výrobních faktorech ovlivňují

• poptávka po finálních statcích

• množství jiných vstupů

• změny v technologii

Poptávka firmy po vstupu v dokonalé konkurenci

MRP=MPP*P

Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci

určuje poptávku firmy po výrobním faktoru MRP. MRP = MPP * MR

Trh práce

Je místo, kde se setkává nabídka a poptávka po práci.

Poptávka po práci

Při individuální poptávku po práci, platí zákon klesajícího mezního produktu, a proto poptávka jedné firmy po práci klesá s růstem mzdové sazby. Poptávka je tedy klesající, platí pro ni zákon klesající poptávky: s růstem ceny práce klesá poptávané množství práce:

MRPL = MFCL = w (mzdová sazba)

Nabídka práce

Rozumí se počet hodin odpracovaných v různých firmách a podnicích.

Důsledkem substitučního a důchodového efektu je

Změna v poptávce po práci s ohledem na změny v mzdách.

Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce

• substituční > důchodový -> s růstem mzdy nabízené množství práce roste

• substituční < důchodový -> s růstem mzdy nabízené množství práce klesá

Rovnováha na trhu práce

Nastává, když se nabídka a poptávka po práci shodují.

Nedostatek a přebytek nabídky práce

Nedostatek práce nastává, když mzdy jsou nižší než rovnovážná, zatímco přebytek nastává při vyšších mzdách.

Mzdové rozdíly na dokonale konkurenčním trhu

Nerovnovážné a rovnovážné rozdíly

Nerovnovážné rozdíly

Vyvstávají při nedostatku nebo přebytku pracovní síly.

Rovnovážné rozdíly

Nastávají v monopolech nebo nedokonalé konkurenci.

Příznaky nedokonalé konkurence na trhu práce

Vysoká nezaměstnanost, mzdové tarify firem a mzdová strnulost.

Mzdová strnulost

Nastává, když mzdy nereagují na tržní síly.

Mzdové tarify firem

Jsou předem stanovené platy pro zaměstnance při jednání a dohodě.

Kolektivní vyjednávání

Je proces, kdy zaměstnavatelé a zaměstnanci vyjednávají o pracovních podmínkách.

Hlavní příčinami nedokonalé konkurence na trhu práce

jsou existence  jednostranných monopsonů a působení odborových organizací.

Monopol na straně poptávky po práci

nastává v případě, kdy existuje jediná dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti nebo kvalifikace.

Odborové svazy

jsou sdružení pracujících, které usilují o vyšší mzdové sazby

Tři způsoby, kterými odbory usilují o zvýšení mezd

Zvýšení standardních mzdových sazeb (mzdový práh), Snížení nabídky práce, Zvýšení poptávky po práci

Zvýšení standardních mzdových sazeb (mzdový práh)

Zvyšuje náklady zaměstnavatelům a může ovlivnit zaměstnanost.

Snížení nabídky práce

Přispívá k růstu mezd a změní tržní podmínky.

Zvýšení poptávky po práci

Obvykle přináší vyšší mzdy a více pracovních míst.

Bilaterální monopol

Je trh, kde existuje pouze jeden zaměstnavatel a jeden zaměstnanec.

Trh kapitálu

Je místo, kde se setkává nabídka a poptávka po kapitálových investicích.

Nabídka na trhu kapitálu

je tvořena úsporami domácností.

Velikost úspor z krátkodobého hlediska

 konstantní, křivka nabídky (Ssr) je vertikální. Pro nabídku platí, že s růstem ceny kapitálu se nabízené množství nemění.

Velikost úspor z dlouhodobého hlediska

Nabídka kapitálu v dlouhém období je rostoucí. Platí pro ni zákon rostoucí nabídky: s růstem ceny kapitálu roste nabízené množství kapitálu.

Poptávka na trhu kapitálu

klesající funkcí úrokové míry a je určena klesajícím příjmem z mezního produktu kapitálu.

Rovnováha na trhu kapitálu z krátkodobého hlediska

Nastává, když poptávka a nabídka kapitálu se vzájemně pokrývají.

Rovnováha na trhu kapitálu z dlouhodobého hlediska

Dosahuje se když se kapitálové investice stabilizují.

Úroková míra (w) vyšší než rovnovážná (e)

Vyšší úrokové míry mohou zpomalit investiční rozhodnutí, vzniká přebytek kapitálu.

Úroková míra nižší než rovnovážná

vznikne nedostatek kapitálu. Nedostatek kapitálu vede k růstu ceny na trhu kapitálu, tj. úrokové míry.

Trh půdy

Vztahuje se na nabídku a poptávku po zemědělské a nezemědělské půdě.

Nabídka půdy

 fixní, dokonale neelastická, pokud neexistuje jiná možnost jejího využití, její nájem přináší vlastníkovi pozemkovou rentu.

Poptávka po půdě

klesající a vyjadřuje poptávané množství půdy při dané ceně půdy, tj. pozemkové rentě.

Renta

Je příjem z využívání půdy nebo nemovitostí, která není spojena s náklady na výrobu.

Pachtovné

Je forma nájemného za užívání půdy, obvykle vypláceného vlastníku.