Looks like no one added any tags here yet for you.
Dělení výrobních faktorů
Primární a sekundární faktory
Primární výrobní faktory
Půda a práce
Půda
Vzácný výrobní faktor zahrnuje všechny přírodní zdroje používané v produkci.
Pozemková renta
Platba za užívání půdy, kterou vlastní někdo jiný.
Práce
Nejhojnější činnost vykonávaná lidmi, která přispívá k výrobnímu procesu.
Sekundární výrobní faktory
Kapitál a technologie.
Kapitál
Soubor výrobních prostředků, které jsou využívány k produkci zboží a služeb, není určená ke konečné spotřebě.
Kapitálové statky
nespotřebovávají najednou, pouze se opotřebovávají. Přenáší svou hodnotu ve formě odpisů.
Obnovovací investice
Investice použité na nahrazení opotřebovaných nebo zastaralých kapitálových statků.
Čisté (netto) investice
Představují celkové investice minus obnovovací investice.
Celkové hrubé (brutto) investice
se dělí na: obnovovací a čisté investice, IB=IR+IN.
Technologie
je sekundární výrobní faktor považovaný za formu nefinančního kapitálu, bývá ve formě technologického zařízení (hmotný kapitál) nebo ve formě originálního řešení výrobních procesu (nehmotný kapitál).
Lidský kapitál
Zahrnuje dovednosti, znalosti a zkušenosti pracovní síly.
Formování cen na trzích výrobních faktorů
Jsou určovány nabídkou a poptávkou po těchto faktorech.
Na trhu výrobních faktorů
firmy poptávají a domácnosti nabízejí.
Transferový výdělek
částka, nejlepšího alternativního využití. Velikost závisí na pružnosti nabídky zdroje.
Služba a cena této služby v práci
Mzda a mzdová sazba
Služba a cena této služby v půdě
Pachtovné a pozemková renta
Služba a cena této služby v kapitálu
Úrok a úroková míra
Ekonomická renta
je část přebytků nad transferovým výdělkem. S rostoucí elasticitou nabídky klesá ekonomická renta.
Podíl transferového výdělku a ekonomické renty na celkovém výdělku vstupu závisí na
elasticitě nabídky
Pokud nabídka absolutně elastická
není realizována žádná ekonomická renta a celkový výdělek je tvořen pouze transferovými výdělky.
Pokud absolutně neelastická
neexistuje žádný transferový výdělek a celkový výdělek je tvořen pouze ekonomickou rentou. Alternativní náklady (transferový výdělek) jsou nulové.
Čistá ekonomická renta
Je ekonomická renta která vzniká v případě vstupu s dokonale neelastickou nabídkou (pozemková renta)
Poptávka po výrobním faktoru
je odvozená od poptávky po vyprodukovaném finálním statku, na který byl daný faktor použit.
Příjem z mezního produktu (MRP)
Je příjem, který firma obdrží z poslední jednotky výrobního faktoru.
Mezní náklady na faktor (MFC)
Jsou dodatečné náklady spojené s použitím další jednotky výrobního faktoru.
Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu a maximální zisk
Při MFC=MRP
Je-li MRP > MFC
Firma by měla zvýšit používání daného výrobního faktoru.
Je-li MRP < MFC
Firma by měla snížit používání daného výrobního faktoru.
Optimum firmy
MRP=MFC=PF
MRP půdy
Pachtovné
MRP práce
Mzda
MRP kapitálu
Úrok
Poptávku po výrobních faktorech ovlivňují
poptávka po finálních statcích
množství jiných vstupů
změny v technologii
Poptávka firmy po vstupu v dokonalé konkurenci
MRP=MPP*P
Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci
určuje poptávku firmy po výrobním faktoru MRP. MRP = MPP * MR
Trh práce
Je místo, kde se setkává nabídka a poptávka po práci.
Poptávka po práci
Při individuální poptávku po práci, platí zákon klesajícího mezního produktu, a proto poptávka jedné firmy po práci klesá s růstem mzdové sazby. Poptávka je tedy klesající, platí pro ni zákon klesající poptávky: s růstem ceny práce klesá poptávané množství práce:
MRPL = MFCL = w (mzdová sazba)
Nabídka práce
Rozumí se počet hodin odpracovaných v různých firmách a podnicích.
Důsledkem substitučního a důchodového efektu je
Změna v poptávce po práci s ohledem na změny v mzdách.
Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce
substituční > důchodový -> s růstem mzdy nabízené množství práce roste
substituční < důchodový -> s růstem mzdy nabízené množství práce klesá
Rovnováha na trhu práce
Nastává, když se nabídka a poptávka po práci shodují.
Nedostatek a přebytek nabídky práce
Nedostatek práce nastává, když mzdy jsou nižší než rovnovážná, zatímco přebytek nastává při vyšších mzdách.
Mzdové rozdíly na dokonale konkurenčním trhu
Nerovnovážné a rovnovážné rozdíly
Nerovnovážné rozdíly
Vyvstávají při nedostatku nebo přebytku pracovní síly.
Rovnovážné rozdíly
Nastávají v monopolech nebo nedokonalé konkurenci.
Příznaky nedokonalé konkurence na trhu práce
Vysoká nezaměstnanost, mzdové tarify firem a mzdová strnulost.
Mzdová strnulost
Nastává, když mzdy nereagují na tržní síly.
Mzdové tarify firem
Jsou předem stanovené platy pro zaměstnance při jednání a dohodě.
Kolektivní vyjednávání
Je proces, kdy zaměstnavatelé a zaměstnanci vyjednávají o pracovních podmínkách.
Hlavní příčinami nedokonalé konkurence na trhu práce
jsou existence jednostranných monopsonů a působení odborových organizací.
Monopol na straně poptávky po práci
nastává v případě, kdy existuje jediná dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti nebo kvalifikace.
Odborové svazy
jsou sdružení pracujících, které usilují o vyšší mzdové sazby
Tři způsoby, kterými odbory usilují o zvýšení mezd
Zvýšení standardních mzdových sazeb (mzdový práh), Snížení nabídky práce, Zvýšení poptávky po práci
Zvýšení standardních mzdových sazeb (mzdový práh)
Zvyšuje náklady zaměstnavatelům a může ovlivnit zaměstnanost.
Snížení nabídky práce
Přispívá k růstu mezd a změní tržní podmínky.
Zvýšení poptávky po práci
Obvykle přináší vyšší mzdy a více pracovních míst.
Bilaterální monopol
Je trh, kde existuje pouze jeden zaměstnavatel a jeden zaměstnanec.
Trh kapitálu
Je místo, kde se setkává nabídka a poptávka po kapitálových investicích.
Nabídka na trhu kapitálu
je tvořena úsporami domácností.
Velikost úspor z krátkodobého hlediska
konstantní, křivka nabídky (Ssr) je vertikální. Pro nabídku platí, že s růstem ceny kapitálu se nabízené množství nemění.
Velikost úspor z dlouhodobého hlediska
Nabídka kapitálu v dlouhém období je rostoucí. Platí pro ni zákon rostoucí nabídky: s růstem ceny kapitálu roste nabízené množství kapitálu.
Poptávka na trhu kapitálu
klesající funkcí úrokové míry a je určena klesajícím příjmem z mezního produktu kapitálu.
Rovnováha na trhu kapitálu z krátkodobého hlediska
Nastává, když poptávka a nabídka kapitálu se vzájemně pokrývají.
Rovnováha na trhu kapitálu z dlouhodobého hlediska
Dosahuje se když se kapitálové investice stabilizují.
Úroková míra (w) vyšší než rovnovážná (e)
Vyšší úrokové míry mohou zpomalit investiční rozhodnutí, vzniká přebytek kapitálu.
Úroková míra nižší než rovnovážná
vznikne nedostatek kapitálu. Nedostatek kapitálu vede k růstu ceny na trhu kapitálu, tj. úrokové míry.
Trh půdy
Vztahuje se na nabídku a poptávku po zemědělské a nezemědělské půdě.
Nabídka půdy
fixní, dokonale neelastická, pokud neexistuje jiná možnost jejího využití, její nájem přináší vlastníkovi pozemkovou rentu.
Poptávka po půdě
klesající a vyjadřuje poptávané množství půdy při dané ceně půdy, tj. pozemkové rentě.
Renta
Je příjem z využívání půdy nebo nemovitostí, která není spojena s náklady na výrobu.
Pachtovné
Je forma nájemného za užívání půdy, obvykle vypláceného vlastníku.